Mít svůj sen

Andersonovy snímky vyobrazují charaktery často se vymykající konvencím. Mezi jednotlivými filmy Wese Andersona lze nalézt množství pojítek a podobností. Ať už je to řada stejných herců, osobitý hudební doprovod, podobná témata či jeho typické zpomalené záběry. Andersonovy filmy tvoří ucelený svět, ve kterém stojí na prvním místě (mezi)lidský příběh, a ačkoli je často zakryt nánosem stylizace, vždy je rozpoznatelný.

_

Portrét režiséra Wese Andersona

„(…) Myslím, že ti, kteří mají rádi zvláštní lidi, budou mít mé filmy pravděpodobně radši než ti, kteří takové lidi nazývají divnými.“ ¹

Wes Anderson

Tato citace vystihuje jeden z rysů Andersonových filmů – nejsou takzvaně „pro všechny“. Jeho snímky totiž nabízí charaktery často se vymykající konvencím, nesoucí svým chováním známky určité ekcentričnosti až nenormálnosti. Anderson se netají svým obdivem k evropským filmařům, především k Françoisi Truffautovi, také však k indickému režisérovi Satjádžitu Rájovi. Jeho filmům není možné dát nálepku „americké“, tematicky i formálně je můžeme nazývat „mezinárodnímii“. Mezi jednotlivými filmy Wese Andersona lze nalézt množství pojítek a podobností. Ať už je to řada stejných herců objevujících se opakovaně v jeho filmech, osobitý hudební doprovod, podobná témata, kterým se neustále věnuje, či jeho typické zpomalené záběry. Andersonovy filmy tvoří ucelený svět, ve kterém stojí na prvním místě (mezi)lidský příběh, a ačkoli je často zakryt nánosem stylizace, vždy je rozpoznatelný.

Bottle Rocket (1996)

Wesley Wales Anderson se narodil 1. května 1969 v Houstonu ve státě Texas. Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo osm let. Ve svých filmů neustále podrobuje zkoumání nefunkční mezilidské vztahy, konkrétně vztahy mezi rodiči a jejich dětmi. Studoval filozofii na University of Texas, kde potkal Owena Wilsona. Spolu napsali scénář k Bottle Rocket (1994) – třináctiminutovému snímku o třech finančně zabezpečených mladých přátelích (Owen Wilson, Luke Wilson a Robert Musgrave – všichni ve své první filmové roli), kteří se z nudy zkoušejí stát „gangstery“ – vyloupí dům rodičů jednoho z nich a také knihkupectví. Poté, co byl snímek promítnut na festivalu Sundance, získal Anderson peníze na natočení jeho celovečerní verze. Ta, ač nebyla komerčně úspěšná, mu zajistila pozornost. Bottle Rocket (Grázlové, 1996) jsou přímočarým vyprávěním oproštěným od stylizace, tak typické pro Andersonovy další snímky. Spolu s opravdovostí a jednoduchostí je však snímku zároveň vlastní menší barvitost a prokreslenost – postav i děje. Nabízí několik humorných scén a povedenou milostnou zápletku. Film nejlépe vystihuje jeho slogan: Nejsou opravdoví zločinci, ale každý musí mít svůj sen. Svůj první reřijní počin Anderson uzavírá dlouhým zpomaleným záběrem, jenž pro něj bude v následujících snímcích tak příznačný. Bottle Rocket nebyl komerčně úspěšný ², ale zajistil Andersonovi pozornost kritiky.

Následující snímek Rushmore (Jak jsem balil učitelku, 1998) napsal Anderson opět s Owenem Wilsonem. Film je zasazen do školního prostředí – natáčení probíhalo na Andersonově domovské střední škole – St’ John’s School. Hlavní hrdina Max Fisher (Jason Schwartzman) je patnáctiletý student s nevalným prospěchem, zato však s mnoha pozoruhodnými nápady a aktivitami. Stejně jako rozčarovaný a světem unavený průmyslník Herman Blume (Billa Murray) se zamiluje do ovdovělé učitelky Rosemary (Olivia Williamsová), která právě nastoupila na Rushmore Academy. Přátelství Maxe a Hermana se změní v boj, vyústění filmu je však harmonické. V Rushmore nalezneme ozvuky snímků tematizujících vztah věkově nerovnoměrného páru – Harold a Maude Hala Ashbyho a Absolventa Mikea Nicholse.

Film je pozoruhodný Maxovou neutuchající činorodostí a nápady, jež neustále realizuje. Je včelařem, roztleskávačem, sbormistrem, divadelním režisérem, šéfredaktorem, sběratelem známek a mincí, kapitánem debatního a šermířského kroužku, zakladatelem astronomické společnosti, nositelem žlutého pásu v kung fu a tak dále… Ladění snímku je proti prvotině temnější, již se zde objevuje Andersonův svérázný a osobitý humor založený v tomto případě na kontrastu humorných situací a tragického životního pocitu. Snímek byl velmi dobře přijat diváky i kritikou, získal řadu cen a znamenal zlom nejen pro Andersona, ale také pro Schwartzmana a především pro Murrayho. Jeho role Hermana Bluma představovala vybočení z jeho dosavadního hereckého typu.

The Royal Tenenbaums (Taková zvláštní rodinka, 2001), třetí celovečerní snímek Wese Andersona, byl zároveň jeho prvním velkým hitem. Jednoznačný komerční i umělecký úspěch ³ byl podpořen hvězdným hereckým obsazením a výborným scénářem, za který byl Anderson spolu s Owenem Wilsonem nominován na Oscara. Ačkoli je Wilson uveden jako spoluscenárista, Anderson většinu scénáře napsal sám. Volně se inspiroval rodinou Glassových z knih J. D. Salingera. ⁴ Poprvé je použit vypravěč (Alec Baldwin), který líčí osudy jednotlivých členů rodiny. Režisér zde dovádí zatím nejdál naprosto detailní propracovanost a promyšlenost všech složek filmu. Poprvé se ve filmu objevuje stálice Andersonova hereckého ansámblu Anjelica Hustonová jako matka rodiny – Etheline Tenenbaumová. V hlavní roli Royala Tenenbauma, sobce a špatného otce rodiny, se objevil Gene Hackman, jenž za výtečné ztvárnění své postavy získal Zlatý glóbus. V dalších rolích se objevili tři členové Frat Packu ⁵ – bratři Luke a Owen Wilsonové a Ben Stiller jako bývalá tenisová hvězda, bývalý úspěšný autor westernových románů a geniální finančník posedlý bezpečím svých malých synků Ariho a Uziho, poté co jeho žena zahynula při leteckém neštěstí. Bill Murray představuje uznávaného a podivného neurologa, bývalého manžela adoptované Margot Helen Tenenbaumové (Gwyneth Paltrow). Bizarní příběh se vyznačuje pochopením lidských slabostí, velmi suchým humorem a šibalstvím Tenenbauma, pro které mu lze odpustit jeho charakterové vady.

Spolu s režisérem a scenáristou Noahem Baumbachem (Margot at the Wedding) napsal Anderson scénář k filmu The Life Aquatic with Steve Zissou (Život pod vodou, 2004). Jednalo se o nejnákladnější a nejnáročnější Andersonův počin. Opět se spojil se svým dvorním kameramanem Robertem Yeomenem, tentokrát však kromě neuvěřitelně saturovaných barev (především žluté a modré) v příběhu o mořském badateli (inspirovaném životem Jacques-Yves Cousteaua, který vynalezl mimo jiné akvalung a podvodní kameru) tvoří vizuální náplň taktéž (reálně neexistující) animovaní mořští živočichové, které stvořil známý animátor Henry Selick. The Life Aquatic je nejzvláštnějším a nejosobitějším filmem, který Anderson natočil. Tempo vyprávění je do takové míry rozvolněné a celý snímek natolik originální, že snad ani nemohl zaznamenat úspěch u širšího obecenstva. Citujme Owena Gleibermana z Enertainment Weekly: [Anderson] znovu vytváří hermeticky uzavřený filmový svět postmoderních anachronismů, které okouzlují stejně jako zcizují. ⁶ Tento film je pro velkou část obecenstva „nepřístupný“ a jeho zvláštní kouzlo docení jen ti, kteří přijmou humor, který na sebe neupozorňuje, přestože je všudypřítomný. Příběh vztahu otce (Bill Murray) a syna (Owen Wilson) je typicky andersonovský. Kritiky byly rozporné, divácky film propadl navzdory účasti řady známých filmových osobností (kromě výše zmíněných Cate Blanchett, Anjelica Huston, Willem Dafoe a další). Zklamaní příznivci Wese Andersona si museli počkat na rok 2007 a jeho nový, podstatně přístupnější počin.

Mezitím v roce 2005 Anderson produkoval Baumbachův snímek The Squid and the Whale (Oliheň a velryba). Tento film v mnoha ohledech připomíná Andersonovy příběhy o odcizení rodičů a dětí. Také u Baumbacha jsou muži-otcové nezodpovědní, autoritativní a často směšní. Nejsou však komičtí, nedokáží uznat chybu či porážku, a tak působí jako záporné postavy.

Zdroj: Bontonfilm

The Darjeeling Limited (Darjeeling s ručením omezeným), zatím poslední Andersonův snímek, z roku 2007 znamenal opět určitý posun – tentokrát k divácké přístupnosti. Film se z velké části odehrává v uzavřených prostorách vlaku. Jedná se o road movie – společnou cestu tří bratrů Indií. Cestu za matkou a vyrovnávání se se smrtí svého otce a také hledání a nalezení ztracené bratrské lásky. Předfilmem Darjeelingu je Hotel Chevalier (2007), třináctiminutový snímek, který originálním způsobem doplňuje celovečerní film.

Dalším Andersonovým projektem, jenž by měl být uveden koncem roku 2009, je Fantastic Mr. Fox podle knihy (nejen) pro děti Roalda Dahla. Scénář píše opět ve spolupráci s Noahem Baumbachem. Film by měl být vytvořen pomocí stop-motion animace. Panu Foxovi propůjčí hlas George Clooney, paní Foxové Cate Blanchettová.

Pozn.: Hudbě ve filmech Wese Andersona je věnován samostatný příspěvek v tomto čísle.

Odkazy

Kvalitní webové stránky věnované tvorbě Wese Andersona http://www.rushmoreacademy.com

Pozn.:

 
1. „(…) People who like weird people, I guess, are more likely to like my films than people who call people weirdoes.“ – http://www.guardian.co.uk/weekend/story/0,,1409900,00.html, [cit. 14. 1. 2008][zpět]
2. Rozpočet 7 milionů $, tržby 1 milion $.[zpět]
3. Rozpočet 21 milionů $, tržby celosvětově 71,5 milionů $.[zpět]
4. Členové rodiny Glassových vystupují v knize Devět povídek, dále pak ve Franny a Zooey, Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte!; Seymour: Úvod. Rodina Tenenbaumů opisuje strukturu rodiny Glassů. V obou případech se jedná o početnou rodinu, jejíž členové jsou talentovaní a mají úspěchy, ale jsou v životě nespokojení a nešťastní.
   Anderson parafrázuje také konkrétní scény ze Salingerových knih. Srov. vztah Anthonyho a Grace v Bottle Rocket s Phoebe a Holdenem v Kdo chytá v žitě. Nebo scénu v koupelně v The Royal Tenenbaums, kde matka Etheline zpovídá Margot. Ve Franny a Zooey matka Bessie „obtěžuje“ Zooyeho [zpět]
5. Skupina komediálních herců, kteří se společně objevují v různých filmech. Více viz http://en.wikipedia.org/wiki/Frat_Pack, [cit 14. 1. 2008]. [zpět]
6. Viz http://www.rottentomatoes.com/m/life_aquatic/, [cit 14. 1. 2008].[zpět]