Velká pětka versus kabelová televize v USA

Decentralizovaný televizní trh ve Spojených státech umožňuje existenci stovek televizních stanic a sítí. Tak vysoká konkurence by měla teoreticky vytvářet značně diferencované mediální obsahy… Zejména v případě plošných televizních sítí je tomu ale bohužel naopak.

Televizní scéna ve Spojených státech je o poznání komplikovanější než ta česká. Na trhu působí čtyři hlavní druhy televizních kanálů. Takzvaná Broadcast TV, tedy plošné vysílání, kabelová a satelitní televize a nekomerční vysílání, které zajišťuje zejména televize PBS (Public Broadcast Service).

Zdroj: businessweek.com

USA obývá přes 300 milionů obyvatel na území o rozloze cca 9 700 000 kilometrů čtverečních. Celých 99.9 % amerických domácností vlastní televizní přijímač, většina rodin má více než jeden. Potenciál televizního trhu je tedy v USA obrovský. Není divu, že Amerika má decentralizovaný, tržně orientovaný televizní systém. Neexistuje žádná národní vysílací stanice, mediální trhy jsou roztříštěné na lokální úrovni a sdružující se a doplňují velké televizní sítě, které vysílají plošně (Broadcast TV Networks). Lokální televizní stanice tak doplňují vysílací program velkých televizí o místní zprávy a místní odnože některých pořadů. Mezi tzv. Velkou pětku (nejvlivnější americké plošné vysílací stanice) patří společnosti NBC (National Broadcasting Company, založena 1920 jako radiová stanice), CBS (Columbia Broadcasting System, založena roku 1920 jako radiová stanice), ABC (American Broadcasting Company, založena 1943 jako radiová stanice, která se odtrhla od NBC), The CW (The CW Television Network, vznikla fúzí TV sítí The WB a UPN roku 2006) a FOX[1] (The Fox Broadcasting Company, založena 1986). Na území Spojených států působí také plošné televizní sítě, které se zaměřují na neanglicky mluvící obyvatele. Na mediálním trhu tak fungují např. stanice Telemundo, Univision, Azteca América a TeleFutura vysílající pro španělsky mluvící Američany. Na Floridě působí stanice, které vysílají ve francouzštině a kreolsko-haitských jazycích.

Zdroj: images.intomobile.com

Kabelová televize byla od 70. let dvacátého století variantou pro ty obyvatele USA,  kteří neměli přístup k plošnému vysílání. Nicméně za zhruba desetiletí se rozrostla ve svébytný televizní trh a začala plošnému vysílání konkurovat. Na rozdíl od Velké pětky a dalších plošných stanic vysílá po celých Spojených státech většinou stejný program (místní variace se neobjevují) a liší se také systém financování programů (a tudíž i jejich obsahem). V současné době má kabelová televize větší sledovanost než plošné televize. Mezi nejvlivnější a nejznámější patří např. CNN, Showtime, Syfy, Cartoon Network, MTV, HBO, Disney Channel, Lifetime, Discovery Channel, Animal Planet.

Další variantou pro chybějící plošné vysílání byl satelit. V USA se satelitní systém rozmohl díky své vyšší dostupnosti na začátku 90. let dvacátého století. Původně byl používán jako jedna z distribučních metod na šíření programu z center produkce do lokálních studií. Ale jakmile byl objeven jejich komerční potenciál, televizní trh jej beze zbytku využil.

V Americe neexistuje veřejnoprávní televizní systém, který známe z České republiky. Stanice PBS (Public Broadcast Service) a její menší odnože sice plní funkci média veřejné služby, ale nelze ji zcela ztotožnit např. s českými variantami. PSB není vlastněna žádnou vládní organizací, ačkoli je dotována z vládního rozpočtu. Mezi další zdroje příjmů patří sponzoři a finanční příspěvky od diváků. Náplní jejího programu jsou většinou vzdělávací a dokumentární pořady a pořady tzv. veřejného zájmu, které nejsou příliš komerčně atraktivní pro jiné televize. Její činnost také samostatně upravují americké mediální zákony.

Zdroj: riseofthetechnologyclass.files.wordpress.com

Největšími konkurenty na americkém mediálním trhu jsou tedy televizní sítě Velké pětky a kabelové televize. Neliší se od sebe pouze charakterem, ale také způsobem financování a programovou, potažmo obsahovou, skladbou. Velká pětka a jí podobné televize jsou financovány zejména z reklamních příjmů. Velké, ale i menší americké společnosti dotují televizní provoz a vynakládají nemalé částky na propagaci svých firem. Často se ale stává, že si nárokují možnost vstupovat do produkce a distribuce televizních produktů. Argumentují tím, že některé programy nebo jejich části poškozují jejich veřejný obraz a požadují změnu obsahu nebo zrušení celých pořadů. Jde zejména o velké americké firmy s dlouhou tradicí, které se svou výrobou orientují na rodinu (v USA drtivá většina, zejména Procter and Gamble). Z tohoto důvodu byly dlouhá léta americké televizní obrazovky zapovězeny všem „nerodinným“ tématům[2], např. gay a lesbickým postavám, registrovanému partnerství apod. A v případě, že se přece jen nějaká televize rozhodla do vysílání LGBT tematiku nasadit, strhla na sebe vlnu kritiky a byla „nucena“ (často také systémem autocenzury) postavy desexualizovat, „přeorientovat“, vyškrtnout a v krajních případech také pořad zrušit (např. sitkom Ellen).

Zdroj: en.wikipedia.org

Kabelová televize má o poznání větší pole působnosti. Vlastníci kabelových TV zpravidla platí měsíční poplatky, některé televize jsou financovány také z příjmů z reklam. Pokud se divákovi přestane líbit nabízený obsah, vypoví kabelové společnosti smlouvu, zpravidla se ale stává, že diváci vyhledávají právě kontroverzní obsahy, které jim kabelové televize nabízejí nebo nedochází k takovému úbytku finančních prostředků od odhlášených klientů, který by mohl společnosti finančně ohrozit. Například kabelová televize Showtime od podzimu 2000 nasadila do vysílání vysoce kontroverzní seriál Queer as Folk. V průběhu druhé sezóny tohoto pořadu se počet odběratelů kanálu zdvojnásobil.

Zdroj: moonbattery.com

Pokud se zamyslíme nad ideologiemi, které reprezentují pořady plošných a kabelových stanic, můžeme konstatovat, že plošné televizní sítě zcela jistě reprezentují ve většinové míře dominantní americké ideologie, kdežto kabelové televize, ačkoli také často reprezentují ideologie dominantních diskurzů, mají větší možnost a prostor reprezentovat ideologie diskurzů subverzivních. Jako příklad můžeme uvést kabelové televize Here! a Logo TV, které se zaměřují svým obsahem zejména na LGBT diváky, případně „spřátelené“ heterosexuály. Jako plošné vysílací stanice by ve Spojených státech nemohly nikdy existovat.

ZDROJE

Davis, Glyn, Needham, Gary. Queer TV. Routledge. New York 2009

Streitmatter, Rodger. From „Perverts“ to „Fab five“. Routledge. New York 2009

Wikipedia, The Free Encyklopedia. Television in the United States. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Television_in_the_United_States

[1] Televizní stanici FOX vlastní společnost FOX Entertainment Group, jedna z částí společnosti News Corporation mediálního magnáta Ruperta Murdocha. Televizní síť FOX je pojmenována po sesterské společnosti 20th Century FOX a nepřímo po producentovi Williamu Foxovi, který založil studio FOX Film.

[2] Ačkoli se situace v americkém plošném vysílání trochu uvolnila, vliv reklamy je stále silný. Případy zrušení nebo cíleného ovlivňování obsahu TV pořadů jsou stále aktuální (např. soap opera Guiding Light, propuštění několika scenáristů soap opery Young and Restless kvůli realizované gay narativní lince, spekulace o zrušení sci-fi Virtuality s gay postavami).