Videoklipy Michaela Jacksona I: Od Off the Wall k Dangerous

TV – HUDEBNÍ VIDEA: Videoklipy  Michaela Jacksona I – JIŘÍ VLADIMÍR MATÝSEK –

Když v roce 2009 zemřel „král popu“ Michael Jackson, zanechal po sobě, vedle desítky[1] alb a řady skandálů, také třicet pět hudebních videoklipů. Jako jeden z prvních povýšil videoklip z pouhého propagačního videa na svébytnou uměleckou formu, jako první do jejich tvorby zainteresoval známé tvůrce celovečerních filmů. Tento text pokrývá Jacksonovo nejplodnější období spadající mezi alba Off the Wall a Dangerous. Za nějaký čas by se na těchto stránkách měla objevit druhá polovina článku, která by popis/analýzu Jacksonových klipů měla dotáhnout až k poslednímu, posmrtnému albu Michael[2].

Don’t Stop ´til You Get Enough

Premiéra videa[3] režírovaného Nickem Saxtonem proběhla v říjnu 1978. Jedná se o první videoklip Michaela Jacksona jako sólového umělce. Oproti pozdějším videím s příběhem se jedná o prostý pěvecký a taneční výstup zpěváka pomocí klíčování umístěného před průběžně se měnící barevné kaleidoskopické obrazce. Tyto stojí v kontrastu se společenským oblečením Jacksona. V druhé části klipu je zpěvák/tanečník pomocí triku na chvíli ztrojen. Tento postup byl ve své době považován za velmi inovativní.

Rock with You

Poměrně statické video vzniklo v roce 1979 pod režisérským vedením Bruce Gorrowse. Video se skládá převážně z detailů a polodetailů (zpívající tvář zpěváka a nohy v třpytivých kalhotách). Pozadí tvoří problikávající zelené koncertní lasery.

She’s Out of My Life

Posledním klipem k albu Off the Wall je video k písni She’s Out of My Life, které opět režíroval Bruce Gorrows, jenž znovu užívá podobných postupů jako v případě svého předchozího klipu, zejména zadní svícení. To Jacksona, střídmě oblečeného do modrého svetru, umisťuje do černého prostoru. Choreografie se nekoná, zpěvák pouze sedí na barové židli a utápí se ve vlastních smutcích. Videu bohužel schází jakýkoliv náboj zábavnosti nebo dynamiky. I přes standardní délku tří a půl minut se divák spíše těší, až video skončí, než aby se zaujetím sledoval probíhající děj, tak jak je tomu v klipech pozdějších.

Druhé Jacksonovo album, Thriller, se zlatým písmem zapsalo do dějin populární hudby i do všech možných i nemožných žebříčků nejlepších alb historie. O jeho kvalitách dnes nepochybuje snad ani ten nejzapřísáhlejší odpůrce Michaela Jacksona. Z tohoto „hudebního milníku“ se překvapivě dočkaly filmové realizace pouhé tři skladby.

Billie Jean

V prvním videoklipu z alba se Jackson objevuje v roli mladíka s nadpřirozenými schopnostmi, jakéhosi „dobrého čaroděje“ – šíří kolem sebe pozitivní energii, svět se jeho zásahem zázračně rozsvítí; z žebráka udělá boháče, pronásledovaného dotěrným, ale poněkud neschopným soukromým „očkem.“ Prostředí, v němž se klip odehrává, odkazuje svým vzhledem k propracovaným studiovým dekoracím amerických krimifilmů 40. a 50. let.[4]. V druhé polovině klipu, v níž Jackson i zpívá, se objevuje kratší taneční exhibice, přičemž tato je ozvláštněna užitím na tři části rozděleného obrazu (a tím pádem ztrojením zpěváka/tanečníka) a hojným užíváním „mrtvolek“, zastavených záběrů. Klip režíroval Steve Barron a bývá považován za video, které vyneslo televizní stanici MTV z pozice poměrně neznámého hudebního kanálu do všeobecného povědomí.

Beat It

Video mělo premiéru 3. března 1983, režíroval jej Bob Giraldi, člověk záměrně vybraný kvůli svým nulovým zkušenostem s natáčením videoklipů.  Je prvním videem, kterým se Jackson vyjadřoval k problémům černošské mládeže (zde střet dvou konkurenčních gangů) a zároveň prvním, které obsahovalo skupinovou choreografii, která se na dlouhou dobu stala poznávacím znamením videoklipů Michaela Jacksona. Jednoduchý, až tuctový příběh naštvaného mladíka pozvedá na vyšší kvalitativní úroveň právě promyšlený taneční výstup i zapojení autentického prostředí. Klip k Beat It pomohl Jacksonově etablování na pozici globální popové ikony.

Thriller

Nezpochybnitelný král všech videoklipů a zároveň první Jacksonovo video, které přesně naplňuje definici „krátkého filmu,“ jak zpěvák svá videa s oblibou nazýval. Sofistikovaná pocta béčkovým hororům se odehrává ve třech rovinách: V první vyzná Michael (v tomto případě postava) lásku své přítelkyni, ale ještě dříve, než stačí vysvětlit, proč je jiný, promění se ve vlkodlaka a svoji slečnu začne pronásledovat. V ten moment se ocitáme v kině, kde „jiný“ Michael s „jinou“ slečnou sleduje film, jehož část jsme viděli v první rovině. Michael se baví, jeho přítelkyně nikoliv. Nakonec opouští kino, ale cestou jsou přepadeni skupinou mrtvých právě vstalých z hrobu. Ke zklamání přítelkyně se Michael stává jejich „králem.“ Po slavné, mnohokrát napodobované, skupinové taneční choreografii („zombie dance“) a skvělé sekvenci, kdy je obklíčena hladovými zombies, se dívka probouzí doma, v bezpečí. Skutečně?

Thriller přinesl do videoklipu dříve nevídané filmové postupy – profesionální maskérské efekty, poctivé, mechanické triky a také delší narativní sekvence, přičemž samotná píseň tvoří střed, který je propojuje. Vedle Jacksona v hlavní roli na klipu spolupracovali i herec Vincent Price, který namluvil voice-over ke slavné pasáži vstávání z hrobů, nebo skladatel Elmer Bernstein. Režie se ujal John Landis.

 

Album Bad je na podobné kvalitativní úrovni jako o pět let starší Thriller. Rukopis dvorního Jacksonova producenta Quincyho Jonese je zřejmý, album se zabývá tématy jako romantika, paranoia nebo sebezlepšování.  Deska Bad potvrdila Jacksonovu pozici nejúspěšnějšího umělce 80. let, celkem se prodalo více než 30 milionů kopií alba.

Bad

Klip k titulní skladbě třetího Jacksonova alba režíroval slavný Martin Scorsese. Tematicky zůstává věren své předchozí celovečerní tvorbě a příběh zasazuje do newyorského Harlemu. Úspěšný student Daryl (jediný student tmavé pleti na škole) se vrací domů, do zapadlé čtvrti, kde se narodil. Tam jej čekají jeho tři méně úspěšní „přátelé“ (jejich kápa hraje Wesley Snipes). Ti se jej snaží přivést zpět ke zločinu, Daryl se ale v jejich očích změnil.  Jdou proto na stanici metra, kde má Daryl přepadnout staršího muže. Svůj čin si však rozmyslí a v očích bývalých přátel už není „tím zlým.“ Jenže Darylova vnitřní síla je nakonec přesvědčí, že on „je tady ten ZLