Festival Serial Killer – rozhovor se zakladatelkou Kamilou Zlatuškovou

Festival Serial Killer je první svého druhu, bude se pořádat v Brně od 2. do 5. května a je zasvěcen seriálové a internetové tvorbě ve střední a východní Evropě. Jeho cílem je vytvořit zázemí pro mezinárodní setkávání profesionálů, akademiků a publika. Pomocí společných diskusí pak motivovat a inspirovat regionální tvůrce seriálové produkce, a to z hlediska hledání nových narativních postupů či zobrazování specifických hrdinů a hrdinek. Na festivalu se setkáte s tématy sociálního dopadu, kontroverze a výrazných reakcí publika. Festival je bezpečný přístav pro jedince, kteří prožívají sledování seriálů intenzivně. Organizátoři čas trávený se seriály nevnímají jako úpadkovou činnost, ale naopak jako novou formu kvalitního trávení času pro moderního člověka.

Pro časopis 25fps jsme pořídili rozhovor se zakladatelkou festivalu Kamilou Zlatuškovou, bývalou proděkankou FAMU a kreativní producentkou České televize. Rozhovor probíhal pomocí služby Skype, jedná se tedy o jeho parafrázovaný přepis.

Zdá se, že festival je v jádru reakční, reaguje na nečitelnost středo- a východoevropské TV tvorby nebo také na vnímání sledování seriálu jako nějaké podřadné činnosti, či dokonce zabíjení času. Lze jej takto chápat?
Ano, i když to není tak jednoduché. Je tam určitě snaha seznámit s blízkým televizním kontextem a přinést jej širokému publiku. Zaměřujeme se zejména na pozvolné rozbíjení představy, že diváci televize v našem prostředí jsou bez zájmu o náročný obsah a hlubších schopností reflexe toho, co sledují. My televizní diváky nepodceňujeme.

To mě vede k otázce, je-li festival zejména pro zasvěcence a televizní nadšence, nebo i pro široké publikum?
Míříme na všechny skupiny, ideálně můžeme dělat z případných laiků zasvěcence. Festival je veřejná služba svého druhu. V důsledku je úkolem prvního ročníku teprve zjistit, kdo je cílové publikum, kdo je ten divák, co sleduje, proč chce přijít a co chce vidět. První ročník tak bude stavebním kamenem pro ročník druhý, který už s těmito informacemi bude moci dále pracovat.

Vrátím se k naznačené otázce ohledně demytizace televizní tvorby jako něčeho nízkého, u čeho ztrácíme čas. I toto je tedy cílem festivalu?
Demytizace je pěkné slovo a dobře vyjadřuje to, že chceme rozbít představu o televizním divákovi jako o člověku, co bezcílně sedí před obrazovkou v tričku pobryndaném od piva. Praktické vyvracení tohoto mýtu bude však těžší. Nemyslím si, že to jde během jednoho ročníku. I proto plánujeme setkávání s lidmi, kteří rozhodují o tom, co se na televizních obrazovkách (nejen mainstreamových) objevuje. Chceme započít hovor o tom, co by se do budoucna v té tvorbě mohlo objevovat, to všechno s myšlenkou na obyčejné i náročnější publikum.

V prezentaci festivalu se objevuje také téma netypických hrdinů. Mohu to chápat tak, že máte zájem o marginalizované hrdiny (např. homosexuály, Romy apod.), nebo jde obecně o snahu najít výjimečné hrdiny a hrdinky, kteří nejsou tak schematičtí, jak jsme v naší tvorbě někdy zvyklí?
Já osobně si na seriálech (mainstreamových i webových) cením (a může to být i něco, proč se stanu fanynkou) například momentu překvapení nebo znepokojení, třeba i v negativním slova smyslu. Když se budu stále dívat na stejné vzorce, samotnou mě to nikam neposune. Právě z tohoto důvodu chceme vyzdvihnout tvůrce, seriály a hrdiny nebo i antihrdiny, kteří posouvají naše vnímání světa. Jsem už alergická na tvrzení, že je nejdůležitější vyprávět dobrý příběh. Samozřejmě, to je pro mě stejně automatické jako dýchat vzduch, je to základ. Obecně ale může scházet smysl, proč se na seriály vlastně díváme. Je naším cílem 365x v roce odhalit, kdo je vrah? Reaguji tady na velký počet akčních a kriminálních seriálů na českých televizních stanicích, jako by ani jiné žánry neexistovaly.
Tu odlišnost, kterou hledáme, mohu ukázat na příkladu norské série NRK Home Ground (Domácí hřiště), která měla premiéru na Berlinale v únoru. Hlavní hrdinka je žena, která začne v Norsku trénovat fotbalovou ligu. Je to zajímavé a vtipné, i v diskusích po premiéře jsem četla, že diváci oceňovali seriál z hlediska erudice, fotbalové terminologie i atmosféry seriálu. Hrdinka tam bojuje se silnými odsudky společnosti. Pro mě jako pro Češku je to osvěžující, stále se totiž setkáváme s tvrzením, že v severských zemích vládne ideál genderové rovnosti, ale vlastně tam mohou být stejně zakořeněné stereotypy jako u nás. Tohle je třeba seriál, který na festivalu může inspirovat naše tvůrce k tomu, aby natočili seriál s hlavní hrdinkou, která se ocitne v roli nečekané pro Čechy.

Předposlední otázka, na jaké festivalové schéma se můžeme těšit? Ukázky, binge-watching, odborné debaty?
Diskuse a odborné debaty budou, je to sice štíhlejší sekce, která ale bude velmi zajímavá i pro laická publika. Program má jinak klasický festivalový model s devadesáti minutovými projekcemi a následnými diskusemi s tvůrci a delegacemi. Dvě až tři části budou i pro širší publikum, například politická satira apod., které jsou mířeny na různě složená publika. V projekcích se objevuje soutěžní sekce, ale také specifické projekce s dánskými seriály nebo také zajímavými belgickými a německými seriály. Jednáme teď také s HBO a Netflixem, takže by mohlo být něco i z jejich produkce.
Co se binge-watchingu (maratonového sledování např. celé sezóny naráz, poznámka red.) týče, ten jsme se nakonec rozhodli realizovat v prostorách kina Art, kde je asi 40 velmi pohodlných sedaček a tým je tam zvyklý na experimentální projekty. Tam jsme situovali binge-watching na každý den.

Tak na to se moc těším. Nakonec se ještě zeptám, zda byste chtěla vzkázat něco návštěvníkům a návštěvnicím?
Přijďte s námi rozbít představu, že televizní diváci jsou ti líní a neaktivní jedinci, a pojďte potvrdit, že se jedná o sexy záležitost. Pro mnohé bude zajímavé vidět televizní produkci, kterou sledují na TV obrazovkách, tabletech a noteboocích na velkých plátnech, to je unikátní šance. Samozřejmě také uvidíte všechno s obrovským předstihem před světovými premiérami. Nakonec bych chtěla všecky vyzvat k tomu, aby vehementně připomínkovali a zanechávali zpětnou vazbu, pomůže nám to s naší realizací a zejména s dalšími ročníky.

Kamila Zlatušková mi nakonec také prozradila, že jsou stále volná dobrovolnická místa, pro zájemce o televizní seriály se jedná unikátní příležitost nahlédnout do produkce tohoto výjimečného festivalu! Podrobnosti o festivalu najdete na jeho facebookové události, ale také v našich reportážích z místa činu! Nezapomeňte číst a sledovat.