„Oslovujte mě Hitch, bez cock.“

Pokud jste četli biografii Ingrid Bergmanové (vydanou česky BB/artem v roce 2008), máte celkem dobrou představu o stylu práce autorky Charlotte Chandlerové. Kniha Vždyť je to jenom film s podtitulem Osobní biografie Alfreda Hitchcocka je zpracována naprosto stejným způsobem.

Chandlerová vychází zásadně z informací z první ruky, zde z rozhovorů vedených přímo s objektem svého zájmu (v tomto případě jsou primárními zdroji sám Alfred Hitchcock, jeho žena Alma a dcera Pat), a dále z rozmluv s lidmi, kteří Hitchcocka znali, respektive s ním spolupracovali (jejich úctyhodný seznam lze najít na konci knihy v kapitole Poděkování). Takto získaná svědectví poté velmi přehledným způsobem řadí chronologicky, přičemž sleduje celou Hitchcockovu kariéru od kresliče mezititulků a příležitostného scenáristy až po režisérskou ikonu první velikosti. Do pečlivě poskládané mozaiky svědectví, výroků, anekdot a historek (k těm „nejpikantnějším“ patří zpráva o absenci spodního prádla Tallulah Bankheadové při natáčení Záchranného člunu) vkládá postupně stručné obsahy všech Hitchcockových filmů. Samotný titul biografie pochází z oblíbeného a mnohokrát opakovaného Hitchcockova „režijního pokynu“ (a v Prologu na něj vzpomíná právě Ingrid Bergmanová), kterým se snažil rozptýlit jakékoli napětí, které během natáčení vyvstalo. Dalším propíraným citátem se stalo ono známé „Herci jsou dobytek“ (skoro se zdá, že se na něj Chandlerová ptala všech svých respondentů), což je výrok, jehož znění potvrdil herec Michael Redgrave, neboť údajně zazněl v jeho přítomnosti. Sám Hitchcock se jej ovšem vždycky snažil korigovat.

Z velmi čtivě a srozumitelně napsaného textu vyvstává osoba režiséra, který nejen že na natáčení chodil oblečen jako dokonalý gentleman, ale byl také vždy dokonale připraven. Nepatřil zrovna mezi zastánce hlubokých rozborů motivace postav, což mu vyneslo pověst tvůrce, který svým hercům příliš nepomáhá. Většina herců sama přišla na to, že pokud jim Hitchcock nesděluje žádné připomínky (ptát se ho na ně se rovnalo prvnímu smrtelnému hříchu), znamená to, že je s jejich výkonem spokojen. Avšak v konečném důsledku se paradoxně většina filmů pod jeho vedením zařadila k vrcholům jejich filmografie. Jen několik málo zpovídaných mu nemůže přijít na jméno, mezi nimi herečka Tippi Hedrenová (Ptáci, Marnie), z níž se Hitchcock neúspěšně snažil učinit hvězdu typu Grace Kellyové.

Vedle známého obrazu poněkud odtažitého profesionála, který rozuměl každému technickému aspektu natáčecího procesu (a mnohé inovace sám vymyslel), však Chandlerová portrétuje Hitchcocka na bezpočtu příkladů také jako šťastně ženatého muže (jeho vztah se střihačkou a scenáristkou Almou Revilleovou byl skutečně oním příslovečným splynutím duší), věčného romantika, milého a laskavého člověka se zálibou v dobrém jídle a černém humoru.

Takto pojatá kniha samozřejmě nemá ambici poskytovat zevrubný výklad či snad analýzu Hitchcockových filmů, spíše se občas ve vzpomínce některého člena štábu objeví cenné vysvětlení zajímavého technického detailu. Ony zmíněné obsahy filmů, či spíše hutná shrnutí zápletek, dokazují jejich složitost, která rozhodně nebyla hlavním předmětem režisérova zájmu. Přesto jeho dílo nepostrádá komplexnost děl skutečně velkých tvůrců a není divu, že po letech přehlížení Hitchcockovy tvorby coby pouhé napínavé zábavy se dnes řadí k milované a respektované klasice.

Pokud tedy patříte k „hitchcockofilům“, neměli byste biografii Charlotte Chandlerové v síti prodejen Levných knih minout. Je opatřena kompletní filmografií a seznamem epizod ze seriálu Alfred Hitchcock uvádí, které Mistr sám režíroval, rejstřík bohužel chybí. Bonusem navíc je pak v knize vložené DVD (jedno ze čtyř z Hitchcockovy rané tvorby, které Levné knihy vydaly – Její zpověď, Mladý a nezkušený, Juno a páv, Co moře pohltí), radost nad ním ovšem může zkalit průměrná technická kvalita.

Charlotte Chandlerová: Vždyť je to jenom film. Osobní biografie Alfreda Hitchcocka

Levné knihy, Praha 2009

336 stran

cena neuvedena