Ztraceno v překladu
Na toto (částečně) své dítko ale stále dávám pozor, byť již z většího odstupu. O to více mě mrzí, když jiní publicisté nebo periodika k němu přistupují jako k médiu, s nímž si je možno dělat cokoliv – a to jej i vykrádat.
V letošním květnu na stránkách 25fps publikovala Jana Bébarová recenzi filmu Nowhere Boy. Po necelých šesti měsících uspořádal týdeník Reflex číslo, v němž připomíná osobnost Johna Lennona. Objevil se v něm i text ne neznámého hudebního publicisty, dramaturga a pedagoga Vojtěcha Lindaura. O profesionalitě, kterou pan Lindaur předvedl, se nebudu rozepisovat, za vše hovoří naskenovaný článek z Reflexu. Jen upozorňuji, že fixou označené pasáže vykazují naprostou shodu s originálem Jany Bébarové. Nikoliv parafrázování, ale kopii každého písmenka.
Žádal jsem od vedení časopisu a kulturní rubriky vysvětlení a veřejně publikovanou omluvu. Brzy přišla osobní omluva autora článku, byť ospravedlnění, že „uvedení zdroje se ztratilo v překladu“ dost dobře nedokáži pochopit. Byla slíbena i ona veřejná omluva v následujícím vydání. Ale ani v následujících třech číslech (a ani na webových stránkách) se žádná neobjevila.
Nejsem ten zemanovský typ, který by házel špínu na práci tuzemských novinářů, o to více mě ale mrzí, že i Reflex umožňuje projít takovou neprofesionalitu, plagiátorství. Asi je pro něj časopis 25fps příliš malá (a ne dravá) ryba. Nechci raději ani pomyslet, kolik dalších takových textů čtenáři Reflexu na jeho stranách potkávají, aniž by znali jejich skutečný původ…
AKTUALIZACE, doplnění korespondence
Pro úplnost zveřejňuji kompletní korespondenci mezi mnou a časopisem Reflex. Dopisy jsou seřazeny chronologicky od nejstaršího po nejnovější.
Dopis pro šéfredaktora časopisu Reflex, Pavla Šafra, a Milana Tesaře, vedoucího kulturní rubriky, 14.11.2010
Hezký den, vážený pane šéfredaktore,
jako příležitostný čtenář časopisu Reflex jsem se zájmem začal číst nejnovější číslo, v němž se mj. věnujete osobnosti Johna Lennona. Protože jsem doposud věřil v novinářskou etiku alespoň u vybraných tuzemských periodik (a Váš Reflex do nich patřil), byl jsem upřímně zděšen.
Nebudu zbytečně rozvádět řeč, stačí, když se podíváte znovu (a tímto především žádám pana Tesaře, editora této kulturní části) na článek pana Lindaura Na scénu. A když okem nahlédnete na téměř půl roku starý text mé kolegyně z redakce časopisu 25fps (http://25fps.cz/2010/john-lennon-rebelujici/), Jany Bébarové. Abych ušetřil práci, posílám naskenovaný „váš“ text a v PDF ten náš, přičemž jsou zabarveny ty pasáže, které pan Lindauer naprosto do písmene opsal.
Vzhledem k tomu, že mi takové jednání přijde jako nemorální, žádám ze své pozice projektového manažera webu 25fps od Reflexu veřejně publikovanou omluvu (tištěná i elektronická verze). A tiše budou doufat, že si své „publicisty“ příště o něco lépe pohlídáte.
/Pan Lindaur, kterého si jinak vážím, v textu sice uvádí, že daný film, o němž takřka celý článek je, neviděl a že si „napomůže citacemi v recenzích a promo materiálech“, ale jak můžete zkontrolovat, následující text pochází pouze z jediné recenze, aniž by uvedl jejího autora/autorku a také zdroj. Když pominu neetičnost jednání, jde o neprofesionalitu, kterou si nedovolí ani ten nejspodnějšíbloger. Mimochodem – proč tedy pan Tesař dovolil panu Lindaurovi psát o filmu, který neviděl?/
Věřím a doufám, že zareagujete na moji žádost. Nemám v úmyslu to medializovat. Byl bych nucen až v případě, když byste myslel, že takové eticky pokulhávající jednání může Refl ex provozovat.
