28. Ji.hlava uvádí: Opus bonum, První světla a Česká radost

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos nabídne 340 filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích, z toho 129 ve světové, 23 v mezinárodní a 11 v evropské premiéře.

Opus Bonum: Život v Bělorusku i psychiatrické léčebně

Sekce Opus Bonum, která prezentuje postupy a tendence světového dokumentárního filmu, nabídne 13 snímků. 

Ve výběru je například polský film Rok v životě jedné země Tomasze Wolskiho, který se prostřednictvím méně známých archivních záběrů vrací do prosince 1981, kdy polská vláda v reakci na rostoucí vliv odborového hnutí Solidarita vyhlásila výjimečný stav. Do koláže stříhané s citem pro absurdno režisér nezařazuje jen dramatické střety protestujících s represivním aparátem, ale i skutečnost, že některé občany trápí víc prázdné regály obchodů než nesvoboda.

O nesvobodě pojednává i francouzský snímek Nejsem s tebou režisérské dvojice Olivier Dury a Marie-Violaine Brincard, který se odehrává na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny. Protagonisté a protagonistky filmu vedou dialogy a monology o svých snech a trápeních a tvůrci je zachycují nikoli jako nebezpečné pacienty, ale jako osobnosti s jedinečným vnitřním životem.

Mimo soutěž bude uveden desetihodinový filmový opus Odysseus běloruského režiséra Nikity Lavretského, který ukazuje tíhu každodenního života v současném Minsku.

Všechny snímky Opus Bonum najdete zde.

První světla: čerstvý dokumentární vítr

Soutěžní sekce První světla se vrací do festivalového programu a nabídne 11 filmů. „První světla vracíme do programu díky prodloužení festivalu. Sekce je určena prvním a druhým celovečerním filmům. Podle statistik jen třicet procent režisérů a režisérek pokračuje po svém debutu v natáčení filmů, což je strašně málo. Proto chceme nastupující filmařskou generaci podpořit a ukázat, s jakou růzností k filmu přistupují a jak dokumentární film oživují svou přímočarostí,“ říká Marek Hovorka.

V belgickém filmu Já + ty zachycuje dvojice režisérek Zohra Benhammou a Romy Mana čtyři roky v životě dvou sester, jejichž pouto se naruší poté, co se jedna z nich stane ortodoxní muslimkou.

Ve filmu Soudruzi a soudružky pak polská režisérka Joanna Janikowska pozoruje několik mladých členů italské komunistické strany a ukazuje novou tvář aktivismu.

Silné experimentálně je naladěný australský snímek My a noc režisérky Audrey Lam, jejíž hravý a poetický dokument se odehrává ve světě knihoven, v pomyslném vesmíru tvořeném uličkami, hřbety knih, písmeny, slovy a příběhy. Noc za nocí se do něj vydávají dvě cestovatelky; někdy se jejich kroky zkříží a ony setrvají v krátkém hovoru, jindy putují po trasách svých vlastních myšlenek a fantazií.

Všechny snímky sekce První světla najdete zde.

Česká radost: Americký sen i život v putinovském Rusku

Soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí letos 21 filmů.

Světové premiéry se dočká například Reportáž psaná na benzínce režisérky Zory Čápové, která zachycuje nejen práci oceňované reportérky Ivany Svobodové, ale i její střet se světem tvůrců a konzumentů „alternativních médií“; ti samozřejmě aktérkou i celým jejím světem hluboce pohrdají. „Skrze observační metodu jsme chtěli novinářskou práci Ivany Svobodové zachytit maximálně autenticky v její hektičnosti, nevyzpytatelnosti, náročnosti a zároveň rozporuplnosti, která se týká jak jí samé, tak společnosti, o které – a pro kterou – píše,“ říká o filmu Zora Čápová.

Svět mezi námi filmařky Marie Dvořákové sleduje „americký sen“ české fotografky Marie Tomanové žijící v New Yorku. „Ve filmu jsem se snažila zachytit ten dramatický zvrat od téměř umělecké bezvýznamnosti k prvnímu velkému úspěchu, který však stále ještě nemusí být definitivní. To vše v kontextu newyorského prostředí, daleko od domova. Náš dokument tak přináší svědectví o okamžicích, které formují dráhu mladých umělců; se všemi nejistotami a překážkami, které musejí na cestě za svým snem překonat,“ říká režisérka. Film bude uveden rovněž v sekci První světla, která představuje výrazné dokumentární debuty roku.

Snímek Les polské dokumentaristky Lidie Dudy zachycuje idylický život mladé rodiny ve starém domě u Bělověžského pralesa na východě Polska. Nejstarší les Evropy je pro ně a jejich tři děti útočištěm, kde se ale začnou kromě zvířat najednou objevovat i lidé: uprchlíci, kteří nejsou vítáni ani v Bělorusku, ani v Polsku. Zmatení, hladoví, zranění. Rodina zvyklá ochraňovat všechny živé tvory bere jako svou povinnost, že jim pomůže. I když tím riskují, že ztratí ráj, který si vytvořili.

Také nový snímek Štěstí a dobro všem režiséra Filipa Remundy reflektuje aktuální světové dění. Jaderný fyzik a rekordman v extrémním otužování Vitalij se živí jako zedník a žije pod hranicí chudoby. Zatímco jeho rodiče, prominentní vědci, vzpomínají na slávu režimu, jemuž ochotně sloužili, zapřisáhlý patriot z Novosibirsku postupně mění názor na putinovské Rusko a jeho vizi obnovení sovětského impéria. „Vitalij se svobody bojí. Stejně jako miliony spoluobčanů podlehl i on beznaději, kterou přinesla divoká devadesátá léta, a frustrace jej dovedla k radikalizaci. Vitalijův příběh je připomínkou toho, jak moc mohou životní podmínky a politické okolnosti ovlivnit naše vnímání světa a naši budoucnost. I když se nám některé příběhy mohou zdát vzdálené, jejich podstata je často blíž, než si myslíme. Před dokončením filmu Rusko zaútočilo na území Ukrajiny, což dalo příběhu ještě tragičtější vyznění,” říká Filip Remunda o filmu, který natáčel na Sibiři mezi roky 2016 a 2023. Film bude uveden také v sekci Opus Bonum.

Tématu války na Ukrajině se věnuje interaktivní snímek Křehký domov, který pomocí virtuální reality zavede diváky ve vlastním bytě rovnou doprostřed válečného konfliktu. Tvůrčí česko-ukrajinské duo Ondřej Moravec a Victoria Lopukhina uvedli snímek na benátském festivalu v sekci Venice Immersive; odtud jejich falešný obývák, kde si návštěvníci a návštěvnice budou moci snímek „odžít“, putuje do Jihlavy. „Je pro mě důležité téma války na Ukrajině stále připomínat. Vidím lidi kolem sebe, jak jsou unavení ze zpráv, že se to nehýbe k dobrému konci. A cítím z toho tíseň. Proto jsme vytvořili projekt, který se netýká jenom války na Ukrajině, ale obecně toho, co pro nás všechny znamená domov,“ říká Ondřej Moravec.

Snímek Dajori tvůrčí dvojice Martin Páv a Nicolas Kourek sleduje příběh Romky Marie Hučkové, která se snaží vymanit ze začarovaného kruhu chudoby a vytvořit nový domov pro sebe a devět dětí své sestry. Film zachycuje každodenní výzvy a radosti, které přináší mateřství, a klade otázku, zda láska dokáže překonat systémové překážky.

Premiéry se dočká i Jan Merta – Modrý lišák režiséra Tomáše Merty. Film sleduje významného českého malíře Jana Mertu během příprav výstavy a odhaluje nejen jeho tvůrčí proces, ale také každodenní život. „To je umění, nebo se to může vyhodit?“ ptá se například jeho partnerka ve filmu.

O jiném českém malíři pojednává Džungle Placht režisérky Alice Růžičkové. Otto Placht dělí svůj život mezi Prahu a Peru, a film zkoumá nejen jeho živelnou uměleckou tvorbu, ale také jeho osobní život. „Otto je pro mě nejen malířem obrazů, ale také malířem slov – při jeho barvitém líčení mi rozkvétají před očima situace, používá expresi imaginativně i ve slovech, nejen při výběru barev a motivů. Je to básník a nesmírně otevřený člověk, pochybující a bezelstný. Jen takovým džungle neubližuje,“ říká Alice Růžičková.

Všechny filmy České radosti najdete zde.