Soutěž o 2 vstupenky na Hranice filmu 2016

Slyšet obraz. Zvuk a hudba nejen v dokumentárním filmu – tak zní podtitul letošního workshopu Hranice filmu, který se uskuteční o víkendu 9. a 10. dubna a jehož programem provází Petr Szczepanik, Václav Flegl, Petr Ostrouchov, Andrea Slováková, Martin Maryška, Olga Walló, Johana Švarcová, Pavel Klusák, Martin Mareček a Karel Vachek.

Chcete získat 2 vstupenky? Stačí poslat správnou odpověď na mail info@25fps.cz do dnešních (7. 4.) 22:00 a mít štěstí při slosování. Otázka zní takto (odpověď naleznete ZDE):

Kdo poznamenal, že »filmový zvuk se z 50 % podílí na výsledném účinku filmu … minimálně«?

Filmům nasloucháme s jistou samozřejmostí. Co všechno ale ve skutečnosti slyšíme? Co je autentické a co vyrobené? Jak se zvuk a hudba vážou k obrazu? Jak pracují s pozorností diváka? Vnímají filmoví tvůrci zvuk spíše jako doprovod obrazu, anebo jej kreativně využívají jako nepostradatelný nástroj k interpretaci a rozšíření smyslu záběrů? Jaké jsou techniky a postupy při zpracování zvukové stopy v dokumentárním filmu a jaké etické otázky se k těmto postupům vážou? Kdy je v dokumentu prostor pro hudbu?

Hranice filmu představí postupy práce se zvukovou složkou filmu hned u několika profesí, které se na její tvorbě podílejí. Můžete nahlédnout do dílny režiséra, zvukaře, skladatele, sound designera a režisérky dabingu, a také prozkoumat možnosti experimentálního propojení obrazu a zvuku. Speciální pozornost si zaslouží také tvorba a postupy práce nejvyhledávanějšího českého autora filmové hudby druhé poloviny 20. století Zdeňka Lišky, který svými inovativními skladatelskými postupy nemálokdy ovlivnil střihový rytmus a dramaturgii filmových děl.

Program

SOBOTA 9/4/2016

9.00 – 9.30
Ranní káva a registrace

9.30 – 11.00
Dějiny uvažování o zvuku ve filmu
> Petr Szczepanik
Nástup zvukového filmu znamenal transformaci filmového průmyslu a expanzi tvůrčích možností. Proč stojí historie zvuku a hudby za naši pozornost i dnes? Jaké byly první formy použití zvuku, mluveného slova a hudby ve filmu? Jak se proměňoval film v kontextu nových zvukových technologií? Které filmy originálním způsobem zacházejí se zvukovou složkou? A jaký prostor skýtá krajina zvuku pro teoretické koncepty?

11.00 – 11.15
Přestávka na kávu

11.15 – 12.45
Zvuk a hudba v dokumentu – etika versus kreativita
> Martin Mareček
Martin Mareček odhalí, jak o filmovém zvuku a hudbě uvažuje režisér-dokumentarista, a představí své  úvahy při práci na cenami ověnčeném filmu Pod sluncem tma (2011). Kdy je nutné opustit kreativní potenciál zvuku a hudby a udržet plochu reálného? Jaké jsou etické hranice používání zvuku v dokumentárním filmu? Jak probíhá režisérská práce se zvukem ve fázi natáčení a jak ve fázi postprodukce? Kdy dokument umožňuje kreativní práci se zvukovou stopou? Jaké má dokumentarista možnosti práce s filmovou hudbou a co rozhoduje o její povaze a místě jejího nasazení?

12.45 – 14.00
Přestávka na oběd

14.00 – 15.30
Práce zvukaře  – jak se tvoří filmový zvuk pro dokumenty
> Václav Flegl
Práce zvukaře během příprav filmu má několik fází. Jak vypadá v průběhu natáčení a na čem se pracuje v postprodukci? Do jaké míry přizpůsobuje práci představám režisérů a do jaké míry se pracuje s „rutinním” ozvučením? Má práce zvukaře v dokumentárním filmu nějaká specifika? Které zvuky jsou autentické a které vznikají uměle? Jak se propojuje zvuk s obrazem a co všechno má nárok na „svůj” zvukový obraz? Co vystupuje do popředí, co naopak zůstává skryto? Lze ozvučit dostatečně věrohodně i obraz, který byl zaznamenán bez přítomnosti zvukaře?

