Vaše střední není tak hrozná aneb Upíří deníky

Randíme se staršími už od devadesátek

Už je to pár let, co upíři přestali být asociováni pouze s žánrem hororu a začali se objevovat v melodramatech a soap operách. Obsahy zabývající se jejich mytologií jsou dnes cíleny na mnohem mladší diváky, upíři samotní jsou reinventováni a mají čím dál méně společného s Drákulou. Největší boom zájmu mládeže o tuto tématiku nastal pravděpodobně po vydání ságy Stmívání Stephenie Meyer v roce 2005. Nicméně už dlouho předtím tu byly Upíří deníky Lisy Jane Smith. První kniha tetralogie byla vydána už v roce 1991. Seriálové adaptace se dočkaly v roce 2009, tedy rok poté, co byl vydán první díl filmového zpracování Stmívání (2008).

Samozřejmě to není poprvé, co si upíři našli cestu do teen seriálu – Buffy, přemožitelka upírů je pravou veteránkou, pokud jde o kombinaci zobrazení života středoškoláků a nadpřirozena. Upíří deníky nejsou tak narativně komplexní, naopak se potýkají s mnoha problémy, které jsou vlastní leckteré fantasy nebo hororové TV show. O tom ale bude řeč později.

Základní dějovou linkou Upířích deníků je milostný trojúhelník – dva upíří bratři touží po stejné dívce. Eleně je sedmnáct, má mladšího bratra Jeremyho a momentálně se snaží vyrovnat se smrtí rodičů. V opatrovnictví má obě děti jejich mladá a poměrně nezkušená teta Jenna. Společně žijí ve fiktivním městečku Mystic Falls, obývaném potomky původních rodin a oplývajícím bohatou (a pečlivě tajenou) nadpřirozenou historií.

Návrat Stefana a Damona Salvatorových je tedy maskován jako návrat dědiců původní rodiny Salvatorových a zpočátku nikdo nezpochybňuje jejich lidskost. Stefan, mladší z obou sourozenců, se zapíše do místní školy, kde samozřejmě potkává Elenu. Ukazuje se, že Elena vypadá navlas stejně jako Stefanova bývala známost, Katherine. Následuje nejen romantická zápletka, ale i řada toxických vztahů, krvavých střetů, rodinných dramat, smrtí, zmrtvýchvstání, kleteb, proměn a katarzí.

Halloweenský kolorit Mystic Falls

Městečko Mystic Falls je mnohovrstevnatým pozadím pro děj, zejména díky komunitám, které místo po staletí obývaly. Kromě upírů zde figurují i čarodějnice. Jedna z nich, Bonnie, přímo v kruhu Eleniných nejbližších přátel. Dále, jak je předznamenáno Eleninou podobností s Katherine, se v diegetickém světě objevují dvojníci. Následují vlkodlaci, duchové a nakonec i hybridi, kříženci upírů a vlkodlaků. Tady narážíme na první problém Upířích deníků – přestože název naznačuje, že půjde především o upíry, Mystic Falls se nakonec ukazuje jako místo obývané entitami tolika druhů, že na skutečné lidi v něm sotva zbývá prostor. Rivalitou poznamenaná koexistence upírů a vlkodlaků není v literatuře ani filmu nic nového, ostatně Stmívání na tom staví svůj vlastní, neméně bizarní, milostný trojúhelník. Ale dvojníci, duchové, čarodějnice a hybridi místy způsobují nežádoucí překombinovanost. Některé postavy dokonce vystřídají i několik „živočišných“ druhů během své existence (pokud divák ztratí přehled, stačí se podívat na fanouškovskou Wiki seriálu, která nabízí vyčerpávající informace o knihách i seriálu, včetně seznamu druhů v biografii každé postavy).

Čarodějnice alespoň v narativu zastávají důležitou roli. Jejich magie umožňuje upírům pohybovat se na denním světle, uzamyká hrobky, rakve, očarovává šperky, které následně poskytují ochranu před nadpřirozenou smrtí (pro lidi) nebo sluncem (pro upíry). Dvojníci byli zase v příběhu přítomni hned od začátku a Elena s Katherine nabídly možnost zajímavé dvojrole pro Ninu Dobrev, která velice zručně dokázala tyto dvě postavy odlišit a v roli Katherine působí jako herecky mnohem vyspělejší. Dvojníci ale nakonec nabývají mnohem větší důležitosti, což automaticky staví Elenu do pozice slečny v nesnázích – všichni chtějí její krev, aby zlomili kletbu / něco otevřeli / někoho osvobodili. Přestože se tedy Elena opravdu snaží být aktivní hrdinkou, muži kolem ní ji vytrvale a opakovaně bojkotují. A to dost explicitně – skrz zákazy nebo dokonce výhrůžky.

Představení duchů ve třetí sezóně pak působí jako snaha zachránit děj tím, že se do hry vrátí postavy z předchozích sezón. Vezmeme-li v potaz, že v tento moment už divák sleduje upíry, vlkodlaky, dvojníky a čarodějnice, přidání duchů jako ozvláštnění nefunguje. Navzdory této ne vždy zcela vydařené plejádě nadpřirozených bytostí jsou ale Upíří deníky příkladným teen seriálem (který se po čase přelévá do kategorie young adult). Jeho protagonisté jsou středoškolští studenti a škola je jedním z nejdůležitějších prostředí v diegetickém světě. Odehrávají se v ní nejen běžné aktivity jako učení, školní plesy nebo soutěže, ale i honičky, rituály, honičky a nevyhnutelně i vraždy. Škola tu rozhodně nepředstavuje bezpečné místo, naopak se velmi podobá škole v Sunnydale, kde Buffy na konci první řady čelila hlavnímu antagonistovi. Prostředí škol má v seriálech s nadpřirozenou tematikou obecně tendence stávat se spíš pastí než skrýší – jeho povaha ho k tomu předurčuje. Spousta místností, chodeb, vchodů a východů umožňuje dynamické hororové nebo akční sekvence a v Upířích denících je toho naplno využito. Příkladem budiž halloweenský večírek v první sezóně, kde novorozená upírka Vicki (převlečená za upírku) ohrožuje bezpečnost svého mladšího příležitostného přítele Jeremyho.

Eleně je na začátku první sezóny sedmnáct, podobně jako jejím kamarádkám Bonnie, Caroline a nově příchozímu Stefanovi. Tady nastává druhý problém – herci. Obsazování mnohem starších lidí do rolí teenagerů je velmi rozšířenou neřestí zejména ve filmu. Nině Dobrev bylo v době natáčení dvacet let, Candice Accola (dnes King) byla ještě o rok starší. Nejblíže svému diegetickému věku byla Kat Graham, která se během natáčení první sezóna pořád pohybovala v „teens“ – bylo jí devatenáct. Na druhou stranu šestadvacetiletý Paul Wesley je jako sedmnáctiletý chlapec těžko uvěřitelný.

Městská rada Mystic Falls: Jak (ne)být dobrým rodičem

Upíří deníky jsou výborným příkladem toho, jak teen seriály nakládají s postavami rodičů nebo jiných autorit (v tomto případě ale zejména rodičů). Děti tu mají se svými rodiči a figurami rodiče nahrazujícími komplexní vztahy, které běží v paralelních linkách vedle hlavních nadpřirozených zápletek. Jak je v teen seriálech zvykem, rodiče jsou buď zcela absentující nebo v opozici vůči hlavním postavám. V Upířích denících to platí dvojnásob – rodiče jsou také ti, kdo tvoří městskou radu Mystic Falls, která aktivně brojí proti místní upíří komunitě, respektive ji v minulosti eliminovala a rozhodně nestojí o její návrat.

Elena a Jeremy se snaží přizpůsobit jejich novému statusu sirotků, zatímco Jenna se pokouší o ustanovení alespoň nějaké autority v jejich domácnosti. Jeremy ztrátu rodičů nese mnohem hůř než Elena – bere drogy a tráví veškerý svůj volný čas se svou starší problémovou ne-tak-docela přítelkyní Vicki. Jennu jako „náhradní matku“ zcela odmítá, ona je tedy pro něj rodičem v opozici, přestože se snaží to změnit. Elena má s Jennou dobrý vztah a zdá se, že měla stejně dobrý vztah i se svými rodiči. Nicméně věci jsou v jejím případě komplikovanější. Elenina rodina zahrnuje absentující rodiče (zesnulí Gilbertovi) i rodiče, kteří jsou zároveň v opozici i absentující – Elenini biologičtí rodiče, Isobel a John. Oba vystupují jako dílčí antagonisté a ani jeden z nich se v Elenině životě nevyskytuje delší dobu, není to žádoucí a ani jedna strana o to nemá zájem.

Elenini spolužáci a kamarádi představují řadu variant, jak k zobrazení rodičů v teen seriálu přistoupit. Caroline má se svou matkou (která je místní šerifkou a navíc součástí rady) složitý odcizený vztah, který se ještě zhorší po Carolinině proměně v upírku. Její otec opustil rodinu po uvědomění si své homosexuality. Když se na scéně objeví poprvé, podrobuje vlastní dceru jakési verzi konverzní terapie ve snaze vyléčit její vampirismus. Takže rozhodně nelze mluvit o dobrém vztahu, přestože Caroline o něm pořád smýšlí překvapivě pozitivně.

