Nepřístupno od 12 let

Hněv Titánů (2012) navazuje na dva roky starý remake Souboje Titánů (Clash of the Titans, 2010), z něhož se stal trochu překvapivě hit. Stalo se tak zřejmě nejen zásluhou známého příběhu, ale i díky tehdy čerstvé vlně 3D filmů, přičemž producenti snímek nechali do třetího prostoru konvertovat až po natočení, což se projevilo v technické kvalitě výsledného obrazu. Ten byl tmavý a film si za to (a nejen za to) vysloužil u diváků a kritiků převážně výsměch a opovržení. „Kritiků“ a „reptalů“ se však v kinech sešlo tolik, že producenti ihned spekulovali o pokračování, které nyní můžete zhlédnout v našich kinech.

Souboj Titánů (2010) to schytal i od pamětníků původního filmu z roku 1980, jehož okouzlující atmosféra a staromilské technologické vyvedení jako by konvenovalo se zašlými a dávnými časy antických mýtů. Nový film povlékl identický námět digitálním potahem a působil především velmi bezkrevně v doslovném i širším slova smyslu. Nešlo o žádné veledílo, které by čnělo nad průměrem, ale mělo jednoduchý a funkční příběh, svižné akční sekvence, jen mu chybělo cosi navíc, co by jej učinilo zapamatování hodným. Hněv Titánů se potýká se stejným problémem, jen s tím rozdílem, že monstra jsou větší a zápletka plytčejší.

Od posledního dobrodružství více lidského než božského poloboha Persea (Sam Worthington) uplynulo deset let. Mezitím se stihl oženit i ovdovět a v ústraní vychovává ze syna Hélia rybáře. Perseův otec, bůh Zeus (Liam Neeson), jej přijde požádat o pomoc v boji proti smrtonosným Titánům. Navíc se prý lidé přestávají modlit, což bohy zabíjí a několik jich již prý na to zemřelo (bez ironie asi nejinteligentnější úvaha z celého filmu). Zeus s bratrem Poseidonem musí čelit zradě Háda (Ralph Fiennes) a Área, kteří se rozhodli výměnou za nesmrtelnost oživit titánského Krona. Povstání Krona (většího Krakena) má znamenat konec lidstva i božstva, a tak Perseus, jenž nezapře „kristovskou“ podstatu svého synovství, svolí zasáhnout do bojů, ačkoliv jeho motivací nejsou ani tak mezibožské půtky, ale ohrožení jeho syna.

Opakovaně jsem se doslechl a dočetl alibistické tvrzení, že dvojka je lepší než jednička. V jedné věci se tvůrci neoddiskutovatelně zlepšili, a to v technickém provedení třetího rozměru. Obraz už sice není tmavý a nejasný, ale neustále na vás něco padá, někam se řítíte, šlehají na vás plameny, někdo po vás hází oštěpem atd. Samotné 3D, stejně jako celý film slouží jen jako „popcornový výplach“, jako kolotočářská atrakce.

Vizuální zacílení na smysly by nemuselo být na škodu, kdyby tvůrci v tomto ohledu zvolili výrazně originální přístup, o což se aspoň pokusil třeba Tarsem Singh u tematicky spřízněné Války Bohů (2011). Přitom svébytné zacházení s vizuálním stylem už předvedla řada tvůrců (např. bratři Wachowští ve Speed Racer /2008/ nebo Joseph Kosinksi v Tron: Legacy /2010/). O narativních inovacích či pozoruhodném hereckém uchopení nelze hovořit už vůbec. Již v původní verzi Souboje Titánů (1981) ztvárnil Dia patřičně hvězdný herec (Laurence Olivier), zatímco pro roli Persea (Harry Hamlin) byl důležitější vzhled než herecké dovednosti. Stejně tak v Hněvu Titánů (2012) je smutné sledovat, jak se herci jako Liam Neeson nebo Ralph Fiennes ve svých rolích ztrapňují, přičemž všemu vévodí nevýrazný Sam Worthington.

Snímek dějově i vizuálně staví na stále užším propojení kinematografie se světem počítačových her. Sledujeme postupné plnění úkolů od jednoho ke druhému: boj s kyklopy, boj s nočními můrami v labyrintu Tartaru, boj s Áreem, boj s Kronem. Je to takřka jako byste sledovali vizualizaci jedné celé hry. Přecházíte mechanicky od jednoho dobrodružství k druhému, přičemž protivníci jsou větší a nebezpečnější. Bohužel úměrně tomu nestoupá napětí a pokud podobný tip filmu nevidíte poprvé (což se může těžko stát u někoho staršího deseti let), nemáte se čeho moc chytat a zažíváte nudu. V příběhu o nic nejde, motivace jsou jen nastíněny za účelem prezentace dalšího prostředí či příšer. Tvůrci se pokusili skrze postavu komického společníka Héfaista a ironické poznámky směrem k letu Pegase fikční svět trochu odlehčit, ale působí i to spíš otravně.

Od recenze se většinou očekává doporučení, zda film zhlédnout či nikoliv. Mně se Hněv Titánů nelíbil, ale musím dodat, že nejsem vhodným recenzentem, neboť nejsem ani divákem, jemuž je tento počin určen. Kdybych byl o dvacet let mladší, byl bych ve svém hodnocení zřejmě objektivnější.

Wrath of the Titans

Režie: Jonathan Liebesman
Scénář: Dan Mazeau, David Johnson
Kamera: Ben Davis
Střih: Martin Walsh
Hudba: Javier Navarrete
Hrají: Sam Worthington, Liam Neeson, Édgar Ramírez, Danny Huston, Toby Kebbell, Rosamund Pike, Ralph Fiennes, Bill Nighy, Matt Milne, Lily James
USA, 2012, 99 min
Česká premiéra: 29. března 2012 (Warner)