Marienbad v západu osudové posedlosti
Návštěvníky následně čekal dvojprogram dnes již ikonických filmů dějin kinematografie sestavený uměleckým ředitelem Marienbad Film Festivalu Lubomírem Konečným. V impozantním novorenesančním sále Společenského domu se nejprve z 35mm kopie promítal noirově temný Sunset Blvd. (1950) a v komornějším, leč neméně úchvatném sále v horním patře probíhala později večer projekce digitálně restaurovaného antipsychologického dramatu Loni v Marienbadu (1961).
Programové spojení těchto na první pohled zcela nesourodých filmů ukázalo, že mají společného mnohem více, než by se leckomu zdálo. Tak si to shrňme: kromě toho, že jsou to oba černobílé snímky, na něž je radost pohledět a na jejichž úchvatné záběry by se dalo hodiny zírat i jako na obrazy v galerii, mají oba obdobný ústřední motiv: amour fou. Taktéž vykazují výrazné subjektivní hledisko ve smyslu vzpomínek mužských protagonistů na osudové setkání s femme fatale, které nenávratně ovlivnilo jejich život, a tematizují zhoubnou vášeň a posedlost, která hrdiny i hrdinky přivádí na scestí a jejich počínání ústí ve zločin. Navzdory těmto vnitřním souvislostem se však zvnějšku, tedy z hlediska narativního a stylového řešení, oba filmy razantně odlišují.
Zatímco v americké klasice oceněné třemi Oscary sledují Billy Wilder se spoluscenáristou Charlesem Bracketem konvence klasického hollywoodského vyprávění založeného na srozumitelné prezentaci kauzálních souvislostí, Alain Resnais se scenáristou Alainem Robbe-Grilletem volí opačný postup. V modernistickém duchu tříští narativ na mozaiku nesnadno uchopitelných výjevů, které jsou možná realitou, možná fantazií, ale možná i snem. Složitost diváckého uchopení zintenzivňují neustálým narušováním časoprostoru, čímž diváky konstantně nutí k přemýšlení nad souvislostmi viděného, respektive domýšlení si logiky příčin a následků, jež zde absentuje. Takže tam, kde Sunset Blvd. pojednávající o vzletu a pádu druhořadého filmového scenáristy bavil publikum bystrým satirickým pohledem na tehdejší Hollywood, vytříbenými dialogy a precizností vizuálu respektujícím pravidla kontinuálního střihu, tak tam ve své době vítězný film z Benátek přítomným divákům víc než příjemně stimuloval intelekt při rozklíčovávání jedné šifry za druhou, jíž je Resnaisovo vyprávění o opětovném shledání milenců prostoupeno.
Dnes se Marienbad otevírá do druhého festivalového dne, který přinese pestrý programový výběr: vedle titulů z retrospektivy Petra Lébla budou k vidění krátké experimentální počiny z Forum Marienbad, Bohdan Karásek představí svůj celovečerní debut Karel, já a ty (2019) a v příznačně nazvané sekci Extravaganza, jež je svérázným výběrem „klasik“, budou diváci moci vidět filmy jako Ať žijí duchové (1977), Godzila (1954) či Eyes Wide Shut (1999).
Více informací o programu najdete zde.