Kino Brasil: od hrdinů ke krávě

Vojáci v doprovodu psů a otroků se v nepřehledném terénu rozestaví kolem spícího muže. Ten muž je nejspíš pašerák zlata a ti, kdo ho obestoupili, by měli být věrnými služebníky portugalské koruny v její jihoamerické državě. Jenže mezi nimi doutnají spory, stále se čeká na povyšování a s ním i lepší plat a celá země je prolezlá korupcí. Jedním z těch, kdo čeká na to, až mu bude přidělena hodnost poručíka, je i Joaquim José da Silva Xavier, který si mimo tuto svoji vojenskou práci přivydělává jako dentista. Joaquim, jak je lakonicky pojmenovaný historický a dobrodružný film o legendě brazilských dějin opletené různými lidovými báchorkami, je letos hlavní ozdobou již čtvrtého ročníku festivalu brazilských filmů Kino Brasil, tradičně pořádaného v pražském Bio Oku. Joaquim je netradičně pojatý životopisný film, který režíroval jeden z prominentních režisérů své země Marcel Gomes a jenž byl zařazen v hlavní soutěži letošního Berlinale. Film bude uveden ve dvou projekcích, jednou při slavnostním zahájení ve čtvrtek 2. 11., podruhé v sobotu 4. 11., kdy bude následovat debata o minulosti a současnosti Brazílie s politologem Janem Němecem a překladatelkou z portugalštiny Martinou Čermákovou moderovaná reportérem Českého rozhlasu Davidem Koubkem.

Na Berlinale byl uveden v sekci určené mladšímu publiku Generation i další film s názvem Dvě Ireny režiséra Fabia Meira. Třináctiletá Irena zjistí, že její otec vede dvojí život a na opačném kraji města žije ještě s jinou rodinou a se svou další dcerou, kterou navíc pojmenoval také Irena. První Irena se rozhodne se svou nevlastní sestrou seznámit a vznikne z toho křehké drama ukazující nejistotu dospívání.

O něco starší je drama Nise: Srdce bláznovství. Titulní hrdinka nastoupí v padesátých letech do psychiatrické léčebny a postaví se proti praktikám místního personálu, které ji až příliš připomínají vlastní zkušenost s vězněním během vlády vojenské junty. Režisér Roberto Berliner zpracoval další biografické drama o skutečné osobě a po legendárním zbojníkovi a bojovníkovi proti koloniální nadvládě publikum festivalu dostane další příležitost poznat jiného latinského bojovníka za lidskou důstojnost. Film byl v roce 2015 uváděn na festivalu v Torontu.

V Torontu promítal svůj celovečerní černobílý debut Stavba ještě o rok dříve původně architekt Gregorie Graziosi. I hlavním postavou filmu je architekt, který zjistí, že pod se pod pozemkem, na kterém má stavět nachází bývalý hřbitov. Velkoměstu typu Sao Paula skrývá nejedno tajemství a betonová architektura se sama stává jakousi stvůrou.

Mimo soutěž byl na festivalu v Locarnu uveden snímek Houslista, jehož hrdina se vydává učit hudbu do chudinské favely poté, co se nedostal do prestižní filharmonie. Autor filmu Sérgio Machado pracoval dlouho jako asistent renomovaného Waltera Sallese (například na Oscara nominovaném filmu Hlavní nádraží) a poprvé se jako samostatný tvůrce prosadil v roce 2005, když mu v sekci Un certain regard odpromítali film Cidade Baixa. Houslista by měl být podle anotace více mainstreamový film, i když s výraznou příchutí reálie chudinské periférie.

Posledním hraným filmem je pak ve výběru absurditu slibující Politické zvíře režiséra Tiãa. Hlavní postavou filmu je kráva, která prochází lidskou společností a její vnitřní svět přibližuje mužský voiceover. Existenciální úzkost krávy hledající štěstí v současné Brazílii je rozhodně originální námět, který z traileru v lecčem připomene buñuelovskou poetiku. A také slibuje parodii na hluboce lidské příběhy. Film byl promítán na festivalu v Rotterdamu.

Tuto sestavu pak ještě doplňuje dokumentární film o čekání na koncert populární zpěvačky Beyoncé, loutkové představení brazilského tvůrce Gilberta Contiho pro děti a v sobotu večer afterparty festivalu s koncertem Camoes House Bandu.

Více informací na festivalovém webu www.kinobrasil.cz.