Quick View: Lukáš Prokop | Finalisté Jiné vize CZ 2020

QUICK VIEW (Quick Interview with Visual Artists) – Finalisté Jiné vize CZ 2020: Lukáš Prokop – MARIE MEIXNEROVÁ

Lukáš Prokop

Jak jste se dostal k umělecké tvorbě?

Už od mala jsem měl náběh k jakési kreativitě, ale reálně jsem se o uměleckou tvorbu začal zajímat v kurzech kreslení u p. Kříže, který mě dostal na brněnskou ŠUŘku – odtud jsem nejspíš i díky kamarádům nepokračoval na produktový design, ale k netopýrům na FAVU [Ateliér Video pod vedením Martina Mazance a Jana Šrámka, pozn. MM], kde jsem doteď nadmíru spokojený.

Co považujete za své nejvýznamnější dílo?

Zde budu muset vybrat právě Whispers Divulging (2020, video / článek / tutorial) [dílo nominované do soutěže PAF Olomouc: Jiné vize CZ 2020, pozn. MM]. Mám pocit, že jsem v něm dokázal (prozatím) nejlépe rafinovat svůj tok myšlenek a uspořádat ho do přiměřeně koherentního celku. Dále je pro mě určitě zásadní jeho nominace do Jiných vizí – většinou nemám na viditelnosti prací zájem, ale tohle mě moc potěšilo (+ zaskočilo) a doufám, že mě to i v rámci přemýšlení o tvorbě někam posune.

Jaká vaše práce je z vašeho osobního hlediska pro vaši kariéru klíčová?

Kariéru si zde s dovolením interpretuji jako praxi, pro kterou byla bezesporu jednou z nejdůležitějších prací A/V spolupráce s Æthereal Arthropodem na albu Opilio pro český label Genot Centre. Série 5 videí, videohry, objektů a designu celého releasu pro mě zpětně značí obrovský posun ve všech směrech tvorby (ať už technologické, teoretické nebo vizuální).

Jaký umělec (nebo dílo) je pro vás osobně / pro vaši tvorbu stěžejní?

Ideální odpovědí by pro mě byl stomístný seznam… Mohl bych tu spekulovat, že například hudební preference (můj důležitý inspirační zdroj) mi definoval před deseti lety soundtrack PSP hry Wipeout Pure1 nebo Aronofskeho film Pí,2 po kterých jsem měl několikaleté období DnB, IDM a Jungle (🤦).

Ale nejvhodnějším dílem, ke kterému se v posledních letech opakovaně vracím, je určitě kniha Vampyroteuthis Infernalis od Viléma Flussera a Louise Beca, ve které se neskutečně zábavně noříte do reality Vampýrnatky hlubinné a na kontrastu s člověkem rozebíráte každý aspekt její existence. 

Co je ve vaší tvorbě nejčastěji dezinterpretováno a vadí vám to?

Já si kromě např. nenávistné ideologie nedokážu představit, že by mi jakákoli dezinterpretace díla vadila. Myslím, že pokud většina mých prací krouží kolem tématu non-antropocentrického myšlení, tak bych si diktováním významů a symbolů sám podkopával nohy. Navíc právě sestavování si obrazu o možných významech různých děl je pro mě asi nejdůležitější moment v jejich recepci.

Na čem právě pracujete?

Teď věnuji největší podíl energie mé bakalářské práci, ve které zčásti rozvíjím tématiku Whispers Divulging. Prozatím k ní přistupuji jako ke gamebook instalaci, proto jsem doposud hlavně psal a následně vše nespokojeně mazal (a upravoval diagram myšlenkové mapy, abych neměl pocit, že se nikam neposouvám).

Paralelně s tím vytvářím videoklip pro jednoho ze zakladatelů irského labelu Flood, hudebníka Tension, ve kterém se na pozadí atmosférické klubové hudby vracím k fascinaci městskými infrastrukturními hyperobjekty.

Můžete na závěr čtenářům udělit kulturní tip?

Kniha, kterou bychom si měli přečíst:
Jednoznačně Páteř 2116. Je to skvěle sestavené sci-fi, které pokaždé přečtu naráz, a vtáhne mě takovým způsobem, že přítomná realita a fikce se během chvilky sloučí v nedělitelný amalgám, který se roztrhne až v momentě uvědomění, že není rok 2115.

Videohra, která by nám neměla uniknout:
Vyberu hru, která mě doteď neuvěřitelně baví skrze snad všechny její aspekty. Na Inside od Playdead jsem se těšil už pár let před vydáním díky jejímu předchůdci Limbo – a oprávněně. Jen při představě její nezaměnitelné atmosféry a příběhové linie mi vystřelí mráz z amygdaly do celého těla a rozpíná se tam, dokud se alespoň nepodívám na její trailer.