Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » 12 rozhovorů (o tom samém)

12 rozhovorů (o tom samém)

RECENZE – KNIHA: Schůzky nad Seinou – JAROSLAV STUCHLÝ –

V letech 1998−2006 měl herec, spisovatel, překladatel (a především frankofil) Jiří Žák (nar. 1946) jedinečnou možnost vést rozhovory s francouzskými umělci. Jedním z výstupů těchto setkání se stala i kniha Schůzky nad Seinou s podtitulem Rozhovory s legendami francouzského filmu.

Jak je z kladených otázek patrné, autor se na rozhovory dobře připravoval (opak by asi zaváněl trapasem) a už při jejich realizaci věděl, že s výsledkem bude pracovat jako s celkem, který by měl přinést nějakou obecnou výpověď. Začíná vždy s dotazy na dětství a jeho vliv na další život (případně uměleckou dráhu) zpovídaných. Snaží se v krátkém úseku zmapovat jejich kariéru (ne vždy se to ale podaří tak pěkně jako v případě Michela Galabrua) a závěr hovorů patří spíše obecnějším (případně abstraktnějším) tématům, jako je sláva, štěstí, víra, umělecká svoboda, životní optimismus, stav světa. Na samý konec se snaží přimět svůj protějšek k tomu, aby sám sebe charakterizoval jako člověka.

Nutno říci, že většina umělců s Žákem dobře spolupracuje a poctivě odpovídá na položené dotazy. Pro filmového fanouška je však podtitul knihy přece jen poněkud zavádějící. Jak už autor prokázal v solidně odvedené biografii Jeana-Paula Belmonda, mnohem bližší je mu prostředí divadelní než filmové (sám je členem Divadla na Vinohradech) a sem také směřuje většina otázek (jedním z respondentů je koneckonců Jérôme Savary, významný divadelní režisér). Čtenář tak má sice jedinečnou možnost poznat systém francouzského divadelnictví, poměry na konzervatoři či v divadle Comédie-Francaise (nikdo tuto slavnou scénu zrovna nechválí), ale po filmových rolích takového Jeana Maraise (zde by bylo potřeba vzpomínky starého herce podrobit korektuře, protože počátek filmové spolupráce s Jeanem Cocteauem klade do roku 1954, slavná Kráska a zvíře však byla uvedena v roce 19461), Roberta Hosseina nebo Annie Girardotové se rozhovory jen povrchně sklouznou. K nejlepším částem dvanáctidílné skládanky patří již zmíněný Michel Galabru a Pierre Richard (pro úplnost dodejme, že ostatními, dosud nejmenovanými umělci, jsou Marléne Jobertová, Yves Rénier, Bruno Cremer, Juliette Gréco, Jean-Claude Brialy a Claudia Cardinalová). K rozhovorům jsou připojeny krátké medailonky, z nichž vyplyne, že polovina dotazovaných se nenarodila ve Francii, tato multikulturní země je však přijala a umožnila jim rozvinout jejich umělecký talent.

Jiřímu Žákovi se splnil sen − jednak stanul tváří v tvář lidem, kteří jej zjevně fascinují, jednak se dokázal o tyto zážitky podělit s širokou veřejností. Kniha je opravdu jen jedním (snad završujícím) výstupem, jemuž předcházelo uvedení některých rozhovorů na obrazovce České televize nebo v časopise Reflex. Máme-li věřit předmluvě, pak se na některá další setkání kvůli rozsahu knihy nedostalo, bude tedy zřejmě následovat pokračování. A stejně jako v případě Belmondově nás čeká asi i biografie Alaina Delona. Koneckonců, proč ne. Jen je dobré znát autorovy silné stránky a limity, aby čtenář nekoupil zajíce v pytli. Milovníci francouzské kultury by však zklamáni být neměli.


Jiří Žák: Schůzky nad Seinou

Nakladatelství XYZ, Praha 2009

250 stran (+ 8 stran barevné fotografické přílohy)

cena neuvedena


1 Ale abychom byli spravedliví, možná jde jen o překlep (prohození posledních dvou číslic letopočtu).

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 243

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru