Můžeme se srovnat s největšími festivaly

ROZHOVOR s Marcinem Giżyckim, uměleckým ředitelem Mezinárodního festivalu animovaných filmů Animator v Poznani – PETR VLČEK –

Abychom přiblížili záměry a ideje Mezinárodního festivalu animovaných filmů Animator, který se uskutečnil letos poprvé v Poznani, položili jsme několik otázek uměleckému řediteli Marcinu Giżyckimu. 

„Poznaň – hlavním městem světové animace“, tímto neskromným mottem se prezentoval festival Animator, který před dvěma měsíci skončil. Podařilo se podle Vás toto motto naplnit? A jak vůbec hodnotí s odstupem zrod festivalu Animator jeho umělecký šéf?

Motto je to možná neskromné, ale v době festivalu pravdivé. Krom toho vystihuje ambice města. Poznaň chce mít velký, mezinárodní festival a vsadila si na animaci. Snažili jsme se připravit program v duchu těchto ambicí a do jisté míry se nám to i podařilo. Když porovnáte program Animatora s programem jiných velkých festivalů, ukáže se, že počtem projekcí převýšil konkurenci. Ale nám se nejednalo o množství. Myslím si, že všechny mimosoutěžní bloky, jako retrospektivy a koncerty, měly velkou uměleckou hodnotu.

V ideji festivalu píšete, že první ročník festivalu nevznikl náhodou v tomto roce. Jeho vznik byl spojen s oslavou 60tého výročí vzniku polské animace. Píšete také, že Animator bude největším polským festivalem animace, jenž bude konkurovat ostatním světovým festivalům. Jaké místo tedy zaujímá, nebo by měl zaujímat, festival Animator na světové mapě festivalů? A jaké místo zaujímá na té polské vedle takových festivalů jako např. krakovský festival Anima&Etiuda či lodžský festival ReAnimacja?

Nemá smysl ukrývat, že Animator má daleko větší rozpočet než Anima&Etiuda a ReAnimacja. Krakov a Lodž mají také jiné důležité filmové festivaly, kdežto pro Poznaň je Animator nejdůležitější. Odtud pramení význam, jaký mu přisuzuje vedení města. A jak jsem již řekl, Animator byl již svojí první edicí programově (a také velikostí cen) srovnatelný s největšími zahraničními festivaly.

Jaký je podle Vás hlavní význam podobných akcí a jakou roli hrají obecně festivaly ve filmovém průmyslu?

Festivaly umožňují rozvíjení kontaktů mezi animátory a producenty ve světě. Umožňují se zorientovat v tom, co se kde natáčí. Některé festivaly (Animator zatím takové ambice nemá) spojují soutěž také s trhem, na kterém distributoři uskutečňují nákupy filmů. Především však festivaly umožňují zvídavému publiku zhlédnutí děl jinak velmi těžko sehnatelných. Festivaly bez publika (a účastnil jsem se i takových) nemají smysl.

Ale vraťme se zpět k festivalu Animator. Byl jste spokojen s kvalitou a počtem soutěžních snímků? A naopak, jaká byla divácká návštěvnost prvního ročníku? Byla potěšující nebo byla naopak zklamáním?

Soutěž nebyla ještě tak silná, jak bychom chtěli. Ale je nutno vzít na zřetel, že na organizaci festivalu jsme měli sotva půl roku. To je velmi málo času na správnou propagaci nového festivalu ve světě. Nicméně všechny oceněné filmy nejsou pro Animatora žádnou ostudou. Bez výjimky reprezentují nejvyšší světovou úroveň. Účast byla vyšší než jsme očekávali. Souhrnem přišlo na naše projekce několik tisíc diváků.

Společně s ředitelem festivalu Wojciechem Juszczakem jste udělil speciální cenu polskému filmu Exit Grzegorza Koncewicze. Proč právě tento film?

Udělili jsme cenu s naprostým a oboustranným přesvědčením, že chceme ocenit velmi dobrý film, který do té doby neměl štěstí na festivalech.

Na některých oceněných filmech, jako například Madame Tutli-Putli či Eletvonal pracovali tvůrci polského původu. Myslíte si, že se jedná o souhru náhod a tyto snímky opravdu předčily kvalitou ostatní, nebo mohl tento aspekt sehrát roli i při konečném rozhodování?

V pětičlenné porotě zasedl jen jeden Polák, Witold Giersz. Ujišťuji Vás, že organizátoři nečinili na porotu žádný nátlak. Doplním jen, že měsíc předtím předsedal Giersz tuzemské porotě na Krakovském filmovém festivalu, kde cenu za nejlepší polský animovaný film získaly RefrényWioli Sowy (film dostal také jednu z cen mezinárodní poroty). V Poznani Refrény, i když je někteří polští kritici hodnotí jako nejlepší polský animovaný film posledních let, nezískal žádnou cenu.

Specifikem festivalu je propojování hudby a animace, které má také tradici v poznaňském Studiu animovaných filmů. Jednalo se pouze o charakteristiku tohoto ročníku, nebo jde o dramaturgický profil festivalu, ve kterém stojí za to pokračovat?

Chceme, aby hudba byla vždycky hlavním tématem Animatora.

Letošní ročník zazářil spoustou hvězdných jmen: Bratři Quay, Zbig Rybczyński, Igor Kowalow a další. Myslíte si, že i v dalších letech se podaří přilákat do Poznaně hvězdy stejného věhlasu?

Možná, že to bude s hvězdami i jednodušší, protože za prvé budeme mít více času a za druhé se máme již čím prezentovat.

Prozradíte již něco z chystaného programu?

Jisté věci je nutné držet v tajnosti, aby nás konkurence nepředběhla. Řeknu jen tolik, že předsedou poroty bude Hieronim Neumann, takže se dočkáme retrospektivy jeho filmů. Plánujeme také retrospektivu zaslouženého tvůrce a pedagoga Kazimierza Urbańského, který bude v příštím roce slavit své 80té narozeniny. A jestli se jedná o akce kolem hudby, tak přislíbil svoji účast známý americký tvůrce abstraktních filmů David Ehrich, který živě zahraje ke svým filmům.