15.30 – 15.50
Přestávka na kávu

15.50 – 17.20
Hudba v hraném a dokumentárním filmu
> Petr Ostrouchov
Jak do procesu vzniku filmu vstupuje hudební skladatel? Existuje hudba před filmem, nebo se komponuje na hotový střih filmu? Může s sebou hudba přinášet významy, nebo pracuje výhradně s emocemi? Jaké jsou možnosti práce s filmovou hudbou v hraném filmu a jak s hudbou zachází dokumentární film? Kde se bere inspirace skladatele? Existuje vztah mezi hudbou a postavami ve filmu? Má hudební složka filmu a hudební skladatelství racionální základy?

17.20 – 17.45
Přestávka na kávu

17.45 – 19.00
Experiment: obraz-zvuk-reálno
> Andrea Slováková
Andrea Slováková představí podoby konceptualizace zvukové složky experimentálních filmů, které mají výraznou referenci k realitě. Jak pracují s autentickými ruchy, s rozhovory či přednášeným textem? Jak zachází se zvukem současná experimentální tvorba? Jakou roli hraje zvuk v experimentálním filmu pro vnímání reálného? Která díla z historie experimentálního filmu dokázala nejvýrazněji propojit a využít potenciál vztahu obrazu a zvuku? A platí pro experimentální filmy s vazbou k realitě nějaká etická omezení?

20.00 – 22.00
Karel Vachek točí gramofonem
> Karel Vachek
Hudba jako obrazotvorná inspirace pro filmové uvažování. Karel Vachek pouští oblíbené a inspirativní desky stejně jako staví své filmy. Proud hudby a proud vědomí.

NEDĚLE 10/4/2016

9.30 – 10.00
Ranní káva

10.00 – 11.30
Sound designer a hollywoodská zkušenost
> Martin Maryška
Český zvukař představí svou třicetiletou zkušenost s prací v Hollywoodu. Jak probíhala jeho spolupráce s hudebními skladateli a režiséry? Z jaké perspektivy vnímají práci se zvukem hollywoodští filmaři? Jaká jsou pravidla, postupy práce a kritéria pro ozvučování hraných filmů? Co vše skrývá profese „sound designera”?

11:30 – 13.00
Přestávka na oběd

13.00 – 15.00
Autorský dabing
> Olga Walló
Jak se pojí charaktery herců dabingu s obrazem? Jakou roli má v přípravě režisér českého znění? Je v režii dabingu prostor pro kreativitu? Co všechno je potřeba udělat proto, aby dialogová složka působila autenticky? Jaké existují druhy dabingu a kdy se používají? Vyžaduje rychlodabing režii? Kde leží hranice mezi kvalitním a nekvalitním dabingem? A jak vnímá představitelka tzv. klasické české dabingové školy nové formy dabingu?

15.00 – 15.20
Přestávka na kávu

15.20 – 17.20
Zdeněk Liška: Skladatel filmového obrazu a pionýr elektroakustické filmové hudby v Československu
> Pavel Klusák a Johana Švarcová
Ve své práci Zdeněk Liška často užíval netradičních postupů, které mu umožňovaly hudbou obraz citlivě doplnit. Jeho tvorba však byla výjimečná také experimenty se složením orchestru nebo využíváním technických novinek, které si brzy našly uplatnění ve sci-fi a fantasy filmech, kde elektronická hudba pomáhala dotvářet dojem nereálného světa. Jak se vyvíjela jeho tvorba? Co nového vnesl do filmové hudby? Jaké byly postupy jeho práce? A jak jeho tvorba rezonovala s dobovým i současným publikem? Prezentace vznikajících filmových projektů o velikánovi československé hudby ve filmu.

17.20 – 17.50
Shrnutí semináře a předání certifikátů