Zde se nacházíte: 25fps » Rozhledy » Inspektor Morse

Inspektor Morse

ANALÝZA: Inspektor Morse – BARBORA SLEZÁKOVÁ –

Britská detektivní série Inspektor Morse patří mezi zástupce tzv. kvalitní televize, které vám náš časopis průběžně představuje. Následující analýza Barbory Slezákové si vzala na mušku především jejího titulního hrdinu a jeho konstrukci s ohledem na žánr detektivních dramat.

Na známou linii vyšetřovatelů, excentrických a něčím výrazných individualistů, objevující se v britské literární tvorbě1 navazuje i televizní produkce. Zejména osmdesátá a devadesátá léta minulého století lze označit za nástup osobitých detektivů na britské televizní obrazovky. Vedle původní tvorby, kam patří např. Bergerac (BBC, 1981–1991) nebo Taggart (ITV, 1985–?), se diváci v té době setkávali i s vyšetřovateli vycházejícími právě z detektivních románů uznávaných spisovatelů. Patřil mezi ně Adam Dalgleish, kterého vytvořila P. D. James, nebo inspektor Wexford spisovatelky Ruth Rendell. 2

Do této skupiny spadá i televizní série3 Inspector Morse (ITV, 1987–2000), která vznikla na základě románů britského spisovatele Colina Dextera, a která je díky dobře zvládnutému řemeslnému zpracování považována za zástupce tzv. „kvalitní televize“.4 Série čítá celkem třiatřicet epizod, z nichž každá svou délkou sta minut dosahuje metráže celovečerního filmu. Jak už samotný název napovídá, ústřední postavou je šéfinspektor Morse, postarší, samotářský a kultivovaný vyšetřovatel, který s pomocí mladšího kolegy seržanta Lewise řeší vraždy v univerzitním prostředí Oxfordu a jeho blízkém okolí. Inspector Morse vnesl do značně konzervativního žánru, jakým je detektivní drama, inovační prvky, díky kterým se série a zejména pojetí jejího protagonisty řadí mezi výrazné počiny uvedených v té době v britské televizi.

V následujícím textu si přiblížíme Inspectora Morse z několika aspektů. V první části se budeme věnovat sérii z hlediska žánru detektivního dramatu a to na rovině sémantické a syntaktické. Typologii protagonisty se budeme věnovat v následující části, ve které také použijeme metodu konstrukce postavy podle Richarda Dyera z jeho publikace Stars. Ve třetí části se zaměříme na literární předlohu Colina Dextera, na jejímž základě Inspector Morse vznikl. Neobvyklým zasazením detektivních případů do univerzitního prostředí Oxfordu se bude zabývat předposlední část s přihlédnutím k tomu, jak je reálné prostředí prezentována v televizním zpracování. A na závěr si krátce představíme volné pokračování Inspectora Morse, ve kterém se do popředí dostává parťák inspektora Morse seržant Lewis.

Žánrová specifikace

Žánr představuje skupinu textů, která vykazuje některé společné rysy. Zdánlivě jednoduché vymezení s sebou přináší úskalí v tom, že prakticky neexistuje čistá žánrová forma. Tento útvar se chová jako živý organismus a neustále se rozvíjí, vstřebává nové vlivy a proměňuje se. Dostáváme se tak k inovaci žánru, o kterou se větší či menší měrou pokouší každý film či pořad, aby se tak vymezil vůči dříve vzniklým a přišel s něčím novým, neotřelým. Začleňování nových prvků do dané žánrové kategorie představuje v kinematografii častější jev než v tvorbě televizní. Hlavní příčina je v tom, že televizní divák má díky možnosti výběru pořadů aktivnější roli než v případě „pasivně“ sedícího diváka před filmovým plátnem. V televizi je tak proti filmu kladen větší důraz na snadnou rozpoznatelnost, protože v okamžiku, kdy u diváka v důsledku přílišné inovace dojde k negativní žánrové frustraci, jednoduše změní program. Nechceme tím ale popírat, že i televizní žánry podléhají novým vlivům a proměňují se, ale z výše uvedené příčiny je kladen důraz spíše na konzervativní než inovativní prvky.

Série Inspector Morse se žánrově řadí do televizního žánru dramatu, respektive detektivního dramatu5 na základě jejího protagonisty a narativu zabývajícího se pátráním po neznámém zločinci. Přiblížíme si, jakými prvky se projevuje tento subžánr6 na rovině sémantické a syntaktické7 ve jmenovaném pořadu s přihlédnutím ke konzervativním i inovativním prvkům.

Detektivní drama vychází z literární tradice detektivek a do značné míry přejímá schéma, které se v nich objevuje. Důraz zde není kladen na akci jako v případě policejního dramatu, ale na postavy. Na sémantické rovině představuje tedy dominantní prvek postava vyšetřovatele – velkého detektiva, který případ řeší prostřednictvím svých intelektuálních a nikoliv fyzických schopností. Inspector Morse je vystavěn na tradičním schématu spolupráce dvou protikladných postav − inspektora Morse a seržanta Lewise, zkušeného a mladého.8 S „watsonovskou“ postavou Lewise se divák daleko lépe identifikuje a navíc při dialozích s inspektorem jsou odkrývány myšlenkové pochody detektiva a ozřejmují se postupy vyšetřování. Pomyslně tak Lewis zastává pozici nechápavého diváka kladoucího otázky. Blíže se vzájemné interakci mezi Morsem a Lewisem budeme zabývat v části věnované konstrukci mužského vyšetřovatele.

Nezbytnou součást detektivního dramatu představuje narušitel statusu quo – zločinec. Do značné míry je jeho typ determinován prostředím Oxfordu, ve kterém se série odehrává. Postavy padouchů, ale i obětí, se tedy většinou rekrutují z akademické obce slavné britské univerzity, případně z vyšší vrstvy s ní propojené, a až na pár výjimek absentuje společenská třída pracujících, se kterou je téma kriminality spojována více než v případě intelektuální elity.

Na syntaktické rovině se detektivní drama soustřeďuje na vyšetřování zločinu a jeho vyřešení. Narativní linie typická pro tento žánr se ustanovila už v literární podobě.9 Příběh začíná spácháním zločinu neznámým pachatelem, případně odhalením výsledku jeho činu (např. nalezením mrtvoly). Do středu zájmu se pak dostává detektiv vedoucí pátrání k závěrečnému rozuzlení, vysvětlení řešení a dopadení zločince. V Inspectoru Morseovi mnohdy dochází k narušování statusu neomylného detektiva vedoucího pátrání. Selhávají tak jeho detektivní schopnosti a výsledkem jsou chybné domněnky ohledně pachatele činu.10 Požadavek na závěrečné odhalení zločinu bývá naplněn spíše prostřednictvím náhody, která dopomůže inspektoru Morseovi případ vyřešit, než že by byl výsledkem jeho detektivních schopností.11

Ze žánrového hlediska představuje Inspektor Morse televizní sérii, která vychází z konvenčních schémat, jež se ustanovila už v literárních detektivkách, ať už se jedná řešení a vyřešení zločinu či protiklad chytrého a hloupého vyšetřovatele. Inovativní prvky objevující se v sérii jsou spojeny zejména s protagonistou pořadu, jemuž se budeme podrobněji věnovat v následující části textu.

Konstrukce mužského vyšetřovatele

Jak už bylo zmíněno v předešlé části textu, v detektivním dramatu se klade hlavní důraz na postavy. V této části budeme podrobněji věnovat konstrukci protagonisty v sérii Inspector Morse, přičemž budeme vycházet z metody, kterou navrhuje Richard Dyer ve své publikaci nazvané Stars. Jeho přístup spočívá v tom, že vyděluje systém znaků, na jejichž základě charakterizuje postavu – divácká informovanost, jméno postavy, vzhled, objektivní korelát, promluvy hrdiny a ostatních, gesto a akce postavy, struktura a mizanscéna.12 Metodu, kterou Dyer zavádí sice aplikuje na hvězdný systém v rámci kinematografie, ale její uplatnitelnost je možná i pro konstrukci televizní postavy. 13

Prvním faktorem, který nás jako diváky ovlivňuje při konstrukci postavy je představa, se kterou k hrdinovi přistupujeme na základě vnějších zkušenostní, které nemusejí přímo souviset se samotným dílem. Vlastně příliš nevypovídá o charakteru hrdiny v daném pořadu, ale o představách vycházejících z divákovy empirie, přičemž Dyer má v tomto směru na mysli hvězdný systém v rámci kterého byli mnozí herci obsazováni do typově podobných rolí.

V této souvislosti tedy znalost předešlého obsazení britského herce Johna Thawa jako inspektora Jacka Regana v policejní sérii The Sweeney (ITV, 1975–1978)14 vytváří divákovu představu o jeho obsazení do role inspektora Morse. S touto tendencí souvisí i užití charakteristiky Morse jako „vzdělaného druhu Jacka Regana“.15

Jméno postavy představuje další znak, který ji charakterizuje.16 V tomto případě se musíme obrátit na literární předlohu, podle které série vznikla. Spisovatel Colin Dexter pojmenoval postavu inspektora po předním výkonném řediteli společnosti Bank of England Siru Jeremymu Morseovi, který byl stejně jako Colin Dexter vášnivý luštitel křížovek17 a tento koníček přiřknul i inspektoru Morseovi. Samotné téma rébusu koresponduje s přístupem Morse k případům.

