Úspěšný rok českých dokumentů potvrzuje rekordní účast na největší přehlídce IDFA

Dramaturgové jubilejního 30. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu IDFA zařadili do programu tři tuzemské tituly. V soutěžních sekcích se představí dva dokumenty Nic jako dřív, příběh čtyř teenagerů v českém pohraničí, a Švéd v žigulíku, o snaze švédského manažera zachránit legendární sovětskou značku Lada. Do prestižní kategorie Masters byl vybrán kontroverzní snímek o prostějovském neo-nacistovi Svět podle Daliborka. Mezinárodní festival dokumentárního filmu IDFA se koná ve dnech od 15. – 26. listopadu a početná česká delegace bude vedena Institutem dokumentárního filmu. Jeho zástupci pomohou filmařům s lepší orientací na místě a s propagací jejich snímků odborné veřejnosti.

V soutěžní kategorii IDFA Competition for First Appearance se představí celovečerní dokument Nic jako dřív od režisérské dvojice Klára Tasovská a Lukáš Kokeš. Film sleduje životy čtyř dospívajících teenagerů v českém pohraničním maloměstě a zachycuje své hrdiny v situacích, kdy středoškolskou bezstarostnost pomalu střídá úzkost z blížícího se vykročení do světa dospělých.

“Vedle otázky o čem film bude a jací budou jeho hrdinové, pro nás bylo od začátku stejně důležité, jak bude film svůj obsah zobrazovat. Šlo nám o přirozenost, blízkost k mladým hrdinům a spolubytí s nimi, o průnik do jejich životního prostředí a zažití světa z jejich úhlu pohledu. Usilovali jsme o to, aby součástí tématu bylo zároveň i to, jak je film udělaný. Hrdiny filmu jsme chtěli v jejich přirozenosti zachytit stejně přirozenou a nenucenou filmovou formou a přitom pojmenovat i obecnější společenské síly – rodina, škola, přátelství, které výrazně ovlivňují, kým se v životě stáváme,” vysvětlují Klára Tasovská a Lukáš Kokeš.

Producenty filmu jsou Pavla Janoušková Kubečková a Tomáš Hrubý (nutprodukce) v koprodukci s HBO Europe a doplňují: “Z uvedení našeho filmu Nic jako dřív v prestižní soutěžní sekci First Appearance máme radost. Tento úspěch je výsledkem nejen unikátní autorské vize režisérů Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše, ale také široké podpory a tvůrčí svobody ze strany HBO Europe a Státního fondu kinematografie. Co nás však těší ještě víc je zjištění, že film který vsadil na přirozenost, neokázalost a vypravěčský minimalismus, dokáže zaujmout i v nabité mezinárodní konkurenci.”

V konkurenci dalších patnácti dokumentárních filmů bude v kategorii IDFA Competition for Mid-Length Documentary soutěžit debutní snímek Petra Horkého Švéd v žigulíku. Ruská vláda se rozhodla zachránit prodělečnou továrnu automobilů Lada a najímá švédského manažera a hrstku evropských odborníků v oboru, aby zvrátili situaci. Nastolené změny však naráží na sovětskou mentalitu.

„Téma jsem objevil čirou náhodou. Pracoval jsem jako ekonomický novinář v jednom českém časopisu. Do továrny Avtovaz ve městě Tolyatti mě a ještě několik dalších českých novinářů pozvalo vedení firmy, abych napsal reportáž o tom, že přichází nový ředitel, poprvé v historii cizinec, aby tuhle ikonickou ruskou firmu postavil na nohy. Článek jsem napsal, ale vzpomínky na to místo jsem nemohl dostat z hlavy. Šedivé, postsovětské kulisy, do kterých přichází dynamická postava z takového toho kapitalistického světa,“ popisuje Petr Horký.

Film vznikl v produkci Krutart a v koprodukci s Českou televizí. „Začínali jsme jako parta českých dokumentárních debutantů, ale brzy jsme si uvědomili, že máme v rukou látku s mezinárodním potenciálem. Díky vývojovým penězům od Státního fondu kinematografie jsme mohli objet mezinárodní pitching fóra a workshopy – jako např. East Doc Platform nebo dok.incubator. IDFA je pro nás vyvrcholením tříleté intenzivní práce,“ říká producent filmu Martin Jůza a dodává: „Když se nám vydaří premiéra v Amsterdamu, tak to bude pro film ten nejlepší start do jeho festivalového života. Nikde jinde totiž nenajdete takovou koncentraci filmových a televizních profesionálů.“

Divácky velmi oblíbenou sekcí zůstává Masters odhalující nejnovější dokumenty světově uznávaných autorů, jako jsou letos Errol Morris, Claire Simon, Steve James, Rithy Panh nebo Lucy Walker. V minulých letech se do tohoto úzkého výběru dostal krátký film Jana Svěráka Ropáci (1988) nebo Soukromý vesmír (2012) Heleny Třeštíkové. Dvojice českých producentů Filip Remunda a Vít Klusák zde uvedli dva tituly ukrajinského režiséra Vitalije Manského Roura (2013) a V paprscích slunce (2015). Tento rok v roli režiséra Vít Klusák přiveze do Amsterdamu svůj poslední celovečerní dokument Svět podle Daliborka. „Nesmírně nás potěšilo, že jeden z nejvýznamnějších festivalů dokumentárních filmů vybral Daliborka do exkluzivní sekce Masters. Věříme, že film v Amsterdamu zarezonuje podobně jako v pochvalné recenzi z Variety, která vyšla po premiéře na karlovarském festivalu,“ dodává producent filmu Filip Remunda.

