DATATA-TA – o datech v umění

V pátek 12. dubna 2019 se 25fps vydalo na výlet do Brna. Na Fakultě výtvarných umění VUT se totiž konala mimořádná mezinárodní konference věnovaná datům v umění.

A data versus umění, to zdaleka není jen nějaká „nudná“ digitalizace, kategorizace nebo archivace, přežitý Deep Dream Generator a algoritmy napodobující styl slavných umělců, vtipné filtry na instagramu, aplikace na změnu vizáže, věku nebo pohlaví, nebo naopak tajemný a těžko proniknutelný svět hackerů apod. Vůbec ne! Konference ve výsledku pokryla širokou plejádu otázek týkajících se současného masivního shromažďování a interpretace dat a uměleckých praktik s tím spjatých, a pojmenovala řadu významných aktuálních fenoménů, ať už šlo o historicky různé vizualizace planety na základě dostupných dat, končící až u vizuálních praktik ne-lidské inteligence, která snižuje člověka do role geologického média1, budování a kategorizace rozsáhlého archivu prací od slavných experimentátorů videoartu Woodyho a Steiny Vašulkových (*1937, *1940) za pomoci umělé inteligence a jejího učení2 nebo architektonické řešení veřejného prostoru, které určitým způsobem řídí chování lidí i strojů (poskytuje jim určitá data, která ve výsledku mohou vést, u neoptimálně navržených míst poskytujících svým uživatelům zavádějící data, k fatálním důsledkům, jako při smrtelné srážce automobilu řízeného AI s cyklistkou v Arizoně).3

foto (c) DATATATA / fotoreport

Jakýže typ inteligence to vlastně umělá inteligence má, je-li to rozum, a zdali je to rozum zdravý (či selský) a jak se liší od toho našeho, řešil z filozofického úhlu pohledu teoretik Palo Fabuš.4 Pojmenoval to, co diváci zřetelně vyciťovali z ostatních konferenčních příspěvků (a co podrobněji rozvádí ve své knize Homo Deus, na kterou jsem v průběhu konferenčního dne často myslela, izraelský historik Yuval Noah Harari); přítomnost inteligence nutně neznamená vědomí nebo zdravý rozum, který umělé inteligenci často (jakoby?) chybí. Někdy to ale není na škodu, právě naopak – jiný způsob uvažování často vede k novým, invenčním řešením. Britka Luba Elliott se věnovala využití učenlivých strojů a dat v současné umělecké, především malířské praxi, a několika možnostem spolupráce mezi umělou inteligencí a lidským umělcem.5 Do kontextu internetového umění, jeho kurátorství a archivace problematiku dat stočil berlínský kunsthistorik Robert Sakrowski, k praktickým otázkám upřel pozornost hravě nepraktický projekt, ohledávající možnosti analýzy dat a jejího kreativního využití ve vztahu k potravinám, respektive současným lifestilovým trendům týkajícím se fenoménu jídla.6 Kde všude se dá vyspělá technologie při jídle využít, jak chutná open sauce omáčka nebo jak vypadá vykládání food tarotu popisovala Markéta Dolejšová, která se ve svém výzkumu věnuje sociálním a technickým limitům digitální technologie ve vztahu k jídlu. Experimentální hudebník Jiří Suchánek vysvětloval principy sonifikace, tedy interpretace dat pomocí zvuku, které posléze představil na vlastním projektu sonifikace emisních čar atomů. Se sonifikovanou periodickou tabulkou prvků pak vytváří živé audiovizuální performance v rámci své umělecké dráhy.

thispersondoesnotexist.com

Všudypřítomná práce s daty (shromažďování, analýza, zpracování algoritmy a AI) v dnešní době samozřejmě otevírá rovněž otázky neustálého dozoru, monitorování a manipulace reality. Zatímco jeden z pořadatelů konference, český internetový umělec Tomáš Javůrek mne poněkud uklidnil, když vysvětlil, že to s díváním se Velkého Bratra nebude tak žhavé, a že bychom se tímto způsobem uvažování neměli nechat zbytečně svazovat,7 Lenka Hámošová a Pavol Rusnak mne naopak vybudili v příspěvku věnovaném digitální manipulaci z letargie.8

Pokud si myslíte, že digitální manipulace se týká pouze statického obrazu, jste na omylu; tzv. fake deep videos umožňují v podstatě každému uživateli9 díky umělé inteligenci a algoritmům vytvořit absolutně hodnověrné video, kde může říkat kdokoli cokoli podle našeho přání. AI se ze zdrojových videí naučí, jak má znít hlas osoby kterou chceme „zfalšovat“, a posléze jak pohyby rtů spolehlivě přizpůsobit příslušným slovům.

Příspěvek o tzv. Generative Adversial Networks se věnoval i tomu, jak u fotografií a u videí odhalíme, zda byly upravené, nebo dokonce zcela vytvořené počítačem, a jak vlastní dokumentaci před takovými zásahy chránit. Prozradíme, že to není snadná cesta. Hlavní zbraní proti podlehnutí podvodu je osvěta a zvyšování vizuální gramotnosti lidí ve vztahu k internetu – prostě umět artificiální produkty a padělky rozpoznat.

Právě i proto podobné konference probíhají, a velká zodpovědnost se přesouvá na univerzity a školství obecně, kde se umění porozumět digitálnímu světu kolem nás, obsahy na internetu nevyjímaje, povětšinou prozatím nevyučuje dostatečně.

Na konferenci toho samozřejmě zaznělo mnohem více, díky globálním digitálním technologiím virtuálně promluvilo i několik fyzicky nepřítomných řečníků světových kvalit. V praxi se však opět ukázalo, jak je všechnospásná technologie zrádná a nevyzpytatelná, a že setkání face-to-face, tedy v tváří tvář, nelze žádným přenosem dat plně nahradit. Rozhodně je však proč se těšit na sborník, jehož vydání se ke konferenci zpětně připravuje. Sledujme proto pečlivě facebookové a webové stránky DATATA-TA.

kontakt: info@datatata.info

Přednášející:

Lukáš Likavčan, Paul Heinicker
Twin Earth: Planetary Models, Operational Images and Non-Human Archeology

Jakub Kopec
Arizona Incident – Introduction to Simple, Complicated and Complex Systems on Example of one Event

Lenka Hámošová & Pavol Rusnak
How Generative Adversarial Networks (GANs) Changed the Way We Look on the World, or the Necessity of Visual Scepticism in the Post-truth Era

Jana Horáková
Deep Learning from Vasulkas Video Archive

Katharina Klappheck
Data and Algorithms a Queer Love Story? Queer Post Human Perspectives on Data-algorithm

Vladan Joler
Exploitation Forensics

Wesley Goatley
A Promise and a Strategy: Transparency, Spectacle, and Critical Data Aesthetics

Markéta Dolejšová
Digesting the Data: A Three-course Speculation about Possible Food-Tech Futures

Tomáš Javůrek
The Uselessness of Big Brother

Luba Elliott
Machine Learning and Data in Contemporary Art Practice

Palo Fabuš
Artificial Affirmation: Common Sense to the ‚Nth‘ Power

Robert Sakrowski
Curating and Archiving the Digital

Jiří Suchánek
Atomic Sonification and Aspects of ‚Data-Listening‘

více na: http://datatata.info