Dlouho trvající záhadou kolem osoby inspektora Morse bylo jeho křestní jméno.18 V rámci vyšetřovacího týmu se jedná o běžnou konvenci, že postavy se oslovují příjmením, což vyjadřuje profesionální odstup mezi nimi. Oslovení „Morse“ ale inspektor preferuje i ve svém osobním životě a na často opakovanou otázku ohledně svého křestního jména, odpovídá, ať mu říkají „prostě Morse“.19

Dokonce ani jeho spolužáci ze studentských let, kteří v epizodě Deceived by Flight přijíždí do Oxfordu zahrát si kriket, neznají jeho jméno a oslovují ho přezdívkou „neznaboh“ (ang. „pagan“), což lze chápat jako označení pro člověka, kterého se netýkají pravidla v rámci církevní společnosti a v širším významu jako odpůrce jakýchkoliv omezení diktovaných společenskými normami.

Odhalení křestního jména inspektora se diváci dočkali až v poslední, sedmé řadě, konkrétně v epizodě nazvané Death is Now My Neighbour20 během rozhovoru inspektora s přítelkyní Adele Cecil.21 A není se čemu divit, Endeavour je skutečně podivné jméno, což Lewis komentuje slovy: „Chudáku“. „Podle Dextera, Morse tak pojmenovala jeho matka (…) protože byla obdivovatelkou kapitána Jamese Cooka, který se plavil do Endeavour.“22 Ale i tato neobvyklost, co se křestního jména hlavní postavy týče, podtrhuje jeho jedinečnost.

To, jak postava vypadá, naznačuje její charakter, (přičemž) vzhled můžeme rozdělit na kategorii zabývající se fyziognomií hrdiny a oblečení.23 Vzhledem postavy se řadí inspektor Morse mezi klasické detektivy (starší muž s bílými vlasy budící na první dojem důstojnost příslušející jeho věku), od nichž nelze očekávat, že by se ocitali v akčních situacích.

I přesto, že je šéfinspektor Morse neuniformovaný detektiv, lze za jeho standardní pracovní oblečení považovat oblek, či při nejmenším košili a kravatu, a ani o poznání mladší Lewis nenarušuje tento standard slušně oblečeného detektiva. Zároveň takto zvolený oděv koresponduje s prostředím intelektuální elity a vyšší třídy, ve kterém se většinou oba detektivové během vyšetřování pohybují. Inspektor se snaží tuto konvenci dodržet i během vyšetřování v Austrálii v epizodě Promised Land, oproti Lewisovi, který v horkém klima volí pohodlnější oblečení v podobě kraťasů.

Objektivním korelátem se rozumí prostředí, ve kterém se postava pohybuje, a které může být chápáno jako výraz jí samotné. Zároveň sem Richard Dyer řadí i předměty či zvířata, skrze něž může být postava asociována, ale také může vyjadřovat její osobnost.24 Předmět, který asociuje inspektora a zároveň odráží jeho osobnost, je jeho automobil. Jaguar Mark 225, „sportovní sedan vyráběný značkou Jaguar mezi lety 1959–196726 v sobě skloubí výjimečnost a eleganci minulých let; stejně tak vnímáme inspektora. Spíše než prostředek k chytání zločinců27 Morseův Jaguár dotváří jeho image, i když v první epizodě Dead of Jericho neváhá obětovat dveře auta, aby chytil podvodníky.

S inspektorem Morsem se bezpochyby pojí také prostředí Oxfordu, do kterého je série zasazena. Významná anglická univerzita má status výjimečnosti podobně jako Morse, což koresponduje s jeho nepříliš přívětivým přístupem k ostatním, kterými opovrhuje. Vysokoškolské prostředí vyvolávající dojem vzdělanosti souvisí i s Morseovou zálibou v klasické hudbě, opeře a literatuře, vedle toho umí latinsky a vyzná se ve výtvarném umění. Protipól ke kultivovanému inspektorovi představuje seržant Lewis, jehož znalosti jsou v této oblasti minimální a např. v epizodě The Dead of Jericho na Morseovu nadnesenou poznámku, že vrahem je Sofokles, se ho zcela vážně zeptá: „A máte jeho adresu?“ Nebo v epizodě The Ghost in the Machine Lewis poznamená, že nechápe, proč jeho žena chce jít na Cats (ang. kočky, název muzikálu), když je na ně alergická. Ve srovnání s Morsem je Lewis „kulturní barbar“.

A nejedná se pouze o kulturu, kde si inspektor zakládá na kvalitě. Jeho záliba popíjet pivo v hospodě nesouvisí pouze s tím, že tento nápoj představuje látku startující jeho detektivní schopnosti,28 ale zakládá si i na jeho kvalitě. Naprázdno pak vyznívá Lewisova snaha potěšit inspektora, když mu koupí pivo v plechovce.

Co a jak postava řekne vypovídá o jejím charakteru, a to přímo (co řekne o sobě) i nepřímo (co o sobě zatajuje).29 Dovídáme se tak několik informací z Morseovy minulosti. Studoval na univerzitě v Oxfordu literaturu, což vysvětluje jeho přehled v této oblasti. Studium ale nedokončil a ze školy odešel, aniž by získal titul, za čímž nejspíše byla nějaká žena (Deceived by Flight). V epizodách vzniklých zejména podle literární předlohy Colina Dextera se stává, že se Morse při snaze najít si přítelkyni seznámí s ženou, jež je posléze nalezena mrtvá (The Dead of Jericho) či jak se později ukáže, je spolupachatelkou vražd (Service of All the Dead). Nenaplnění jeho touhy najít si životní partnerku bere ve svém osobním životě jako neúspěch a hořce se smiřuje se skutečností, že nebyl nikdy ženatý.

Morseův nadřízený šéf superintendant Strange uznává jeho kvality jako vyšetřovatele, a proto mu dá případ půlroku nezvěstné dcery vlivného podnikatele z Oxfordu, aby měl záruku jeho vyřešení (Last Seen Wearing). Zároveň má ale problém s jeho chováním, protože Morse neuznává autority a případ řeší podle svého. A ze stejného důvodu se Morse nedočkal povýšení, k čemuž mu šéf říká: „Ty jsi dobrý, ale neříkáš správné věci správným lidem…jsi nekonvenční.“(The Dead of Jericho)

Ať už gesta řízena sociálními pravidly nebo vzniklá bezděčně, obě vypovídá o charakteru postavy. Dále je potřeba rozlišit mezi gestem, které souvisí s postavou, ale nemá vliv na narativ, a akcí, jež naopak posouvá děj kupředu.30 Opakujícím se gestem inspektora Morse je, že při příchodu od místnosti, kde se nachází mrtvolu, odvrací svůj zrak opačným směrem, než tělo leží.

Dyer v této spojitosti zmiňuje skutečnost, že strukturu postavy determinuje struktura zápletky.31 V rámci televizní tvorby si je ale potřeba uvědomit fakt, že charaktery postav jsou „v rámci série relativně neměnné (a tím pádem) jsou narativy jednotlivých epizod spíše přizpůsobovány již známým charakterovým rysům hrdiny, neboť variování struktury postavy epizodu od epizody není u série dost dobře možné“.32

Poslední možností, jak lze vyjádřit pocity postavy, je užití filmových prostředků jako svícení, barva, rámování, kompozice a umístění herce.33 Náhlých nekontrolovaných pohybů kamery je v epizodě Service of All the Dead využilo pro zachycení Morseových pocitů, když cestou na střechu kostela se musí potýkat se svou slabostí v podobě závratě z výšky.

Literární předloha Colina Dextera

Duchovní otcem inspektora Morse je britský spisovatel detektivek Colin Dexter.34 Vše začalo v roce 1973, kdy trávil prázdniny se svou rodinou ve Walesu. Volné chvíle si během nepříznivého počasí krátil četbou dvou detektivních románů příliš nevalné kvality, což ho přivedlo k myšlence, že by byl schopný napsat knihu daleko lepší, a tak se do toho pustil. Stvořil inspektora Morse, policejního detektiva pracujícího v Oxfordu, s jehož prvním případem se měli možnost čtenáři seznámit už o dva roky později, kdy byl vydán román Poslední autobus do Woodstocku.35 Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat, a tak se rok na to objevila v knihkupectví v pořadí jeho druhá detektivka Naposledy viděna v… Celkem napsal Colin Dexter třináct detektivek s postavou inspektora Morse a jeden soubor deseti povídek Největší případ inspektora Morse a další povídky,36 kde se vedle Dexterova známého vyšetřovatele můžeme setkat i s Sherlockem Holmesem.

Colin Dexter do svých románů často vkládá elementy, které zná ze svého osobního života, ať už se jedná o reálie Oxfordu nebo prostředí profesorů a komisařů, ve kterém se pohyboval. I jeho postavy nesou spisovatelovy autobiografické rysy, např. Colin Dexter špatně slyší, a tak se v románu Tichý svět Nicholase Quinna setkáváme s postavou hluchého zkušebního komisaře, který se díky odezírání ze rtů dozví o plánovaném zločinu, a proto je následně zabit. Autor Morse trpí diabetesem, a tak i inspektor se v posledních románech potýká s touto nemocí a její zanedbání se stává jednou z příčin jeho smrti v poslední detektivce Den pokání. Do postavy Morse Dexter dále projektoval své osobní zájmy, jako je luštění křížovek, pití piva, obdiv k operám Richarda Wagnera či poezii A. E. Housmana.37

Když se v roce 1987 rozhodla společnost Carlton Production uvést na televizní obrazovky oblíbenou literární postavu inspektora Morse, byl k realizaci série přizván jako jeden ze spolupracovníků spisovatel Colin Dexter, který se s výjimkou tři dílů mihnul před kamerou ve všech epizodách série Inspector Morse.

Žádná filmová adaptace na základě literární předlohy není realizována beze změn a nejinak je tomu i v případě Dexterových románů. Změnila se jména (z románové Anne Scott se v epizodě The Dead of Jericho stala Anne Staveley), v sérii se objevily nové postavy (patoložka Dr. Grayling Russell) a došlo i ke změně samotné zápletky (epizoda The Wolcercote Tongue byla odvysílaná před tím, než vyšel Dexterem revidovaný román The Jewel That Was Ours s jiným řešením).38

Románové předlohy vykazují určitý stupeň koherence daný tím, že všechny vytvořil Colin Dexter. V případě televizní série taková jednotnost chybí a literární model se podařilo následovat s větším či menším úspěchem. Tyto výkyvy zapříčinily zejména dvě skutečnosti. Celkem existuje třináct románů, ve kterých vystupuje postava inspektora Morse, zatímco na televizních obrazovkách bylo odvysíláno třiatřicet epizod. Všechny díly tudíž nejsou adaptací literární předlohy, ale z větší části se jednalo o příběhy napsané pro potřeby série. S tím souvisí druhý fakt, že na realizaci se podílela celá řada scenáristů,39 což je příčinou rozdílného přístupu.

Některé paralely a posuny televizního zpracování vůči románům byly zmíněny už výše, v této části se zaměříme především na samotné zápletky a pokusíme si vytyčit několik základních linií, přičemž budeme vycházet ze studie Joanne Edmonds Creation, Adaptation and Re-creation: The Lives of Colin Dexter´s Characters40, ve kterém se poměrně podrobně věnuje zápletkám jednotlivých epizod a jejich odklonu od románové předlohy.

Jako podstatu Dexterových románů označuje Joanne Edmonds pojetí příběhu jako rébusu, jehož závěrečné vyřešení diváky překvapí.41 Důležitým elementem v tomto směru představuje samotná postava vyšetřovatele, protože inspektor Morse ke spáchanému zločinu přistupuje s vlastní vizí, jak se vše událo. Během vyšetřování se pak snaží svou domněnku potvrdit což, jak se na závěr ukáže, bylo chybné. Rozuzlení případů je tak poměrně jednoduché, ale Morseova metoda, kterou může označit jako obrácenou dedukci, vše komplikuje.

Zajímavý případ v rámci série představuje epizoda Ghost in the Machine, která vznikla na základě scénáře Juliana Mitchella. Setkáváme se zde se známými postavami Morse a Lewise, ale děj je situován do pro ně neobvyklého prostředí venkovského sídla. Pozornost vyšetřovatelů se tentokrát soustřeďuje na to, jak byl zločin proveden. Identitu pachatele odhalí velmi brzo, a tak se zde hodí zmínit otřepanou frázi, že vrahem je zahradník.42 V epizodě je patrný ironický odstup, jelikož je vystavena na hře se zažitými schématy objevující se v detektivkách zasazených do panských sídel

Typického zločince v Inspectoru Morseovi můžeme označit za zlého génia. V případě Masonic Mysteries se ale například jedná o „obyčejného“ padoucha, který nemá nic společného s univerzitním prostředím a kterého k činu vede msta vůči inspektoru Morsovi.

