Oceňovaný němý film Takový je život se vrací do kin
![Oceňovaný němý film Takový je život se vrací do kin Oceňovaný němý film Takový je život se vrací do kin](http://25fps.cz/wp-content/themes/goodnews/framework/scripts/timthumb.php?src=http://25fps.cz/wp-content/uploads/2016/10/So-ist-das-Leben-two-shot.jpg&h=340&w=615&zc=1)
Národní filmový archiv vrací na plátna kin snímek Takový je život německého režiséra Carla Junghanse, vrcholné dílo němé kinematografie. Šestaosmdesát let starý film bude v digitálně zrestaurované podobě uveden do distribuce 20. 10. 2016.
Autorský snímek Carla Junghanse představuje psychologické drama se sociálními motivy. Námětově se Junghans inspiroval v Zolově románu Zabiják. Snímek, který se natáčel koncem 20. let v Praze, zobrazuje tragédii stárnoucí upracované pradleny, jejíž manžel je násilník a alkoholik.
Pradlenin muž uhlíř je propuštěn z práce a většinu času tráví v hospodě s kamarády a milenkou, s nimiž utrácí ženiny úspory. V den ženiných narozenin, na něž ona sama přes všechnu práci zapomene a připomenou jí je až gratulující sousedé, přijde muž domů opilý a začne ničit jejich skromný příbytek. Když jej žena vyžene, odejde k milence. Později se žena při práci vážně zraní a po několika dnech zemře. Muž přichystá pohřeb, na nějž dorazí všichni sousedé, smuteční hostina se odehraje v blízkém hostinci. Poté se sousedé vrátí zpět domů jakoby nic. Vždyť přece takový je život.
Pradlenu ztvárnila slavná ruská herečka Vera Baranovskaja. Theodora Pištěka, představitele muže, scénář nadchl a pomohl film Junghansovi osobně zafinancovat. Snímek vyniká progresivním střihem a důrazem na symbolickou funkci detailu.
Navzdory nástupu zvukového filmu koncem 20. let byl snímek Takový je život koncipován jako němý, což ovlivnilo jeho finanční neúspěch. Kritika po berlínské premiéře v březnu 1930 používala superlativa a ačkoliv byl film uváděn v jediném berlínském premiérovém kině, zaujal i početné obecenstvo. Nemohl ovšem konkurovat počtům diváků filmových revuí a operet, které právě přicházely do kin. Domácími biografy, kde byl poprvé uveden v květnu 1930, prošel bez velkého ohlasu.
Takový je život se řadí mezi uznávané filmy vrcholné němé éry světové úrovně. V roce 1958 byl oceněn v bruselské anketě filmových historiků, o rok později se dočkal obnovené premiéry v Československu – dochované materiály sestavil režisér Elmar Klos a hudbu nově složil Zdeněk Liška.
Restaurování snímku odborně i organizačně zaštítil Národní filmový archiv v Praze, finančně je podpořil Island, Lichtenštejnsko a Norsko a Ministerstvo kultury České republiky.
Původní negativ ani kopie filmu se nedochovaly. Zdrojem pro digitalizaci se proto stala kopie z 50. let, kdy byl film opětovně uveden do kin. Jde o kopii těsně před úpravami režiséra Elmara Klose a s hudbou Zdeňka Lišky. „Rozhodli jsme se nakonec zachovat integritu této kopie, přestože jsou v ní oproti původní české verzi stručnější mezititulky a naopak obsahuje některé scény, které cenzura v době pražské premiéry vyřadila. O německé verzi filmu se nedochovalo tolik informací,” dodává filmová restaurátorka Jeanne Pommeau z Národního filmového archivu.
Národní filmový archiv snímek uvádí s novým hudebním doprovodem, který na základě doporučení skupiny odborníků složil hudebník Jan Burian ml., pro nějž bylo komponování hudby k Takový je život dle vlastních slov velkou výzvou: „Film samotný si naprosto diktoval a nic mi neodpustil. Když je film němý, jakýkoli zvuk je okamžitě odhalen a prověřen.” Burian, protagonista kapel Kyklos Galaktikos a Tyto Alba, se inspiroval archivními nahrávkami nejstaršího domácího folklóru. Některé použil jako výchozí materiál, dekomponoval je a pracoval s nimi různými způsoby. Následně vytvořil v počítačovém softwaru virtuální nástroje, které připomínají rustikálním a rozladěným zvukem lidové nástroje. S těmito fiktivními nástroji nahrál hudební doprovod k filmu. Jak vysvětluje: „Je to pokus zachytit ducha lidové hudby, jeho přirozeně divokou a zároveň křehkou krásu, kterou lze slyšet ještě z oněch nejstarších nahrávek, ale která, když je spoutána zápisem do not, se začíná sterilizovat a vytrácet.”
Poprvé mohli diváci digitálně zrestaurovanou verzi snímku zhlédnout v červnu 2016 na festivalu Il Cinema Ritrovato v Bologni, o několik dní později byl film taktéž uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.