Ze života hollywoodského mystifikátora
Anglická verze recenze je dostupná zde / English-language version of the review is available here
Významná pozice Raoula Walshe (1887–1980) jakožto jednoho z nejvíce formativních hollywoodských režisérů je z hlediska filmové historie nepopiratelná. Tvůrci, který zásadním způsobem formoval zejména žánry dobrodružného a gangsterského filmu, se však na rozdíl od jeho generačně spřízněných režisérských osobností z počátku 20. století Cecila B. DeMilla, Johna Forda a Howarda Hawkse nedostalo ze strany odborných kruhů tolik pozornosti, kolik by si právem zasloužil. Obdobně je na tom i jeho o dva roky starší kolega Allan Dwan, o němž ucelená publikace vyjde na konci října tohoto roku poprvé od počátku 70. let, kdy o něm napsal Peter Bogdanovich.1
Knižní reflexe Walshovy osobnosti a kariéry v rámci angloamerické literatury se dosud omezovala na útlý sborník editovaný Philem Hardym, který vyšel v polovině sedmdesátých let při příležitosti filmového festivalu v Edinburgu, a jehož součástí byla dnes již slavná esej feministických kritiček Claire Johnston a Pam Cook „The Place of Woman in the Cinema of Raoul Walsh“, a režisérovu vlastní a do jisté míry zkreslenou autobiografii Each Man in His Time. The Life Story of a Director (1974), kterou sepsal na sklonku života. Bibliografii o Raoulu Walshovi loni v květnu podstatně obohatila životopisná publikace Raoul Walsh. The True Adventures of Hollywood’s Legendary Director od Marilyn Ann Moss, přední kritičky časopisu The Hollywood Reporter. Moss, která platí za specialistku na memoárovou literaturu, už dříve figurovala jako autorka knihy Giant: George Stevens, A Life on Film, jež se jako v případě její nejnovější publikace stala první ucelenou biografií tohoto tvůrce. Výzkum o Walshovi, na němž začala pracovat již v roce 2005, byl pro autorku výzvou – jak totiž píše v úvodu, Walsh byl známý sklony k mystifikování a jeho vlastní životopis je tak opředen řadou lží a polopravd (z autobiografie například vytěsnil své první dvě manželky a adoptované děti), které chtěla konfrontovat s podloženými fakty. Rozhodla se tedy co nejobjektivněji přiblížit jeho osobní život a více než půl století dlouhou kariéru u filmu, od jeho určující spolupráce s D. W. Griffithem, přes působení u Fox Film Corporation a zlatou éru u studia Warner Bros. až po pozdní tvorbu v 50. a první polovině 60. let, která byla ve znamení postupného úpadku. Obsáhnout více než sto padesát položek čítající režijní dílo Raoula Walshe, jež ve své podstatě kopíruje éru celého klasického Hollywoodu od jeho němých počátků, bylo pro Marilyn Ann Moss jistě nelehkým úkolem, kterého by se jen těžko mohla zhostit bez znalosti širokého kontextu hollywoodských dějin2 a který ji už od počátku nutně omezoval v prostoru, jejž mohla jednotlivým filmům věnovat. Obšírněji tedy logicky píše o těch, které pro Walshovu kariéru představovaly určitý zlom či vrchol, kupříkladu němé snímky Regeneration (1915), Zloděj z Bagdádu (The Thief of Bagdad, 1924) a Tělo je hříšné (Sadie Thompson, 1929), dále finanční propadák The Big Trail (1930), po němž se režisérova kariéra ocitla v útlumu, než ji nakrátko vzkřísil komerční hit Me and My Gal (1932), případně filmy s Humphreym Bogartem, Jamesem Cagneym, Georgem Raftem a Errolem Flynnem, které natočil pod hlavičkou Warner Bros.
Jako většina životopisců filmových tvůrců i Moss v prvé řadě usiluje o vykreslení režisérovy osobnosti a popsání jeho přístupu k režii, psaní scénářů, ale i herectví, kterému se aktivně věnoval až do roku 1929, kdy během natáčení westernu In Old Arizona přišel při dopravní nehodě o pravé oko. V textu z velké části vycházejícímu z rozhovorů s Walshovými dosud žijícími spolupracovníky a rodinnými příslušníky, které autorka sama zpovídala, klade kromě rodinných vazeb důraz na jeho práci s herci a naplňování režisérských vizí, kdy poukazuje na jeho přednosti spočívající v natáčení v exteriérech, inscenování akčních scén a později práci s barvou a širokoúhlým formátem. Interní korespondence jednotlivých studií autorce zase poskytly řadu cenných informací o obsazování hereckých rolí a nejrůznějších svízelích během realizací jednotlivých produkcí, přičemž tak mírně zastiňuje jejich diváckou recepci.
Biografie Raoula Walshe z pera Marilyn Ann Moss je na každý pád záslužný příspěvek na poli nejen memoárové, ale i historiografické literatury, který jistě docení každý, kdo se dějinami klasického Hollywoodu byť jen okrajově zabývá. Podobně pečlivě sesbírané a vyhodnocené informace o svém životě a díle by si zasloužil i nejeden český filmový tvůrce.
Raoul Walsh. The True Adventures of Hollywood’s Legendary Director
Marilyn Ann Moss
The University Press of Kentucky, 2011
482 str.
kniha je k dostání na webových stránkách vydavatele
- Knihu Frederica Lombardiho s názvem Allan Dwan and the Rise and Decline of the Hollywood Studios má v edičním plánu nakladatelství McFarland. [↩]
- V tomto případě knize snad jen poněkud ubližují občasné překlepy ve jménech a názvech filmů, např. Byron Haskins (str. 236), Phil Carlson (str. 381) či chybně uvedený název Dassinova francouzského noiru Riffraff namísto Rififi (str. 310). [↩]