S pozdravem
Lukáš Gregor
Dopis od Vojtěcha Lindaura, 15.11.2010
Vážený pane magistře,
máte samozřejmě ve všem pravdu a mne moc mrzí, že uvedení zdroje, z něhož jsem citoval, se „ztratilo v překladu“. Vše uvedeme na pravou míru v příštím vydání Reflexu, já se Vám i Vaší kolegyni velice omlouvám.
Mgr. Vojtěch Lindaur
Dopis pro šéfredaktora časopisu Reflex, Pavla Šafra, a Milana Tesaře, vedoucího kulturní rubriky, 1.12.2010
Dobrý den,
dne 14. listopadu jsem upozornil na opravdu razantní kopii textu mé kolegyně z časopisu 25fps, kterou vytvořil pan Lindaur. Byl jsem rád, že do dalšího dne od něj přišla omluva – byť takřka stoprocentní opsání slovo od slova bych si osobně netroufl vysvětlit, že se uvedení zdroje ztratilo v překladu.
Touto cestou tedy pokládám, snad ne řečnickou otázku, a počkám na vysvětlení do pátečního rána. Poté se o zveřejnění (pochopitelně že ne omluvy, ale práce a přístupu vašeho časopisu) postaráme již my.
S pozdravem
Lukáš Gregor
Dopis pro šéfredaktora časopisu Reflex, Pavla Šafra, a Milana Tesaře, vedoucího kulturní rubriky, 8.12.2010
Vážený pane šéfredaktore, vážený pane vedoucí kulturní rubriky,
udivuje mě váš nezájem či absence schopnosti projevit zodpovědnost. Dne 14. listopadu jsem poslal žádost o veřejnou omluvu za plagiátorství, kterého se dopustil pan Lindaur, respektive časopis Reflex. Jediná vaše reakce bylo přeposlání dopisu přímo autorovi článku. Ten reagoval velmi záhy, byť nedokáži jeho omluvu „že se uvedení zdroje ztratilo v překladu“ přijmout jako vysvětlení, proč se jeho článek téměř ze 100% skládá z naprosté kopie textu Jany Bébarové z května letošního roku. Slíbil také splnění toho, oč jsem žádal – veřejně publikovanou omluvu na stránkách tištěného Reflexu a na webu www.reflex.cz. Ničeho takového jsme se doposud nedočkali.
Také jsem vám posílal upozornění na tento fakt a dal časové ultimátum pro vaše vysvětlení. Protože jste i tehdy mlčeli (jednalo se o minulý týden), článek o plagiátorství se objevil na stránkách časopisu 25fps (zde). Za tři dny, kdy na webu je, počet individuálních přečtení dosáhlo číslice 12 000. Reakce na sociálních sítích věru nehovoří nikterak ve váš prospěch. Protože mi jde ale o princip etického chování v publicistice, pochopitelně pouhým zveřejněním vaší práce nekončíme.
Určitě znáte autorský zákon a určitě dle označených pasáží musíte uznat, že článek v Reflexu je vykrádáním/loupeží původního textu časopisu 25fps. Znovu nyní ještě jednou žádám o veřejně publikovanou omluvu v tištěném časopise Reflex a na webových stránkách www.reflex.cz. Omluva musí obsahovat:
- přesné určení původního zdroje, který ne citoval, ale okopíroval pan Lindaur
- jméno autorky textu, jenž byl okopírován
- způsob a rozsah neoprávněného užití původního textu
Budu doufat, že tentokrát již přijmete i vaši část odpovědnosti a přerušíte mlčení. Na vaši odpověď a upřesnění termínu, kdy omluva vyjde, vyčkám do pondělního dopoledne. Poté bude věc kromě další medializaci předána právníkovi a postoupí do „další fáze řešení“.
Lukáš Gregor
Dopis Milana Tesaře, vedoucího kulturní rubriky časopisu Reflex, 10.12.2010
Vážený pane,
oprava vyjde ve čtvrtek v RX, na webu už je. Ale poznamenám k tomu toto – o Vás jsem v životě neslyšel, ale o panu Lindaurovi smýšlím jako skvělém novináři, který své schopnosti prokázal nesčíslněkrát. Kdyby v jeho článku nebyla věta „jelikož jsem film neviděl, nezbývá než se v tomto případě spokojit s citacemi v recenzích a promo materiálech…“ vážně bych s Vámi o věci diskutoval. V opačném případě vaši hnidopišskou likvidační snahu (Facebook apod.) moc nechápu. Přál bych vám, abyste nikdy neudělal chybu.
Milan Tesař
Dopis pro Milana Tesaře, 10.12.2010
Vážený pane Tesaři,
předně – mám radost, že po měsíci mlčení jste konečně našel čas se vyjádřit k původu jednoho z článků v mimořádném čísle o Johnu Lennonovi. To, že mě (nebo časopis 25fps) neznáte, mě může mrzet, nicméně nemrzí, rozhodně ale nijak neomlouvá fakt, že „velký časopis“ může ukrást text „malému časopisu“.
K „omluvě“ zveřejněné na webových stránkách jen toto:
- vykradený text se nachází již před údajnými „citacemi v recenzích a promo materiálech“ a že ho není málo si můžete opět zkontrolovat v naskenovaném materiálu
- jde o zvláštní „nepřesnost“, i z toho důvodu, že z „vypomáhání recenzemi a promo materiály“ se stalo okopírování recenze jediné
- skutečnost, že text o filmu Nowhere Boy píše (a opakuji, pana Lindaura si jinak vážím) redaktor bez znalosti filmu a ještě se k tomu v textu přiznává, je na pováženou – ale asi Vám to, coby zkušenému vedoucímu kulturní rubriky, nevadí
- uveřejněná omluva je dle zákona o autorských právech nedostačující
A nyní už jen stručně k Vašemu dopisu a postoji.
Na celé věci mě už dávno nemrzí jednání pana Lindaura, ale Vás a vedení časopisu. Obviňujete mě, de facto urážíte, z „hnidopišské likvidační snahy“. Já vám dal dostatek času na to, abyste nám svůj postoj a omluvu vyjádřili, předem jsem stanovil termín, kdy věc bude medializovaná, pokud nezareagujete. Mohli jste se k věci postavit zodpovědně, ale nepostavili (– až když jsem zmínil právníka…). Naše snaha není ani likvidační (kazit vaše jméno jsme s dovolením nechali jen a jen na vás), ani hnidopišská. Jestliže ale napadání takové publicistiky vnímáte jako hnidopišské, tak raději ani nechci pomyslet, co se děje v Reflexu s dalšími texty.
P.S.: Ve svém dopisu uvádíte: Kdyby v jeho článku nebyla věta „jelikož jsem film neviděl, nezbývá než se v tomto případě spokojit s citacemi v recenzích a promo materiálech…“ vážně bych s Vámi o věci diskutoval. Mám tomu rozumět, že pochybujete o původnosti naší recenze? A že takovým způsobem sublimujete absenci vlastní odpovědnosti?
S pozdravem
Lukáš Gregor
PŘÍLOHY
Původní recezenze v PDF s označenými pasážemi, které byly přesně zkopírovány.
Autor
Samuel Rohovský
To je opravdu velmi drsný plagiát. Pan Lindaur má z ostudy kabát. Spíš mě však deprimují takové ty höflich cukrblíky v dopise L. Gregora P. Šafrovi o tom, že Reflex je „vybraný časopis“, od něhož by to nečekal. Nesolidní, jednostrannou pravicovou a proamerickou propagandu nestoudně po léta provozující plátek, byťby s nápaditou grafikou a obálkami?
Už jen jména Schwarzenberg a Bakala by měla stačit, aby slušný a přemýšlivý člověk měl ošklivost dotknout se Reflexu i jen klacíkem…
Jinak, když už píšu, díky za 25fps, že ho děláte! Je skvělý!
Marie Meixnerova
Reflex č. 50-51, 16. prosince 2010, str. 5 (mezi dopisy čtenářů):
_____________________________
OMLUVA ZA LENNONA
Ve speciálu Reflexu „John Lennon – Den, kdy zemřela hudba“ je na straně 47 text o filmu Nowhere Boy. Autor přílohy Vojtěch Lindaur v úvodu této kapitoly píše: „Jelikož jsem film neviděl, nezbývá než se v tomto případě spokojit s citacemi v recenzích a promomateriálech. Zde jsou…“ A následuje text z velké části použitý z recenze Jany Bébarové publikované na portálu http://www.25fps.cz. Jelikož u článku v příloze chybí přesný údaj o zdroji, což je nemilá chyba, paní Bébarové i lidem z 25fps se tímto omlouváme.
admin
Děkujeme za dopis. Internetová podoba časopisů pochopitelně má svá rizika a neduhy. Pokud ale opravdu píšete jen z čisté radosti a zájmu a nestojí za vámi dostatečně silný sponzor nebo mecenáš, pustit se do vydávání tištěného periodika představuje několikanásobně větší riziko. To, že nezapadl už první dopis mezi SPAM, dosvědčuje fakt, že můj dopis byl vedením přeposlán panu Lindaurovi. Z toho jsem tedy mohl usuzovat, že ani následující mezi SPAMy nezapadly. Ale Vaše připomínky určitě mají mnohé do sebe a ještě jednou děkujeme za zajímavý příspěvek do diskuze.
Strejda Rasic
Je dobře, že si hlídáte kdo nakládá s vaším obsahem na webu – bohužel internet s sebou přináší plagiátorství v ohromných rozměrech a bohužel kultura citování začíná dost upadat. Narozdíl od akademického světa.
Nejlepší obrana – přesunout se do papírové podoby. Není nic krásnějšího než papír (i ten nejhorší kvality) – žádný Facebook, blog ani jakákoliv alternativa na internetu ho nenahradí. Přepsat něco z papíru doslovně je moc pracné pro dnešní generaci „google“ lidí. Viz můj twitter/strejdarasic kde se snažím rizika „internetu a 21. století“ komentovat. Jak moc zdařile, to nedokážu posoudit.
Mám dost hrůzu z představy světa bez papírových novin a časopisů. U internetových stránek je horko těžko zjišťuje, kdo za nimi stojí. U novin, je to též horší, ale „zaplatíte“ si za obsah. Vše, k čemu se dá dostat úplně zdarma je podezřelé, protože to žije hlavně z reklamy či někdo chce, aby se tyto stránky četly. Orwell by se divil, jak jeho romány byly ještě „optimistické“.
Nedělám si iluze, že Mafra, funguje ze z výdělků za cenu svých tištěných periodik. I tak z pohledu na obecnou ekonomii a osobní zkušenosti, vše co je úplně zadarmo „smrdí“ neberte to prosím špatně vzhledem k vašemu filmovému časopisu na webu, jehož nejsem čtenářem. Pouze narážím na úroveň článků serverů spadajícím pod velké české vyhledávače.
Klesající kvalita Reflexu je známý jev. Přestal jsem ho úplně číst před cca rokem a půl, dříve jsem četl každé číslo cca tři roky. Má však smysl jít až na krev a dávat ultimáta, jak má omluva vypadat? Navíc u e-mailů je zásadní problém, že nelze garantovat jejich doručitelnost. Hyperaktivní SPAM filtr může snadno hodit mega důležitou zprávu do složky v Viagře a prodloužení penisu. Navíc má dnes smysl věnovat čas „handrkování se přes maily“, není lepší si místo toho vyrazit ven či s přáteli na pivko?
Pokud chete redakci Reflexu tlačit, napište jim klasický léty prověřený doporučený dopis – lepší než tisíc mailů, které nikdo nestíhá číst.
Lenka
Ten článek v Reflexu je úplně normálně opsanej, na tom není co vysvětlovat a obhajovat. Je to neskutečná ostuda a neprofesionalita. Tož aby pan Lindaur psal raději stále dokola o Glastonbury.
Michal Nemeth
Tak toto je smutne :/ reflex kupujem roky, ale v poslednej dobe to zacinam prehodnocovat. Po tomto clanku si dalsie cislo nekupim, kym sa to nevyriesi. Viac sa spravit neda…
Petr Pláteník
K dopisu pana Tesaře: Došlo jen k potvrzení mého vyhodnocení situace už dříve na facebooku, a to o přezíravém a arogantním jednání vedení Reflexu, které si nepřipouští takřka žádnou odpovědnost (sic!) za vzniklou situaci a nevnímá zástupce menšího internetového časopisu jako partnera do diskuse, a zřetelně projevovaném klientelismu, kdy se nepřipouští, že by se tak osvědčený autor jako Lindaur dopustil krádeže textu (i když všechny indicie svědčí o opaku, mj. třeba to, že kompilační článek založený na citacích z jiných zdrojů se opravdu píše jinak), a pokud se dopustíme nějaké „chybky“, musíme si pomáhat!
Petr
Jestli tohle byla citace, tak já můžu být prezident Spojených států. Citace přes několik odstavců… Fůj REFLEX by se měl stydět! Na vysoké škole by pana Lindaura za takovéhle plagiátorství už dávno vyloučili!!! Styďte se v reflexu všichni! Hamba.
Marie Meixnerová
A hlavně si dovolím důrazně upozornit na fakt, že zatímco aktivity spojené s „pětadvacítkou“ jsou zatím čistě dobrovolnické, tedy slečna Bébarová odvádí svou vynikající práci zadarmo na úkor svých dalších aktivit, nikoho asi nenapadne pochybovat, že pan Lindaur dostal za „svou“ práci zaplaceno…
Jaromír Pavlík
Neprofesionální a neetické jednání „autora“ článku (pana Lindaura), neprofesionální jednání šéfredaktora Reflexu. O čem tady diskutujeme? To jsou holá fakta. Chyba se stát může, ale důležité je, jak se k ní postavíme. I když v tomto případě jde spíše o selhání něž chybu. Přezíravý postoj vedení časopisu si o reakci ve formě negativního ohlasu veřejnosti koledoval. Jsem rád, že se to nezametlo pod koberec!
Marie Meixnerová, redaktorka
Vzniklá situace je tragická. Sice je pravda, že „pětadvacítka“ se díky celé aféře zviditelnila, bohužel o tomhle to vůbec není. Jednání Reflexu považuji za skutečně neprofesionální – opravuji, přímo dětinské. Každý samozřejmě občas udělá nějakou volovinu, ale snažit se to zbaběle zahrabat pod kobereček a škrábat kolem sebe jako ukřivděné kotě a ani se neomluvit (naopak se cítit ještě UKŘIVDĚNĚ!!!) – proboha, kde to jsme? Tohle si nedovolí ani nejvyplašenější student, natož renomovaný novinář. Copak Lindaur nevidí, že neomluvením se škodí hlavně sobě – a Reflexu?
Markéta Pustinová
I mistr Tesař se snad utnul, protože takovou odpověď musí snad každý normální člověk povžovat za urážející a věc zcela neopodstatněně zlechčující. Novináři bez novinářské etiky…
Matěj Dostálek
Zato já navrhuji autorce, aby v této fázi poslala nebohému Lindaourovi poděkování a flašku Jamesona. Díky jeho alkoholové demenci má její článek asi tak 10krát větší čtenost než by měl normálně (a to nepočítám ty tisíce lidí, kteří si ho přečetli v Lindaurově podání), jsou toho plné sociální sítě a 25ka má asi největší pr od svého vzniku.
Ing.Stanislav Lapkja,CSc.
Byly doby, kdy jsem se na Reflex těšil.Bohužel byla. Už nejsou.
S.Lapka
P.S. Když redaktor udělá chybu, průser, volovinu, ale vždy je chyba především v šéfredaktorovi(každý ba mněl dělat na co má).
