Temné místo Gartha Marenghiho

Garth Marenghi, autor, splétač snů, vizionář a herec vás zavede do temného, děsivého a vzrušujícího světa své imaginace… Račte vstoupit, avšak pozor, není zde míst pro slabší jedince!

Vítej, poutníče. Jsem Garth Marenghi, spisovatel hororů. Většina z vás mě zná z mého obsáhlého kánonu mrazivých příběhů, včetně Pozrodu, ve kterém zmutovaná placenta útočí na Bristol. V osmdesátých letech jsem napsal, režíroval a hrál v Garth Marenghi’s Darkplace. V televizním pořadu tak radikálním, tak riskantním, tak nebezpečném, tak zatraceně šíleném, že přišly síly, které jsem se začal až bát ukazovat, zachvátily mne, tak jak to dělávaly ženy, když zjistily, že jsem při penězích…

Jistě jste už někdy viděli něco tak příšerného, až to bylo vlastně tak nějak krásné. Sledování seriálu Garth Marenghi’s Darkplace (2004) patří mezi tyto skvostné zážitky. Pokud se řadíte mezi milovníky 80. let, ctitele příšerně odvedené filmařské práce či fanoušky herců kolem britských televizních show a sitcomů IT Crowd, Bruiser, Mighty Boosh a Man to Man with Dean Learner,1 pak vás při sledování Garth Marenghi’s Darkplace čekají skutečně silné okamžiky.

Mistrovské dílo má na svědomí dvojice Matthew Holness a Richard Ayoade. Darkplace staví na „nadčasovosti“ show, která byla zakázána a po dlouhých letech konečně uvedena v TV. Vychází z těch nejstrašnějších hororových děl a beze zbytku využívá toho, že to, co kdysi fungovalo, je v dnešní době už zastaralé a směšné. Šest epizod je prokládáno komentáři Gartha Marenghiho2 a Deana Learnera, kteří vzpomínají a diváka neustále ujišťují o originalitě show. Seriál není chudý ani na zpomalené scény a prodlužovaný smích protagonistů; to vše slouží k natažení zhruba čtyřiadvacetiminutové stopáže epizod.

Vedle von Trierova Království je také Darkplace hororovým seriálem z nemocničního prostředí, v němž vystupují excentričtí protagonisté a dějí se podivné věci. V centru pozornosti stojí Rick Dagless, obtloustlý šovinistický doktor, který se postupně musí vypořádat s nejedním obskurním úkazem. Ať už se jedná o explodujícího pacienta, otevřenou bránu do pekel, rozzuřenou levitující kolegyni, která psychicky ovládá sešívačky, hřebíky a další nástroje ve velmi agresivním stylu, či infikovanou vodu měnící lidi v opice. O napětí zkrátka není nouze a je třeba říct, že za některé průšvihy si Dagless může svým nekompromisním a hulvátským založením sám. Po boku mu stojí jeho kámoš a kolega Lucien Sanchez. Dvojici doplňují ředitel nemocnice Thornton Reed a nováček v nemocnici, doktorka Liz Asherová, která se stává obětí Daglessovy nesmlouvavé povahy.

Herecká stránka patří k tomu nejlepšímu, co seriál může divákovi nabídnout. Dean Learner, neherec, prkenně stojí s pohledem upřeným do kamery a chrlí ze sebe text, jehož význam nezdůrazňuje intonačně, ale spíše občasným bouchnutím do stolu. Zbylá trojice předvádí procítěné a oduševnělé herectví, které naplno odpovídá charakterům jejich postav. Liz je citlivá telepatka, jejího daru si však nikdo nevšímá. Sanch je drsný buddy, připravený pomoct parťákovi v nouzi, ale nerad porušuje pravidla. Rick je zkrátka ten největší…

Byla by však chyba vyzdvihovat pouze herecké výkony, když za zmínku stojí také báječně prostoduché dialogy, pochybné efekty a originálně krvavé scény, to vše doplněno o syntezátorovou hudbu, dokonalé dobové kostýmy a laciné kulisy.3 Děj Darkplace se podobá asi nejvíce ementálu. Vše dohromady vytváří skutečně vysoce chutnou směs, kterou nepohrdne žádný opravdový labužník. Darkplace představuje dokonalý návrat v čase k těm jediným správným hodnotám, které kdy televize divákovi mohla poskytnout. Tak dokonalé vzrušení a vzepjetí emocí při sledování dnešních pořadů už jednoduše nelze pocítit.

Na závěr ocitujme alespoň něco málo z ceněného, avšak českému čtenáři prakticky nedostupného prozaického díla Gartha Mareghiho:

„Jedním pohybem mrsknul stranou její boty a kalhotky, divoký jako rozzuřený žralok. Jeho mohutný totem pulzoval svůdným rytmem. Mariino tělo hořelo, i když pokoj byl dostatečně klimatizován. Zkusili všechny pozice – nahoře, zezadu a normálně. Vyčerpáni sklesli do rychle rozloženého lože na sofa. Pak je snědla pekelná zrůda.“

„Nina vytřeštila oči na to, co zbylo z jejího zadku. Proč jen otevírala tu hrobku ? Písek se zbarvil krví. To proto, že na něj krvácela. Krev. Rubínově rudá krev. Její krev. Krev. A chcanky a sračky. Tohle byl nejhorší den jejího života.“

Garth Marenghi’s Darkplace

Režie: Richard Ayoade

Scénář: Matthew Holness a Richard Ayoade

Hrají: Matthew Holness, Alice Low, Matt Berry, Richard Ayoade a další.

Velká Británie, 2004, 6 x 24 minut.