Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Béla Tarr: V oku velryby

Béla Tarr: V oku velryby

40. číslo – SVĚTOVÝ FILM

Zdroj: Bohdan Heblík

Vedle Kena Loache a Fridrika Thóra Fridrikssona byl jedním z nejočekávanějších hostů letošního 36. ročníku Letní filmové školy i maďarský režisér Béla Tarr. U příležitosti uvedení jeho kompletní retrospektivy, v rámci níž bylo promítnuto devět celovečerních a čtyři krátkometrážní snímky, vydalo nakladatelství Casablanca ve spolupráci s Asociací českých filmových klubů publikaci nazvanou Béla Tarr: V oku velryby. Sborník editovaný Kamilou Boháčkovou se stal prvním svazkem nové edice Iniciály, která si vytkla za cíl každý rok formou monografického sborníku představit dílo významného filmového tvůrce, jehož retrospektiva bude na filmovém festivalu v Uherském Hradišti uvedena. Kam až doletěla její první vlaštovka?

Hodně daleko. Původní myšlenka edice je ušlechtilá a její první výsledek více než záslužný. Byť je trochu škoda, že s touto ideou nikdo nepřišel dříve, doufejme, že se teď opravdu uchytí a plánovaná předsevzetí budou dodržena. Jak jsem se nejen já mohla na vlastní oči přesvědčit, na LFŠ se najde pěkná řada zapálených nadšenců pro takováto počtení. Když Béla Tarr jako jeden z posledních význačných hostů dorazil v předposlední den konání festivalu do Hradiště, obletoval ho dav příznivců s žádostí o autogram do zmiňované, jeho dílu věnované knihy. Ten nejen velkou ochotou a skromností, s jakou se s radostným úsměvem všem podepisoval, překvapil snad všechny přítomné. Jejich představy o své osobě naprosto vyvrátil především na vynikající masterclass, kde nekompromisními výroky (prohlášení „Film je kurevsky konkrétní věc“ už stihlo zkultovnět) a chováním nejednou uvedl do rozpaků moderátora Pavla Sladkého.

Ale zpět ke sborníku. Řada textů publikovaných v knize je součástí projektu Panorama filmové kritiky 3, jenž se v rámci Letní filmové školy zaměřuje na spolupráci filmových časopisů z okruhu visegrádské čtyřky. Kromě původních studií proto přejímá (a aktualizuje) i texty již otištěné v Cinepuru, dále slovenském filmovém časopisu KINO/IKON a maďarském Mozinetu. Podle typu textů je publikace rozdělena do tří oddílů: 1. Studie, 2. Rozhovory a 3. Dokumentace.

První, nejrozsáhlejší z nich, obsahuje celkem sedm studií, jimž bezkonkurenčně vévodí úvodní, zásadní esej „Svět podle Bély Tarra“ významného maďarského filmového historika a režisérova přítele Andráse Bálinta Kovácse, který kromě jiného působí jako umělecký poradce Tarrovy produkční společnosti. Jeho článek, jenž původně vyšel v britském internetovém časopise KinoKultura v lednu 2008, z angličtiny přeložila editorka sborníku Kamila Boháčková. Kovács v něm reflektuje filmografii Bély Tarra od jejích počátků na konci 70. let až do současnosti, přičemž jej srovnává s takovými velikány evropského filmu, jako byli R. W. Fassbinder, Andrej Tarkovskij či Michelangelo Antonioni. Velký prostor rovněž věnuje jeho spolupráci s Lászlóem Krasznahorkaiem, která se stává centrálním tématem i studie Jarmily Křenkové, jež ji analyzuje na příkladu Satanského tanga. Rozhovor se samotným spisovatelem je pak k nalezení v druhém oddíle. Z ostatních studií stojí za to vyzdvihnout text slovenského filmového publicisty Michala Michaloviče, současně autora jednoho z publikovaných rozhovorů, který nejen v rozsáhlém rozboru Tarrových raných, často upozaďovaných filmů, dokazuje výtečný přehled a obeznámenost s jeho dílem. Fokusem na postavy režisérových filmů je článek Michala Procházky, zatímco Aleš Stuchlý se ve svém aktualizovaném textu „Maďarské tango s ďáblem“ pro změnu soustředí na vizuální styl Tarrových snímků v kontextu aktuálních filmů maďarské kinematografie, zejména tvorby jednoho z jeho žáků, Benedeka Fliegaufa. Analýzy konkrétních snímků předkládá Hana Stuchlíková (Muž z Londýna) a Martin Ciel (Werckmeisterovy harmonie).

Sekce Rozhovory nabízí náhled do režisérovy tvorby z pozice jeho blízkých spolupracovníků i jeho samého. Vedle tří zajímavých rozhovorů s Tarrem zde najdete i interview s jeho dvorním kameramanem Gáborem Medvigyem a již zmiňovaný rozhovor s Lászlóem Krasznahorkaiem. Nejkratší oddíl Dokumentace pak zahrnuje režisérův medailon, soupis ocenění, filmografii a výběrovou českou i zahraniční bibliografii.

Jestliže cílem sborníku bylo předložit různé pohledy na tvorbu maďarského tvůrce, nutno říci, že se jej jeho autorům podařilo naplnit. Béla Tarr: V oku velryby je kniha, kterou si ve vaší knihovničce budete opravdu schraňovat. Obzvlášť, pokud se vám do ní v Hradišti podařilo ulovit Tarrův podpis. Velký podíl na jejím úspěchu bezpochyby nese i minimalistická grafická úprava Bohdana Heblíka. Černobílé ladění výtečně koresponduje s vizuálním stylem režisérových filmů a bohatá fotografická příloha doplňuje jednotlivé texty, stejně jako z nich vybrané citace na střídavě černém a bílém pozadí. Praktický je i sympatický čtvercový formát, z jehož přebalu vyhlíží magické oko velryby. Může snad tato kniha ve vaší sbírce filmových publikací chybět?

Jana Bébarová

Kamila Boháčková (ed.): Béla Tarr – v oku velryby

1. díl monografické řady publikací o význačných světových autorech

Vydavatelé: AČFK, o.s., nakladatelství Casablanca
Rok vydání: 2010
Název edice: Iniciály
Editorka: Kamila Boháčková
Grafická úprava a sazba: Bohdan Heblík


208 stran, brožovaná, čb fotoilustrace
Doporučená cena: 199 Kč (v nakladatelství Casablanca 160 Kč)

Print Friendly

Autor

Jana Bébarová
editor-in-chief

Počet článků : 156

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, o.s., Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru