One Day at a Time: humorné a laskavé zobrazení každodennosti
Uplynulo už několik měsíců od lednové premiéry sitcomu One Day at a Time (Netflix), ale v mnoha divácích i nadále rezonují pozitivní ohlasy – stačí se podívat například na fanouškovskou základnu na sociální síti Tumblr. Příběh vznikl na základě původního stejnojmenného seriálu z roku 1975. Sleduje každodennost kubánské rodiny žijící v USA, jejich radosti a starosti. A každý z prozatímních 13 dílů se vyznačuje tím, že od smíchu plavně přechází k dojetí, lehkému ponaučení a zpátky ke smíchu. V pouhých 30 minutách je obsaženo vše, co by měl mít dobrý narativ. Není divu, že se vedení Netflixu rozhodlo seriál obnovit pro druhou sérii.
Stěžejním místem děje je byt rodiny Alvarezových, ve kterém žijí tři generace – babička Lydie, matka Penelope a dvě děti Elena a Alex. Lydie je energická a sebevědomá, neustále se snaží své dceři a vnučce vštípit, jak by správná žena měla využít všech svých darů a získat si pozornost, respekt – a vůbec všechno, co si zamane. Není divu, že mezi ní a Elenou vznikají denně úsměvné neshody v tom, jak toho dosáhnout. Elena si jako správná náctiletá zastánkyně feminismu myslí, že by zkrátka měla být respektovaná i bez jakýchkoli „dámských triků“. Penelope se mezi těmito dvěma snaží vždy najít nějaký kompromis a je ztělesněním toho, jak je důležité přihlédnout k oběma argumentům a vzájemně se vždy poučit. Alex je potom nejmladším článkem rodiny, kterého babička náležitě rozmazluje, matka usměrňuje a sestra ho tu a tam nemůže vystát.
Důležité jsou také dvě vedlejší postavy doktora Berkowitze a domovníka Schneidera. Pro doktora, který jen velmi těžko dokáže říci ne, Penelope pracuje jako sestra. Jejím prostřednictvím se s ním seznámí i Lydia a mezi těmito dvěma staršími lidmi vzniká něco jako hlubší přátelství – jak totiž sama Lydia naznačí během jedné jejich schůzky: „žádné techtle mechtle, moje tělo patří bohu a duchu mého manžela.“[1] Schneider je naproti tomu lehce zmatený bohatý majitel domu, ve kterém všichni žijí, a který k Alvarezovým rád chodí doplňovat svůj nedostatek rodinné lásky.
Seriál se v každém díle věnuje určitému tématu, které je zasazené do celkového děje. Tak byly například zmíněny sexismus, náboženství, sexualita, identita, imigrace nebo mentální zdraví. Přičemž každý člen rodiny funguje jako ztělesnění určitého tématu.
Citlivý přístup
Ačkoli je seriál koncipován jako sitcom – a velmi umně pracuje s humorem – nevyhýbá se ani vážnějším tématům a zabývá se jimi citlivě. Penelope je například válečnou veteránkou z Afghánistánu. Prostřednictvím ní se One Day at a Time zabývá sexismem v prostředí armády ale i zdravotnictví, situací veteránů v USA, posttraumatickým stresem, ale také statutem svobodné matky a odloučením od manžela. Všechny tyto životní situace by snadno mohly přivést Penelope k zatvrzelosti, ale tvůrci ji naopak přidali o to více citlivosti a jemného přístupu s nadhledem.
Prostřednictvím Lydie je divákům zprostředkovaná situace imigrantky z Kuby, která jako dítě přijela do zcela nového prostředí bez znalosti jazyka. Její životní zkušenosti a také víra v boha nabízejí další rozměr každodenního života. Zastává spíše tradiční rozdělení mužských a ženských rolí, což často vede k horlivé diskuzi mezi ní a vnučkou Elenou. Elena je totiž feministka, ekologická aktivistka a za svůj cíl si klade změnit svět k lepšímu. Jejich debaty nad obyčejnými věcmi, jako je například recyklace odpadků, jsou velmi zábavným prvkem narativu.
