Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Destrukce a rekonstrukce

Destrukce a rekonstrukce

RECENZE:  Sherlock Holmes (režie: Guy Ritchie, 2009) – VERONIKA ZÝKOVÁ –

Příběhy Sherlocka Holmese a jeho  věrného přítele Johna Watsona představují pro filmaře inspiraci již od samého začátku 20. století. Ovšem až na výjimky se jednalo o tradičně pojatá zpracování více či méně vycházející z předlohy A. C. Doylea. Výjimkou je snímek Mladý Sherlock Holmes (Young Sherlock Holmes, 1985) Barryho Levinsona, jenž představuje Holmese s Watsonem jako středoškoláky, kteří již v raném věku řeší záhadný případ.

Souhra asociála s brilantním uvažováním a jeho slušného a o poznání normálnějšího přítele se osvědčila v seriálu Doktor House (House M.D., 2004-?), jehož tvůrci se inspirovali právě Holmesem a Watsonem. V novém Sherlocku Holmesovi se setkáváme s ještě o poznání výstřednější dvojicí. Holmese tvůrci stylizovali do podoby podivínského experimentujícího blázna/génia, k čemuž přispívá strhující herecký exhibicionismus Roberta Downeyho Jr. (oceněný Zlatým globem) a jeho image excentrika. Watson (Jude Law) funguje jako zklidňující prvek. Díky znalosti Holmesovy povahy dokáže svého přítele vrátit do běžného života plného divokých honiček ve smrdutých ulicích Londýna a drsných rvaček s téměř nezničitelnými protivníky, stejně jako intelektuálních zápasů s vychytralými zloduchy.

Očekávání byla naplněna. Tak by se dal opravdu stručně shrnout pocit z tohoto nového snímku Guye Ritchieho. Už podle traileru byla zřejmá dvě hlavní lákadla: dynamická akce spolu s další z řady výrazných hereckých kreací dlouhodobě vynikajícího Roberta Downeyho Jr. Obojího se divákovi dostává vrchovatou měrou, a to včetně humoru, který k Doyleovým příběhům neodmyslitelně patří.

Film ubíhá v neustálé akci. Jedinou skutečnou retardaci děje tak představují scény týkající se Holmesových výstředních zájmů a pokusů. Snímek je do značné míry deskriptivní, neustále se divákovi dostává slovního vysvětlení podpořeného vizuální složkou. Naštěstí tyto scény nepostrádají nápaditost, naopak – patří k nejzábavnějším. Ať už jde o Holmesovy rekonstrukce toho, co se odehrálo, či jakýsi náhled do jeho mysli v případě příprav plánu, který divák sleduje zpomaleně a posléze v normální rychlosti při samotné realizaci.

Tvůrci jako by pokoušeli diváka, zkoušeli jeho všímavost, případně demonstrovali svou převahu, když před ním brilantním způsobem odhalí časový úsek, který nebyl napoprvé znázorněn a touto narativní fintou dosahují patřičného účinku. Najednou se ukazuje, že to, co si divák myslí, že vidí, je ve skutečnosti úplně jinak. Způsob, jakým je prezentováno odkrývání Holmesova uvažování i samotné jeho práce je jednou z největších výher filmu.

Jsou to nejen scény rekonstrukce, ale také destrukce, které zaujmou svým vizuálním ztvárněním. Například dlouhý zpomalený záběr ve scéně exploze, působivě podkreslené tklivou Zimmerovou hudbou, jež svou nápaditostí patří mezi klady filmu. Velkou zásluhu na výsledné vizuální podobě má vedle Ritchieho velezkušený kameraman Philippe Rousselot (jenž má na svém kontě desítky významných filmů a Oscara za nasnímání Redfordova snímku Teče tudy řeka) spolu se střihačem Jamesem Herbertem.

Ctitelům Doyleova díla film nabízí vedle tradiční dvojice několik dalších postav převzatých z holmesovského kánonu a modifikovaných pro filmové potřeby: Irene Adlerovou (Rachel McAdamsová), Watsonovu nastávající Mary Morstanovou (Kelly Reillyová) a inspektora Lestradea (Eddie Marsan). Hlavní antagonista, lord Blackwood v podání Marka Stronga, představuje postavu stojící mimo tento kánon, jež byla podle tvůrců inspirována proslulým okultistou Aleisterem Crowleym.

Avšak Blackwood, ohánějící se magií, která ve skutečnosti představuje „jen“ racionálně vysvětlitelnou znalost chemie a moderních věd, se nakonec ukáže být pouze malou rybou. Pocit, že divák viděl jen výseč filmu a ostatní mu tvůrci zatajili, může být vnímán jako klad i zápor. Vzhledem k rafinovanosti a celkové propracovanosti příběhu však osobně volím možnost první a těším se na setkání s tajemným profesorem Moriartym, Holmesovým rovnocenným protivníkem a odvěkým rivalem…

Sherlock Holmes

Režie: Guy Ritchie

Scénář: Michael Robert Johnson, Anthony Peckham, Simon Kinberg

Kamera: Philippe Rousselot

Střih: James Herbert

Hudba: Hans Zimmer

Hrají: Robert Downey Jr., Jude Law, Rachel McAdamsová, Mark Strong, Eddia Marsan, Kelly Reilly, William Houston, James Fox a další

USA, 2009, 128 min.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Veronika Zýková
Editorka, garantka rubriky Český film

Zajímají mě méně probádané či neprobádané oblasti československé kinematografie, nerealizované scénáře, krimi inscenace Čs. televize 60. a 70. let, současný český film, současné britské TV seriály a série (opět zejména krimi), videohry (především adventury), české i světové komiksy a další oblasti a témata. To vše střídavě, průběžně, současně, jak to přichází, odchází a navrací se ke mně...

Počet článků : 273

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru