Vítězné filmy 28. MFDF Ji.hlava: Prezidentka i Dům bez východu

Osmadvacátá Ji.hlava vyhlásila vítězné snímky. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Ocenění za nejlepší debut letos získal snímek Šedá zóna Daniely Meressy Rusnokové. Cenu publika si z Ji.hlavy odvezl snímek Dajori Martina Páva a Nicolase Kourka. Za přínos světové kinematografii byl oceněn přední představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang. Ji.hlava pokračuje online až do 17. listopadu a nabídne více než 150 filmů z programu letošního fyzického ročníku, včetně většiny vítězných filmů.

Opus Bonum: Prezidentka

Sekce Opus Bonum, která reprezentuje přehlídku současného světového dokumentu, letos uvedla 13 snímků.

Z nich vybrala tříčlenná porota snímek Prezidentka slovenského režiséra Marka Šulíka a udělila mu hlavní cenu. „Fascinující a poutavá charakterová studie o pětiletém působení Zuzany Čaputové ve funkci slovenské prezidentky a o tom, jakými etickými a politickými změnami za tu dobu prošla slovenská společnost. Snímek vykresluje osobní a intimní filmový portrét se zvláštním důrazem na genderovou a rodinnou dynamiku a drtivé politické tažení lídra opozice, populistického premiéra Roberta Fica. Dokument umožňuje diváctvu hluboce nahlédnout výzvy, kterým dnes čelí ženy v politice,“ zdůvodnila porota, ve které zasedl australský filozof Robert Sinnerbrink, oceňovaný čínský režisér Xiaoshuai Wang a česká filmařka a hudební skladatelka Eliška Cílková. Autoři*ky vítězného snímku obdrží finanční odměnu deset tisíc dolarů.

V rámci Opus Bonum udělila letos porota také ocenění nejlepšímu filmu z regionu střední a východní Evropy. Získal ji český snímek Štěstí a dobro všem režiséra Filipa Remundy. „Působivá a znepokojivá observační studie postavy nespokojeného člověka na okraji společnosti, která ohledává společenský kontext, z nějž pramení Putinův nacionalistický populismus. Štěstí a dobro všem je provokativní a podnětný film, jenž prozkoumává zneklidňující trend současné středoevropské politiky,“ uvedla porota. Autoři*rky vítězného snímku ze střední a východní Evropy obdrží finanční odměnu pět tisíc dolarů.

Cenu za nejlepší střih získal argentinský film Rozloučení režisérky Toii Bonino. „Film Rozloučení je komplexní a výmluvnou sondou do rodinné historie, v níž režisérka Toia Bonina rozkrývá fašistické vazby svého dědečka, který byl pobočníkem Benita Mussoliniho. Ty se stávají výchozím bodem pro intuitivní, hloubavé zkoumání genderových vztahů, v němž se prolíná rodinná, kulturní a politická historie. Mnohovrstevnatá narativní mozaika je zde mistrovsky sestříhaná dohromady způsobem, který zůstává otevřený a nutí k zamyšlení,“ uvedla porota.

Ocenění za nejlepší kameru získal snímek Chvála stínů kanadské filmařky Catherine Martin. „Uhrančivá vizuální meditace o stínech a jejich významu ve vztahu ke kulturní zkušenosti a uměleckému vyjádření. Chvála stínů je vizuálně poutavý snímek s vynikající kamerou, jíž se daří poeticky evokovat různá ztvárnění světla a stínu inspirovaná japonským autorem Džuničiró Tanazakim,“ zní verdikt poroty. 

Cenu za originální přístup si odnesl rakouský snímek Čistit a cídit Thomase Fürhaptera. „Poutavá a podmanivá filmová studie představuje běžné činnosti spojené s čištěním a úklidem v různých pracovních, institucionálních a společenských kontextech – od jatek až po vesmírnou stanici. Čistit a cídit je ryze formální a precizní snímek s nápadně ‚čistým‘ střihem a zvukem, které dokonale doplňují jednotlivé záběry. Pro dnešní západní společnost tolik typická posedlost čistotou a hygienou je zde podrobena nečekaně nápadité analýze,“ uvádí porota ve svém vyjádření.

Cenu studentské poroty v sekci Opus Bonum získal argentinský film Rozloučení režisérky Toii Bonino. „Osobitý dokument odhaluje dynamiku mužů a žen jedné italsko-argentinské rodiny. Toia objevila nečekané rodinné dědictví v podobě negativů svého dědečka, a započalo tak odvážné zkoumání rodinných kořenů. Namísto tradičního dokumentárního vyprávění Toia Bonino spojuje různorodé záběry, fotografie a texty, aby odhalila napětí mezi muži a ženami v rodině, kde ženy nesly břímě rodinné minulosti v tichosti. Porota snímek vybrala za originální pohled autorky, nečekaně pestrou mozaiku mikro příběhů, metafor a často zastřených okolností rodinné historie,“ uvedlo studentstvo.

Česká radost: Dům bez východu

Česká radost letos čítala 21 soutěžních dokumentů. Nejlepším z nich je podle poroty Dům bez východu režiséra Tomáše Hlaváčka. „Jde o strhující film, který dokázal stmelit materiál natáčený v průběhu mnoha let do celku, ve kterém mizí čas a zůstává přesvědčivě vykreslený obraz individuální zločinnosti i systémových selhání; film, jenž na pozadí vyděračských taktik obchodníka s chudobou zachycuje beznaděj i sílící hlas romských protagonistek žijících v Domě bez východu,“ zní zdůvodnění pětičlenné poroty, ve které zasedli: hudebník a spisovatel Vladimír Merta, estetička Tereza Hadravová, básník a jihlavský vydavatel Aleš Kauer, producentka Pavlína Kalandrová a slovenský filmař Pavol Pekarčík, který si spolu s Ivanem Ostrochovským odnesl hlavní cenu v této kategorii v loňském roce. Autoři*rky vítězného snímku obdrží finanční odměnu dvě stě tisíc korun.

Porota udělila také zvláštní uznání. Ocenila Štěstí a dobro všem Filipa Remundy.  „Zvláštní uznání poroty České radosti získává mistrovsky natočený film, kterému se povedlo vyjádřit vidění světa zevnitř Putinovy totality prostřednictvím fyzické akce, gesta a tělesnosti, snímek, jenž snoubí fascinaci drsným životem na Sibiři s vulgaritou autokracie a který ukazuje, jak propastně jiné se z této perspektivy jeví Štěstí a dobro všem,“ popsala film porota.

Cenu za nejlepší střih získal snímek Echt – Film o malíři Janu Mertovi režiséra Tomáše Merty. „Ocenili jsme nenásilný způsob, kterým nás do vnitřního světa svého hlavního protagonisty, rozkročeného mezi introverzí a angažovaností, a do napětí v jeho obrazech vtahoval střih ve filmu o malíři Janu Mertovi, Echt,“ uvedla porota.

Cenu za nejlepší kameru v sekci Česká radost pak získal snímek Fakír režiséra Romana Ďuriše. „O životě mezi vězením a cirkusem vypráví pohotová a akční kamera, které se daří zachytit celkovou situaci a vtáhnout do atmosféry znázorněného světa, aniž by opustila intimní prostor hlavní postavy filmu Fakír,“ uvedla porota.

Ocenění za nejlepší zvukový design si odnesl snímek keď som vošla dnu, bolo ťažké vyjsť von filmařky Nory Štrbové. „Ocenili jsme hudebně citlivé zacházení se zvukovou stopou, která pomáhá odlišit vnitřní svět hrdinky od vnější reality a vytváří svůj vlastní, mýto-poetický svět ve filmu keď som vošla dnu, bolo ťažké vyjsť von,“ ohodnotila snímek porota.

Cenu za originální přístup si odnesl Martin Páv a Nicolas Kourek za Dajori. „Cenu za originální přístup se porota České radosti rozhodla udělit filmu, který se soustředí na péči, starost a lásku v romské rodině a jenž vyniká a inspiruje citlivým nasloucháním svým protagonistům,“ uvedla porota.

Studentská porota ocenila film Svět mezi námi Marie Dvořákové. „Naše porota se rozhodla ocenit tento film, protože v nás osvěžující formou vzbudil optimistický pocit a naději, že lze něco dokázat. Inspiroval nás a vnukl chuť něco podniknout. Objevili jsme v sobě pocit, že film chceme vidět zas a znova, jednou to prostě nestačí! Nezaměřuje se pouze fotografickou kariéru Marie Tomanové ale i na výjimečný vztah s jejím manželem Thomasem. Tím také film promlouvá jedinečným jazykem, neboť hledá to nejzajímavější i v těch nejobyčejnějších lidech a běžných vztazích. Portrétuje s optimismem a lehkostí osobnost fotografky i její dílo portrétů a ukazuje, že najít sám sebe můžeme i na druhém konci světa. Myslíme si, že by ho měli vidět všichni mladí lidé, aby se nebáli jít za svým snem,“ shodli se studenti a studentky.

První světla: Šedá zóna

Nově Ji.hlava udělila i ceny za nejlepší první nebo druhý film. V sekci První světla získal hlavní cenu slovenský snímek Šedá zóna Daniely Meressy Rusnokové. „Tohoto filmu si vážíme pro jeho citlivý přístup k zachycení dlouhodobých souvislostí, působivé záběry a naraci z pohledu první osoby jakož i práci s archivními materiály pro doplnění kontextu. Cenu za nejlepší dokumentární film získává pro svou syrovost a filmovou kvalitu snímek Daniely Rusnokové Šedá zóna,“ uvedla porota, která filmu udělila i cenu za nejlepší zvukový design. „Tento film zdařile propojuje několik typů obrazů v jeden soudržný celek,“ ocenila porota, ve které zasedla americká kurátorka a šéfredaktorka magazínu o dokumentu Abby Sun, český režisér Tomáš Klein a argentinská filmařka Laura Ruggiero.

Zvláštní uznání v sekci získal rakouský film Stát se obrysem Miriam Bajtaly. „Hlubokomyslný zážitek z tohoto snímku stojí na důmyslně vystavěném příběhu, mnohovrstevnaté inscenaci a odvážném rozkrývání vlastního života režisérky,“ shodla se porota.

Cenu za nejlepší kameru získal snímek Svět mezi námi režisérky Marie Dvořákové. „Tento film buduje intimní atmosféru, v níž se může plně vyjádřit duch a osobnost hlavní hrdinky,“ zdůvodnila porota.

Ocenění za nejoriginálnější přístup si pak odnesl film Já + Ty režisérské dvojice Zohra Benhammou a Romy Mana. „Tento film nás mile překvapil svou jedinečnou a autentickou poflakovací strukturou, v níž jsou sdílené okamžiky důležitější než dramatický děj, což nás hluboce zasáhlo,“ zhodnotila porota.    

Nejlepší film z visegrádského regionu: Šedá zóna

Cenu za nejlepší film z visegrádského regionu získal snímek Šedá zóna Daniely Meressy Rusnokové. „Šedá zóna je podle nás mimořádně odvážný a esteticky zdařilý film. Spojením archivních záběrů s tou nejosobnější zkušeností a odloučením, kterému kdy může matka čelit, nás autorka seznámila s univerzálním příběhem plným lásky a silných rodinných pout. Jsme vděční, že jsme mohli nahlédnout do intimního vztahu autorky s jejími třemi dětmi, což vneslo kus světla i do těch nejtemnější zákoutí našich srdcí,“ uvedla porota ve složení: čínská producentka Xuan Liu, programová manažerka Galya Stepanova a americká dokumentaristka Kirsten Johnson.

Zvláštní uznání získala polská filmařka Joanna Janikowska za film Soudružky a soudruzi. „Film cituplně ilustruje prolínající se cesty tří mladých idealistů, kteří bojují se starým politickým rámcem i s vlastní budoucností. Režisérka přináší jedinečný pohled na evropskou demokracii očima tří postav, které se s nadšením zapojují do politických aktivit a po svém usilují o lepší společnost. Výchozí hrubý materiál se podařilo kreativně sjednotit do půvabného a chytře zpracovaného filmu navzdory omezeným výrobním prostředkům,“ shodla se porota.

Fascinace: Saigon, Kosovo

Sekce Fascinace uvedla 24 snímků. Cenu za nejzajímavější světový experimentální dokument získal snímek Saigon, Kosovo mexického režiséra Tina Dirdamala. „Emotivní snímek zachycuje pocit vykořenění na příkladu dvou konkrétních lidských osudů. Kdy odtržení od vlastních kořenů a ztráta původní identity i jazyka může mít nečekaně pozitivní konsekvence,“ zhodnotila rodinná porota pro experimentální sekce ve složení výtvarný umělec Dominik Gajarský a jeho matka Romana Gajarská.