Vizuální vyobrazení Oxfordu a vztah ke konkrétním reáliím

Oxford, sídlo prestižní anglické univerzity a turisticky atraktivní místo, je v sérii Inspector Morse vyobrazeno jako prostředí plné profesorů a turistů, kde si nikdo nemůže být jistý, jestli se nestane obětí nějakého zločinu.43

Zatímco Colin Dexter situuje na základě osobní zkušenosti románové postavy do konkrétních míst v Oxfordu, až na některé reálie jako Ashmolean muzeum (The Wolvercote Tongue) či Randolph hotel (The Settling of the Sun) byla v televizní sérii zvolena trochu jiná strategie. Pořad se sice natáčel v Oxfordu, ale názvy ulic, kolejí či památek jsou většinou pozměněny, např. v The Last Enemy se mluví o Beaumont College, která ale ve skutečnosti neexistuje, avšak v Oxfordu se můžete projít po Beaumont Street.

Poměrně velký prostor v románech Dexter věnuje i podrobnému popisu Morseovy cesty po jednotlivých ulicích, kterými prochází. Umožňuje nám tak plynulý pohyb po Oxfordu, což navíc v případě v Anglii vydaných detektivek doplňuje mapa na začátku knihy.44 V televizním zpracování je Oxford vyobrazen pomocí sérií záběrů nejznámějších památek, čímž připomíná turistického průvodce, doplněných záběry ulic plných turistů či panoramatem zachycujícím střechy domů.

I když reálný Oxford v rámci Inspectora Morse vytváří pouze líbivé pozadí, přece jen samotná sérii vedla k tomu, že zde vznikla atrakce nová. Jako turisté se totiž můžete zúčastnit Okružní jízdy inspektora Morse, která vás zavede na místa, kde se série odehrávala, např. botanická zahrada nebo divadlo Sheldonian.45

Morse odchází, Lewis přichází

Epizoda nazvané Remorseful Day končí smrtí inspektora Morse a tím je ukončena i celá série bez možnosti později na ni navázat pokračování, jak bývá zvykem u americké produkce. Ale trvalo několik let a na televizní obrazovky se vrátila formátově velmi podobná detektivní série Lewis (2007–2010), jež vznikla na motivy původní série Inspectora Morse a tudíž jí můžeme označit za volné pokračování.46

Hlavním pojítkem je postava seržanta Lewise, který se po několika letech vrací do Oxfordu. Na začátku pilotního dílu je povýšen na inspektora a z „watsonovské“ postavy se tak stává hlavním vyšetřovatel. Tuto postavu ztvárnil opět britský herec Kevin Whately. Místo hloupějšího spolupracovníka ve dvojici vyšetřovatelů pak zaujímá mladý a nezkušený seržant Hathaway, kterého ztvárnil Laurence Fox.

Série byla odvysílaná i u nás, ale pod zavádějícím názvem Vraždy v Oxfordu, díky kterému se mnozí diváci chybně domnívali, že se jedná o pokračování jiné britské detektivní série, Vraždy v Midsomeru.47 V současné době má Lewis celkem dvanáct epizod. Letos bude uvedena čtvrtá řada a zůstává otevřené, kolik dílů se ještě natočí.

Použitá literatura

ALTMAN, Rick: Semanticko-syntaktický přístup k filmovému žánru. Iluminace, 1, 1989, č. 1, s. 17−29.

BERGER, Arthur A.: Popular Culture Genres. London, 1992.

BURNSDALE, Mitz M.: Gumshoes : A Dictionary of Fictional Detectives. London, 2006.

Colin Dexter: The Author and His Work. Macmillan Guided Readers Series. 2003, s. 1. Dostupný z WWW: <http://www.macmillanenglish.com/readers/teachersite/resourcefiles/
authorinformation/cdexter_ads.pdf>.)

DYER, Richard: Stars. London 1998.

EDMONDS, Joanne: Creation, Adaptation and Re-creation: The Lives of Colin Dexter’s Characters. In REYNOLDS, William – TREMBLEY, Elizabeth Ann: It’s a Print : Detective Fiction from Page to Screen. Wisconsin 2005.

KAMINSKY, Stuart M. − MAHAN, Jeffrey H.: American Television Genres. Chicago 1985.

KINGLEY, Hilary − TIBBALS, Geoff: Box of Delights. London 1990, s. 242.

MEIXNEROVÁ, Marie: Starsky a Hutch: Konstrukce hrdinů v policejním dramatu. Olomouc, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Palackého.

THOMAS, Lyn: In Love with Inspektor Morse: Feminist Subculture and Quality Television. In BRUNSDON, Charlotte: Feminist Television Criticism: a Reader. Oxford 1997.

