Rodina, patriotismus a paranoia 24 hodin denně

Americké seriály a série často trpí jednostranným, didaktickým a vysoce moralistním pohledem na svět. Odsuzování jiných kultur a snahy jim „pomoct“ dosáhnout demokracie a svobody jsou v nich tak silně zakořeněné, že samy zápletky příběhů někdy postrádají logiku.

Nejčastěji zmiňovanými ideologickými koncepty v souvislosti s americkým seriálem a sérií jsou koncepty rodiny, patriotismu a paranoie. Ačkoli se nejedná o výlučně americký „vynález“, míra těchto ideologií je mnohdy u amerických mediálních produktů až příliš vysoká. Dalšími ideologickými koncepty jsou např. heteronormativita nebo patriarchát, ale těm se v následujícím textu nevěnujeme právě pro jejich maximální působnost i v ostatních národech a kulturách.

V žádné správné americké rodině nechybí pes. Zdroj: mycollects.com

Ideologie rodiny, patriotismu a v některých dílech také paranoie se svým ojedinělým a mnohdy děsivým způsobem snoubí v americkém rodinném seriálu/sérii Sedmé nebe, který byl vysílán na celoplošné televizní síti The CW od roku 1996 do roku 2006. Příběh je soustředěn kolem rodiny reverenda Erica Camdena (Stephen Collins), který má vždy tu správnou odpověď na jakýkoli problém a bravurně zvládá nejen svých sedm zdivočelých dětí a jejich přátele, ale také své ovečky z místního kostela. Akcent na rodinu jako heterosexuální svazek muže a ženy, který je naplněn kupou dětí, je v tomto případě nepřehlédnutelný. Reverend Eric má téměř vždy pravdu a jako otec rodiny a náboženská autorita v místním okrsku má také patent na morální a etický kodex. Zobrazování alternativ k rodinnému soužití, pokud se vůbec objevují, je ploché a veskrze opět imituje rodinné vztahy. Rodina je ideál, kterým se vyřeší všechna úskalí. Když je nejhůře, je třeba se semknout a čelit hrozbě společně jako jeden klan. Seriál se nejednou pouští také do politických témat. Na povrchu často hlásá pochopení jiných kultur, ovšem za pozlátkem tolerance nalezneme důraz na americkou verzi patriotismu. „Americké“ vidění světa je vždy prezentováno jako to „správné“, „tolerantní“ a jediné eticky a morálně „únosné“. Zápletkou jednoho z dílů byla možnost sejmutí burky muslimským ženám. Tradiční oděv muslimek byl vykreslen jako jedno ze zel islámské společnosti a islámského náboženství a paní Camdenová (Catherine Hicks) se jala bojovat za práva muslimských žen v jakýchsi místních amerických volbách. Fakt, že většina muslimek by se tímto smělým plánem paní Camdenové zděsila, nebrali scenáristé v úvahu stejně jako jiné kulturní rozdíly mezi západní a islámskou společností, která byla (ostatně jak je již tradiční v amerických seriálech) vykreslena jako netolerantní, utlačující ženy a přeplněná teroristů.

Příkladem seriálů s paranoidními tendencemi je dnes již klasický hybrid seriálu a série Akta X. Kanadsko-americký počin byl vysílán na americké plošné televizi FOX v letech 1993−2002 a odstartoval éru seriálů s paranoidními prvky. Koncepty paranoie a strachu se objevují v americkém filmu již od 50. let 20. století a nejednou byly převedeny i na malé plátno. Lidé nejsou svobodné bytosti, ale jsou tajně řízeni a sledováni vládními, nevládními a nadnárodními společnostmi, které sledují v drtivé většině zápletek nějaký ďábelský, nebezpečný a nemorální plán. Jedinou nadějí nebohé masy jsou jedinci natolik šílení a často také asociální, že se nebojí s organizacemi bojovat takřka do posledního dechu, aby uhájili svou vizi světa. Agent Mulder (David Duchovny) je prototypem takového bojovníka. S realitou ho poutá pouze agentka Scullyová (Gillian Anderson) a i ona je v následujících sériích vtažena do světa spikleneckých teorií. Následníky Akt X na poli prezentace americké paranoie byly například seriály Ztraceni (Lost), Sleeper Cell, Útěk z vězení (Prison Break), Hrdinové (Heroes), Lovná zvěř (Prey), 24 hodin (24) a další.

Americký úsměv a americká vlajka. Dva základní elementy, bez kterých se seriál v Americe neobejde. Zdroj: upcomingdiscs.com

Posledním prezentovaným příkladem ideologického konceptu je americká verze patriotismu. Dnes již klasickým zástupcem seriálů a sérií s až nadmírou patriotismu, moralizování a didaktičnosti je Walker, Texas Ranger (plošná televizní stanice CBS, 1993−2001). Texaská verze policejní série líčí příběhy policejního oddělení, které v čele s Cordellem Walkerem (Chuck Norris) bojuje proti deviantním, hloupým a v ojedinělých případech nadmíru lstivým a vychytralým zločincům, aby ochránila nevinné občany města Dallas. Walker je pravý Američan, který se nebojí bránit nebohé a ublížené lidi i za cenu ztráty vlastního života a cestou za vystřílenou spravedlností doplňovanou hbitými bojovými chvaty stíhá i pomáhat dospívajícím dětem a americkým Indiánům. Svistot vlající americké vlajky v úvodní znělce jen dokresluje až absurdní atmosféru americké národní hrdosti.

Bohužel, Walker, Texas Ranger není zdaleka ojedinělým případem televizního počinu prosyceného touto ideologií. Za letmou zmínku stojí i seriály MacGyver, Hvězdná brána (Stargate SG1), Sue Thomas: Agentka FBI (Sue Thomas: F.B.Eye), JAG, Námořní vyšetřovací služba (Navy NCIS: Naval Criminal Investigative Service) a stovky dalších.

Ojedinělými vlaštovkami v narušování tzv. „tradičních“ amerických ideologií jsou seriály Odpočívej v pokoji (Six Feet Under), kde se namísto rodiny tvůrce seriálu Allan Ball soustředí na její rozpad, Queer as Folk a The L Word, které staví na porušení konceptu heteronormativity nebo sci-fi Battlestar Galactica, ve které bychom sice mohli sledovat nejednu ideologickou linku, ale z celkového pohledu spíše více zažitých „tradičních“ konceptů narušuje než potvrzuje.

ZDROJE

Wikipedia, The Free Encyklopedia. 7th Heaven. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/7th_Heaven

Wikipedia, The Free Encyklopedia. The X Files. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/The_X-Files

Wikipedia, The Free Encyklopedia. Walker, Texas Ranger. Dostupé z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Walker,_Texas_Ranger