AsiFilm – Chyťte je všechny!

Hirokazu Koreeda, Chou Siao-sien, Bruce Lee… to je jen několik jmen z celé řady tvůrců, jejichž snímky budou k vidění na podzim v brněnském kině Scala v rámci projektu studentského kina AsiFilm. O tom, na jaké filmy se mohou diváci těšit, proč se na programu vedle Assassina objeví také Pokémon a jak vlastně vypadá příprava takového projektu, jsme si povídali s vedoucím týmu AsiFilm Danielem Krátkým.

Mohl byste na úvod v krátkosti představit projekt studentského kina?
Studentské kino je vlastně předmět, který každý semestr vypisuje Masarykova univerzita. Jde tedy o sérii projekcí, která je v režii studentů Masarykovy univerzity. Základ většinou tvoří studenti filmové vědy, kteří si k sobě berou studenty z ostatních kateder a fakult na výpomoc s jednotlivými činnostmi, jako s ekonomikou, s marketingem a podobně. Jde vlastně o snahu Masarykovy univerzity nasměrovat studenty k praxi. Ukázat jim, jakým způsobem funguje provoz nějakého festivalu nebo filmové přehlídky. Důležitou roli zde hraje to, že Masarykova univerzita nám formou grantu poskytuje určitý finanční základ, se kterým můžeme manipulovat. Takže my si vyzkoušíme, jaké to je provozovat festival, zatímco máme nějaký institucionální základ. Nejsme v tom tedy úplně sami a neustále nás drží nějaká komise, ať už finančně nebo jakoukoli jinou pomocí a radami. Jsme nejnovější ročník studentského kina. Jmenujeme se AsiFilm, začínáme třetího října, končíme v polovině prosince a zaměřujeme se primárně na asijský film. Nabízíme takovou přehlídku plnou naprosto odlišných a různých zážitků z asijské kinematografie.

O kolik projekcí se tedy jedná?
Jedná se o deset projekcí.

Každý týden jedna?
Máme trošku jiná okna než předchozí projekty, protože v kině Scala nebylo tolik místa. Začínáme v říjnu, který je nejnabitější. Máme tam šest projekcí a promítáme každý týden, jednou dokonce i dvakrát do týdne. Ale v listopadu už se střídáme po dvou týdnech, takže pak je projekce jednou za dva týdny.

Váš projekt je zaměřen na asijskou kinematografii. Proč právě Asie? Jak vznikl tento nápad a odkud vzešel hlavní podnět?
Ten nápad vznikl vlastně úplně mimo projekt studentského kina, když se ke mně dostala zpráva, že se pro festival Cineteca di Bologna remasteruje do 4K film Johna Woo Lepší zítřek. Chtěl jsem nějakým způsobem ten film dostat k nám – jako jednotlivou projekci. Ale zjistil jsem, že pohybovat se v tomto prostředí bez jakýchkoli kontaktů a bez jakéhokoli zázemí a základu je strašně složité. Takže nakonec jsme se o tom začali bavit se spolužáky s tím, že bychom vytvořili nějakou akci, která by se zaměřila na asijské filmy. Ale znovu jsme zjistili, že i s větší skupinou lidí je to skoro nemožné realizovat – sehnat finance atd. A hlavně, když nemáme žádné zkušenosti. Takže potom jsme se rozhodli, že se s tím projektem zúčastníme výběrového řízení, které vypisuje Ústav filmu a audiovizuální kultury Masarykovy univerzity. A tak se nám podařilo získat podporu na realizaci.

Prošel mezitím váš projekt nějakými změnami?
Náš projekt se postupně transformoval a ta transformace byla trošku zvláštní, protože jsme začali u žánru. Od Johna Woo jsme se přesouvali k radikálnějším uměleckým filmům, protože nám došlo, že autoři jako Lav Diaz nebo Tsai Ming-liang se v Brně strašně dlouho nepromítali. Ale potom jsme naráželi na různé komunikační a finanční bariéry a nakonec jsme ten projekt transformovali do něčeho, z čeho jsme extrémně nadšení. A jsme s tím spokojení, protože se nám podařilo sehnat spoustu jak uměleckých, tak žánrových filmů určených pro velké distribuční okruhy. Takže se nám podařilo nějakým způsobem převést naše původní myšlenky do současného AsiFilmu.