Internetové zdroje

www.screenonline.org.uk/tv/id/445716/

www.screenonline.org.uk/people/id/531747/index.html

www.itv.com/ClassicTVshows/crime/inspectormorse/default.html

cs.wikipedia.org/wiki/Jaguar_MkII

www.chem.ox.ac.uk/oxfordtour/morses_oxford/

www.csfd.cz/film/237445-lewis/


1 Z nejznámějších spisovatelů britských detektivek vzpomeňme na notoricky známá jména jako Sir Arthur Conan Doyle nebo Agatha Christie.

2 DELANEY, Sean: TV Police Drama: TV cops from Fabian to Morse. Screeonline [online]. 2010, [cit. 2010-04-19]. Dostupný z WWW: <http://www.screenonline.org.uk/tv/id/445716/>.

3 V sérii oproti seriálu představují jednotlivé epizody uzavřený příběh, děj se tak nevyvíjí napříč epizodami, postavy jsou v rámci série neměnné a nevyvíjí se. V detektivní sérii se v každém díle řeší jiný zločin a zpravidla neexistuje mezi nimi spojitost.

4 THOMAS, Lyn: In Love with Inspektor Morse: Feminist Subculture and Quality Television. In BRUNSDON, Charlotte: Feminist Television Criticism: a Reader. Oxford 1997, s. 185.

5 Takové žánrové rozdělení nacházíme např. v BERGER, Arthur A.: Popular Culture Genres. London, 1992.

6 BERGER, Arthur A.: Popular Culture Genres. Sage, London 1992.

7 Určování žánru na základě prvků v rovině sémantické a syntaktické vychází z článku ALTMAN, Rick: Semanticko-syntaktický přístup k filmovému žánru. Iluminace, 1, 1989, č. 1, s. 17-29.

8 Zde patrný ústupek oproti románové předloze vůči konzervativnímu pojetí dvojice vyšetřovatelů, starý a zkušený vůči nepříliš chytrému mladému kolegovi. V literární podobě jsou Morse a Lewis přibližně stejně staří, a tak se konvence spojovat stáří se zkušeností a mládí s nezkušeností opomíjí.

9 Detektivní příhody E. A. Poea. (BURNSDALE, Mitz M.: Gumshoes : A Dictionary of Fictional Detectives. London, 2006, s. 3.)

10 V epizodě Deceived by Flight považuje Morse za vraha muže, který je později nalezen mrtvý jako další oběť zločince.

11 V epizodě Death of Jericho, kdy se bratři vymění během snímání otisků prstů a na záměnu se přijde zcela náhodou, když se Lewis v závěru epizody představuje druhému z nich, se kterým se ještě nepotkal, ale který je ve skutečnosti tím, komu měl vzít otisky prstů.

12 DYER, Richard: Stars. London 1998, s. 107– 117.

13 Např. bakalářská diplomová práce Marie Meixnerové: Starsky a Hutch: Konstrukce hrdinů v policejním dramatu. Olomouc 2009 staví na možnosti aplikovat Dyerův přístup i na oblast televizních studií.

14 V kontextu britské televize je jméno herce Johna Thawa spojeno vedle úspěšné série Inspector Morse ještě s jedním výrazným počinem z let sedmdesátých. Policejní série Sweeney, ve které ztvárnil hlavní postavu inspektora Jacka Regana, výrazně pozměnila tento žánr zobrazením násilí a narušením typologie uhlazeného a dobráckého policisty. (RINALDI, Graham: John Thaw. Screeonline [online]. 2010, [cit. 2010-04-19]. Dostupný z WWW: <http://www.screenonline.org.uk/people/id/531747/index.html>.)

15 KINGLEY, Hilary − TIBBALS, Geoff: Box of Delights. London 1990, s. 242.

16 DYER, Richard: cit. d., s. 109.

17 http://www.itv.com/ClassicTVshows/crime/inspectormorse/default.html [cit. 2010-04-19].

18 V některých románech, podle kterých série vznikla, se inspektor podepisuje E. Morse.

19 Podobně odmítá říci své křestní jméno i poručík Columbo ze stejnojmenné americké detektivní série.

20 Tento díl byl původně zamýšlen jako poslední v sérii, ale nakonec nejspíš na popud producentů i diváků vznikly ještě dvě další epizody – The Wench is Dead a The Remorseful Day.

21 V literární verzi zanechá inspektor vzkaz Lewisovi, kde se podepíše jako Endeavour Morse.

22 http://www.itv.com/ClassicTVshows/crime/inspectormorse/default.html [cit. 2010-04-19].

