Jackson Brodie – správňák s traumatem

Rok 2011 je z hlediska nových detektivních seriálů a sérií na britských stanicích celkem bohatý a zajímavý. ITV nabídla poměrně svěží a zábavný, i když trochu předvídatelný police procedural s dvojicí kriminalistek představovaných Lesley Sharp (Afterlife) a Suranne Jones (Five Days, Coronation Street) – Scott & Bailey (6 částí, přes relativně vysokou sledovanost1 seriál zřejmě skončí u pouhé jedné řady) a čtyřdílnou sérii Vera, jež těží především ze skvělého hereckého výkonu Brendy Blethyn (Bílá vdova, Pýcha a předsudek), horší to bylo v prvních dvou epizodách se samotným dějem, který je poněkud přeplněn postavami, takže se divák hůře orientuje, druhé dvě epizody jsou nicméně o poznání lepší. Seriál si nevedl co se sledovanosti týče špatně2, a tak byla již potvrzena druhá řada.3

Se smíšenými ohlasy se setkal ambiciózní projekt The Shadow Line, který netradičně vykreslil vyšetřování zločinu jak z pozic gangsterů, tak policie. Přes hvězdné obsazení (Christopher Ecclestone, Chiwetel Ejiofor, Stephen Rea, syn Timothyho Spalla – Rafe Spall) měl seriál poměrně nízkou sledovanost (kolem 2 milionů diváků) a přijetí oscilovalo mezi nadšením ze sofistikovanosti a znechucením z překombinovanosti. Na samotném začátku roku BBC odvysílala stylové trojdílné detektivní drama – Zen – odehrávající se v Itálii, konkrétně v Římě, a ačkoli sledovanost byla srovnatelná s první řadou seriálu Wallander, BBC  k překvapení mnohých zamítla výrobu další řady, a tak společnost Left Bank Pictures4, která pro BBC tento pořad produkovala, v budoucnu možná uvede Zen na jiném kanálu5.

Za zmínku stojí také dva počiny, které sice nejsou přímo detektivní, ale některé styčné plochy lze najít. Na pátrání protagonisty-novináře je založena úspěšná trojdílná psychologická série Exile (BBC, 1.-3. května), v hlavní roli s Johnem Simmen ( Life on Mars, Mad Dogs,…) a vynikajícím Jimem Broadbentem jako jeho otcem trpícím Alzheimerovou chorobou. Mnohý divák si jistě vzpomene na Simmovu roli v sérii State of Play (2003), kde rovněž ztvárnil antihrdinu-novináře. Exile velmi zdařile staví na vyobrazení projevů Alzheimerovy choroby ve vztahu k pátrání po minulosti. Slušné ohlasy mělo rovněž pětidílné drama Injustice, které běželo od 6. do 10. června na ITV1, v němž se střetává kladný hrdina – soudní obhájce Will Travers, který nehodlá policii usnadňovat práci a je zosobněnou cností, a na druhé straně zcela záporný policista Wenbon, jenž se mstí Traversovi za to, že úspěšně hájil mladíka, kterého neprávem policie v čele s Wenbonem zatkla.

Některé ze zmíněných pořadů si příblížíme v blízké budoucnosti na stránkách 25FPS, nyní se však zaměřím na sérii Case Histories, kterou ve třech dvoudílných epizodách odvysílala BBC.6

Jackson Brodie – správňák s traumatem

Detektivní příběhy spisovatelky Kate Atkinson7, v nichž figuruje postava soukromého detektiva Jacksona Brodieho, jsou mezi čtenáři a čtenářkami velmi dobře známy a těší se značné popularitě. Autorka má na svém kontě nicméně řadu dalších úspěšných titulů, v nichž Brodie nevystupuje. Dvě z jejích knih byly přeloženy do češtiny – Case Histories (pod názvem Neuzavřené případy, 2010) a Behind the Scenes in the Museum (V zákulisí muzea, 2006). Právě Case Histories (2004) spolu s dalšími dvěma detektivními romány One Good Turn (2006) a When Will There Be Good News? (2008) se staly východiskem pro detektivní TV sérii nesoucí název prvního ze zmíněných románů.

Vzhledem k povaze těchto detektivních próz bylo nutné při adaptaci provést řadu změn, protože obsahují značné množství popisů myšlenek hrdinů, a především je v nich Jackson Brodie jednou z mnoha postav, ač hlavní. V románu Case Histories autorka nejprve představuje jednotlivé případy (CASE HISTORY NO. 1 1970, CASE HISTORY NO. 2 1994, CASE HISTORY NO. 3 1979) a uvádí na scénu postavy, které později vejdou v kontakt s protagonistou. Teprve čtvrtá kapitola je věnována Jacksonu Brodiemu; kapitoly nesou jméno postavy, která se nachází v centru dění (tedy např. Jackson, Caroline, Theo ad.). Vykreslení jednotlivých postav a jejich příběhů je velmi detailní, což pramení z prostoru, který jim autorka věnuje.

Scenáristé Case Histories – Peter Harness, jenž je podepsán pod scénáři Case Histories (a zároveň je scenáristou třetí řady seriálu Wallander), a Ashley Pharoah (ta má zase na svědomí autorství několika dílů Life on Mars a Ashes To Ashes) – pochopitelně nemohli věnovat postavám obdobný prostor a zachovat strukturu díla; v sérii je pozornost zaměřena především na protagonistu Jacksona Broadieho a vykreslení jeho charakteru, ale dostatek prostoru je věnován také dalším postavám a jejich osudům – spíše než procedurálnímu aspektu vyšetřování/pátrání, ačkoli série nepostrádá potřebné napětí a akčnost.

Úvodní titulková sekvence není v kontextu britské TV tvorby nikterak nadprůměrná a o kvalitě samotné série toho příliš nevypovídá, naznačuje však některé obsahové a formální náležitosti minisérie, například hudební motivy. Vedle protagonisty v ní diváci spatří předměty, které se v sérii objevují a mají více či méně významnou úlohu. Ať už jsou to matrjošky, objevující se v jednom z dílů, mobil (plní klíčovou funkci v celé sérii, není nicméně tak neodbytný jako ve Wallanderovi) nebo figurka myšáka (Blue Mouse figurující v prvních dvou dílech). Rovněž Edinburgh, vyobrazený již v úvodní titulkové sekvenci, hraje v Case Histories výraznou úlohu8. Oproti předloze, jejíž děj se odehrává v Cambridge, je totiž série zasazena do prostředí skotského hlavního města, které je velmi fotogenické a tvoří atraktivní a atmosferickou kulisu příběhu. Další změnou je postava Brodieho asistentky, která v předloze nefiguruje. V sérii plní úlohu zprostředkovatele informací a obstarává slovní výměny s Brodiem.

Hlavní hrdina, bývalý voják a policista, nyní soukromý detektiv, je vyobrazen jako správňák, který si s sebou nese traumatické události z dětství. Přes tyto traumatizující události, o kterých se zmíním později, je Brodie chlapík se zvláštním humorem – na rozdíl od protagonistů typu Toma Thornea9 nebo Kurta Wallandera – což je jeden z důvodů, proč Case Histories není tak temnou sérií jako právě zmíněný Thorne či Wallander. Odlehčující jsou scény s malou dcerkou, kterou vozí na výlety tam, kde zrovna vede pátrání. Naopak její plánovaný odjezd do Austrálie v Brodiem vyvolává temnější stránky. Pro sérii je typický mix humoru a melancholie (a někdy sentimentu), která je vyjádřena hudebním podkresem, dotvářejícím osobnost Brodieho – ať už v rovině diegetické (příznačný je opakující se hudební motiv; píseň Mary Gauthier – Mercy Now) či nediegetické.

Jason Isaacs se ukázal být ideálním představitelem Brodieho; odpovídá hlavnímu hrdinovi románové předlohy. Je to vzhledem muž-drsňák a přitom je empatický a přitahuje lidi, které trápí problémy, a nikdy je neodmítne. Isaacs byl však pro roli ideální především díky nesporným hereckým schopnostem, které mu umožňují ztvárnit záporáky (notoricky známý Lucius Malfoy) se stejnou přesvědčivostí jako kladné hrdiny (britský velvyslanec v USA v sérii The State Within). Brodie je charakterizován (například ve vztahu k ženám) jako muž, který je zároveň citlivý (příkladem může být hrdinova reakce, když mu mladá žena oznamuje, že se s ním vyspala jen proto, aby vzal její případ), zásadový a na první pohled mužný, což podtrhuje několik scén do půl těla.

Brodie je deprimovaný a zjevně by nejradši byl někde jinde, nejlépe ve Francii (touhu po Francii vyjádřuje procvičování francouzštiny při poslechu nahrávek s jazykovými lekcemi v autě), ale v Edinburghu žije proto, aby byl blízko u své malé dcery, o kterou se stará Brodieho bývalá manželka. Celou sérií navíc prolíná poměrně depresivní motiv objevení mrtvé Brodieho sestry a z toho vyplývající události, první z řady retrospektiv je téměř na samém začátku série. Retrospektivy se opakují poměrně často, vždy v momentu, kdy se protagonista rozvzpomíná na traumatické události svého dětství a vybavuje si delší i kratší segmenty. My jako diváci nazíráme opakující se scény vždy z různých úhlů, což do značné míry zabraňuje pocitu repetitivnosti. Dozvídáme se nakonec celý krátký příběh a s tímto motivem se dále pracuje, když se Brodie ocitá v bezvědomí, na pomezí života a smrti, kdy dochází k setkání se sestrou. Na konci série Brodie dochází k určitému smíření, které vyplývá – jak se domnívám – jednak z toho, že si ujasnil nejen svou minulost, ale také své další směřování.

Ačkoli jsem popsala Case Histories jako sérii, která disponuje rovněž humorem, je fér podotknout, že zločiny, které jsou vyobrazované v retrospektivách i samotné osudy postav působí značně temně a někdy dost drasticky. Po fyzické stránce není ušetřen ani protagonista, ačkoli se o sebe dokáže docela dobře postarat (když je konfrontován, v sebeobraně ukousne padouchovi kus nosu).

