#mm net art: Tam, kde odkazy nefungují, ale hashtagy vládnou dál

Katja Novitskova a kol., Post Internet Survival Guide, 2010

První česky psaná antologie, která se váže k problematice internetového umění, byla vydána Pastiche Filmz1 v Edici PAF. Podle oficiálního profilu edice zaštiťuje „sborníky, katalogy a překladové publikace, ale také publikace autorské a umělecké, DVD, CD či vinyly.“2 Publikace #mm net art – internetové umění ve virtuálním a fyzickém prostoru reprezentace spadá do kategorie „sborníky, katalogy a překladové publikace“, a jedná se o první publikaci v Edici PAF, která se týká internetového umění.

Většina knih vydaných PAFem se doposud věnovala pohyblivým obrazům či genderovým stereotypům, což korespondovalo s tematickým zaměřením aktuálního ročníku festivalu. Pokud se dále zaměříme na samotný festival a jeho dramaturgii, linie týkající se (post)internetového umění je v jeho historii patrná. Samotná editorka #mm net art Marie Meixnerová působí v rámci PAFu také jako dramaturgyně a kurátorka a její zájem o internetové umění se tak nemohl na festivalu neodrazit. Jedenáctý ročník, který se uskutečnil v roce 2012, byl takto tematicky laděný pravděpodobně nejsilněji. V rámci sekce PAF Rewind: Net Art se řešila problematika net artu a post‑internetového umění. PAF Rewind: Net Art představil teoretiky, projekty i umělce, kteří se této oblasti věnovali (či stále věnují), jako Constanta Dullaarta, Martina Kohouta, Palo Fabuše aj. V rámci sekce PAF Art bychom podobných příkladů mohli najít více.

Samotná publikace #mm net art byla prezentována během 14. ročníku, který proběhl v prosinci v Olomouci.

Jak již bylo řečeno, Marie Meixnerová působí jako dramaturg a kurátor Přehlídky animovaného filmu. Mimo své četné aktivity, například i jako aktivní umělkyně, je v současnosti doktorandkou na Katedře výtvarné výchovy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Fenoménu internetového umění (net artu) se věnuje od roku 2011, stal se i tématem jejího doktorandského výzkumu. Vznik této antologie je tedy veskrze logickým vyústěním (nikoli však závěrem) jejího dlouhodobého zkoumání tohoto fenoménu.

Meixnerová & PAF. Foto (c) Tereza Darmovzalová

Jak již jsme na stránkách našeho časopisu poukázali, v posledních několika letech bylo vydáno několik publikací věnujících se internetu a umění, potažmo (post‑)internetovému umění – You Are Here, Art and the Internet, The Internet Does not Exist, No Internet, No Art, Mass Effect. #mm net art je však první antologií, která byla vydána v českém jazyce.

Kniha je koncipovaná do jednotlivých tematických celků, které představují etapy vývoje internetového umění. Jsou řazeny chronologicky: Web 1.0, Net.art, Web 2.0, Postinternet. Pátým oddílem, který se pojí se všemi předešlými kapitolami, je Archivace. Dotýká se samotné prezentace a problematiky uchovávání děl internetového umění.

Výběr textů podle editorky vycházel z „profesních východisek odvozených z vlastní zkušenosti“.3 V rámci jednotlivých celků můžeme pozorovat snahu o předložení čtenáři co nejkomplexnější soubor textů a představení problematiky z různých úhlů pohledu. Jde o texty teoretické – současné i dobové, manifesty, či „archiválie“. Díky pestrosti výběru tak vyvstává dynamika a vývoj myšlení o daném celku. Nejvýrazněji tento přístup můžeme pozorovat na první z kapitol – Web 1.0. Ta obsahuje texty v časovém rozpětí desíti let 1994–2014. Jak v knize postupujeme, a čím blíž k současnosti se blížíme, tím více se logicky zmenšuje i časové rozpětí mezi texty.