23 DYER, R.: cit. d., s. 109.

24 DYER, R.: cit. d., s. 112.

25 V románové předloze vlastní inspektor Morse automobil značky Lancia.

26 http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaguar_MkII [cit. 2010-04-19].

27 KAMINSKY, Start M. − MAHAN, Jeffrey H.: American Television Genres. Chicago 1985, s. 65.

28 Nelze opomenout spojitost s Sherlockem Holmesem, který je závislý na kokainu jako podpůrné látce při vyšetřování.

29 DYER, R.: cit. d., s. 112.

30 DYER, R.: cit. d., s. 113.

31 DYER, R.: cit. d., s. 116.

32 MEIXNEROVÁ, Marie: Starsky a Hutch: Konstrukce hrdinů v policejním dramatu. Olomouc, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, s. 78.

33 DYER, R.: cit. d., s. 117.

34 Celý jménem Norman Colin Dexter se narodil v roce 1930 ve Stamfordu, ve východní Anglii. V roce 1948 nastoupil na dvouletou službu do britské armády, což v té době bylo běžnou praxí. I přesto, že pocházel z chudé rodiny, byl po vojenské službě díky usilovanému studiu v roce 1950 přijat na Cambridge University, stejně jako jeho starší bratr. O tři roky později zde úspěšně dokončil studia latiny, řečtiny a antické filozofie. Po té na různých školách vyučoval klasickou filologii až do roku 1966, kdy se přestěhoval do Oxfordu a začal pracovat v místní oxfordské zkušební komisi, v organizaci připravující zkoušky pro středoškolské studenty. Jejich úspěšné složení studentům zajišťovalo zisk dobré práce či možnost nastoupit na univerzitu. Důležitým mezníkem ve spisovatelské kariéře Colina Dextera představuje rok 1975, kdy byl s úspěchem publikován jeho první román nazvaný Poslední autobus do Woodstocku, ve kterém se poprvé čtenáři setkali s inspektorem Morsem, a ve Velké Británii se tak zrodil nový spisovatel populárních detektivek. (Colin Dexter: The Author and His Work. Macmillan Guided Readers Series. 2003, s. 1. Dostupný z WWW: <http://www.macmillanenglish.com/readers/teachersite/resourcefiles/authorinformation/cdexter_ads.pdf>)

35 Protože Dexterovy detektivní romány vyšly i u nás, budeme v textu používat jejich české názvy, abychom je tak odlišili od názvů epizod.

36 Colin Dexter: The Author and His Work. Macmillan Guided Readers Series. 2003, s. 1. Dostupný z WWW: <http://www.macmillanenglish.com/readers/teachersite/resourcefiles/authorinformation/cdexter_ads.pdf>.

37 Colin Dexter: The Author and His Work. Macmillan Guided Readers Series. 2003, s. 2. Dostupný z WWW: <http://www.macmillanenglish.com/readers/teachersite/resourcefiles/authorinformation/cdexter_ads.pdf>.

38 EDMONDS, Joanne: Creation, Adaptation and Re-creation : The Lives of Colin Dexter’s Characters. In REYNOLDS, William – TREMBLEY, Elizabeth Ann: It’s a Print : Detective Fiction from Page to Screen. Wisconsin 2005, s. 139.

39 Julian Mitchell, Alma Culen, Daniel Boyle, Peter Buckman a další.

40 Text byl otištěn ve sborníků nazvaném REYNOLDS, William – TREMBLEY, Elizabeth Ann: It’s a Print : Detective Fiction from Page to Screen. Wisconsin 2005.

41 EDMONDS, Joanne: Creation, Adaptation and Re-creation : The Lives of Colin Dexter’s Characters. In REYNOLDS, William – TREMBLEY, Elizabeth Ann: It’s a Print : Detective Fiction from Page to Screen. Wisconsin 2005, s. 138.

42 EDMONDS, Joanne: tamtéž, s. 137–138.

43 Dvakrát se dostávají Morse a Lewis mimo hranice Anglie, v Promised Land se jedná o Austrálii a v The Death of the Self se ocitnou v Itálii.

44 EDMONDS, Joanne: tamtéž, s. 132.

45 Podrobnou mapu míst na výletní trase najdete na: http://www.chem.ox.ac.uk/oxfordtour/morses_oxford/

46 Podobný osud má i jiná britská série Taggart, kde se taktéž obmění vyšetřovací tým, ale na rozdíl od Inspektora Morse ponechali stejný název pořadu.

47 Což dokládají mnohé uživatelské komentáře na československé filmové databázi http://www.csfd.cz/film/237445-lewis/.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 34

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru