Percy Jackson versus Harry Potter aneb Columbusův návrat k dětské fantasy
Propagační materiály lákají mladé diváky na další film režiséra prvních dvou dílů potterovské série. Adaptace první knihy ze série[1] Ricka Riordana přináší sloučení antických mýtů o Diovi, Poseidonovi, Hádovi, Meduse, Cheirónovi, Minotaurovi s globální americkou kulturou a moderními technologiemi v kultuře a médiích. Budou diváci dětské fantasy a čtenáři knižní série spokojeni? Rozhodně více než vyznavači řecké mytologie a odpůrci globalizace. Jedná se o kopii komerčně úspěšného vzorce filmů o Harrym Potterovi?
Percy kontra Harry − proměna Columbusova adaptačního přístupu
Chris Columbus v letech 2001−2 otevřel potterovskou sérii doslovnými adaptacemi knih J. K. Rowlingové Kámen mudrců a Tajemná komnata. Již na první pohled zarazí posun od věrnostního adaptačního přístupu k adaptaci volné až velmi volné. Kde u potterovských knih zmizela maximálně jedna kapitola, v adaptaci Percyho mizí polovina knižních epizod, několik postav a dokonce antagonista knihy, bůh Áres, a hlavní záporná postava celé knižní série, Titán Kronos. Nutno dodat, že krácení postradatelných epizod neproběhlo účelně v takové míře, jak jsme zvyklí v potterovské sérii od třetího dílu Vězeň z Azkabanu. Podobně jako Fangmeier v adaptaci další dětské fantasy Eragon, Columbus vypouští i epizody důležité pro návaznost dalšího dílu Moře příšer, jehož přípravy již probíhají. Jedná se například o Groverovo pátrání po bohu Panovi, informace o Thaliině stromu či expozici výše zmíněného Krona. Ortodoxní fanoušci knihy budou jako obvykle redukcí knižních epizod pohoršení.
Předlohu tvoří lineární řetězec bojů s různými nestvůrami, který od svižné expozice přes postradatelné epizody mechanicky se opakujících bojů v prostřední části knihy graduje k akčnímu, účelně dechberoucímu finále. Autor předlohy Riordan mixuje motivy a postupy z Harryho Pottera (struktura Tábora polobohů, typ a konstrukce protagonisty Percyho a jeho přátel, moudrá Annabeth-Hermiona a nešika Grover-Ron) s nejznámějšími motivy z antické mytologie (kamenný pohled Medusy, podsvětí, charaktery bohů), přitažlivými lokacemi v USA (Las Vegas, budova Empire State), prvky moderní kultury (iPod, média), čímž tvoří jakýsi moderní americký protějšek Harryho Pottera. Bylo by proto nemoudré Columbusovi vyčítat rezignaci na doslovný adaptační přístup. Přidané či změněné epizody však přejímají většinu už zmíněných neduhů knihy. Columbus se až na níže uvedenou výjimku nesnaží prohloubit významovou rovinu snímku.
U prvního dílu potterovské série Columbusovi prošlo řetězení z blockbusterového hlediska zajímavých epizod kvůli zacílení na dětské publikum prostřednictvím jedenáctiletého protagonisty. Filmová série o Percy Jacksonovi oproti knižní[2] od začátku přináší hrdinu ve věku okolo patnácti let. Ve filmech dětské fantasy jsou dospívající hrdinové zárukou zvýšení významových ambic snímku. Z této tendence se Percy Jackson vymyká. Jedná se o lineární sled akčních soubojů lítice – Minotaurus – hra Ukořisti vlajku v táboře – Medusa – Hydra – psi v podsvětí a souboj s pravým zlodějem blesku.
Pouze Percyho vztah k otci Poseidonovi představuje výrazněji sledované téma patřící do rodiny témat souvisejících s dospíváním v žánru dětské fantasy − nejčastěji se opakují první lásky (Percy po Annabeth pouze pomrkává), ztráty rodičů (ztracená maminka je takřka bez emocí zachráněna), rozvod rodičů (vztah s otčímem je příliš přímočarý). Oproti knize Columbus prohlubuje vztah s Poseidonem, který byl změněn z typicky ješitné ignorace (jako vztah Herma a Luka[3]) k láskyplnému dohledu a starostlivé pomoci v podobě obiwanovských pomocných hlasů v okamžicích nebezpečí. Ve sledu akčních scén toto jediné téma přináší ucelený přesah, který je ale v porovnání s ostatními dětskými fantasy nedostatečný, a to nejen s Harrym Potterem, ale například i s oběma Letopisy Narnie, nebo výtečným a zapadlým Mostem do Země Terabithia.
