Brittasovo impérium – chrám těla a duše

SERIÁL – Britkom: The Brittas Empire – MARIE MEIXNEROVÁ –

Britská televize BBC v devadesátých letech odvysílala sedm řad pozoruhodného seriálu, jehož osudy až mysticky připomínají osudy jeho protagonistů – personálu sportovního střediska ve Whitbury.

Poznámka o seriálu na oficiálních stránkách BBC je… všeříkající:

„Ač úspěšný mainstreamový sitcom, The Brittas Empire si nikdy zcela nezískal srdce národa. Snad byly jeho zápletky pro vysílání BBC ONE  ve 20:30 příliš neohrabané a komiksové, snad bylo problémem to, že základní zápletka (neuvěřitelně iritující postava Gordona Brittase) byla každý týden stejná.

Nicméně během sedmy sezón natočených v devadesátých letech si získal početné diváctvo a dal vzniknout šesti desetiminutovým speciálům „Do formy s Brittasem“ propagujícím zdravý životní styl…“1

Také hrdinové The Brittas Empire marně bojují o přízeň lidí a trochy toho životního štěstí. Řada z nich také působí pro práci v centru příliš neohrabaně a komiksově a srdce ostatních si nikdy natrvalo nezískají. A i když se to těmto pitoreskním figurkám střídavě daří, upadají do stále větší mizérie (řadu z nich do ní uvrhá jejich manažer, Gordon Brittas). Těch sedm let/sezón je však stmelí do jedné velké funkční rodiny, která si na chaos, jež Brittas šíří všude kolem sebe jako lavinu, nejen zvykne, ale vysloveně si jej užívá a bere jej dokonce jako formu štěstí. A co je důležité, divák si jej užívá taky. The Brittas Empire totiž patří k těm sitcomům, které s rostoucím počtem sezón neztrácí na síle – naopak, nejlepší díly nalezneme právě později – v obzvláště vyvedené čtvrté řadě; poslední tři sezóny si také udržují stabilní úroveň (která na rozdíl od první řady neosciluje mezi „zábavnou“ a „spíš nudnou“, ale „zábavnou“ a „velmi zábavnou“).

The Brittas Empire patří mezi ty klenoty britského humoru, které bohužel zůstávají velké části českého diváctva skryty. Mohou za to především dva faktory: A) seriál byl českými televizními stanicemi až doposud ignorován a B) neexistuje k němu česká jazyková podpora. Pokud navíc nejste zvyklí na briskní palbu britské angličtiny se svou specifickou formou výslovnosti, bude Vám smysl pořadu, z velké části založený na verbálním humoru, protíkat mezi prsty.

Snad se brzy najde nějaký dobrý samaritán, díky kterému si skvělou devadesátkovou „retro“ atmosféru anglické tělocvičny budou moci užít všichni čeští britcomofilové. Do té doby jim bude muset stačit alespoň tento článek…

I have a dream…

Na koho se tedy můžeme v sitcomu těšit?

BRITTAS – NESCHOPNOST KOMUNIKACE A ASOCIALITA

V první řadě je to titulní postava Gordona Brittase, který je hybatelem událostí, respektive strůjcem všeho chaosu. Pokud jste našli zvláštní zalíbení v jeho rozšiřujících se nozdrách, protože máte nezaplašitelný hřejivý pocit, že vám připomínají něco mile známého, patrně patříte mezi diváky proškolené „kluky z Trpaslíka“.  Maniakálního manažera sportovního centra totiž neztvárnil nikdo jiný (a málokdo by to dokázal lépe) než Chris Barrie, představitel nezapomenutelného Arnolda Jidáše Rimmera aka Rimmsiho aka Dutohlava ze sci-fi britcomu Červený trpaslík, který se na rozdíl od The Brittas Empire v ČR těší nehynoucí oblibě, světelnou rychlostí se rozpínající divácké základně a požívá něčeho, čemu fajnšmekři říkají „kultovní status“. (Zapátrejte v aktuálním čísle 25fps po samostatném článku.)

Je to právě Brittas, kdo je ve středu dění. Sledujeme jeho osudy coby mladého nadšeného „šéfa“ whitburského centra od prvního dne v práci, sledujeme jeho křivolakou manažerskou stezku dlážděnou nenávistí, vyčerpanou rezignací a nakonec i náklonností a konečně nechápavým obdivem (u postav, jež jsou více propracované nebo vykreslené jako inteligentní – Laura, Helen) nebo dokonce absolutním nekritickým obdivem (u přízemnějších, jednorozměrných postav – Colin, Linda) jeho bližních. Stezku, jež sleduje střídavě stoupající a klesající kariéru (přičemž jeho neschopnost zůstává konstantní) vedoucí kolem lukrativního postu v Bruselu, rostoucí náklonnosti k ženě, jež není jeho manželkou, nemanželských dětí (jež zplodí nešťastným omylem – s úplně jinou ženou, než o které hovoříme o devatenáct slov dříve), nespočetných destrukcí věcí, zvířat a lidí včetně sebe sama.

Stezku, již lemuje takové množství zmatku a chaosu, že si to ani nedovedete dost dobře představit, dokud se na The Brittas Empire sami nepodíváte. Slova jsou marná, za Gordona Brittase totiž hovoří činy. Dokonce ani jeho smrt neznamená konec seriálu, neboť i když je Svatý Petr svatý muž, na to, aby vydržel na jednom místě s Gordonem Brittasem, to zjevně nestačí.

Gordon má až spasitelské sny ohledně průmyslu zabývajícího se volnočasými aktivitami jeho spoluobčanů a jediný svůj sen, své životní poslání, spatřuje v této oblasti – jako manažer Whitbury New Town Leisure Centre, Whitburského sportovního centra.

Ač jsou jeho cíle úctyhodné, selhává hned na základní frontě. Brittas je totiž totální asociál, neschopný fungující komunikace s ostatními, slepý ke zpětné vazbě a naprosto nevnímající následky svého konání. Je skálopevně přesvědčen o správnosti svých činů a řešení, o své jedinečnosti a vůdcovských a manažerských vlohách. Je uzavřen v těsné ulitě svého psychopatického podvědomí bez schopnosti vnímat, co se kolem něj skutečně děje (a díky tomu je šťastný, protože může žít svůj sen).

Pan Brittas ovšem není žádný uzavřený zlý boss, ale velmi hodný, otevřený člověk, který to se všemi myslí dobře. Vyhledává lidský kontakt a rád se zúčastňuje společenských událostí ve whitburské komunitě, jež sám pořádá ve svém sportcentru. Problém je, že všechny končí (pokud se dostanou tak daleko, aby vůbec začaly) naprostou katastrofou, na jejímž konci jsou většinou zranění, mrtví nebo kouřící trosky.

Brittas má nevšední dar všechny mimoděk strašným způsobem urážet (a přitom být přesvědčen, že jim lichotí), má talent na nemožné zkratky, překlepy a přeřeky a osvojil si širokou plejádu naprosto nemožných, iritujících gest (do kterých občas nutí i své podřízené).

Jeho organizační schopnosti vedou k totální dezorganizaci, jeho motivační proslovy končí hromadnými sebevraždami, jeho úsměv vede k hluboké depresi.

Když však jde skutečně do tuhého, Brittas situaci jako zázrakem (nebo spíš nějakou absurdně šťastnou náhodou) vyřeší (jeho občasné akty hrdinství, způsobené většinou jeho bezednou stupiditou nebo tou nejnáhodnější náhodou z těch nejnáhodovatějších náhod)… nebo totálně potopí.

Nicméně jakkoli seriál staví na zavrženíhodnosti nesnesitelného a vztekzbouzejícího hlavního hrdiny, jehož iracionální jednání vyvolává v jeho podřízených i divácích jen pocity bezmoci, faktem je, že Gordon Brittas patří mezi postavy, jež dovedou vzbudit diváckou náklonnost.

Vždyť přes to přese všechno je to jen dobrosrdečný prosťáček s čistými motivy, nepochopený a utiskovaný, kterému se ostatní smějí za zády a málokdo ho má rád. A taková postava, jakkoli je pro své okolí (velice legračním způsobem) nebezpečná, vzbuzuje pocity soucitu a empatie.

Hlavní rozdíl mezi Gordonem Brittasem a Rimmerem z Červeného trpaslíka je pak ten, že ačkoli jsou oba dva navenek kardinální mamlasové a arogantní tupci, Rimmer to o sobě ve skrytu duše ví a pohrdá sebou, kdežto Gordon Brittas o tom nemá ani šajnu – právě naopak je o svých špičkových manažerských schopnostech bytostně přesvědčen.

HELEN – NA HRANĚ ZÁKONA

Mezi ostatní stálé postavy patří Brittasova manželka Helen, která je mu vždy oporou. Inteligentní, starostlivá a bezmezně milující (ovšem absolutně na svém muži závislá) – tak ji vidí Gordon, ze svého pohledu nejšťastnější manžel na světě. Ve skutečnosti je Helen neurotická, na drogách závislá alkoholička se silným nutkáním být svému manželovi při každé příležitosti nevěrná, zmatkářka, která se každou chvíli dostane do průšvihu nebo konfliktu se zákonem, a naprosto neschopná matka neustále rostoucího počtu dětí, která svým manželem často pohrdá, ale přesto s ním zůstává a má ho ráda, protože je nesamostatná psychicky i finančně. Přestože Helen je postava pohybující se neustále na hraně zákona, každou chvíli ve vězení nebo v psychiatrické léčebně a mezitím holdující bigamii nebo alespoň promiskuitě, i ona je charakter veskrze sympatický a kladný. Ona jediná „ví jak na Brittase“ a dobře mířenou větou ho dokáže srazit zpátky k zemi, zažehnout v něm jiskru racionálního jednání (skutečně jen jiskru, která stihne zhasnout ještě dřív, než skutečně přeskočila) a zachránit tak situaci. Ještěže je ve sportovním centru víc jak doma a v sedmé řadě tam začne konečně i pracovat.

LAURA – RACIONALITA

Dalším výrazným charakterem, který se v seriálu udržel prvních pět sezón, je Gordonova zástupkyně Laura. Je to ona, kdo ve skutečnosti vede sportovní centrum a kdo mrhá svým manažerským talentem na to, aby navzdory Brittasovým zásahům vůbec fungovalo. Na rozdíl od Brittase ví, jak jednat s lidmi a s pomocí Helen také ví, jak jednat i s Brittasem. Spolu s Timem a Gavinem, představuje racionální součást týmu, reprezentující „normální“ lidi. Ovšem nutno zmínit, že Gavin a Tim jsou více než nejlepší přátelé a spolubydlící. Pravda o jejich vztahu však zůstane nevyslovená, stává se předmětem nejrůznějších narážek, jež implikují jejich homosexuální vztah. Humorný prvek pak spočívá v tom, že jediný, kdo o poutu mezi mladíky neví, je Brittas – což vede k řadě dvousmyslných, směšně se nehodících nebo komicky krutých připomínek z jeho strany.

 

CAROLE – MATKA

Jádro týmu dokresluje ještě recepční Carole, která odchovává své ratolesti v šuplíku a později (když odrostou a jejich počet se přičiněním pana Brittase ztrojnásobí) ve skříni na recepci, kde v podstatě žije. Sportovní centrum se jí stalo v pravém slova smyslu domovem (bohužel jediným). Carole reprezentuje mateřskou figuru (i když technicky vzato jsou její mateřské schopnosti přinejmenším problematické2, což tvoří výrazný komický prvek) a slabou ženu s extrémně, ale extrémně nízkým sebevědomím. V závěru série na podněty pana Brittase s tímto handicapem bojuje a stane se z ní silná, sebevědomá a atraktivní žena, která v jednou díle dokonce Gordona Brittase nahradí na postu manažera sportcentra (stejně jako její přehnaně nízké, tak i její přehnaně vysoké sebevědomí jsou vítanými zdroji humoru). Jako nekompromisní a všemi nenáviděná šéfová si však uvědomí, že zašla příliš daleko a včas se „vzpamatuje“. Carole je jediná postava seriálu, která v jeho průběhu prošla výraznějším vývojem.

Své postavení vylepšil také Gavin Featherly, který se ve druhé polovině seriálu stává zástupcem Gordona Brittase. Ač v jádru zůstává naprosto stejným dobrákem jako kdysi, nové postavení s sebou přináší nové povinnosti a vzorce chování, které ostatní nejsou ochotni respektovat. Gavinovo povýšení přinese výrazné ochlazení jeho vztahu s Timem, který se cítí raněn, na Gavinovy úspěchy žárlí a odmítá ho poslouchat. Tento motiv se jako potenciální zdroj humoru line seriálem až do jeho konce.

Tim dostává více prostoru, stává se „loserem“ týmu, když musí dělat nenáviděné věci, zjišťuje, že se pohybuje ve zcela jiné platové rovině než ostatní, cítí se odstrkovaný a dokonce je plánovaně přehlížen, vyhozen a posléze Brittasem donucen používat své ponižující skutečné jméno, kterého se zřekl již před lety (naštěstí je po přijetí pod jménem Goebbels jako němec v souladu s regulemi evropské unie přesunut do vyšší platové kategorie). Nejčastěji ho již nevidíme s milým úsměvem na tváři jako v raných řadách seriálu, ale pěkně vzteklého. Přesto se u něj stejně jako u Gavina nedá hovořit o charakterovém vývoji.

COLIN – TABU

Další postavou, která povýší ve svém postavení (i když jen formálně) je Colin. Prapodivná páchnoucí vředy pokrytá osoba, polepená a omotaná špinavými náplastmi a zapáchajícími bylinkovými obklady.

Bodrý chlapík s bříškem, většinu času potřísněný od fekálií, jakoby se na první pohled do svatostánku tělesného zdraví nehodil. Tento paradox však opět, zcela nepřekvapivě, tvoří nevysychající studnici humoru. Nejprve v podobě přilepených špinavých náplastí na dlani kohokoli, s kým si potřese rukou včetně vévodkyně (a že ji podává s elánem sobě vlastním). Také v podobě fekálních historek, které ze sebe chrlí, kdykoli vejde do místnosti. Zpočátku se týkají jeho zažívacího traktu, jak se však stále méně objevuje jako plavčík (který v bazéně nechává zaplavat si i své krysí miláčky) a stále více jako „děvče pro všechno“, jeho historky dostávají globálnější rozměr.

Humor, jež do The Brittas Empire vnáší postava Colina, spočívá v bourání tabu. Především tabu týkajících se věcí nechutných, zapovězených jakožto nevhodných, věcí, o kterých se běžně na veřejnosti nemluví, věcí, které se nejčastěji ze všeho týkají lidských nebo jiných exkrementů…

Colin několikrát připravuje léčivé vývary nebo alkohol z mrtvých rostlin nebo těl zvířat, pojídá pečenou říční krysu, chová krysy nebo lva. Připravuje jídlo rukama potřísněnýma fekáliemi nebo jimi sahá na jídlo, jež připravili ostatní.

Vyrábí z lidských výměšků elektřinu a pitnou (?) vodu, sbírá psí výkaly a pečlivě se přehrabává v tunách a tunách sloních exkrementů, aby nalezl zásnubní prsten po babičce (poslední ženě v Británii, která zemřela na mor). Ale nejčastěji ze všeho se po kolena brodí a nebo po lokty hrabe… Ani sociální systém whitburského sportcentra není bez chyby a Colin je tu od toho, aby je odstraňoval (chyby i to druhé).

V tomto ohledu dokonce dosáhne manažerského postu a stane se tak přímým podřízeným Gordona Brittase – druhým nejdůležitějším mužem ve Whitbury New Town Leisure Centre.

Colin také poruší další tabu, když jako kouzelník nechá zmizet malou holčičku na oslavě jejích narozenin (která se koná v Brittasově centru). Oslavenkyně zmizí v doopravdy roztomilé aluzi na Carrollovu Alenku. A Colin samozřejmě poruší i tabu ze všech největší – jako jediný naprosto, bezmezně, nezištně a hlavně zcela upřímně z celého srdce obdivuje a zbožňuje osobnost Gordona Brittase…

JULIE CO NEMÁ ČAS A DIBLÍK LINDA

A vynechali jsme někoho? Ze stálého kolektivu snad už jen Julie, Brittasova sekretářka, která se snaží pracovní dobu vyplnit ignorováním příkazů svého šéfa. Svým postojem k Brittasovi i svou činorodostí je pravým opakem Colina – i prototypu sekretářky, tedy dalším zdrojem humoru v na hlavu postaveném sportovním areálu. Její hláška „I am busy“ / „Nemám čas“ je, podobně jako Colinovo „Sorry I am late, but…“ / „Promiňte že jdu pozdě, ale…“ základem pro tzv. verbální running gag, gag, který se táhne ve svých nekonečných variacích existencí celého pořadu.

Posledním stálým členem osazenstva Whitbury New Town Leisure Centra je „diblík“ Linda, drobná blondýnka, pro kterou se stane typickým nadšené plnění Brittasových úkolů. A zatímco se staví za práva zvířat a s vervou je vypouští ze zajetí, inklinuje k církevní kariéře − čímž je vedle její drobné postavy, chlapeckého sestřihu a jednání u postavy Lindy upozaděn prvek ženskosti. Snad tím měla být ušetřena jako „potenciální oběť“ Gordona Brittase – muže. Vždyť jak dopadly ostatní postavy s ženskými prvky – nemluvě o manželce Helen je tu mateřská Carole vychovávající Brittasova dvojčata, jeho zástupkyně Laura, mezi níž a Brittasem se postupně vyvine vzájemná, nikdy nevyslovená (ovšem ve vizualizovaných představách postav explicitně pojmenovaná) náklonnost; dokonce i sekretářka Julie, která se netají odporem ke svému šéfovi, ho nakonec políbí.

Jedinou neposkvrněnou tak zůstává chlapecká Linda, která svou distanci od Brittase nakonec stvrdí svazkem s mužem o generaci vzdáleným od svého šéfa (což se setkává z jeho strany s neskrývanou nelibostí),  který pro ni představuje otcovskou figuru.

Několikrát jsme v textu zmiňovali děti. Uveďme raději včas věci na pravou míru – i když se to ve whitburském sportcentru dětmi jenom hemží (Caroliny čtyři ratolesti, rodinná smečka Brittasových, v šesté sérii přímo ve sportcentru porodí i sekretářka Julie), na obrazovce je zahlédneme sporadicky. Vše, co vidíme, jsou jen indexy jejich přítomnosti – dospělí promlouvající na děti, dětskou rukou hozená hračka, dětský křik a pláč, vyměněná plína, Juliino těhotenské bříško, dvojkočárek paní Brittasové apod.

Dalším přízrakem, jenž se vznáší nad Brittasovým centrem, je Evropská unie se svými nesmyslnými regulacemi a směrnicemi, a byrokracie jako taková, jíž je Gordon Brittas  velkým fanouškem a jíž je schopen dohnat ve všech případech ab absurdum. Má přece sen…

Brittas je mrtev, ať žije…?

Původními tvůrci a autory scénáře k sitcomu The Brittas Empire byli Richard Fegen a Andrew Norriss, kteří společně napsali prvních pět sezón a poté od projektu odstoupili. Ve svých scénářích kombinovali frašku s až surrealistickým humorem nebo dramatickými prvky.

A na rozdíl od typických sitcomů, v The Brittas Empire se smrti nebojí. Naopak je to velmi často užívaný element, umírají epizodní postavy i ústřední charaktery – ať již zdánlivě či „natvrdo“ – aniž by to byl důvod ke konci seriálu. Konec konců ten přežije i totální destrukci whitburského centra.

Sitcom mohl sice skončit po páté sezóně, kdy je Gordon Brittas usmrcen takovým způsobem…  …a Linda se vrací ke svému manželovi – miliardářovi, za kterým se odstěhuje do Ameriky, vzniká dokonce velice nostalgický vánoční speciál, kdy se personál whitburského centra po letech setkává jako banda vysoce společensky postavených starců, aby společně oslavili Silvestr, přesto byl projekt resuscitován a odsouzen k dalším dvěma letům existence.

Ač tedy v posledních dvou sezónách nepotkáme Lindu a absentuje v nich také scenáristický vklad původních tvůrců, udržely si překvapivě stabilní úroveň. V řadě epizod se dokonce setkáváme s poněkud odlišnou formou verbálního humoru než doposud, jež zarazí svou bryskností a překvapivým kontrastem s dosavadními hláškami, což vnese čerstvý vítr do plachet.

Bohužel ze všech těch „potenciálních konců“, které seriál za dobu své existence absolvoval, je ten konečný konec nejméně povedený. V závěrečném díle utrpí Gordon Brittas zásah obří kachnou a následně prožívá halucinace, ze kterých se probudí do další halucinace, která sice může být jen další halucinací, její zařazení na samotný závěr ale spíše implikuje, že jde o skutečnost a že celých oněch sedm let bylo pouhou halucinací, snem, který se Brittasovi zdál ve vlaku, když jel se svou ženou do Whitbury žádat o místo manažera sportovního centra… (Přítomnost osazenstva sportcentra ve vlakovém kupé v civilních rolích typu průvodčí nebo jeptiška naopak zase naznačuje, že jde o halucinaci a dává sekvenci do souvislosti s předchozí halucinační scénou, ve které se rovněž vyskytovali Gordonovi blízcí – coby posádka Noemovy archy.)

Žádná smrt, žádná exploze, žádný čistý řez za seriálem. Brittasovo impérium nezemřelo, prostě přestalo.

 

The Brittas Empire

Tvůrce: Richard Fegen, Andrew Norris

Režie: Mike Stephens, Christie Gernon

Scénář: Richard Fegen, Andrew Norriss, Tony Millan, Mike Walling, Terry Kyan, Paul Smith, Ian Davidson, Peter Vincent

Producent: Mike Stephens

Hrají: Chris Barrie (Gordon Brittas), Pippa Haywood (Helen Brittas), Julia St John (Laura Lancing), Mike Burns (Colin Wetherby), Russell Porter (Tim Whistler), Tim Marriott (Gavin Featherly), Harriet Thorpe (Carole), Judy Flynn (Julie), Jill Greenacre (Linda), Stephen Churchett (Councillor Jack Drugget), David Crean (Michael T Farrell III)

Velká Británie, BBC, 1991−1997,  6 sérií/ 52 epizod, 30 min

 

Podle rozsáhlé ankety z roku 2004, kterou nechala provést televize BBC, zaujímá The Brittas Empire 47. příčku z 50 nejlepších britcomů (The British Comedy Guide3 se ohradil, že výsledky upřednostňují produkty televize BBC a moderní sitcomy; my se můžeme navíc ohradit, že žebříček vypovídá o vkusu Britů – kdoví, Češi by snad Gordonovi přisoudili nějakou čestnější pozici.)

The Brittas Empire se může pochlubit také velmi vydařenou titulkovou sekvencí, kterou si v nezměněné podobě podržel po celou dobu svého vysílání. Je v ní tematizováno jak prostředí sportcentra, tak i láska k fyzkultuře, úsilí, preciznost a živelná touha po dokonalosti Gordona Brittase (čísla pak s trochou nadsázky odkazují k byrokracii a Gordonově zálibě v číslech).  Nepřirozeně zvýšený kontrast pak můžeme vnímat jako ilustraci „pokřivenosti“ tohoto snažení. Zvolený hudební doprovod pak dodává jeho konání patřičný směšnohrdinský rozměr. Gordon Brittas sní svůj sen a je připraven pro něj potit krev.

 

Odkazy:

BBC: The Brittas Empire   http://www.bbc.co.uk/comedy/thebrittasempire/

The British Comedy Guide – The Top 50 British Sitcoms ; http://www.comedy.co.uk/guide/top/

Comedy Guide: Brittas Empire http://www.sitcom.co.uk/brittas_empire/index.shtml

Velmi povedené britské fanstránky    http://thebrittasempire.webs.com/

České fanstránky Chrise Barrieho        www.chrisbarrie.estranky.cz

The Brittas Empire na českých fanstránkách Chrise Barrieho http://www.chrisbarrie.estranky.cz/clanky/the-brittas-empire-.html