Válka skrze dětský svět

Irák mnozí z nás znají pouze zprostředkovaně. Z televizních obrazovek se na nás den co den valí obrázky amerických vojáků a teroristických útoků. Život obyčejných obyvatel se ale do zpráv dostává velmi těžko. To se snaží změnit film Želvy mohou létat režiséra Bahmana Ghobadiho.

_

Želvy mohou létat

Zdroj: Aerofilms

Kinematografie Blízkého Východu je v naší zemi téměř neznámá. Z této oblasti však pochází řada tvůrců, kteří dosáhli mezinárodního věhlasu. U nás jsou nejznámější íránští režiséři Abbás Kiárostamí nebo Mohsen Makhmalbaf, jejichž filmy uvedla v roce 2000 Česká televize. Nyní se k nám díky společnosti Aerofilms a Projektu 100 dostává film Bahmana Ghobadiho Želvy mohou létat, jehož námětem je život v moderním Iráku.

Irák mnozí z nás znají pouze zprostředkovaně. Z televizních obrazovek se na nás den co den valí obrázky amerických vojáků a teroristických útoků. Život obyčejných obyvatel se ale do zpráv dostává velmi těžko. Bahman Ghobadi se to snaží změnit.

Zdroj: Aerofilms

Děj filmu se odehrává v březnu 2003. V utečeneckém táboře na hranicích mezi Irákem a Tureckem čekají Kurdové na příchod amerických vojáků. Mezi nimi je i řada dětí, sirotků, kteří si zajišťují obživu tím, že sbírají a prodávají nášlapné miny rozmístěné kolem tábora. Jejich vůdcem je třináctiletý Kak, přezdívaný Satelit. Ten rozhoduje o pracovní náplni své skupiny, vyjednává s dospělými o obchodních záležitostech, zajišťuje spojení mezi okolním světem a utečeneckým táborem. Jednoho dne přichází do tábora dívka Agrin, její bezruký bratr Hengov a malý slepý chlapec, kterému dělají rodiče. S sebou si přináší trauma z rodné vesnice, kterou vyplenili iráčtí vojáci.

Zdroj: Aerofilms

Bahman Ghobadi nepřináší žádné šokující krvavé scény. Vystačí si s realistickým zachycením dětí v jejich přirozeném, nezáviděníhodném prostředí. Stany, ve kterých lidé spí těsně vedle sebe, místo dětských hřišť prolézačky z vyřazených tanků, které slouží také jako příbytky. Scénám americké invaze a plenění vesnice se Ghobadi nebrání. Podává je jako vzpomínku-noční můru (Agrin nezdařený útěk před vojáky) nebo jako vize budoucnosti tak, jak ji předvídá Hengov. Vzpomínková sekvence je sestavena z krátkých záběrů, jež podtrhují útržkovité vnímání člověka ve vypjatých okamžicích a tříští divákovu orientaci v prostoru tak, že situaci vnímá ze stejné perspektivy jako Agrin. Vizi americké invaze tvoří dokumentární záběry, které jsou prostříhány s Hengovovým obličejem. Bezobsažné záběry na letadla a tanky, vůči kterým jsme díky pravidelné mediální masáži imunní, jsou propojeny s živým člověkem a působí více realisticky než na televizní obrazovce. K působivosti filmu přispívá také přirozené vedení dětských hrdinů-neherců a výstavba příběhu. Počáteční pomalé tempo graduje do závěrečného vyústění, jenž má dopad nejen na osudy hrdinů, ale také na diváka.

Film Želvy mohou létat předkládá mnoho témat. Tím nejzávažnějším je působení války a násilí na děti, které přichází nejen o rodiče a příbuzné, ale především o bezstarostnost. Proti své vůli se musí rychle proměnit v malé dospělé. Někteří z nich se s novým postavením vypořádají lépe, pro některé nemá situace jiné vyústění než smrt.

Snímek Bahmana Ghobadiho umožní divákovi poznat skutečný život v Iráku bez hlubokomyslných řečí a prostřednictvím těch, kteří válku a teror zažili na vlastní kůži.

Želvy mohou létat

Režie: Bahman Ghobadi

Scénář: Bahman Ghobadi

Hrají: Soran Ebrahim, Avaz Latif, Saddam Hossein Feysal

Írán / Francie / Írák, 2004, 98 minut

Odkazy

http://www.mijfilm.com/movie.php?m=48〈=1 – oficiální stránky filmu

http://www.aerofilms.cz/filmy/113-Zelvy-mohou-letat/ – informace o filmu od společnosti Aerofilms