V některých změnách v adaptaci lze sledovat Columbusovu snahu vzdálit se srovnávání s potterovskou sérií. Například struktura a výuková aktivita Tábora polobohů, který se velmi podobá Bradavické škole čar a kouzel, byla oproti předloze zjednodušena bohužel až pod hranici logické a kauzální únosnosti. Filmový Tábor polobohů představuje místo, kde do sebe polobozi ve fotogenických přírodních scenériích bez pravidel mlátí mečem. Percy je oproti Harrymu v první epizodě jeho příběhu výrazně aktivnější hrdina. Nepřemýšlí, rovnou útočí. Pokud se mu něco stane, dotyk s vodou jej vyléčí, popř. mu dodá nejen nadlidskou, ale i nadpolobožskou sílu. Čímž se ztrácí i prostor pro identifikaci s protagonistou, který u Harryho pramení z jeho zranitelnosti a chyb.
Blockbusterová podívaná s důrazem na efekt(y)
Columbusova režie dosáhla výrazného posunu ve zručnosti inscenace akčních scén. Vrcholem akce v jeho potterovské práci bylo promáchávání mečem před baziliščím chřtánem. V Percym Jacksonovi se dočkáme několika rozličných a v zábavné funkci dostačujících bojů, které vrcholí akčním duelem dvou polobohů, kde po sobě v letu metají blesky, šermují a nechají efektně vybuchovat zásobníky vody. Díky technologickému posunu od roku 2001 došlo také oproti prvním potterovským snímkům k výraznému zkvalitnění speciálních efektů. Zatímco souboj s trolem působil úsměvně a v přechodu mezi umělou a digitální baziliščí hlavou vynikla nehomogennost efektů, všechna monstra od Minotaura přes hadí účes Medusy po mnohohlavou oheň chrlící hydru jsou v rámci CGI provedeny uvěřitelně, místy až brilantně ve své kombinaci s hereckou akcí.
Columbus zadaptoval Percyho Jacksona jako blockbuster, který klade stěžejní důraz na ohromení dospívajícího diváka přehlídkou soubojů s velmi kvalitními speciálními efekty, díky čemuž rezignuje na emocionální dopad vztahů mezi postavami a takřka úplně ignoruje významové přesahy. S tím jde ruku v ruce absolutní převaha zábavné funkce, oproti funkcím výchovným a terapeutickým, které jsou v hojné míře přítomny u kvalitnějších zástupců subžánru dětské fantasy.
Percy Jackson & the Olympians: The Lightning Thief
Režie: Chris Columbus
Scénář: Craig Titley
Hudba: Christophe Beck
Kamera: Stephen Goldblatt
Střih: Peter Honess
Hrají: Logan Lerman, Rosario Dawson, Uma Thurman, Pierce Brosnan, Sean Bean, Alexandra Daddario, Catherine Keener, Steve Coogan, Kevin McKidd, Melina Kanakaredes, Erica Cerra, Brandon T. Jackson, Joe Pantoliano
Kanada/USA, 2010, 118 min.
[1] Percy Jackson and The Lightning Thief – v USA v roce 2005, v ČR v roce 2009 jako Percy Jackson a Zloděj blesku, Percy Jackson and The Sea of Monsters (2006), Percy Jackson and The Titan’s Curse (2007), Percy Jackson and The Battle of the Labyrinth (2008), Percy Jackson and The Last Olympian (2009).[2] V knize je Percymu Jacksonovi dvanáct let. Hereckým představitelů filmových hrdinů bylo kolem sedmnácti.
[3] Jenž sám o sobě zapříčiní jeho antagonistickou akci oproti propracovanější motivaci z knihy, kde slouží Titánovi Kronovi.
LuciSean
Percyho Jacksona mám moc ráda, jak knížku, tak film. Harry Potter je sice taky bezva a tak, ale Percy Jackson se prostě nedá nahradit… no, zkrátka mám Percyho radši. Z filmů jsem vyděla zatím jen dva, tedy Zloděj Blesku a Moře nestvůr a moc se těším na další zfilmovaný díl. Někde jsem slyšela, že má vyjít v roce 2017, je to tak? Prosím, jestli ne, napište mi kdy má vyjít, moc by mě to zajímalo. Děkuji a ahoj! :)