Tak šel (mezipaterní) čas

QFF MEZIPATRA – Festivalové střípky – IVETA JANSOVÁ –

O víkendu zazněly naposledy tóny letošní znělky 15. ročníku queer filmového festivalu Mezipatra. Společně jsme se mohli dočíst, jaký byl první mezipaterní víkend, stejně tak jaké byly další dva dny. Nemusíme se bát, nepřijdeme ani o informace ze zbylých dní, čímž se s letošními Mezipatry po svém rozloučíme. Vrátíme se tedy na chvíli ještě v čase a pak řekneme naše na shledanou (příští rok se ale sejdeme zas!).

Byli jsme queer, jsme queer a budeme queer

Středa 19. 11. byla velice poučným dnem. Od pěti hodin probíhala diskuse – A když já jsem valil na tu Leninku… – s queer pamětníky z Prahy i Brna, kterou moderoval historik Jan Seidl. Působivé vyprávění o životě queer komunity v „dobách temna“ minulého režimu a rozdílnost lesbické a gay zkušenosti s touto historií nechávaly posluchače přikované v sedačkách po celou dobu diskuse. Konsternované publikum se nakonec hojně vyptávalo a jen nerado se rozcházelo pryč. Není se čemu divit, mrazivé zážitky z kruté perzekuce či nutného se přetvařování a v podstatě žití dvou životů střídaly vtipné historky tajných i veřejnějších výbojů proti režimu, které činily potěšení nejen samotným vyprávějícím, ale i posluchačstvu. Zájemci měli možnost si ještě vypravěče odchytit po skončení diskuse, a to u drinku v prostorech kavárny Trojka. Zejména paní Jana Kociánová, svérázná a živelná pamětnice, vesele i vážně vyprávěla dále o strastech, pastech i radostech svého minulého i současného života.

Queer pub kvíz by Viktor Wildner

I když se mnozí neradi vraceli z putování do minulosti, nezbývalo, než se naladit na současnější strunu. V prostorách kavárny Trojka, konkrétně v podzemí nazvaném Mínus Trojka, totiž probíhala populární hospodská hra současnosti – pub kvíz. Vzhledem k mezipaternímu kontextu se samozřejmě jednalo o queer pub kvíz, který se soustředil na historii i současnost queer tematiky. Objevily se tak otázky z queer sportu, televize, filmu, ale i ze specifického brněnského prostoru. Hrdým vítězem se nakonec stal tým Konstrukt, jehož byla autorka tohoto článku skromnou součástí.

Film „ve skříni“

Film in the closet by Jaroslav Cápík

Čtvrteční den byl zajímavý především pro milovníky tajemných zákoutí nočního Brna a luštitele nejrůznějších hádanek. Pomocí poskytnutých indicií se totiž mohli zájemci dobrat stop, které je dovedly až na místo tajného promítání Film in the closet navazujícího na tradici seceret cinema. Sraz měli účastníci na zastávce Běloruská v Brně Bohunicích. Od zastávky k místu určení byli dovedeni prostřednictvím zapálených svíček a recitátorů básní Allana Ginsberga. Cílem byla pro letošek budova bývalé zahradnické školy v Bohunicích, konkrétně jídelna. Areál byl vyzdoben nápisy, obrázky a osvícen světlem ze svíček, což navozovalo poměrně strašidelnou atmosféru. Návštěvníkům byl hned po příchodu věnován/vnucen panák alkoholu, aby se zahřáli. Pak už mohlo začít promítání odtajněného filmu Kill your darlings.

Nesmrtelná zábava

V předvečer vrcholného večírku s názvem Nesmrtelný večírek pořádaného v klubu Slowone se mohli zájemci seznámit na rychlorandění neboli speed datingu neboli instantní přitažlivosti. Ať už si svou drahou polovičku vybrali na rychlo-randeti nebo jí měli po svém boku už nějaký ten čas, případně se vydali sami, všichni byli vítání na večírku ve stylu vampire a zombie. Většina osazenstva se stylově převlékla a mohla se oddat zábavě za zvuků pop-dadaismu kapely Picky Girls, posléze Swing Pigs, to vše doprovázeno podkresem DJe TOsuYA. Mnozí se nechali zábavou unášet až do ranních hodin, a to včetně organizačního týmu.

Nesmrtelný večírek, organizační tým Brno by Matthew Wolf

Po těžkém vstávání v sobotu „ráno“ už nadešel poslední večer letošních Mezipater v Brně. Závěrečný ceremoniál probíhal ve velkému sálu kina Art. Diváci mohli na pódiu spatřit letošního vítěze divácké ceny, kterým se stal film Putinovy „děti 404“. Stejně tak mohli popatřit na kompletní brněnský organizační tým v čele s ředitelkou Kristýnou Malíkovou. Film, který patnáctý ročník Mezipater zakončil, nebyl nic jiného než kultovní klasika Hlad. Konečným obrázkem letošního ročníku pak bylo organizačně divácké družení v prostorách kavárny Art, jež znamenalo přátelskou tečku za celým festivalem.

Kdo pro letošek ještě stále není Mezipatry přesycen, může se vydat na festivalové ozvěny do Olomouce nebo Hradce Králové, s ostatními snad opět na viděnou příští rok.