Účastníci Hranic filmu kromě odpovědí získali především inspiraci k dalším otázkám

Druhý zářijový víkend se nesl ve znamení pátrání po vztahu zločinu a kinematografie. Významní hosté jak z českých zemí, tak ze zahraničí, přednesli celkem 13 různorodých příspěvků na 4. ročníku několikadenního vzdělávacího semináře Hranice filmu s podtitulem Anatomie zločinu. Norský scenárista Erik Skjoldbjaerg posluchače zasvětil do tajů tvorby politického dramatu a psaní scénáře (jeho přednášku Psát scénář, osnovat zločin si můžete pustit zde), norsko-kurdský dokumentarista Zaradasht Ahmed upozornil na nutnost upozadit filmařské ego pro dobro výsledného filmu a norská filmařka Line Hatland si kladla otázku, zda dokáže zločin v dokumentu zpřítomnit pouhé rozpínání mluvících hlav. Na 4. ročník vzdělávacího semináře Hranice filmu dorazilo několik desítek účastníků, kteří prozkoumávali širokou paletu podob, jakou může zločin ve vztahu k filmovému umění nabývat.

Stejně jako v předchozích letech se seminář nesl v pohodovém duchu a živém diskuzním prostředí. „Jsem rád, že ze semináře odcházíme s celou řadou nových otázek, které zde byly otevřeny. Například se můžeme zamyslet nad tím, zda se přitažlivost zločinu v krimi filmech a sériích může stát platformou pro diskutování současných společenských témat, nebo na základě masterclass Erika Skjoldbjærga uvažovat o vzájemném vztahu zločinu a společenského řádu v době, kdy se politická situace vyostří a pozvolna a nenápadně proměňuje ve zcela jiný režim – jde o zločin či včasné varování?“ komentoval akci ředitel jihlavského Centra dokumentárního filmu Šimon Bauer.

Na komentovaných projekcích představil Erik Skjoldbaerg svůj seriál Okupace, který nedávno odvysílala Česká televize. „Norové mi vyčítali, že náš projekt může vybízet k provokacím, ruská média byla hodně nepřátelská,“ řekl režisér o sérii, která se dotýká tématu kolaborace, stinných stránek diplomacie i novodobých metod vedení válečného konfliktu, který zdaleka nespočívá jen v použití zbraní. „Velmi mě překvapilo, jak moc je seriál Okupace v České republice populární,“ dodal norský filmař (přednášku s názvem Jak vznikala Okupace aneb zločin na druhou si můžete pustit zde).

Norsko-kurdský režisér Zaradasht Ahmed v komentované projekci jeho oceňovaného filmu Není úniku prozradil, jak film vznikal a upozornil na to, že dokumentární film má svému tvůrci spíše víc vzít, než dát. „Dokumentarista musí poznat, kdy pro dobro filmu nezbývá než upozadit vlastní ego. Beztak nejde o žádnou velkou oběť – pokud se film povede, lidé na vás nezapomenou jen proto, že nejste dost vidět v obraze,“ podotkl Ahmed.

Na zahraniční hosty navázala tentokrát česká dokumentaristka a režisérka Petra Nesvačilová, která v loňském roce dokončila film Zákon Helena. Na konkrétních situacích vysvětlila, zda se vůbec dá tzv. gangsterům dostat pod kůži a jakými útrapami a situacemi si prošla během několika let natáčení.

Filmový právník Ivan David připomněl slavná soudní dramata, od filmu Kdo seje vítr až po Rozsudek, jako bonus přihodil roztomilou fikci o jaderném výbuchu, s níž se před pár lety nabourala skupina Ztohoven do vysílání ČT. Na vybraných ukázkách z filmů demonstroval naivní představy filmařů o soudním líčení a jeho aktérech.

Pátý ročník vzdělávacího semináře Hranice filmu se uskuteční na jaře 2018.

Projekt je realizován za podpory grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, Státního fondu kinematografie, statutárního města Jihlava, Kraje Vysočina a Ministerstva kultury ČR.