Docs for Sale

Posledním střihem však práce na filmu nekončí, ba naopak. Dokázat prodat svůj snímek a najít vhodné publikum je v dnešní době stále více obtížné. IDFA každoročně organizuje neveřejnou sekci Docs for Sale (17. – 23. 11.). Tento trh usnadňuje prodej špičkových dokumentů tím, že do Amsterdamu zve více než tři sta obchodních zástupců, distributorů a zástupců mezinárodních festivalů a nabízí výběr nejnovějších dokumentů. Filmaři se mohou s těmito profesionály osobně setkat a své snímky nabídnout. Odborné veřejnosti se představí trojice již zmíněných českých dokumentů a doplní je další čtyři tituly s českou účastí – časosběrný dokumentární film Heleny Třeštíkové Strnadovi vyrobený společností Negativ v koprodukci s Českou televizí, lotyšsko-český koprodukční snímek režiséra Davise Simanise Překročit hranice (produkce Guntis Trekteris a Radim Procházka), autorský dokument slovenské režisérky Terezy Nvotové Mečiar, který vznikl v produkci PubRes (SR), v koprodukci s HBO Europe a Negativ (ČR) a Batalives v režii Karolíny Zalabákové a Petra Babince (producent Lukáš Gargulák, Cinebonbon).

V rámci IDFA proběhne dvoudenní pitching fórum televizních profesionálů pořádaný Evropskou vysílací unií (European Broadcasting Union). Režisér Bohdan Bláhovec a producentka Anna Herza Tydlitátová zde 19. 11. představí svůj projekt Satanic Girls, kterou pro ČT vyvíjí TPS Petra Kubici.

Institut dokumentárního filmu

Mezinárodní festival dokumentárního filmu IDFA se koná ve dnech od 15. – 26. listopadu a početná česká delegace bude vedena Institutem dokumentárního filmu. IDF podporuje východoevropský a středoevropský autorský dokumentární film ve všech fázích výroby již od roku 2001. Začínajícím i zkušeným režisérům pomáhá s vývojem jejich filmů, producentům pak s financováním, distribucí a propagací jejich snímků, stejně jako s orientací na mezinárodním trhu. Zástupci IDF pomohou v Amsterdamu filmařům s lepší orientací na místě a s propagací jejich snímků odborné veřejnosti.

„Účast tolika českých dokumentárních filmů na festivalu IDFA považujeme za náš dvojitý úspěch. Většina titulů prošla hned několika našimi aktivitami. Některé snímky se zúčastnily workshopu Ex Oriente Film, jiné se se prezentovaly na East Doc Fóru nebo na přehlídce Czech Docs… Coming Soon, konající se v rámci East Doc Platform. Všechny tituly budeme podporovat i nadále v jejich festivalovém životě,“ vysvětluje kreativní ředitelka IDF Pavlína Kalandrová.

Současná situace české kinematografie

Jedním ze zásadních momentů, které napomohly vzniku kvalitních tuzemských dokumentů, byla novela Zákona o audiovizi a s tím spojená stabilizace financování Státního fondu kinematografie (SFKMG). Stát dodá každý rok stejnou sumu, jakou Fond vybere z televizní reklamy, kin a od kabelových a satelitních operátorů. Na podporu kinematografie tak jde ročně celkem cca 350 milionů korun. Prioritou Rady SFKMG je nyní díky tomuto rozpočtu podporovat spíše méně projektů vyššími částkami tak, aby mohly vznikat ambicióznější snímky.

Dobrou zprávou pro český filmový průmysl i zahraniční partnery je také schválení částky 800 miliónů korun ročně, které jsou určené na filmové pobídky na roky 2016–2019. Českým filmařům se tak otvírají dveře pro hledání zahraničních koproducentů. Ředitelka SFKMG Helena Bezděk Fraňková dodává, že novelou zákona se snížil minimální objem uznatelných nákladů pro filmovou pobídku, což usnadnilo žádat o pobídky i dokumentárním filmům.

„Dokumenty Rada také systematicky podporuje ve všech stádiích vzniku, a to ve speciálních výzvách – a nesmíme zapomenout na podpůrné a vzdělávací instituce, které od Fondu získávají pravidelně dotace na svoji činnost i v oblasti dokumentárního filmu. Jsem tedy ráda, že se tato podpora projevuje na úspěších českého dokumentu v zahraničí,“ dodává Helena Bezděk Fraňková.