Barvoslepý hombre s nádherně modrýma očima

Je tomu více než rok, co celý svět přijal zprávu o skonu mužské herecké hvězdy první velikosti, Paula Newmana. Nakladatelství XYZ přispěchalo s vydáním biografie Daniela O´Briena, která není žádnou rychlokvaškou, přiživující se na Newmanově smrti, nýbrž pečlivě zpracovanou knihou (vyšla v roce 2004 a poslední dvě kapitoly pro české vydání aktualizovala Alena Prokopová), důstojným rozloučením a zároveň možností, jak k hercovým výkonům na plátně přitáhnout pozornost mladšího publika.

Přestože samotný Paul Newman (1925 – 2008) se o svém herectví nevyjadřoval zvlášť lichotivě a kritice podroboval i filmy, ve kterých účinkoval (smířlivější začal být až s koncem své padesátileté kariéry), jeho jméno nezůstane v paměti jako příklad úspěšného automobilového závodníka, podnikatele v gastronomii, politického aktivisty či filantropa, ale především díky filmům, na nichž se (ať už herecky nebo režijně) podílel. Daniel O´Brien rozkrývá v knize komplikovaný vztah, který měl Newman se svým otcem (a který se jako červená nit vine celou tvorbou tohoto odchovance slavného Actors Studia), divadelní začátky i nelehké dobývání pozic v Hollywoodu během 50. let. Dotýká se hercova soukromí (manželství s herečkou Joanne Woodwardovou platilo v branži za jedno z nejstabilnějších, ztráta jediného syna Scotta z prvního manželství Newmana doživotně poznamenala) i náchylnosti k alkoholu, ale nikdy nesklouzne k bulvárnosti. Překvapivě kritický dokáže být i k takovým snímkům ze 60. let, jež se dávno staly součástí jakéhosi pomyslného zlatého fondu světové kinematografie, nezastírá, že 70. léta znamenala v Newmanově kariéře úpadek (i přes komerční úspěchy typu Podraz či Skleněné peklo). Faktograficky nabitý a zároveň čtivý text představuje Paula Newmana nejen jako hvězdu, která o svých výkonech neustále pochybovala, instinktivně se vyhýbala spolupráci s autorskými (a autoritativními) typy režisérů a citlivě dokázala vést herce ve svých vlastních režijních projektech, ale také jako přímého, čestného a dobrosrdečného člověka se smyslem pro kanadské žertování.

Je patrné, že kniha prošla odbornou revizí, chyb je v ní málo (Chris Cooper byl Newmanovým „soupeřem“ na Oscarech 2002 v kategorii herec ve vedlejší roli, těžko tedy mohl získat sošku za roli hlavní, v pasáži o natáčení dramatu Rozsudek se píše o tom, že Newman byl nekuřák, ale rakovinu plic údajně zavinil jeho dlouholetý kuřácký návyk – začal tedy cigaretám holdovat až po padesátce?), některé jsou zaviněny neznalostí překladatelky (hercům Genu Kellymu a Stacy Keachovi je připsána ženská varianta -ová). Knize by určitě prospěla přítomnost (minimálně) jmenného rejstříku, Newmanova filmografie se omezuje pouze na název snímku, letopočet vzniku a jméno režiséra, přičemž smysl poznámek o tom, kde (televize, video, kabelová televize) byl u nás ten který film (zřejmě poprvé) uveden, je nejasný (sportovní snímek Slap Shot vyšel na DVD jako Tvrdá hra, zde je uveden pod názvem Nakládačka, pod kterým šel na kabelovce), stejně jako fakt, že některé ze zásadních (a populárních) Newmanových filmů (především Biliárový král, Hombre, Život a doba soudce Roy Beana, Rozsudek) u nás dosud na DVD vůbec nevyšly.

Ale přes tyto dílčí výtky (z nichž ta poslední samozřejmě nesouvisí s knihou) odvedlo XYZ vydáním Newmanovy biografie záslužnou práci a snad naplní mé očekávání, že by se mohlo v tomto směru (tedy zpřístupňováním podobně kvalitních překladových publikací) stát důstojnou konkurencí zatím dominujícímu BB/artu.

Daniel O´Brien: Paul Newman

Nakladatelství XYZ, Praha 2009

388 stran

cena neuvedena