The Departed – soundtrack

Současnou etapu Scorseseho tvorby nyní charakterizuje dříve nezvyklý rys personální povahy. Jakkoliv se vždy Marty vyznačoval příkladným, osvíceným a v mnohém objevným přístupem k hudbě jako komplementárnímu filmovému výrazivu, nikdy nenavázal trvalejší spolupráci s hudebním skladatelem a po celou dobu své kariéry platil za režiséra bez svého (‚dvorního‘) skladatele. Ačkoliv se během své kariéry nakrátko spojil s nejpřednějšími persónami filmové hudby – Bernardem Herrmannem, Philipem Glassem, Peterem Gabrielem nebo Elmerem Bernsteinem – teprve v Howardu Shoreovi zdá se nalezl tandemového partnera (aniž by jej usilovně hledal nebo to měl zapotřebí). Nyní – po ‚opatrných‘ Ganzích v New Yorku a ‚důvěřivějším‘ Letci – Skrytá identita definitivně stvrzuje Shoreovu pozici po Martyho boku.

Původní hudba ke Skryté identitě odhaluje snahy obou tvůrců, kteří jeden jako druhý tíhnou k objevitelství a kteří s velkou chutí opouštějí dobře vyšlapané řemeslné cestičky. K vylíčení neuroticky těkavých stavů narušené psychiky Howarda Hughese tak Shore v Letci nápaditě a velice účinně použil nezvyklé kastaněty. Ve Skryté identitě nalezl podobně netradiční (a přece adekvátní) hudební výraz v new yorkském kytarovém kvartetu (Sharon Isbin, G. E. Smith, Larry Saltzman, Marc Ribot). A je až s podivem, kolika výrazových poloh je tak specifické těleso pod jeho vedením schopno dosáhnout.
Vynikající ústřední téma představuje energické tango, v jehož nebezpečném, výrazně neúprosném rytmu se osudově proplétají identity a právní příslušnosti hrdinů. Proces infiltrace, oboustranné sabotáže, utajení agenti, podvratná hra, v níž jde všem a bez přestání o život… (‚Cops and criminals‘, ‚Departed tango‘).
Příznačnost Costellových praktik gaunera a souběžný kolorit kriminálního podsvětí krátce na to střídá portrét těžce zkoušeného muže, bezvýchodně zapleteného do zákeřné příze, který v rozehrané partii neodvratně ztrácí vědomí identity. V kytarových sólech Sharon Isbin se citlivě vybíjí jeho zoufalý a přece vytrvale cílevědomý stav – melancholie člověka na konci sil, muže zuboženého rozpolceností (‚Billy’s theme‘).
Prvky špionážní akce, napjaté drama pronásledování či investigativní pronikání do týlu jak policejního tak kriminálního zázemí jsou unikátně (zejména ve spojení s obrazem) dokresleny a podtrženy elektronickými samply, jejichž mechanická, strojově přesná a prudká kadence neodbytně budí vjem naléhavého napětí (resp. nervového přepjetí). Při těchto scénách Shore i Scorsese dosahují nejcennějších výsledků (‚Chinatown‘).

Ojedinělé, ale přesto jasně patrné, metalové momenty dají vzpomenout na jiný hudební případ z nedávných filmových dějin, který se též vztahuje ke kriminálnímu zásvětí – na Elliota Goldenthala a jeho kompozici pro Nelítostný souboj Michaela Manna.

Stabilním stylotvorným prvkem Scorseseho poetiky se již od prvních filmů stal důraz na sugestivní vykreslení prostředí děje a jeho doby (filmový génius loci). Hudební repertoár by proto nebyl kompletní bez dobových či žánrových písní, a tak ke Skryté identitě (podobně jako k Letci) producenti vydali také písničkové album.

Autor: Howard Shore

Vydavatel: Silva screen

Stopáž: 00:41:42

Seznam skladeb:
1. Cops or Criminals (02:01)
2. 344 Wash (02:03)
3. Beacon Hill (02:36)
4. The Faithful Departed (03:01)
5. Colin (02:09)
6. Madolyn (02:14)
7. Billy’s Theme (06:58)
8. Command (03:15)
9. Chinatown (03:16)
10. Boston Common (02:53)
11. Miss Thing (01:45)
12. The Baby (02:48)
13. The Last Rites (03:05)
14. The Departed Tango (03:38)