Nechceme akci s anonymní masou lidí

ROZHOVOR o Přehlídce animovaného filmu Olomouc 2008 – MILAN HAIN – 

Rozhovor se třemi sympatickými slečnami, které nově stojí v čele Přehlídky animovaného filmu Olomouc. Ta se uskuteční ve dnech 11.–14. prosince v prostorách Uměleckého centra Univerzity Palackého. 

Na úvod bych vás poprosil, abyste čtenářům krátce nastínily historii PAFu. Kdy vznikl? Kolikátý ročník se letos uskuteční?

Eva Votrubová: První ročník PAFu se konal v roce 2000 v Jihlavě, ale do dneška se o něm mluví spíše jako o ročníku nultém, protože tradice olomouckého PAFu začala regulérně až v roce 2002 v Olomouci. Od té doby se každoročně na začátku prosince koná v jezuitském konviktu Přehlídka animovaného filmu, letos to bude už posedmé.

Od loňska proběhly v organizačním týmu velké změny. Co k nim vedlo? Kdo za PAFem stojí letos?

EV: Vedly k tomu naprosto racionální důvody, kdy hlavní představitelé PAFu si už nemohli dovolit kvůli své vytíženosti, dlouhodobým cestám do zahraničí a jiným pracovním závazkům věnovat se PAFu naplno. Proto na valné hromadě občanského sdružení PASTICHE FILMZ (které je hlavním pořadatelem PAFu) došlo v březnu ke zvolení nového vedení. Po Veronice Klusákové převzala funkci hlavní dramaturgyně Katka Surmanová, produkce se ujala Irena Chmelová a já po Pavlovi Bednaříkovi převzala ředitelování. Důležitou součástí týmu jsou ale také naši další dramaturgové – Martin Mazanec a Saša Jančík, media manager Honza Plíhal a shipper Lukáš Gregor.

Jak těžko shání festivaly jako PAF finanční záštitu? Kdo přehlídku podpořil, popřípadě osobně zaštítil letos?

Irena Chmelová: Na PAF každoročně vypisujeme několik grantů a zatím úspěšně. Vždy se snažíme získat dotaci na každou sekci, což nám umožňuje náš pestrý program. Letos jsme získali finanční podporu Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, Olomouckého kraje, Statutárního města Olomouc, Nadace Vodafone Česká republika či Culture Ireland. A spolupořadatelskou záštitu nám dala Asociace českých filmových klubů.

Katka Surmanová: Jenom bych zmínila neocenitelné nasazení našeho partnerského animačního studia Cartoon Saloon, jmenovitě Rosse Murrayho, a Dermota Corrigana, který sám přichází s nápady, jak mít PAF lepší a hezčí, a svým nezkaleným zapálením pro věc revitalizuje i mě. Bez nich by se irská sekce realizovala mnohem hůře a mnohem méně radostně.

Jaké programové novinky přinese letošní ročník? Můžete stručně představit jeho hlavní sekce?

KS: Oproti předchozím ročníkům jsme se pokusili organičtěji provázat hlavní program s tím, co bývá tradičně označováno jako program doprovodný. Odpadly speciálně zvané kapely a divadelní představení, zvolily jsme raději zaangažování už zúčastněných hostí na více frontách, takže pozvaní VJové a DJové krom příspěvků v hlavním programu přichystají i doprovodná vystoupení. Tím se celý dramaturgický koncept přirozeně zacelí.

Jinak se rozčlenění víceméně uchovalo, vedle hlavního tématu, kterým je letos „Animace s hvězdičkou“, se představí jedna národní animace, konkrétně irská, a jako novinka přibyl programový cyklus „PAF Rewind“, zaměřený na mapování jednotlivých animačních technik, v teoretickém i historickém pohledu. Pro první ročník připadla volba na pixilaci a celkový vhled do problematiky podpoří i možnost praktického ozkoušení ve workshopu s Milošem Tomičem. A v tradičním „PAF kultu“ se představí bard světového experimentálního filmu Rakušan Peter Kubelka.

EV: Pokračujeme také v loni zavedených programových cyklech, kterými je soutěž videoartu s názvem „Jiné vize“ a hranic animace se dotýkající sekce „Živá animace“, v rámci níž letos přijede do Olomouce i velká hvězda audiovizuální tvorby – Ryoji Ikeda. V loňském roce také vznikl projekt Konvikt Resident, kdy se prostory jezuitského konviktu staly místem pro prezentaci tvorby Tomáše Moravce (mimo jiné letos nominovaného na Cenu Jindřicha Chalupeckého). Letos prostory Konviktu zaplní svou tvorbou brněnští Anymade, kteří se zároveň stali tvůrci festivalové znělky.

Kdy můžeme na stránkách přehlídky www.pifpaf.cz očekávat kompletní program?

EV: S optimismem si troufám tvrdit, že program by se na webu mohl objevit nejpozději do 20. listopadu, sestavený je už delší dobu, teď čekáme ještě na potvrzení posledních filmů, abychom ho mohli uvést kompletní – v celé své kráse.

Kteří zajímaví hosté letos do Olomouce dorazí?

KS: Přiblížit irskou animaci přijedou zástupci irského animačního studia Cartoon Saloon, režisér Tom Moore vystoupí s prezentací ambiciózního počinu, celovečerního filmu Brendan and the Secret of Kells, který je v současnosti dokončován a díky tomu, že se na něm podíleli animátorské špičky z celého Irska napříč studii a společnostmi, ztělesňuje konzistentní ukázku současného stavu irské animace, témat a technik, které určují její směr a tvářnost. Krom toho přijede s přednáškou irský filmový teoretik a publicista Dermot Corrigan, což nabídne divákům potřebný historický a společenský kontext. Pak se objeví už zmiňovaný Miloś Tomič, Peter Kubelka nebo Ryoji Ikeda, tajuplný a nespatřený japonský performer, hudební skladatel a vizuální umělec, který na jeden večer ovládne Metropol. Ironickým řízením osudu vystřídá v programu tohoto kina ne-PAFovou vánoční besídku Dády Patrasové, což dohromady dává ten nejprogresivnější experiment vůbec.

A mimochodem, neopomíjela bych ani hosty, kteří se rekrutují z řad olomouckých, protože to jim na zajímavosti nijak neubírá. Za slovutný příklad jmenujme přednášející duo Jakub Korda a Zdeněk Blaha, kteří se připravují podrobit oblast animovaného porna zevrubnému prozkoumání.

EV: Spousta zajímavých hostů se objeví také v sekci Živá animace – mimo zmiňovaného Ryoji Ikedy to budou například francouzští Burstscratch, dále čeští Mikroloops nebo Handa Gote. Ondřej Vavrečka točí dokonce speciálně pro PAF film na 16mm kameru, který pak bude ve čtvrtek i v pátek k vidění v Kapli Božího Těla. V rámci Živé animace přijede také Tomáš Pospiszyl, který nám přiblíží také teoretickou rovinu hlavního tématu této sekce – POLYEKRAN.

ICH: Speciálním hostem bude i rakouská filmařka Martina Kudlaček, která točí dokument o Peterovi Kubelkovi, takže přijede na PAF zaznamenat jeho přítomnost v Olomouci a její návštěva je bezpochyby také velkou událostí.

Bylo těžké dotáhnout do konce osobní účast Petera Kubelky, výrazné osobnosti světového experimentálního filmu?

EV: Návštěva Petera Kubelky je zásluhou Martina Mazance, který s ním začal jednat už na jaře a podařilo se mu pana Kubelku přesvědčit, aby do Olomouce přijel.

Můžeme se těšit na workshopy? Je připraven nějaký doprovodný program?

KS: Proběhne už zmiňovaný pixilační workshop, intenzivní a kreativní stejně jako muž, který jej povede. Mimoto v tuto chvíli ještě probíhá oťukávání s nejstarší animační školou v Irsku, Ballyfermot College of Further Education, zajímala by mě možnost, kdyby mohli tamní odborníci ve workshopovém modelu předvést vzorové postupy, jakými škola utváří a formuje nové talenty. Doprovodný program bude mít letos, jak už jsem avizovala, trochu jiný model, než tomu bylo doposud, ale to neznamená, že by krom filmového programu nebylo jak se kulturně uplatnit. Se svými performancemi vystoupí Burstscratch, Mikroloops, Ondřej Vavrečka nebo brněnští Anymade, kteří oživí Konvikt svými instalacemi.

Kolik akreditovaných návštěvníků v průměru PAF přiláká? A kolik jich očekáváte letos?

ICH: V průměru se na PAF akredituje kolem jednoho sta účastníků. Letos doufáme v trochu větší návštěvnost, ale zároveň nechceme z PAFu dělat akci s anonymní masou lidí. Myslím, že na PAFu je příjemná právě ta komornost přehlídky s velmi kvalitním programem.

EV: Navíc je takový počet návštěvníků přímo úměrný počtu míst v sálech na konviktu.

Přehlídka se koná v krásných historických prostorách Uměleckého centra UP. Jaké organizační výhody a naopak nevýhody toto místo přináší?

EV: To místo má spoustu organizačních výhod – například, že se celý festival může de facto odehrávat v jednom podkroví a až na projekce v Metropolu nebo noční program v 15 minutách fungovat komplexně na jednom místě, které se na dobu festivalu vždy nezaměnitelně promění a ožije.

ICH: Žádné organizační nevýhody pořádání PAFu na Konviktu nepřináší. Jsme rádi, že můžeme přehlídku pořádat v těchto prostorách. Některé bloky, u kterých předpokládáme větší návštěvnost máme v Metropolu, takže nám nevznikají ani žádné kapacitní problémy.

Jako laik vám musím pochválit grafiku letošního ročníku. Kdo za ní stojí?

EV: Stojí za ní počítačový grafik, designér a fotograf Tomáš Vrána (http://vrana.org).

Myslíte už na příští ročník? Kdy se rozběhne jeho příprava a máte už hrubou představu o jeho podobě?

KS: Dramaturgie musí být promýšlena kontinuálně a dál, než kam sahá cívka posledního promítaného filmu stávajícího ročníku, především kvůli grantovým podmínkám ambasád a kulturních institutů, které uzavírají svůj dotační plán před koncem kalendářního roku. Navíc se tak zamezí chaotickému pohybu mezi tématy, může-li být něco rozváděno a doplňováno napříč ročníky z nových úhlů, je dobré promyslet celou věc dopředu, plno nápadů se rodí ze setkávání a potkávání, přicházejí intuitivně. Máme už návrhy na témata příštího roku a přípravy, jak vyplývá, probíhají prakticky neustále a nezastavitelně, ale při mojí pověrčivosti, kvůli které nechodím přes hranaté kanály a pronásleduju kominíky, nechám i témata na příští rok v pracovním utajení. Aby se něco nezakřiklo.

Na závěr vám dám možnost oslovit a nalákat čtenáře, kteří zatím ještě s návštěvou PAFu váhají. Co byste jim vzkázaly?

EV: Že na PAFu můžou zažít věci, které jsou neopakovatelné (Živá animace). Že se můžou díky přednáškám a úvodům před filmy dozvědět věci, které se při konzumaci animovaných filmů doma u počítače nedozví. Že můžou zažít kouzlo půlnočních projekcí filmů na velké plátno a přes den si na tom velkém plátně všimnout věcí, kterých by si na obrazovce počítače nevšimli.