Dalo by se tedy říct, že ten váš dramaturgický koncept je, jak máte v podtitulu projektu, nabídnout jakési panorama asijského filmu? Kde všude pak můžeme najít tu panoramatičnost?
My jsme se nechtěli soustředit na jednu národní kinematografii. Chtěli jsme nějakým způsobem projít řadu různých národních snímků. Začínáme v Japonsku filmem Hirokazu Koreedy Po bouři, potom se dostaneme do Hongkongu, do Tchaj-wanu… Takže se vlastně dostáváme i do té populární Asie, která ale u nás nebyla pravidelně promítána. Dostáváme se k filmům, jež jsou známé, diváci je znají, ale prostě u nás se moc často v kinech nedají vidět.

AsiFilm nabízí i průřez různými žánry. Na programu se mimo jiné objeví dva filmy velmi specifického žánru wuxia. Které to jsou a jak s tím žánrem pracují?
Wuxia je jeden z mých oblíbených žánrů. Jsou to takové asijské rytířské eposy o samotářských rytířích, kteří cestují a vykonávají dobro. Přitom nejsou schopni se nikdy zastavit na jednom místě, svázat se s nějakým místem. Přišlo nám zajímavé tyto nabídnout a je to film Assassin a Na východě ďábel, na západě jed. Oba dva filmy jsou specifické tím, že to nejsou čistě wuxia filmy, ale nějakým způsobem velice zajímavě pracují s tradicemi toho žánru. Například tedy nabídneme typicky wongovský film Na východě ďábel, na západě jed, který je zasazený do žánru wuxia. Je na něm velice zajímavé, že nenabízí tradiční akční sekvence, ale spíš takové exploze emocí a konfliktů postav. Je to vlastně film o osamělých šermířích, kteří jsou tím žánrem nějakým způsobem determinováni k tomu, že musí zůstat navždy sami a nemůžou si nikdy najít nějakou pravou lásku, emoce, cokoli na nějakém jednom místě. Jediné, k čemu jsou odkázáni, je to, že se stanou nějakými mýty.

A ten druhý film – Assassin?
To je znovu extrémně fascinující film, který podvratně pracuje s tradicemi wuxia filmů. Na tom filmu je značně specifické, jakým způsobem inscenuje akci. Akční sekvence jsou jako jediné v celém filmu snímané metodou záběr/protizáběr. Takže postavy nebo charaktery nejsou schopny se vzájemně konfrontovat jinak než soubojem. Také je tu tedy silně reflektována tradice toho wuxia žánru. Když se spolu baví postavy, tak jsou snímány většinou všechny najednou v nějakém větším celku, ale ve chvíli, kdy dojde na nějaké individuální konfrontace (souboje), tak ty jsou snímány právě metodou záběr/protizáběr. Jsou to dva nejzajímavější wuxia filmy, které jsem v poslední době viděl, a jsem proto hrozně rád, že je můžeme uvést.

Ten prvně zmiňovaný snímek Na východě ďábel, na západě jed je remake. Proč jste se rozhodli uvést zrovna tu novější verzi, byť od stejného režiséra? V čem se liší od té starší verze?
Ona ta původní verze Ashes of Time myslím ani nikdy neběžela v české distribuci a není úplně Wongovou autorskou verzí toho filmu, protože při tvorbě neměl finální slovo. Na východě ďábel, na západě jed je jakýmsi jeho autorským zásahem do té původní látky – přestříháním a vytvořením toho „ideálního“ filmu, který původně chtěl. Takže je to vlastně nějaká jeho ideální verze toho, co chtěl původně stvořit, ale podmínky mu to prostě v té době nedovolily. Proto jsme se pro něj rozhodli – protože je to ten film, který on chtěl, aby diváci viděli pod původní látkou.

Můžete představit další žánry, které AsiFilm divákům nabídne?
Nabízíme i fascinující film Zóna smrti, což je film Wilsona Yipa, a to je právě značně specifický film, který lehce navazuje na tradice hongkongské nové vlny a kriminálek, které komplikují černobílé vidění dobra a zla. Zároveň do toho zapojuje rámec kung-fu filmu, takže ve snímku můžeme vidět poměrně tradiční choreografii, kaskadéry a hongkongské herce, jako jsou Donnie Yen nebo Sammo Hung. Zóna smrti je, dovolím si tvrdit, jeden z nejzajímavějších hongkongských kung-fu filmů od roku 1997 a je to jeden z nejtypičtějších hongkongských žánrů. Paradoxně u nás nikdy nebyl uváděn na žádném jiném distribučním kanálu, než jsou DVD a Blu-ray.

Potom nabízíme i pohádku Pokémon: První film. Rozhodli jsme se jako zatím asi první studentské kino zapojit i sobotní projekci, které má Scala většinou od 15:30 a které jsou určeny pro děti s rodiči. Viděli jsme v tom poměrně zajímavou možnost pustit film, jenž by mohl být lákavý jak pro děti, tak nějakým způsobem trošku i pro ty starší, kteří ho strašně dlouho neviděli. Moje generace na něm navíc tak trošku vyrostla a Pokémon: První film je hodně bizarní zkušenost pro kohokoli, komu je více než 10 let. Takže kromě toho, že nalákáme děti s rodiči, tak myslím, že můžeme nalákat i skupiny studentů, kteří chtějí opravdu zvláštní, zajímavý a netradiční filmový zážitek. A shodou okolností je Pokémon: První film jediný film, k němuž jsme sehnali původní fotosky z roku 1998!

Celý projekt AsiFilm není pouze cyklus projekcí, ale nabízí i doprovodný program.
Nabízíme sérii doprovodných akcí, které jsme se pokusili rozdělit tak, aby to nebyly jen a pouze přednášky, u kterých se pouze sedí a poslouchá, popřípadě je na konci debata, ale zároveň nabízíme i nějaké aktivní akce, jako jsou workshopy. Co se týče přednášek, tak nabízíme například přednášku o loutkovém divadle nebo přednášku spojenou s projekcí filmu Drak přichází, což je jeden z těch nejslavnějších filmů Bruce Leeho. Půjde o přednášku o žánru tzv. bruceploatačních filmů, což jsou filmy, které nějakým způsobem exploatují na hvězdném obrazu Bruce Leeho po tom, co zemřel, a snaží se vzbudit dojem, že jde o další filmy s Brucem Lee, ačkoli tam jsou obsazeni jiní herci a nejčastěji jsou pouze zasazováni do podobných situací s podobnými kostýmy. No a potom je tu ta druhá rovina workshopů. Nabízíme dva zajímavé workshopy, a to workshop origami, který bude před Halloweenem, takže budeme skládat i dýně a podobné tematické věci. Nabízíme také workshop koláží podobných fenoménu Recykliteratury, kdy budeme spojovat a vzájemně kombinovat fotosky z filmů, takže z toho, doufáme, vzniknou zajímavé a humorné koláže.

Workshopy probíhají ve foyer kina Scala?
Ano. Workshopy probíhají ve foyer Scaly. A přednášky v palačinkárně Panksy, která nám poskytla zázemí.

A vždy je to v čase bezprostředně před projekcí?
Ano. Vždy je to navázané na projekci.

Zatímco u některých tvůrců jste sáhli po nejnovějších filmech, zmíněný Drak přichází už je příklad starší tvorby Bruce Leeho. Jaká jste při výběru filmů uplatňovali kritéria? Hrály tu roli spíše osobní preference, nebo měla primární vliv ne/dostupnost filmů?

Původně jsem se chtěli držet v období po roce 2000, maximálně ve druhé polovině 90. let. Nechtěli jsme to roztahovat daleko do historie, protože tam by se nám potom ty možnosti otevíraly ještě daleko víc a bylo by komplikované z toho sestavit deset projekcí. Pak se ale právě objevila možnost promítnout Bruce Leeho a jeho Drak přichází a ten film nám navíc seděl do dvojice exploatačních filmů, které promítáme. Na halloweenský večer totiž máme speciální program – Tokyo Gore Police, což je taková extrémně bizarní japonská exploatace. Je to neuvěřitelně zábavný film a nedovedu si představit nic lepšího, co vidět na Halloween večer. No a do toho se nám povedlo zapojit i toho Bruce Leeho, protože Drak přichází není jeho typickým filmem. Je to západní exploatace obrazu Bruce Leeho. Je to vlastně Bruce Lee zasazen do takové jako parafráze na bondovské filmy. A celý ten film je fascinující tím, jak je neskutečně zábavným způsobem bizarní. Takže proto jsme se rozhodli udělat ten ústupek a zařadit jeden z těch starších filmů, který nám nejen sedí do toho konceptu, ale zároveň ani nebyla možnost vidět jej v kině. – Alespoň si nevzpomínám na situaci, kdy by za tu dobu, co já žiju, byl Bruce Lee v kině. – Takže jsme rádi, že ho můžeme zapojit do našeho programu.

Jak jste filmy do programu získávali? Uvidíme nějaký film, u kterého máte obzvlášť radost, že se ho podařilo dostat do programu?
Byli jsme překvapeni právě kvůli filmu Drak přichází – že vůbec existuje možnost ten film získat na projekci. A největší radost máme nejspíš z filmu Po bouři, který Film Europe uvedla v premiéře zhruba před deseti dny, takže vlastně můžeme uvést nový film Hirokazu Koreedy.

Ten film se u nás zatím moc nepromítal.
On byl právě ve značně omezené distribuci. Poměrně není vidět, což je zvláštní, protože je strašně fascinující. A to byl jeden z těch důvodů, proč jsme ho zařadili na první místo. Protože jsme ho chtěli ukázat co nejvíc divákům. Promítal se, pokud si správně vzpomínám, loňský rok na Be2Can a od té doby proběhl v nějaké omezené distribuci. Objevil se v kinech, ale nebylo o něm skoro nikde slyšet. Takže jsme jej zapojili na první místo, protože ho chceme představit co největšímu počtu diváků. Myslíme si totiž, že je to značně unikátní a naprosto pohlcující rodinné drama, které by mělo vidět co nejvíc lidí.

A existují naopak nějaké tituly, které se nepodařilo získat, ačkoli jste o ně stáli?
Těch filmů, které nevyšly, je víc. Našli jsem však tolik vhodných alternativ, že o nich už ani neuvažujeme ani jako o alternativách, ale jsme nakonec rádi, že jsme je získali. A vyhořeli jsme především na filmech Johna Woo. V Benátkách totiž právě premiéroval jeho nový film Manhunt, kterým se navrací k heroic bloodshed filmům z 80. a 90. let. Ceny jeho starších filmů tím pádem vystřelily do nebes, takže tam jsme selhali kvůli finanční stránce. A pak samozřejmě byla spousta filmů, které jsme nezískali, protože nám nikdy nepřišla odpověď. Spousta distributorů, především v Asii, vůbec na naše zprávy nereagovala.

A co takový titul jako Tokyo Gore Police?
To je film, kterým jsme chtěli osvěžit ten halloweenský večer. Protože se nám podařilo získat okno přesně na Halloween, chtěli jsme něco, co by tomu oknu tematicky vyhovovalo. A nakonec se nám strašně zvláštním způsobem podařilo sehnat Tokyo Gore Police. Komunikovali jsme se spoustou distributorů – psali jsme do Asie i evropským držitelům práv – a nakonec se nám ozval zástupce malinkaté společnosti, která drží několik těchto japonských exploatací. A on nám řekl, že film má k dispozici a že nám jej poměrně levně poskytne, protože teď nebyl o japonské exploatace zájem. Takže jsme byli rádi, že se nám podařilo získat kontakt na člověka, díky kterému můžeme vlastně Tokyo Gore Police promítnout.

Bude ta halloweenská projekce speciální ještě něčím dalším kromě filmu Tokyo Gore Police?
Kromě toho, že plánujeme speciální halloweenskou výzdobu, tak plánujeme uspořádat i krátkou přednášku o těchto exploatačních filmech. Bude se podávat alkohol a po skončení filmu se pokusíme zorganizovat i halloweenskou party v baru Scala.

Je na programu ještě něco dalšího, na co byste chtěl upozornit?
Ještě bych rád zmínil, že nabízíme tzv. projekci na slepo, která bude 5. prosince.

To je úplně poslední projekce?
Bude to předposlední projekce. Diváci budou mít možnost přijít do kina zdarma a potom na základě toho, jak se jim bude film líbit, můžou zaplatit. Každopádně máme připravený hodně specifický a hodně zábavný film.

Předpokládám, že něco z asijské kinematografie?
Bude to rozhodně z asijské kinematografie.

Na závěr bych chtěl samozřejmě všechny pozvat – začínáme už 3. 10. v kině Scala ve 20:30 filmem Po bouři.

Děkuji za rozhovor!