Pro výběr textů je zajímavé i to, že se editorka jala zařadit do publikace texty, které už byly publikovány (ať v původním znění či překladu do anglického jazyka). Jako jediné nešťastné z toho vyplývá, že při vydání anglické verze knihy bude čtenář některé texty znát již z dostupných zdrojů, především se tedy jedná o autory z ciziny (Natalie Bookchin, Jennifer Chan, Piotr Czerski, Dieter Daniels, Gene McHugh, Domenico Quaranta, Gunther Reisinger, Alexej Šulgin, Brad Troemel, Artie Vierkant, Ben Vickers). Je tedy pravděpodobné, že čtenář, který problematiku sleduje, na texty již v minulosti narazil (stejně jako na české či slovenské již publikované texty). I tak ale musíme ocenit začlenění českých či slovenských autorů (Marie Meixnerová, Lumír Nykl, Katarína Rusnáková, Matěj Strnad) do výběru. Je otázkou, do jaké míry je právě český čtenář poučeným, proto je tento zmiňovaný nedostatek paradoxně zároveň jedním z největších přínosů knihy – publikace nabízí základní vhled do problematiky i nepoučeným čtenářům a slibuje rozproudění debaty o internetovém umění v českém prostředí, ať už se jedná o umělecký provoz nebo akademický svět.

MTAA, Simple Net Art Diagram, 1997

Samotná kvalita textů je nesporná a leckdy kolísavá – na což editorka v knize upozorňuje a tento jev odůvodňuje. Pro ukázku přiblížíme kapitolu Postinternet. Na té je mimo jiné krásně viditelný i editorčin záměr přiblížit problematiku z několika různých úhlů pohledu. Dva ze tří textů mají stejnou autorku, Jennifer Chan, která v současnosti vyučuje praxi mediálního umění a v rámci svých textů se věnuje dějinám a současnému dění v internetovém umění. Prvním textem uvedeným v této kapitole je Z prohlížeče do galerie (a zpět): Komodifikace net artu. 4 Text vznikl na přelomu let 2011–2012, jedná se o z části historizující studii praktik (post‑)internetového umění. Druhý text s názvem Poznámky k postinternetu 5 vznikl v roce 2014 a Chan se v něm soustředí na reflexi současné situace. Třetí text Postinternet, 6 jehož autorem je Gene McHugh, spatřil světlo světa roku 2010. Má manifestový charakter a pojednává o autorově vztahu a pojetí post‑internetového. Svou roli sehrává i propojenost textů. Navzájem se doplňují, ale i staví do juxtapozice – čtenář se sám může včíst do tekuté pozice post‑internetového umění.

Anthony Antonellis & Arjun Srivatsa, Net Artist Daily – The Huffington Post Internet, 2013

Pokud vás však selekce prací neosloví, je důležité zdůraznit velmi výraznou přednost knihy. Tou jsou editorčiny autorské příspěvky, tedy „specifická perspektiva pohledu na fenomén net artu“.7 Její práce neskončila u výběru textů, jejich uspořádání a struktury publikace. Původní texty Meixnerová pod hashtagem svých iniciál #mm doplňuje o poznámky pod čarou, jež mají kontextový, vysvětlovací či zdrojově odkazovací charakter. Každý tematický celek je také uveden autorským vstupem editorky – nástinem a stručným shrnutím dané problematiky. Obsahuje krátký popis i přiblížení důvodu výběru jednotlivých textů, které jsou do daného celku zařazeny. Tyto „úvodní texty“ jsou označeny pouze hashtagem #mm.

#mm net art. Foto (c) Dominik Gajarský

Na stranách 84–92 najdeme obrazovou přílohu. Díla, diagramy a grafy, které jsou na těchto stranách vyobrazeny, se neodkazují zpětně ke konkrétním textům. Na některá z děl (Facebook Sculpture, Put It On a Pedestal, Post Internet Survival Guide) je však do obrazové přílohy odkazováno. Patrně mají dotvářet a ilustrovat texty v knize obsažené.

