Drama Oběť míří do Benátek. Česká kinematografie se opět prosazuje ve světě

Dostat se na filmové festivaly do Cannes, Benátek či Berlína je nejvyšší umělecká meta. Režisér Michal Blaško se už zúčastnil všech, přitom ten poslední benátský dobývá teprve se svým filmovým debutem. Napínavé slovensko-česko-německé koprodukční drama Oběť komplexně vyobrazuje život ukrajinské menšiny v Česku. Benátky ho uvedou v prestižní soutěžní sekci Orizzonti. Jde o další mezinárodní úspěch české společnosti nutprodukce. Čeští diváci snímek uvidí od 10. listopadu v běžné distribuci.

Když se slovenský režisér Michal Blaško dostal v roce 2017 do výběru Cinéfondation na festivalu v Cannes se svým studentským filmem Atlantida, 2003, bylo jasné, že se rodí filmařský talent. Drama o pašování uprchlíků přes ukrajinsko-slovenskou hranici kladlo znepokojivé společenské i etické otázky a vynikalo vtahující kamerou, která plasticky zachycovala prostředí uprostřed ničeho, kde přitom hrdinové filmu bojují o vše.

Ještě více komplikovaných otázek vyvstávalo při sledování minisérie Podezření podle scénáře Štěpána Hulíka. Vrstevnatý příběh s parametry napínavé detektivky inspirovaný skutečnými případy úmrtí pacientů natočil Michal Blaško s citem pro zachycení stísněné atmosféry života na maloměstě, kde nevyjasněná smrt změní život jedné zdravotní sestře i jejímu nejbližšímu okolí. Kritikou i diváky ceněný seriál vybrali letos dramaturgové jako první český projekt do prestižní berlínské sekce Berlinale Series, kde byl uveden po boku významných světových televizních počinů.

Kdo je tady oběť?

Do třetice nyní Michal Blaško putuje do Benátek, a rovnou do sledované soutěže Orizzonti. Celovečerní debut Oběť už první záběrem z nitra autobusu čekajícího na hranicích pohltí publikum dramatickou situací, v níž se mísí ukrajinština s češtinou. Diváci i kamera spěchají spolu s hrdinkou Irinou, ta se potřebuje dostat k synovi Igorovi, kterého zrovna kdesi v Česku operují. Ukrajinského mladíka a nadějného gymnastu prý někdo napadl. Drama Oběť je od prvních chvil intenzivní a současné, nejen námětem, ale i kontaktním stylem, který publiku jen pozvolna odhaluje, že situace je mnohem komplikovanější, než se zprvu zdá.

České drama evropských parametrů

Michalu Blaškovi a scenáristovi Jakubu Medveckému se daří propojit konkrétní případ točící se kolem jedné zdánlivě banální lži s vykreslením složitějšího společenského konfliktu. Jejich drama vyniká schopností napojit se na hrdiny, a ačkoli vypráví o Češích, Ukrajincích i Romech, vyhýbá se stereotypům. „Oběť je příběhem o důvěře matky Iriny a syna Igora žijících v cizím státě, kde jsou odkázaní hlavně sami na sebe,“ říká režisér Blaško. „V jistém smyslu je to univerzální příběh, který by se mohl odehrát kdekoli na světě, protože proti sobě staví dvě minority. Otázkou zůstává, na jakou stranu se postaví většinová společnost, která se tak stane soudcem.“

S podobně vystavěnými příběhy, které mísí napětí s kritickou sondou do temných hlubin společnosti, kde mnohdy každý má máslo na hlavě, slaví například rumunská kinematografie světové úspěchy na největších festivalech už takřka dvě dekády. Mladí tuzemští tvůrci na tuto linii evropského filmového realismu sebevědomě navazují.

„Mým cílem bylo prostřednictvím Irinina emočního portrétu obnažit podstatu středoevropské společnosti, pro kterou je svízelná situace hlavní hrdinky příležitostí ukázat svoji nenávist a legitimizovat ji,“ rozvíjí hlavní téma režisér. „Část společnosti čeká, kdy dostane možnost vyjít se svou skrytou nenávistí na veřejnost, pomocí jemné manipulace si své chování částečně ospravedlní. A nenávist se časem stane normou.“

Manipulace je leitmotivem filmu a objevuje se napříč společenskými vrstvami, o nichž Oběť vypráví. „Skutečnost, že Irina a Igor jsou Ukrajinci, patří k jedné z nejpočetnějších menšin v České republice a navzdory tomu nejsou většinovou společností zcela akceptovaní, dodává postavám jedinečnou optiku.“

S nutprodukcí do Benátek

Michal Blaško se po seriálu Podezření opět spojil s českou společností nutprodukce a její slovenskou odnoží nutprodukcie. Obě firmy mají bohaté zkušenosti s mezinárodně úspěšnými projekty. Jejich filmy i seriály byly oceněné na Berlinale i v Cannes, vyhrály 15 Českých lvů a šest Cen české filmové kritiky. Mezi nejúspěšnější projekty patří tituly Pustina a Hořící keř. Letos už výrazně zabodovala právě minisérie Podezření, kterou jako první tuzemský seriál uvedlo Berlinale a která uspěla i u kritiky.

Zájem benátského festivalu vyvolal ve štábu silné emoce. „Když jsme se dozvěděli, že o náš film jeví zájem Benátky, měli jsme z toho obrovskou radost, ale přišla také nervozita,“ vzpomíná režisér Blaško. „Bylo to ještě ve fázi, kdy jsme zdaleka nebyli hotovi s postprodukcí. S dokončením filmu a oficiálním zvacím dopisem od festivalu stres opadl. Teď se těšíme a doufáme, že se film bude v Itálii líbit. Je pro nás všechny obrovská čest mít premiéru na tak významném festivalu a ještě v tak krásném kinosále.“

Mezinárodně podpořený snímek

Film Oběť vznikl v třístranné mezinárodní koprodukci. Na Slovensku ho podpořil Audiovizuálný fond (AVF) a veřejnoprávní RTVS. V Čechách se na jeho tvorbě zásadně podílel Státní fond kinematografie, Česká televize v čele s kreativním producentem Jaroslavem Sedláčekem, Jihomoravský filmový nadační fond, a Plzeňský a Ústecký kraj. V Německu snímek koprodukovala společnost Electric Sheep a podporu získal z německého fondu MOIN Filmförderung Hamburg Schleswig-Holstein. Neméně důležitý byl pro jeho vznik i evropský program Eurimages.

O Orizzonti

Vedle benátské hlavní soutěže, kde snímky soupeří o sošku Zlatého lva, jsou Orizzonti druhou nejsledovanější sekcí nejstaršího filmového festivalu na světě. Podobně jako druhá soutěž festivalu v Cannes nazvaná Un Certain Regard se Orizzonti od roku 2004 zaměřují na nadějné nové filmaře a na nejnovější trendy světové kinematografie.