Umírání amerického snu

V potřebnosti výpovědi nelze filmu Americká zima vůbec upírat zásluhy, formou a způsobem podání však bohužel odradil nejspíš mnoho (především českých) diváků a minul se tak účinkem. Režisérská a bratrská dvojice Joe a Harry Gantz se zaměřila na problémy americké ekonomické krize z pohledu „obyčejných“ amerických rodin – lidí, kteří si byli jisti tím, že se nikdy nedostanou do situace, ve které by neměli peníze na jídlo nebo nemohli po jiné stránce zabezpečit svou rodinu a děti. Lidí, kteří mají často vystudovanou vysokou školu a měli dobře placenou práci. Osudy několika rodin z Portlandu pozorují režiséři po dobu šesti měsíců. Ústředním sdělením filmu je fakt, že skutečná americká krize nebyla zdaleka zažehnána tím, že se zaplatily krachující banky a investovalo se do podniků. Krize je ve skutečnosti stále horší, a ačkoliv tak navenek Amerika nepůsobí, míra chudoby a nezaměstnanosti se dotýká rekordních čísel a rozdíl mezi bohatou a chudou vrstvou (střední vrstva již téměř vymizela) je větší než v Rusku nebo Číně. Z amerického snu o domku se zahradou, psem a s pěkným autem v garáži se stala snaha žít bez starostí o zítřejší večeři a možností studovat vysokou školu.

Často se stává, že emočně silný příběh umocněný emotivní formou se stane nestravitelným a příběh samotný je přehlušen patosem, který je způsoben tímto zdvojením. V tom možná tkví ten problém – zatímco je bezesporu šokující, do jaké situace se může kvůli ztrátě zaměstnání, nemoci nebo úmrtí partnera dostat zabezpečená a spokojeně žijící rodina, něco na filmu člověka dráždí. Snad je to jakési zadostiučinění, že „ti nejlepší“, kteří vždycky chtěli prosazovat svůj systém po celém světě a měli recept na štěstí, si najednou neumí poradit s obrovskou nezaměstnaností a naprosto nefungujícím (vlastně neexistujícím) systémem sociální podpory. Nebo jen u nás není tolik pochopení pro dojímavost, pláč a vyznávání si lásky před kamerou. Ta je navíc často příliš blízko (formálně i emočně), chybí jí dostatečný odstup a tím i objektivita. Jisté situace působí prkenně, někdy dokonce až jako zahrané. Filmu příliš nepomohl ani uslzený hudební doprovod. Velký rozdíl v mentalitě a kultuře, který zcela odlišně pojímá silná slova a hodnoty, tak způsobuje, že film zákonitě nemůže být přijat s takovou odezvou, jakou by zasloužil a potřeboval. Je to velká škoda, protože mnohem více by mohl dát právě neamerickému publiku a lidem, kteří nejsou s problematikou tolik obeznámeni. Možná by lepším způsobem, jak celé téma uchopit, bylo analyzovat, proč se tyto informace nedostanou až sem a v čem tkví nepochopení a nedostatek soucitu lidí, kteří neznají realitu amerického systému, což byl často zmiňovaný problém během následné diskuze.

American Winter

Režie: Joe a Harry Gantz
USA, 2013, 90 min.