Prvky noir v seriálu Firefly

Firefly je dnes již kultovním čtrnáctidílným seriálem, který se vyznačuje „whedonovsky“ kvalitně napsanými postavami, ojedinělým prostředím a specifickým humorem. Ze všeho nejvýznačnější je ale jeho spojování neobvykle slučovaných prvků.

Krátce k stylu noir

Vznik filmu noir se datuje k čtyřicátým a padesátým létům dvacátého století, jeho domovinou jsou Spojené státy americké. Společnost zasáhla druhá světová válka, do kinematografie se tak dostává nový realismus uměleckého ztvárnění násilí. Tvůrci se začínají inspirovat detektivními romány tzv. drsné školy[1], formální složkou pak navazují na francouzský poetický realismus třicátých let, nebo německý expresionismus. Patrný je také vliv dříve zaběhnutých žánrů, jako je gangsterka, detektivka nebo melodrama.

Podle značné části teoretiků se noir nedá považovat za žánr. Spíše se jedná o poměrně těžko definovatelný styl, o skupinu filmů, které spojují stylistické a narativní atributy. Přízvisko noir pochází z francouzského[2] výrazu černý, temný, nebo také ponurý. Z názvu tedy vyplývá jeden z hlavních znaků těchto snímků – ponurost prostředí, mlha a déšť, zobrazení zkorumpovaného světa.

Na noir klasického období navazuje několik novějších tvůrců, jejichž díla se zařadila do „skupiny“ neo-noir. Jedním z nejznámějších filmových režisérů je David Lynch[3], pro svou seriálovou tvorbu se však inspiroval také Joss Whedon.

Originální Whedon

Joss Whedon. Zdroj: http://theithacan.org

Joss Whedon patří k jedněm z nejznámějších a bezesporu nejinovativnějších současných tvůrců amerických seriálů. Pod jeho rukou vznikl fenomén Buffy, přemožitelka upírů (Buffy, the Vampire Slayer), který započal trend ženských superhrdinek. Svou vizi Whedon převedl nejprve do béčkového filmu Buffy, zabíječka upírů (Buffy, the Vampire Slayer). Výsledek ho však naštěstí neuspokojil a v roce 1997 se začal odvíjet seriálový příběh se Sarah Michelle Gellar v hlavní roli. Detailně propracovaná psychologie postav, originálně vytvořený svět, sympatický humor a chytlavé příběhy si získaly jak uznání kritiky, tak přízeň širokého publika. Díky úspěchu seriálu vznikl také spin-off Angel, který mapuje pokračování osudů několika Buffy-postav. Roku 2008 – v době, kdy v Americe probíhala stávka scenáristů, Whedon ukázal, že „si poradí sám“ a vytvořil skromný, ale úspěšný internetový muzikál Dr. Horrible‘s Sing-Along Blog.

Sci-fi western Firefly

Hlavní hrdina seriálu Malcolm Reynolds (Nathan Fillion) byl před šesti lety seržantem Nezávislých (The Independents) ve válce proti Alianci, jejímž cílem bylo spojit všechny planety pod jednu vládu. Nezávislí prohráli, rozhodující bitva v údolí Serenity skončila drtivým neúspěchem a z Mala se stává zatrpklý veterán, který se nemůže a hlavně ani nechce začlenit do nově vzniklé společnosti. Aby měl možnost vyhýbat se svazujícím zákonům a žít alespoň s částečným pocitem svobody, kupuje vesmírnou loď zastaralého typu Firefly a jako nový kapitán nabírá potřebnou posádku (v čele se svou bývalou spolubojovnicí Zoe) s cílem „uletět“ před Aliancí. Loď pojmenovává podle údolí, kde utrpěl životní porážku.

Posádka lodi Serenity. Zdroj: http://blog.newsok.com

Jak jsem zmínila v úvodu, Firefly je dnes již kultovním čtrnáctidílným seriálem, který se vyznačuje „whedonovsky“ kvalitně napsanými postavami, ojedinělým prostředím a specifickým humorem. Roku 2002 se objevil na obrazovkách americké stanice FOX. Ta s ním ale nezacházela příliš „uctivě“, do vysílání nasadila pouze 11 epizod, a to v nesprávném pořadí[4] a v měnícím se vysílacím čase. Kvůli ne příliš vysoké sledovanosti neobnovili smlouvu na pokračování, ale enormní úspěch DVD vydání a žalostné protesty fanoušků (tzv. Hnědokabátníků – Browncoats[5]) dopomohl roku 2004 k realizaci scénáře pokračujícího celovečerního snímku Serenity pod střechou studia Universal. Whedon se po zkušenosti s Firefly zařekl, že se stanicí FOX končí, v současné době s nimi však spolupracuje na seriálu Dollhouse[6]. Odůvodňuje to změnou vedení a celkového přístupu FOXU.