Velmi oceňuji autorčinu snahu o co největší zdrojovou dostupnost a otevřenost knihy. Ať už se jedná o #mm poznámky pod čarou, či poslední části knihy – Bibliografie autorů textů, Webové stránky umělců, Rejstřík děl, Jmenný rejstřík; a samozřejmé Zdroje snad ani nemusíme zmiňovat. Jen s lehkým povzdychem musíme přiznat, že kdyby byla publikace v digitální podobě, byla by jejich ověřitelnost či možnost dalšího zkoumání daleko snazší a publikace tak funkčnější. Není to opravdová výtka, spíš jen konstatování, jež plyne ze samotného média knihy a její fyzičnosti.

#mm net art. Grafický design (c) Radim Měsíc, foto (c) Dominik Gajarský.

Za grafickou podobu obálky knihy je zodpovědný Radim Měsíc. Její výsledná podoba je velmi minimalistická. Na přední straně najdeme pouze název publikace, zadní strana je čistě bílá. Anotacie se skrývá až uvnitř knihy v Úvodním slovu, případně Ediční poznámce. Na hřbetu je uveden název i podnázev knihy. Přes přehlednost a čistotu grafického zpracování může být na první pohled problematické identifikovat jméno zodpovědného autora a popřípadě tedy i rozpoznat, o jaký typ publikace se jedná. Na obalu je uveden pouze název publikace, přičemž #mm označuje monogram editorky – substituuje jméno a příjmení autorky, ale také zdůrazňuje její autorský a subjektivní vklad. Na význam hashtagu však čtenář musí přijít sám – v knize není objasněn. Kniha má formát 16,5 x 23,5 cm a je vydána v paperbacku. V tiráži je uveden rok vydání 2014, ve skutečnosti byla kniha uvedena do distribuce na podzim roku 2015.

#mm net art. Grafický design (c) Radim Měsíc, foto (c) Dominik Gajarský.

Pokud se na závěr znovu zaměříme na antologii jako celek, jež si klade za cíl stát se východiskem k hledání odpovědí na otázky, které mohou při zamýšlení se nad net artem vyvstat, splňuje svůj účel? Předkládá velmi trefné texty, jež dohromady tvoří ucelený obraz o internetovém umění, jeho specificích i vývoji, se kterým můžeme dále nakládat.

V případě #mm net art by antologie mohla nabýt v digitální podobě na své funkčnosti. V mých očích kniha funguje také jako sběratelský artefakt.8 A byť už čtenář texty mohl znát, pořád mu bude stát za to do knihy investovat. Ne proto, že mu v knihově přibude další sborník na toto téma, ale protože je prvním vydaným v českém jazyce a obsahuje texty autorů, které se pohybují v kontextu lokální scény. A kdo ví, třeba nám na polici brzy přibude i dizertační práce #mm.

I přes to že net art sdílíme #online, je dobré ho neopomíjet ani v reálném světě.

Prezentace publikace na Fresh Eye.

MEIXNEROVÁ, Marie (ed.). #mm net art. Olomouc: Pastiche Filmz, 2014.

#mm net art – internetové umění ve virtuálním a fyzickém prostoru reprezentace
Autoři: Natalie Bookchin, Jennifer Chan, Piotr Czerski, Dieter Daniels, Marie Meixnerová, Gene McHugh, Lumír Nykl, Domenico Quaranta, Gunther Reisinger, Katarína Rusnáková, Matěj Strnad, Alexej Šulgin, Brad Troemel, Artie Vierkant, Ben Vickers
Editorka: Marie Meixnerová

232 stran, paperback

16,5 x 23,5 cm, b/w a barva

Místo vydání: Olomouc
Vydavatelství: Pastiche Filmz (v rámci Edice PAF)
Rok vydání: 2014
ISBN: 978-80-87662-06-9

#mm net art lze zakoupit v on-line knihkupectví Artmap, vybraných knihkupectvích, nebo přímo přes PAF (Přehlídka animovaného filmu).