Bonniina matka je příkladem nepřítomného rodiče, s nímž se divák i Bonnie setkávají až ve třetí sezóně, kde je navíc na straně antagonistů. Bonnie nahrazuje matku babička Sheila, která ale umírá záhy po začátku děje. Matt a Vicki (zejména ale Matt) se potýkají s nezodpovědnou matkou se sklony k alkoholismu. V jejich domácnosti došlo již dávno k prohození rolí – Matt udržuje domácnost v chodu a platí účty, zatímco matka pije a většinu času tráví na večírcích, načež se vrací domů opilá nebo v lepším případě s kocovinou. Mattova trpělivost eventuálně vyprší a rozhodne se jejich vztah jednoduše ukončit. A nakonec je tu Tyler, jehož otec je starosta, matka pořádá jeden večírek za druhým a on před nimi musí schovávat nejen Vicki, přítelkyni z nižších vrstev společnosti, která pro jejich nóbl domácnost není dost dobrá, ale i svou nečekaně odhalenou vlkodlačí povahu. Která je nedílnou součástí DNA jejich rodiny po staletí, přestože rodiče stojí v čele rady a jejich úkolem je napřirozenou aktivitu v Mystic Falls udržovat na minimu.

Nejsou to ale jenom místní děti, které řeší zásadní problémy se svými rodiči. Ve druhé a třetí sezóně je představena rodina Mikaelsonů, která později dostala vlastní spin-off, nadpřirozenou soap operu The Originals. Hlavním antagonistou je v tomto případě jejich vlastní otec, Mikael, který se krátce vyskytne i v Upířích denících. A jejich roztržka není limitována na věci jako nevyhovující známost nebo opuštění potomka bez vysvětlení, Mikael chce svoje děti vyhladit.

Upíři sežerou muže a zeměkouli zdědí žena

Muži jsou rozhodně dominantními postavami v Upířích denících, ale i tak zde lze najít řadu propracovaných, stereotypy bořících ženských postav. Jak už bylo řečeno, Elena je, nebo se alespoň snaží být, aktivní hrdinkou. Dělá vlastní rozhodnutí a pokud se ocitne v nebezpečné situaci, nečeká, až ji někdo přijde zachránit (přestože většinou někdo přijde), snaží se ji řešit. Nicméně stejně tak už bylo řečeno, že mužské postavy, zejména Stefan a Damon, jí v tom opakovaně zabraňují a jsou nespokojení, kdykoliv Elena projeví iniciativu. Narativ se vyvíjí takovým způsobem, že se Elena slečnou v nesnázích stát musí a tak se jí stává čím dál častěji. Na druhou stranu se ale Upíří deníky neuchylují k archetypům, jako je hloupá roztleskávačka. Caroline Forbes je vzornou dcerkou šerifky, je blond, je krásná, je populární. Žádná společenská akce se neobjede bez ní, většinu jich organizuje. Její vzezření i povaha jsou ale do jisté míry jenom maskou. Caroline je z rozvrácené rodiny, nemá dobrý vztah s matkou a nakonec se stane obětí okolností – napřed ji zneužívá Damon, nakonec je zavražděna v nemocnici a přeměněna na upírku. Díky nově získaným fyzickým schopnostem se také vymaňuje z permanentní pozice oběti / kořisti.

Bonnie je jako čarodějka často katalyzátorem událostí a aktivně přispívá k vývoji děje, může ho ovlivnit, nasměrovat jinam, než ostatní (často mužské) postavy zamýšlely. Bonnie také často činí rozhodnutí, která mají negativní dopad na vztahy s jejími kamarádkami, ale zároveň slouží vyššímu dobru. Neváhá obětovat svoje zdraví i život, aby něco spravila, něco zastavila nebo někoho přivedla zpátky k životu. Její postava je téměř klišé naplněním archetypu obětování se, nicméně je téměř jediná, kdo dokáže konkurovat mužským postavám, co se vlivu na děj týče.

Upíří deníky mají celou řadu drobných antagonistů a celá řada z nich jsou ženy, fyzicky i jinak často nadřazené svým mužským protějškům. Katherine byla oběť celý svůj život, takže patřičně využívá své síly a moci nabyté s proměnou, kdykoliv může. Isobel, ačkoliv se v příběhu vyskytuje jen krátce, je představena jako vzdělaná, inteligentní žena, jejíž lidská povaha je v kombinaci s tou nadpřirozenou velmi nebezpečná. Rebekah je tisíc let stará upírka, ale také adolescentní děvče, které muselo vždy přežít ve společnosti, v níž dominují muži, navíc v dobách, kdy žena příliš neznamenala. Upíří deníky si vědí rady s ženskou hrdinkou, navzdory místy až toxické maskulinitě některých postav.

* * *

Kdybychom udělali seznam univerzálních atributů teen seriálů, Upíří deníky by si mohly odškrtnout celou řadu z nich, aspoň do určité sezóny – mají mládí, mají rodiče v pozicích antagonistů, mají běžné problémy vedle těch nadpřirozených, rodinné i milostné vztahy, skutečné i zcela fiktivní problémy. Pravděpodobně nevstoupí do učebnic, jako do nich vstoupila Buffy, ale jako televizní dílo by opomínány být rozhodně neměly.