Holky na koukání
Kanadsko-americký seriál The L Word je jedním z několika málo televizních produktů severoamerického kontinentu, které nazírají svět kolem sebe z gay perspektivy[1], v tomto případě zejména z perspektivy lesbické a transgender. Vznikl jako druhý seriál s normativní homosexualitou (ačkoli s tímto tvrzením by někteří kritici The L Word polemizovali)[2] na americké kabelové stanici Showtime[3]. Poslední šestá řada byla odvysílána v USA na jaře roku 2009 a domovské kabelové stanici přinesla nemalé množství předplatitelů, což byl ostatně záměr stanice.[4]
Ačkoli se seriál natáčel opět v kanadském Vancouveru[5], odehrává se v drtivé většině v americkém Los Angeles, v blíže nekonkretizované čtvrti západního Hollywoodu. Hlavními a místy vedlejšími hrdinkami jsou převážně lesbické a bisexuální přítelkyně, kamarádky a partnerky kurátorky umělecké galerie Bette (Jennifer Beals) a její manželka a později filmová producentka Tina (Laurel Holloman), novinářka Alice (Leisha Hailey), profesionální tenistka Dana (Erin Daniels), nevázaná androgynní kadeřnice a stylistka Shane (Katherine Moening), exotická majitelka kavárny Planet Marina (Karina Lombard), spisovatelka, scenáristka a filmová režisérka Jenny (Mia Kirschner), zámožná Helena (Rachel Shelley), mexická dýdžejka Carmen (Sarah Shahi), hluchá sochařka Jodi (Marlee Matlin), afroamerická vojačka Tasha (Rose Rollins), heterosexuálka Kit (Pam Grier) nebo transgendeři Ivan (Kelly Lynch) a Max (Daniela Sea). Mužských a heterosexuálních postav je v The L Word skutečně pomálu. Většinou se jedná o rodiče a příbuzné postav nebo o jejich pracovní kolegy.
Seriál se více než jeho předchůdce Queer as Folk (QAF) žánrově řadí k soap opeře, z čehož také vyplývají převažující témata: rodina, děti, partnerství. A současně je méně politicky a společensky kritický než QAF, což byl u některých recenzentů a teoretiků další bod kritiky The L Word. Na druhou stranu ale The L Word QAF v některých aspektech (záměrně) doplnil a převýšil.
Není jedna jako druhá
Pokud The L Word (TLW) v něčem vyniká, pak je to široké spektrum identit, které se obvykle v jiných televizních seriálech a sériích nevyskytují. Ať už je to způsobeno snahou po politické korektnosti nebo „napravením chyb“ ze seriálu Queer as Folk (nebo čímkoli jiným), TLW je bohatý nejen na různé typy sexuálních orientací a preferencí, ale také je rasově a společensky-třídně pestrý.
Omezit se při popisu seriálu pouze na to, že jde o příběh o lesbách, by byl celkem chybný krok. Ačkoli právě lesby jsou takříkajíc v převaze, TLW pracuje také s jinými identitami, orientacemi a preferencemi nebo genderem[6], např. s bisexualitou, transsexualitou, boi identitou, queer pojetím identity jako něčeho fluidního a dalšími možnostmi na poli sexuality a individuality člověka. Jinými slovy, TLW pracuje nejen s lesbickou identitou, ale také s mnoha transgender identitami, z čehož samo sebou vyplývá i celá řada poměrně exkluzivních zápletek a témat.
Jednou z poměrně vzácných explicitně bisexuálních postav vůbec v TV seriálech a sériích je v TLW Alice Pieszecki. Sama se stává středem kritiky za svou sexuální orientaci, resp. je často „napadána“ i svými lesbickými kamarádkami za to, že si neumí vybrat. Což je ostatně jeden z frekventovaných argumentů proti bisexuálům nejen ze strany heterosexuálů, ale také homosexuálů, resp. zejména gayů a leseb. Věta „tak už se konečně rozhodni, Alice“ je v TLW mnohokrát variována v nejrůznějších kontextech, a přestože se tvůrci a tvůrkyně seriálu věnují především Aliciným vztahům se ženami, bisexualita u této postavy není nikterak potlačena. I když se Alice nejednou rozhodne, že se „stane“ lesbou, protože muži ji konstantně zklamávají.
Sklony k bisexualitě má i několik dalších hlavních postav. Nicméně jedinečností The L Word je mimo jiné i fakt, že si pohrává s na první pohled pevně stanovenými společenskými škatulkami, a tak se často liší názor okolí a samotné postavy na to, co nebo kdo vlastně je. Kupříkladu Tina má vztah jak s muži, tak se ženami, ale sama sebe identifikuje jako lesbu, přestože je svými přítelkyněmi téměř „vyloučena“ z jejich lesbického „kruhu“ za to (nutno dodat nejen za to), že je podle jejich názoru bisexuální. Dalším příkladem je Jenny, která diváka uvádí jako nově příchozí do světa leseb ze západního Hollywoodu. Taktéž má vztahy s oběma pohlavími, sama ale zprvu tápe a nakonec zdá se i přijímá fluidní podstatu své sexuality a identity. Dalo by se tedy tvrdit, že Jenny je jedinou ryzí queer postavou v The L Word.
Jedinou hlavní heterosexuální postavou je Kit, Bettina sestra a kdysi dávno slavná zpěvačka. Vztahy s muži jí obvykle přivedou k lahvi tvrdého alkoholu, nicméně klišé rozhodnutí typu „muži mě zklamali, stanu se lesbou“ nečekejte. Kit má jasno. O to větší je pro ni i její okolí překvapení, když se začne sbližovat s Ivanem, jednou z transgender postav. Ivan je performer, automechanik a restaurátor klasických automobilů. Krom uvedeného je mu také vlastní tzv. boi identita. Biologicky je ženou (a operativní změnu pohlaví nechce), ale cítí se být a chová se jako muž. Druhým TLW transgenderem je Moira – Max. Moira pochází z amerického venkova a už od dětství se cítila spíše jako chlapec než dívka. Po neshodách s rodinou odešla z domova jako butch lesba, která navázala milostný a sexuální vztah s Jenny. Postupem času se ale dozvídáme, ostatně stejně jako svým způsobem Moira, že identita lesby je pro ni samou dosti neuspokojující. Moira přijme jméno Max a začne se připravovat na operativní změnu pohlaví. Max je jednou z mála transsexuálních postav, které patří mezi hlavní postavy v TV seriálech a sériích. Jeho příběhu a problémům, kterým musí čelit nejen v „majoritní“ heterosexuální společnosti, ale také uvnitř „homosexuální komunity“ věnoval právě TLW poměrně velký prostor.
Kromě pestrých identit si The L Word zaslouží uznání i za reflexi rasové a kulturně sociální různorodosti „LGBT komunity“. Hlavní i vedlejší postavy nejsou pouze americké bělošky, ale také hispánky (Carmen, Papi, Marina), Afroameričanky (Kit, Tasha) a míšenky (Bette, Angelica) různého společenského a ekonomického postavení a vzdělání. Téma rasy je v TLW klíčové nejen na úrovni narace od pilotního dílu až po závěr seriálu. Kromě rasy TLW zaměřuje pozornost také na fenomén tzv. politického lesbismu (Peggy Peabody jako tzv. hesba), amerického armádního pravidla Don‘t Ask, Don‘t Tell[7] nebo na téma coming outu v pozdním věku (postava Phillis Kroll ztvárněná Cybill Shepherd).
Ani The L Word není dokonalý
Že se nikdy nezavděčí všem, poznali i tvůrci a tvůrkyně tohoto seriálu. Jeho již mnohokrát jmenovaný předchůdce QAF byl někdy až „pranýřován“ za to, že se věnuje pouze bílým gay Američanům, namísto aby reflektoval více ras a identit. The L Word bylo pro změnu některými kritiky vyčítáno, že sestava hlavních a vedlejších postav je co do rasy, vzdělání a ekonomického a sociálního postavení nerealistická. Případně že se věnuje pouze tzv. lipstick lesbám, které jsou ve stylu amerických seriálů dokonale štíhlé a krásné a opomíjí celou řadu jiných lesbických subidentit.
Buď jak buď, seriál uvedl do veřejného televizního prostoru celou řadu často opomíjených identit a témat spojených s LGBT subkulturou, a ačkoli bezesporu není dokonalý a bylo by mnohde co zlepšovat, nemůžeme mu jistě upřít snahu a jistou míru pokrokovosti v oblastech, kterým se většina televizních projektů z daleka vyhýbá.
The L Word
Tvůrce: Ilene Chaiken, Michele Abbot, Kathy Greenberg
Režie: Ilene Chaiken, Jamie Babbit, Rose Troche, Angela Robinson, Tricia Brock, John Stockwell, Tony Goldwyn, Clément Virgo, Moisés Kaufman a další
Scénář: Ilene Chaiken, Michele Abbot, Rose Troche, Kathy Greenberg, Cherien Dabis, Ariel Schrag, Guinevere Turner, Elizabeth Hunter, Angela Robinson a další
Hudba: Elizabeth Ziff, Andy Paley, Damien Rice
Hrají: Jennifer Beals (Bette Porter), Erin Daniels (Dana Fairbanks), Pam Grier (Kit Porter), Leisha Hailey (Alice Pieszecki), Laurel Holloman (Tina Kennard), Mia Kirshner (Jenny Schecter), Katherine Moening (Shane McCutcheon), Rose Rollins (Tasha Williams), Daniela Sea (Moira/Max Sweeney), Rachel Shelley (Helena Peabody), Cybill Shepherd (Phillis Kroll), Jane Lynch (Joyce Wischnia), Marlee Matlin (Jodi Lerner), Sarah Shahi (Carmen de la Pica Morales), Lauren Lee Smith (Lara Perkins), Karina Lombard (Marina Ferrer), Janina Gavankar (Papi), Holland Taylor (Peggy Peabody), Clementine Ford (Molly Kroll), Lolita Davidovich (Francesca Wolff) a další
USA/Kanada, Showtime
18. ledna 2004 – 8. března 2009
70 dílů/50 minut, 6 sezón
Zdroje
Akass, Kim, McCabe, Janet. Reading The L Word. London, New York. I. B. Tauris 2006.
Baslarová, Iva. L Word. In: Cinepur, č. 63/2009, s. 37
Wikipedia, The Free Encyklopedia. The L Word. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/The_L_Word
The International Movie Database. The L Word. Dostupné z WWW: http://www.imdb.com/title/tt0330251/
The L Word Fan Site. Dostupné z WWW: http://www.l-word.com/
Oficiální webové stránky The L Word. Dostupné z WWW: http://www.sho.com/site/lword/home.do
The L Word Online. Dostupné z WWW: http://thelwordonline.com/main.html
[1] Dalšími TV seriály a sériemi jsou Queer as Folk (americká i britská verze), Noah‘s Arc, Queer Duck, Exes and Ohs, Rick and Steve The Happiest Gay Couple In All The World, Dante‘s Cove, The Lair a částečně minisérie The DL Chronicles. Velké množství LGBT seriálů a sérií vzniká také „amatérsky“ jako webseriály a websérie, v některých dokonce účinkují nebo je produkují herci a herečky z televizních seriálů s LGBT postavami a zápletkami.
[2] Někteří kritici „vyčítají“ seriálu The L Word jeho heteronormativní směřování, ačkoli dominantní má být normativní homosexualita (tedy homosexualita a homosexuální orientace jako dominantní společenská norma namísto heterosexuality).
[3] Prvním takovým počinem byl dnes již legendární remake britského seriálu Queer as Folk (Showtime, 2000−2005).
[4] Showtime předpokládal, že se u The L Word dostaví podobný efekt jako u seriálu Queer as Folk, u něhož se po uvedení první sezóny kanálu zdvojnásobil počet platících odběratelů. Předpoklad se zcela potvrdil.
[5] Ve Vancouveru se natáčel i seriál Queer as Folk, který se odehrává v americkém Pittsburghu.
[6] Gender je sociálně konstruované pohlaví. Od pohlaví biologického se liší tím, že nejde o neměnnou (biologicky podmíněnou) kategorii, ale kategorii, která je utvářena společností a jejími členy, je tedy někým uměle vytvořená a je proměnná v historickém, sociálním a kulturním kontextu. V euroamerické kultuře (západní kultura) existuje např. bipolární škála genderu ženy (feminní gender) a muže (maskulinní gender). Existují ale i kultury s více gendery.
[7] Pravidlo Don‘t Ask, Don‘t Tell se praktikuje v americké armádě od devadesátých let dvacátého století („zasloužil“ se o něj bývalý americký prezident Bill Clinton). V praxi znamená, že jakýkoli homosexuálně orientovaný jedinec může sloužit v americké armádě, pokud nebude veřejně známa jeho sexuální orientace (jiná než heterosexuální). V případě, že se jakýmkoli způsobem nadřízený onoho jedince dozví, že je voják či vojačka homosexuální, je povinen své podezření nahlásit. Voják je pak vyšetřován, a pokud se potvrdí jeho homosexuální orientace, je propuštěn z americké armády bez nároku na jakákoli ocenění, která obdržel během své služby a nemá nárok ani na finanční zajištění, které by mu v jiných případech bylo poskytnuto. Současný prezident Barack Obama se několikrát nechal slyšet, že je v zájmu americké armády, aby bylo toto pravidlo zrušeno.
Autor