Dobrosrdečnost a snaha pomáhat lidem v nouzi (hraničící s obsesí) často přivádí Brodieho do svízelných situací, v nichž mu jde dokonce o život. Příznačná je scéna, kdy se snaží zachránit člověka nejevícího známky života z převráceného auta na trati, kam v plné rychlosti míří vlak. Brodie je správňák, který rozčiluje ostatní svou neúprosnou snahou dobrat se pravdy a spravedlnosti. Ačkoli je společností ceněn, viz novinový výstřižek („Police officer nominated for Citizen Award“),  jeho okolí jej nemůže vystát, protože zastává morální principy, které se často nenosí. Dva policisté byli kvůli Brodieho zaťatosti suspendováni (zřejmě proto, že neplnili dobře své povinnosti), což se v policejním kolektivu neodpouští, a tak je Brodie solitér, který není na policejní půdě vítaný a jediný, kdo se s ním baví, je šéfinspektorka Louise Munroe, kterou ovšem k Brodiemu táhnou nejen jeho nesporné profesní kvality.

Vedle Louise Munroe je v sérii řada zajímavých ženských postav, není výjimkou, že jsou značně emancipované a schopné poradit si v obtížných situacích. Nejzajímavěji v tomto kontextu působí šestnáctiletá inteligentní Reggie, která je Brodieho zachránkyní a zároveň iniciátorkou jednoho z pátrání. Obecně lze označit postavy Case Histories za zajímavé a ve velké míře excentrické (ať už jde o herečku či spisovatele). Vzájemná provázanost mezi jednotlivými postavami z různých případů je kladem série, protože se drží na hranici pravděpodobnosti a nepůsobí vykonstruovaně. Na vztazích jsou Case Historie do velké míry založeny a nalezení někoho, kdo by pro člověka byl partnerem/oporou je základním východiskem z jinak dosti nelítostné a bezvýchodné reality. Důsledek nekomunikace je přítomen ve zdánlivě nicotném případu manželské nevěry, která vyústí ve zcela zbytečné postřelení policisty (abych se nedopustila spoileru, nenapíši, zda smrtelné).

Závěr je dostatečně uzavřený na to, aby byli diváci spokojeni, nikoli frustrovaní z nedokončených linií příběhu, ale zároveň je otevřený pro další pokračování. Dosud však BBC nevyslala žádné signály ohledně obnovení série pro druhou řadu. Pracovní vytížení Jasona Isaacse navíc může být značné, pokud se uchytí připravovaný seriál stanice NBC – Awake (na trailer se můžete podívat zde), v němž herec ztvárnil hlavní úlohu detektiva pohybujícího se po tragické autonehodě ve dvou realitách. Sérii Case Histories lze každopádně doporučit všem, koho baví Kurt Wallander či jiní protagonisté, kteří mají k bezproblémovosti a fádnosti daleko, a také detektivní série s kvalitním hereckým obsazením a nenudící zápletkou.

Case Histories

Režie: Mark Jobst, Bill Anderson, Dan Zeff
Scénář: Ashley Pharoah>, Peter Harness
Knižní předloha: Kate Atkinson
Hudba: John Keane
Kamera: Neville Kid, Ian Moss
Hrají: Jason Isaacs (Jackson Brodie), Amanda Abbington (DC Louise Munroe), Millie Innes (Marlee Brodie), Natasha Little (Julia Land), Rory Barraclough (mladý Jackson) a další
Velká Británie, 2011, BBC, 1 řada, 6 x 60 min.

Citované seriály a série (pozn. všechny níže uvedené tituly již byly vydány na DVD)

Case Histories – BBC, 6 x 60 min.

Exile – BBC, 3 x 60 min.

Injustice – ITV, 5 x 60 min.

Scott & Bailey – ITV, 6 x 45 min.

The Shadow Line – BBC, 7 x 60 min.

Thorne – Sky, 6 x 45 min.

Vera – BBC, 4 x 90 min.

Wallander – BBC, 6 x 90 min. (2 řady)

Zen – BBC, 3 x 90 min.

Citovaná díla

ATKINSON, Kate. Behind the Scenes at the Museum. London 1996.

ATKINSON, Kate. Case Histories. New York 2004.

ATKINSON, Kate. One Good Turn. New York 2006.

ATKINSON, Kate. When Will There Be Good News? New York 2008.

ATKINSON, Kate. Started Early, Took My Dog. New York 2011.

ATKINSONOVÁ, Kate. Neuzavřené případy. Praha 2010. (přeložila Dana Vlčková)

ATKINSONOVÁ, Kate. V zákulisí muzea. Praha 2006. (přeložila Dana Vlčková)

Internetové zdroje

http://www.guardian.co.uk/media/2011/may/18/vera-itv1-second-series

http://en.wikipedia.org/wiki/Left_Bank_Pictures

http://www.contemporarywriters.com/authors/?p=auth4

http://en.wikipedia.org/wiki/Case_Histories_%28TV_series%29