Prvky noir v seriálu Firefly

Že se jedná o science-fiction snad ani nemusím zdůrazňovat. Mimozemšťany zde sice nenajdeme, ale děj se odehrává v daleké budoucnosti 26. století. Země nedokázala pojmout nárůst obyvatelstva, a tak se lidé vypravili do vesmíru. Vynalezli nový solární systém, osídlili desítky planet a stovky měsíců. Hlavními postavami seriálu však nejsou hrdinní zachránci chaotického světa, ale psanci z okraje společnosti. Seriál Firefly je totiž výjimečný hlavně tím, že spojuje neobvyklé prvky. Centrální planety Aliance sice hýří sci-fi technickými vymoženostmi, na okraj světa však bohatství zatím nedosáhlo. Velice výrazným prvkem je žánrový podíl westernu (oděvy, zbraně, koně, typičtí padouši a zápletky, hudba), méně pak gangsterky a melodramatu. Co nás dnes bude zajímat, je značný vliv stylu noir[7].

Inara: „Všichni jsme ztraceni v lesích. I kapitán.

Jediný rozdíl je v tom, že jemu se to tak líbí.“

Mal: „Ne. Rozdíl je v tom, že les je jediným místem,

ve kterém vidím jasnou cestu.“

Vesmírná loď Serenity, typ Firefly. Zdroj: http://praxeology.net

Jak jsem uvedla, Malcolm Reynolds je veteránem, neschopným akceptovat nová pravidla. Stejně jako ve filmech noir se z něj stává zatrpklý cynický muž jdoucí proti současné vládě. Jak? Tím, že nedodržuje zákony (a že se čas od času nechá vidět v – noirovsky typickém – dlouhém hnědém kabátě, oděvu příznačném pro Nezávislé). Spolu se svou posádkou se zaplétá do pašeráctví. Skupina začíná být poměrně věhlasným gangem schopných zlodějů. Berou nebezpečné zakázky, jako krádeže z jedoucích vlaků hlídaných aliančními federály, nebo odcizení přísně střežené a velice výkonné zbraně. Své kořisti prodávají zájemcům na černém trhu a za nepoctivě vydělanou částku zase chvíli osamoceně proplouvají širým vesmírem. Neprchají jen před spáry totalitní Aliance, ale také před tzv. Pleniteli (Reavers) – šílenými krvelačnými „lidmi“ z okraje vesmíru, kteří nemilosrdně pustoší vše, co jim přijde do cesty. Svět je zkorumpovaný, plný násilí a frustrace. Bohatí berou a chudí, žijící mimo centrální planety, se protloukají, jak se dá. Na noirový styl navazuje také fakt, že Malova posádka, ač plná společenských vyvrhelů, (povětšinou) nepatří mezi bezohledné ničemy. Kradou, ale s jasně danými morálními principy, nařizovanými z úst podivně zásadového kapitána. Když jim nějaký lup nevyjde, vrátí předem předané peníze. Jakmile zjistí, že berou léky potřebným, zastaví akci a naopak jim pomohou. K zločinům jsou vlastně dovádění proto, že jim nic jiného nezbývá.

Pokud odhlédneme od Mala a posádky jako celku, také další pasažéři se dají zařadit do škatulky prvků noir. River, telepatka a neobyčejně chytrá dívka, kterou na loď propašoval její starší bratr Simon, trpí duševními poruchami. Její život je zároveň ovládán lidmi s lepšími vědeckými možnostmi. V raném mládí River unesli federálové, kteří ji uvěznili v pokusné laboratoři. Simon své sestře pomohl uprchnout. Nyní utíkají před Aliancí a snaží se odhalit, proč je pro ně River tak důležitá a co s ní vlastně prováděli. Její osud pokrývá záhada, která se odlupuje jen velice pozvolna. Posádka Serenity se do případu zaplétá a začíná jednat na vlastní pěst. Záhada, i když o něco menšího kalibru, obestírá také dalšího cestujícího, pastora Booka. V průběhu série můžeme zahlédnout hned několik narážek na jeho nevyjasněnou minulost. Ve dvou částech[8] se objevuje také typická femme fatale – žena, která je jiná, než se na první pohled zdá. Díky neskrývané sexualitě nemilosrdně manipuluje s hrdinou a pro dosažení svých cílů se nezastavuje před ničím. Podle některých teoretiků[9] je prvkem filmů noir i nejistá romantická láska, kterou Whedon rozehrává hned v několika případech.

Pašeráci v akci (zleva Jayne, Mal, Zoe). Zdroj: http://www.starpulse.com

Whedon se noirem neinspiruje pouze na úrovni vykreslení postav a příběhu. Ponurost a jakási omšelost (kontrastující s technickými vymoženostmi pokrokového světa), pro noir typická, zde z velké části souvisí s westernovým pojetím mizanscény. Do hněda laděné barvy divokozápadního prostředí, zadýmené a „ušmudlané“ bary, místa ukazující zkaženost… Také loď Serenity je pro mnohé „rachotinkou“, sotva schopnou létat. Nutno dodat, že jako správná pašerácká loď má četná tmavá zákoutí.

V některých dílech se, po stopách noiru, objevuje nelineárnost vyprávění – flashbacky v průběhu epizod[10], nebo retrospektivní[11] postup, který zdůrazňuje osudovost. V jedné části jsou použity dokonce tři narativní linie[12]. Co se týče hry se stíny, není vždy tak progresivní, jako v klasických filmech noir, přesto je znatelná. Světlo je občas pohyblivé. V napínavých okamžicích vyjednávání se přes tváře hrdinů míhají kontrastní paprsky světel a stínů, které způsobují létající dopravní prostředky za zamřížovanými okny nebo nad provizorními stropy. Světelný zdroj někdy míří přímo do kamery, takže vidíme například jen obrysy postav, postupujících směrem k nám. Místy se zde nalézá také tzv. druhé rámování, jako pohledy přes mříže, zábradlí, nebo záběry zpod nevyplněných schodů. Oproti komplikovanějším prostorům pak stojí volné exteriéry, širé pastviny a prázdnota vesmíru. Ruční kamera využívá rychlé nájezdy a odjezdy, švenkování, o něco výjimečněji i nadhledy nebo podhledy. Také střih se zde v několika málo místech inspiruje postupy filmů noir. Jsou zde scény, kde můžeme vidět narušení plynulé kontinuity, nebo několikrát zopakovanou změnu osy[13].

Jako „pouhou“ zajímavost na závěr uvedu, že druhým dominantním jazykem popsaného světa seriálu Firefly je (vedle Angličtiny) Čínština, zákonitě používaná převážně k nadávkám.

Tvůrce: Joss Whedon

Scénář: Joss Whedon, Tim Minear, Jane Espenson a další

Režie: Joss Whedon, Tim Minear, David Solomon, Vern Gillum a další

Hudba: Greg Edmonson

Hrají: Nathan Fillion, Gina Torres, Alan Tudyk, Morena Baccarin, Adam Baldwin, Jewel Staite, Sean Maher, Summer Glau, Ron Glass[14] a další

USA, 2002; 1 sezóna, 14 dílů

Zdroje

BAŘINKA, Jan. Estetické prostředky filmu-noir. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář estetiky, 2008. 34 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Rostislav Niederle, Ph.D.

SNADERS, M. Steven: The Philosophy of Science Fiction Film. The University Press of Kentucky, 2008.

Firefly.cz: http://firefly.sff.cz/

Imdb: http://www.imdb.com/title/tt0303461/

---

[1] Hard-Boiled School, patří zde např. Dashiell Hammet, Raymond Chandler, James M. Caan.
[2] Film noir sice vznikl v USA, ale byli to Francouzi, kdo o něm začal uvažovat, jako o celku – označili tak skupinu hollywoodských snímků s podobnými prvky, které se k nim dostali po válce. 

[3] Např. filmy Lost Highway, Mulholland Drive.

[4] Např. pilotní díl Serenity běžel jako poslední.

[5] Fanoušci se nazvali Browncoats podle typického oděvu Nezávislých (tedy i kapitána Mala).

[6] Seriál nemá příliš vysokou sledovanost, tým se rozpustil dotočením druhé série a diváci momentálně sledují poslední části. FOX opět zasáhl do Whedonovy tvorby, nechal jej přetočit pilotní díl a mluvil do celkové koncepce seriálu.

[7] Spojení filmu noir a sci-fi se nazývá kyberpunk. V literatuře se kyberpunk objevil na přelomu 70. a 80. let.

[8] 6. epizoda Naše paní Reynoldsová (Our Mrs. Reynolds) a 11. epizoda Odpad (Trash)

[9] Např. SNADERS, M. Steven: The Philosophy of Science Fiction Film. The University Press of Kentucky, 2008.

[10] 5. epizoda V bezpečí (Safe), 12. epizoda Zpráva (The Message)

[11] 11. epizoda Odpad (Trash)

[12] 8. epizoda Bez paliva (Out of Gas)

[13] Patrné je to například ve scéně z 9. dílu, kdy se Mal, Zoe a Jayne učí lékařské věty, které si nemohou zapamatovat.

[14] Většina z hlavního obsazení (Nathan Fillion, Gina Torres, Alan Tudyk, Adam Baldwin, Summer Glau) se řadí k tzv. Whedon-hercům. Znamená to, že si zahráli ve více než jednom seriálu z dílny Josse Whedona.