Zvláštní uznání pak získal snímek indický snímek Dinosauří vejce v režii Sruthil Mathew. „Poetické zkoumání rodinné historie skrze ohledávání míst nabitých vzpomínkami na odchod prarodičů. Sruthil citlivým a místy performativním způsobem přibližuje diváctvu mýty spojené s těmito místy,“ uvedla porota.

Druhé zvláštní uznání bylo uděleno filmu space_invaders.exe syrského režiséra Malaze Usty. „Malaz ve svém díle využívá archivního materiálu, aby vyprávěl příběh vysídlených osob z historie i současnosti. K tomu využívá nejen filmovou řeč a koláž, ale i vizualitu počítačových her. Nebojí se zároveň využít nadsázky k vyprávění tohoto zatěžkaného tématu,“ shodla se porota.

Exprmntl.cz: Nadějní návštěvníci a truchlící průvodci: Zápisky z cestovního deníku temného turisty

Sekce Fascinace: Exprmntl.cz uvedla 14 snímků. Tím nejlepším z českého experimentu je film Nadějní návštěvníci a truchlící průvodci: Zápisky z cestovního deníku temného turisty režisérské dvojice Jiří Žák a Matěj Pavlík. „Zážitková turistika má různé podoby. Jiří s Matějem si zajeli do Norska, aby pro jistotu přeměřili sochy Gustava Vigelanda, jestli skutečně odpovídají nacistické doktríně, nebo na nechvalně proslulý ostrov Utøya, kde byl v roce 2011 spáchán chladnokrevný teroristický útok na skupinu mladých lidí,“ zdůvodnila porota.

Zvláštní uznání v sekci získala také Ruvja a Morena filmařky Julie Slovenčíkové. „Kdyby tu s námi ještě byla Věra Chytilová, jistě by také ocenila neučesaný a syrový způsob práce s filmovou řečí a upřímnost a rozpustilost dvou hlavních postav krátkého filmu zachycujícího čas trávený u vody,“ shodla se porota.

Druhé zvláštní uznání se pak porota rozhodla udělit filmu Pyramida režiséra Matěje Smetany. „Matěj Smetana se rozhodl, že se podělí o svůj lidský nákup se sousedy z hmyzí říše. Postavil malou kopii Džoserovy pyramidy z cukru v sousedství velkého mraveniště a počkal si na reakci jeho obyvatel a dalších zvědavých kolemjdoucích,“ uvedla porota.

Svědectví: Nebe nad Zenicou

Sekce Svědectví uvedla 15 filmů. Hlavní cenu v soutěži získal snímek Nebe nad Zenicou bosenského režiséra Zlatko Pranjiće a dánské filmařky Nanny Frank Moeller. „Tento film nás zaujal hloubkovým a dlouhodobým pohledem na to, jakou cenu lidé platí za chamtivost korporací, a na neochvějnou sílu komunity, která se postaví na odpor,“ zhodnotila porota složená z dokumentaristky Katerina Cizek, norské mírové expertky Siri Aas Rustad a mikmakské aktivistky Cheryl Maloney.

Zvláštní uznání pro nejlepší film o politice získal Den, kdy se zastavil Island americké režisérky Pamely Hogan. „Tento inspirativní dokument, v němž se rozhovory z první ruky prolínají s archivními a animovanými záběry, reflektuje počátky první vlny feminismu na Islandu. Vypráví příběh mocného kolektivu bystrých, vtipných a kreativních matriarchálních figur, které překonaly strach a díky geniální strategii dokázaly přemostit politické i třídní odlišnosti a zmobilizovat ohromujících 99 % Islanďanek, aby stávkovaly za svá práva. Cenu udělujeme za subtilní, duchaplné a elegantně jasné vykreslení průkopnického feministického hnutí na Islandu v 70. letech,“ zhodnotila porota.       

Zvláštní uznání pro nejlepší film o poznání bylo uděleno snímku Pistáciové války tvůrčí dvojice Yasha Levine a Rowan Wernham. „Tento nekompromisně nezávislý dokument, hrdě financovaný skrze crowdfundingovou kampaň, pátrá po finančních důvodech rostoucí nedostupnosti vody v Kalifornii. Stopy vedou k pistáciovým magnátům, kteří neváhají manipulovat s vodními toky, toxiny, vykořisťovatelskými pracovními praktikami i globální geopolitikou, aby si zajistili tučné zisky z monokulturního zemědělství. Příběh rozkrývá rozsáhlou tajnou korupční síť, která je přitom všem na očích. Zvláštní uznání udělujeme za pronikavou investigativní analýzu a hledání souvislostí v boji proti korporátní chamtivosti,“ uvedla porota.