Marconi
Rewflex sye dnes veřejně omluvil na svém webu
http://www.reflex.cz/clanek/kultura/39707/omlouvame-se-za-nepresnost-v-lennonovskem-specialu.html
Luděk
O panu šéfredaktorovi Šafrovi mám jasno od chvíle, co zaříznul v Ábíčku (časopisu ABC, který patří stejnému vydavatelství jako Reflex) komiks Mars 44 ve chvíli, kdy spěl k rozuzlení. Jednoduše ho „típl“, protože byl údajně příliš „temný“. Doporučuji si prohlédnout třeba stránky autorů Krejzka a Jiráska, kde kauzu popisují… Plagiátorství pana Lindaura je smutné taky, protože jeho působení v Rock and Popu drahé paměti nebo v Melodii kdysi dávno bylo chválihodné.
admin
Pokud není vedení časopisu (šéfredaktor a vedoucí kulturní rubriky) schopné za celý měsíc uznat, že takové jednání je v rozporu s tím, jak by se měla publicistika dělat, pak toto nečisté jednání je odpovědností časopisu, nejen autora, který se plagiátorství dopustil. A jestli nazýváte okopírování textu slovo od slova a postavit na něm téměř celý svůj článek jako „chybu autora“, pak se asi naše vzájemné chápání toho, jak se dělá publicistika, míjí.
Lukáš Šlehofer
Opravdu je nutné kvůli chybě redaktora pranýřovat celý časopis? Nějak tenhle hon na čarodějnice nechápu…
admin
Děkujeme za podklady a podporu.
Petra Šachová
ještě doplňuji – autorka má právo domáhat se náhrady škody ve výši dvojnásobku obvyklé odměny, tj. odměny, která se v takovém typu deníku za srovnatelně dlouhý článek běžně vyplácí (§ 40 odst. 4 autorského zákona).
running
Jestli s novym vedenim oblibenost a ctenost Reflexu stoupa, povazuji to za pomerne smutne.
Petra Šachová
Dobrý den,
paní Bebárové navrhuji, aby takovouto skutečnost nenechala bez reakce a postupovala v souladu s možnosmi, které jí jako autorce článků dává autorský zákon, tj. v tom případě aby zejména žádala omluvu, avšak zveřejněnou stejným způsobem, jakým byl autorčin článek zneužit, na zváženou je, jestli nepožadovat i přiměřené zadostiučinění v penězích (§ 40 odst. 1 písm. e)
§ 40
(1) Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména
a) určení svého autorství,
b) zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
c) sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která
1. má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
2. využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala,
3. poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují, anebo
4. byla označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují,
d) odstranění následků zásahu do práva, zejména
1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 z obchodování nebo jiného užití,
2. stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,
3. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,
4. zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,
e) poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména
1. omluvou,
2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání,
f) zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.
(2) Opatření podle odstavce 1 písm. d) musí být přiměřené závažnosti porušení práva a musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.
(3) Autorovi, jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.
(4) Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
Vlasta
Paní Šperlová, oblíbenost a čtenost stoupá. A není to díky obálkám, ale kvůli obsahu a troufám si říci že i částečné obměně redakce. To, co provedl pan Lindaur je smutné a trapné a měl by se omluvit veřejně, byť osobně věřím, že to neudělal schválně, resp. že prostě na to zapoměl. Kdo ví. Kvalita Reflexu s tím nemá nic společného, ačkoliv máte právo na svůj názor.
David Schlegel
Svět je džungle, ale je třeba s problémy tohoto světa bojovat. Když to vzdáme, svět bude ještě horší.
Aiulurus
Je to sviňárna, bohužel v našich šířkách se to děje celkem běžně, a člověk se proti tomu nemá moc šancí bránit jinak, než právě zveřejněním takovéhoto článku. Na českém internetu je vykrádání samozřejmost, u Reflexu bych ale aspoň předpokládal, že vám pošlou honorář. Mě třeba před pár lety vykradla jedny stránky Česká televize, a přes upozornění tam ukradené texty i fotografie visí dodnes :-(
Linda Šperlová
Reflex už nějakou dobu považuji za médium s konstantně klesající úrovní, zejména příspěvky některých redaktorů. Tento článek mě v tom jen utvrdil. Nevím, v čem spočívá jeho oblíbenost, tipla bych si, že je to dílem všech těch rádoby provokativních a „kontroverzních“ obálek. Aspoň, že už snad přestali lepit hlavu Jirky Paroubka nebo jeho chotě na cizí těla…