Gérard Depardieu: Ukradené dopisy
Nakladatelství XYZ, které v letošním roce přineslo biografii o Louis de Funèsovi a vzpomínky českého herce Josefa Beka, tuto linii doplnilo i o Ukradené dopisy Gérarda Depardieu.
V Paříži byly vydány již v roce 1988 a zaznamenaly obrovský úspěch. Biografií však v pravém slova smyslu nejsou. Gérard Depardieu na nich začal pracovat v roce 1987 a to nejprve formou audionahrávek. Jde o fiktivní dopisy lidem (rodina i kolegové herci, režiséři), ale třeba i penězům, nemoci či přírodě. Tyto nikdy neodeslané listy znamenaly pro francouzského herce především vnitřní meditaci, sebehledání, utřiďování pocitů, emocí.
Čtenář tak nepřímou cestou proniká do, ne zrovna jednoduché, osobnosti Gérarda Depardieu. Herec je ve svých dopisech upřímný a nebojí se dojímat, stejně jako nevybíravě spílat. Každou z pětadvaceti „kapitol“ prochází jeho živelnost, těžká uchopitelnost, neoblomnost, vesnická zatvrzelost, ale i šarm, galantnost, citlivost.
Ukradené dopisy jsou především literárním dílem, takřka poezií, v některých momentech až mrazivě krásnou (když Depardieu hovoří o porodu své matky a o její smrti). Je až obdivuhodné, s jakou otevřeností Depardieu obnažuje svoji duši, své chyby a pocity.
Jeho „autobiografie“ si získala uznání literárních kritiků, což jen poukazuje na kvality Depardieuova stylu.
V osmnáctistránkovém doslovu Jiřího Žáka, který texty také překládal, je věnován značný prostor miniprofilu Gérarda Depardieu s jeho zásadními filmy, životními událostmi. Pochopitelně se Jiří Žák také rozepisuje o genezi Ukradených dopisů a o jejich mimořádnosti.
České vydání má krásný černý přebal a i zpracování textů spíše odpovídá sbírce poezie nežli klasické autobiografii.
Výběr osobností, kterým Depardieu píše:
Bertrandu Baierovi, Isabelle Adjaniové, Pierru Richardovi, Claudovi Zidimu, Catherine Deneuveové, Francoisi Truffautovi
Gérard Depardieu: Ukradené dopisy
nakladatelství XYZ, 2007
221 stran
189 Kč