Vzdušné zámky londýnské

Woody Allen si stále udržuje vysoké tempo natáčení – některé snímky jsou zdařilejší než jiné, některé vyvolávají bouřlivé debaty (ať už ty nadšené, nebo ty zklamané), jiné doznívají takřka bez diváckého zájmu. Zatím posledním je You Will Meet a Tall Dark Stranger, v české distribuci uvedený jako Poznáš muže svých snů. Zdali je tím vysněným mužem neurotický stárnoucí Newyorčan Woody, je ovšem otázkou…

Ačkoli je film natočený ve španělsko-americké koprodukci, jeho hlavní děj se odehrává v britské metropoli Londýně. Skupinka úzce příbuzensky propletených postav se více či méně snaží najít to pravé, pravou či pravého. Někteří ho už našli, jiní stále hledají, někteří už našli, ale nevšimli si toho. Jinými slovy, ač značně stylizovaný a woodyovsky svérázný, svět těchto postav jako by svou komplikovaností a tragikomičností vypadl ze všedního života. V úvodní sekvenci tak potkáváme postarší naivní Helenu (Gemma Jones), kterou po několika desítkách let opouští ze strachu z promarněného života její manžel Alfie (Anthony Hopkinson). Helena, bezradná a osamělá, se zoufale vrhá do náručí vědmy Cristal (Pauline Collins) a sklenky skotské, doufaje v Alfieho návrat a rozvod své jediné dcery Sally (Naomi Watts), která se špatně vdala za neúspěšného spisovatele Roye (Josh Brolin) a tím zcela promrhala své umělecké vzdělání. Sally je kvůli manželově neschopnosti živit zatím neexistující, avšak toužebně očekávanou rodinu nucena pracovat v umělecké galerii a přijímat jak matčiny peníze na účty spojené s jejich živobytím, tak Heleniny časté návštěvy nabyté zaručeně pravdivými informacemi o budoucnosti. Tato pětice postav by Allenovi sama o sobě stačila na natočení pořádně děsivého a zcela absurdního rodinného dramatu o otravné matce alkoholičce, neúspěšném zeti pomýšlejícím na tchýňovraždu a dceři, jejíž otec si nejvíc ze všeho přeje mít dalšího syna, aby si nahradil toho, který v mládí zemřel. Narativní linie jsou nicméně obohaceny ještě o další postavy, vysněné tmavé a vysoké cizince a cizinky. Nutno ovšem dodat, že tomuto popisu odpovídají pouze dvě z postav, a sice Sallyin šéf a objekt jejího zájmu Greg (Antonio Banderas) a tajemná žena v červených šatech Dia (Freida Pinto). Na zajímavosti ale neztrácí ani zbytek ansámblu. Lucy Punch ztvárňuje Alfieho novou o desítky let mladší ženu Charmaine, kdysi hollywoodskou herečku blíže nespecifikovaného druhu kinematografie, která si ve svém volném čase přivydělává prostitucí, tedy až do chvíle, kdy potká svého vysokého tmavého cizince s nabitou peněženkou. Rodger Ashton-Griffiths pro změnu hraje Helenina (se špetkou fantazie navíc) vysněného muže Jonathana, pokorného vdovce vlastnícího antikvariát a vytrvale se snažícího kontaktovat svou zesnulou ženu.

Woody Allen vytváří specifické univerzum propletených vztahů, jejichž vzájemným pojítkem je touha po nalezení věčně trvajícího a nekonečného štěstí zosobněného v jediné osobě. Její nalezení, zdá se, není pro tyto postavy nepřekonatelnou obtíží. Horší je ovšem tuto osobu získat a udržet si ji ve své blízkosti dostatečně dlouho na to, aby i ona zjistila, že je bez svého vysokého cizince ztracená.

Komediální ladění filmu je patrné už ve zvukové stopě během úvodních titulků. Hravá hudba doprovází Helenu ke Cristal a už v těchto momentech ironizuje a cynicky dokresluje absurdní atmosféru hodnou i mistra Becketta. Poznáš muže svých snů je za jistých okolností (s přivřením obou mých očí a dost možná i vašich) vlastně takovou malou filmovou a poměrně zdařilou variací na Čekání na Godota. Možná jen s tím rozdílem, že v allenovském Londýně se oněch Godotů očekává více a přinejmenším jeden se nakonec dostaví, ačkoli soutěž v opalování, kráse ani výšce by zcela jistě nevyhrál. Na druhou stranu, jak by určitě poznamenala Helena s Cristaliným požehnáním z budoucnosti i minulých životů, na zevnějšku přece nezáleží, podstatné je to, co si člověk ukrývá uvnitř. A ono vnitro je skrze Allenovu výpověď pořádně komplikovaným místem. Jak už to tak bývá, komedie se neuvěřitelně zkomplikuje a někde mezi začátkem a koncem se přetaví do tragikomedie. Nejmistrnější jsou u Poznáš muže svých snů právě ty scény, které jsou prodchnuty tak absurdním humorem, že vlastně ani nevíte, jestli je vhodné se smát nebo brečet nad totální ztraceností hrdinů a hrdinek.

Zdařilý scénář, mizanscéna charakterizující postavy i kamera tiše sledující svoje neklidné Londýňany a Londýňanky podporují vynikající mezinárodní herecké obsazení. A ačkoli je obtížné vůbec vybrat někoho, kdo by měl stát v popředí jako ideální příklad mistrného herectví, protože by si to zasloužili všichni protagonisté a protagonistky, vybírám Lucy Punch jako jednu z nejlacinějších blondýn zlatokopek, které kdy poznaly (nejen) Allenovy filmy. Její Charmaine je, stejně jako většina postav, živoucím stereotypem. To jí ovšem nebrání ztvárnit onu rádoby naivností a sexappealem nabitou ex-herečku jako nadmíru živou a komplexní bytost, která muže přivádí k šílenství přinejmenším ve stejné intenzitě jako ženy. Scény, kde se Charmaine zabydluje společně s Alfiem v jejich novém moderním a neuvěřitelně sterilním bytě, patří mezi vůbec nejlepší momenty celého filmu.

Přes výborné herecké obsazení, skvělý scénář a zdařilou variaci již tisíckrát variovaného u nového Allena něco chybí. Těžko říci, co to je. Možná sama dokonalost, možná příliš zdařilých momentů, dost možná absence ducha Annie Hallové, Manhattanu nebo uhrančivého Match Pointu. Jak prohlásila jedna slečna, kdyby to nenatočil Woody Allen, byl by to skvělý film. A v tom je právě ten problém. Poznáš muže svých snů je v kontextu Allenovy tvorby někde na pomyslném středu, dost možná i níže. Koneckonců, posuďte sami…

Poznáš muže svých snů

You Will Meet a Tall Dark Stranger

Režie: Woody Allen

Scénář: Woody Alen

Kamera: Vilmos Zsigmond

Střih: Alisa Lepselter

Hrají: Gemma Jones (Helena), Anthony Hopkins (Alfie), Naomi Watts (Sally), Josh Brolin (Roy), Freida Pinto (Dia), Antonio Banderas (Greg), Lucy Punch (Charmaine), Roger Ashton – Griffiths (Jonathan), Pauline Collins (Cristal) ad.

USA / Španělsko 2010, 98 min.

Premiéra 4. 11. 2010