Nejvíce se nedokáží shodnout na tom, jestli Elena oslaví své patnáctiny tradiční kubánskou slavností známou jako quinceañera. Elena se snaží všem vysvětlit, že nechce podporovat oslavy, které ji představují jako dívku hodnou vdavek; Lydia se naopak nehodlá vzdát kubánských tradic. Zde se otvírá další téma, kterým se v průběhu seriál zabývá, a tím je kulturní a etnický původ.[2]
Postava Alexe je ovšem také zásadní, do příběhu totiž přináší i každodenní trable dvanáctiletých. Navíc jeho prostřednictvím se také řeší otázka toho, jak dospívá chlapec bez otcovského vzoru. V tomto případě nastávají humorné situace, když se s výchovou začne snažit vypomáhat rodinný přítel a domovník Schneider, záletník středního věku.
LGBTQ+ komunita
Asi nejzávažnějším tématem, které se vinulo napříč sérií, se stala sexualita. Elena ve svých patnácti letech začne objevovat vlastní tužby a zjistí, že svou budoucnost vidí spíše po boku ženy.
Tvůrci si v tomto případě poradili velmi realisticky. Nevytvořili žádné pohádkové prostředí coming-outu, ve kterém se všichni objímají a přijmou takové přiznání bez jediného problému. Nevytvořili ale ani naprostý opak toho, že by byla Elena všemi odmítnutá. Naopak se jim podařilo zachytit škálu různých reakcí různých lidí. Rodičovské rozpaky, při kterých se Penelope snaží vyrovnat s tím, že samozřejmě své dítě nadále miluje, ale představovala si její budoucnost jinak. Také prvotní zděšení věřící babičky Lydie, která v sobě ovšem velmi umně vyřeší otázku spojení křesťanství a neheteronormativity. Zobrazen je také klidný přístup mladšího bratra a spolužáků, ale i naprosto odmítavý postoj otce.
Provedení této linie příběhu a samotného hereckého podání Isabelly Gomez (Elena) si povšimlo i neziskové sdružení GLAAD, které každoročně uděluje ceny za reprezentaci LGBTQ+ minority v médiích. Ačkoli ocenění Gomez ani seriál nakonec nezískaly, Elena je podle jejich mínění dobrým příkladem toho, jak by mělo být s těmito postavami v médiích zacházeno.[3]
Vliv na takové zpracování je možná dané kromě jiného také tím, že v produkčním týmu One Day at a Time byly zahrnuty ve větší míře i ženy, ať už jako scénáristky či režisérky. Velký počet epizod, včetně té pilotní, vedla Pamela Fryman, která režírovala například většinu dílů úspěšného seriálu Jak jsem poznal vaši matku (2005–2014).
One Day at a Time tedy představuje chytré propojení zábavy a vážných společenských témat. Přitom se je snaží reprezentovat realisticky a přiblížit diváctvu každodenní radosti i starosti různých menšin. Ovšem i divák, který hledá pouze relaxaci u sitcomového formátu, může být spokojený, protože humorných situací a skečů seriál obsahuje dostatek. Díky široké pozitivní odezvě publika bylo už v březnu vedením Netflixu ohlášeno, že bude obnovené pro druhou sérii, opět se 13 epizodami.
One Day at a Time
Tvůrci: Gloria Calderon Kellett, Mike Royce
Herci/herečky: Justina Machado, Rita Moreno, Isabella Gomez, Stephen Tobolowsky, Marcel Ruiz, Todd Grinnell a další
USA, Netflix (2017-?), 1 řada, 13 epizod/26 – 31 min
[1] One Day at a Time, S01E08: One Lie at a Time. Netflix, 2017.
[2] Ačkoli právě v tomto ohledu obdržel seriál několik výtek kvůli tomu, že do příběhu o kubánské rodině neobsadil kubánské herce, ale portorikánské. (Např. zde: http://www.xfdrmag.net/one-day-time-review/ nebo zde: http://www.hollywoodreporter.com/review/one-day-at-a-time-review-960493)
[3] Více z vyjádření zde: https://www.usatoday.com/story/life/tv/2017/01/23/one-day-at-a-time-coming-out-story-elena-netflix/96787436/