Třetí zvláštní uznání pro nejlepší film o přírodě získala australská dokumentaristka Sally Aitken za snímek Každá maličkost. „Tento intimní dokument o přírodě sleduje neohroženě soucitnou lidskou hrdinku, pevně ukotvenou ve svém každodenním poslání zachraňovat nejmenší ptáky na zemi, kolibříky. Záchranou těchto malých tvorečků ve své svatyni ve městě andělů, zachraňuje i sebe sama. Oceněný film je dojemným svědectvím o tom, že naděje a trpělivost mohou uzdravit zraněná křídla kolibříků – a zlomená srdce lidí,“ zněl verdikt poroty.

Nejlepší VR dílo: Snění o Libanonu

Vítězem sekce se stal snímek Snění o Libanonu autorské dvojice Martin Waehlisch a Cynthia Sawma. „Snění o Libanonu využívá impresivní prvky virtuální reality ke sdílení zkušenosti doby a místa v krizové situaci. Spojuje dokumentární a iluzivní prvky, aby zdůraznilo individuální zapojení do kolektivní odpovědnosti. Cenu udělujeme filmu za použití VR jako empatického média,“ zní výrok poroty, ve které zasedla slovenská filmová historička Katarína Mišíková, francouzská umělkyně Gwenola Wagon a český dokumentarista Andran Abramjan.

Cenu za přínos světové kinematografii si z Ji.hlavy letos odvezl oceňovaný režisér, přední představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang. „Je nám ctí, že letošní Cenu za přínos světové kinematografii převezme v Ji.hlavě tchajwanský režisér Tsai Ming-liang, který je jedním z nejvýznamnějších asijských filmařů vůbec. Ve svých filmech ukazuje člověka ve své zranitelnosti a osamělosti, vrací důstojnost lidem na okraji společnosti, často migrantům pracujícím na těch nejpodřadnějších pracovních místech,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.

Cenu publika letos získal snímek Dajori režisérské dvojice Martin Páv a Nicolas Kourek.

Nejlepším filmem v sekci Krátká radost je indický snímek Když dítě zapláče… režiséra Shadaba Farooqa. Vybrali ho diváci hlasováním na DAFilms. Vítězný snímek získá distribuci a propagaci na platformě DAFilms v hodnotě 3000 euro.

Letos počtvrté udělila Ji.hlava také Cenu za nejlepší dokumentární knihu. Pětičlenná porota ocenila publikaci Jestli mám zemřít, ať je to příběh (Utopia Libri, 2024). Sborník prostřednictvím rodinných příběhů několika Palestinek žijících v Česku nebo Čechů s kořeny v Palestině zprostředkovává kontext povahy okupace. V odborné porotě zasedli novinářka Linda Bartošová, publicistka Magdalena Dušková, dokumentarista Štěpán Pech, spisovatelka a překladatelka Markéta Hejkalová a audio-dokumentaristka Brit Jensen.

Cenu Respektu za nejvýraznější audiovizuální reportáž si odnesla válečná zpravodajka Darja Stomatová a kameraman Ján Schrüger za reportáž Most mezi životy, která vznikla pro Českou televizi. „Ruská agrese na Ukrajině znamená miliony lidí na útěku z ohrožených a devastovaných domovů. Darja Stomatová dokázala bez patosu, prakticky v komorním prostředí, zachytit tragédii evakuace lidí z Rusy ohrožených míst na Ukrajině. Příběhy lidí, kteří se často brání odchodu, i těch, kteří je evakuují, jsou prosté, a přitom přesvědčivě dokumentují tíhu i sílu života na území blízko válečné linie. Obrazy zachycené štábem Darji Stomatové nám řeknou o válce možná víc než drsné záběry z fronty,“ uvedla porota složená z redaktorů a redaktorek týdeníku Respekt.

Tradičně Ji.hlava udělila i cenu za pozoruhodný přínos pro producenty (APA World Excellence Award), kterou převzala slovenská producentka Zuzana Mistríková.

Cenu Festival Identity si letos odnesl 4 Živly Film Festival 2024

Cenu publika za nejlepší festivalový plakát získal IFF Rotterdam 2024.