Pekelní andělé

Nevyzpytatelná jsou občas hnutí mysli filmových distributorů, protože jinak si nelze vysvětlit fakt, že MagicBox se rozhodl vydat klasický válečný film Pekelní andělé producenta a režiséra Howarda Hughese z roku 1930. O problémech s výrobou svého času jednoho z nejdražších snímků (stál čtyři miliony dolarů) může mít divák povědomí z úvodu Scorseseho Letce (2004). Natáčet se začalo již v roce 1927, ale po příchodu zvuku se Hughes rozhodl přeobsadit představitelku hlavní ženské role, Švédku Gretu Nissenovou, jejíž přízvuk byl shledán nepřijatelným, a podstatnou část materiálu přetočit. První velkou příležitost tak dostala platinová blondýnka Jean Harlowová (Hughes ji později prodal do MGM, kde se až do své předčasné smrti stala jednou ze studiových hvězd), jejíž „američtina“ kupodivu nepřijatelná nebyla, byť hrála anglickou dívku z vyšších vrstev.

Do tohoto poživačného, krajně nesympatického děvčete se zamilují dva bratři, charakterní Roy (James Hall), s nímž si Helen pohrává, přestože ji ve skutečnosti nudí, a lehkomyslný playboy Monte (Ben Lyon), jenž její povahu po společně strávené noci prokoukne. Radovánky v Oxfordu, kde oba bratři Rutledgeovi studují spolu se svým německým kamarádem Karlem (John Darrow), přeruší vypuknutí světové války. Teprve teď se ukáže, proč byli Pekelní andělé Hughesovým zamilovaným projektem, do něhož neváhal excentrický miliardář a letecký fanatik tolik investovat. Celý milostný trojúhelník totiž ustupuje do pozadí, když se bratrská dvojice dává k letectvu (a Helen do důstojnické kantýny, pravděpodobně proto, aby měla snazší přístup ke svádění šarží). Zatímco v civilu poněkud „zapruzený“ Roy bere své povinnosti vážně a vlastenecké ideály pro něj nejsou jen vzletnými frázemi, Monte, jenž se nechal naverbovat z frajeřiny (za polibek), se postupem času projeví jako zbabělec (nebo snad realista?). Přesto je to on, kdo oba sourozence strhne do sebevražedné mise…

Pekelní andělé nejsou žádným kinematografickým milníkem, ale fanouška žánru musejí uspokojit. Hughes dal dohromady největší soukromou leteckou armádu a divák ví, že všechny ty stroje jsou autentické a že s nimi letečtí kaskadéři (tři přišli o život) skutečně provádějí všechny ty napínavě nasnímané šílené kousky (na rozdíl od nedávno uvedených Rytířů nebes nebo Rudého barona, kde vzdušné souboje řeší počítačové programy). Kromě jednoho velkolepého vzdušného boje proti pověstnému Richthofenovu stíhacímu „cirkusu“ (dechberoucí je už jeho vzlet) film nabízí také vzrušující nálet německé vzducholodi na Londýn (chudák Karl) a perfektně zinscenované vybombardování muničního skladu.

Otázkou zůstává, nakolik lze úspěch filmu (i když náklady se pokrýt nepodařilo) rozdělit mezi Hughese a spolurežiséra a pravděpodobně také spoluscenáristu Jamese Whalea (pozdějšího tvůrce slavných hororů pro Universal). Je nesporné, že letecké scény měl pod taktovkou Hughes (málem se zabil při havárii letadla, které během natáčení pilotoval), jeho vliv je patrný i v „odvážných“ scénách, kdy Helen svádí Monteho nebo kdy bratři dlouze laškují s francouzskými prostitutkami, na tom, že dialogové scény nejsou strnulé nebo naopak teatrálně přepjaté (ta úvodní v německé pivnici velmi pěkně seznámí diváka s jednotlivými mužskými charaktery), má zřejmě zásluhu Whale.

Ke kladům snímku patří i fakt, že němečtí vojáci hovoří skutečně německy (ovšem na jejich skladu se skví nápis v angličtině), zvláštností a důkazem, že Hughes chtěl do svého projektu dostat opravdu vše, je barevně natočená plesová sekvence. Bohužel, jde jen o výstřelek bez významotvorné funkce, který se tluče s celkovou černobílou strohostí kvalitně zrestaurovaného obrazu.

Disk v graficky atraktivně řešeném přebalu (ovšem s chybou, protože Jean Harlowová je zde prezentována jako Jean Howardová) vychází samozřejmě bez bonusových materiálů (trailery na jiné filmy distributora jsou reklamou, nikoli bonusem k filmu), ačkoli takový komentář filmového historika kombinovaný se zasvěceným pohledem historika vojenského letectví by nebyl k zahození. Ovšem přítomnost Pekelných andělů v české distribuci pod hlavičkou MagicBoxu je pro mě tak nečekaným letním zjevením, že jsem ochoten člověku zodpovědnému za jejich vydání zlíbat ruce i „bez komentáře“.

Hell´s Angels (1930)

režie: Howard Hughes, James Whale

námět: Marshall Neilan, Joseph Moncure March

scénář: Howard Estabrook, Harry Behn

kamera: Antonio Gaudio, Harry Perry, E. Burton Steene, Harry Zech, Dewey Wrigley, Elmer Dyer

hudba: Hugo Riesenfeld

hrají: James Hall, Ben Lyon, Jean Harlowová, John Darrow, Lucien Prival, Frank Clarke, Roy Wilson

délka: 124 min.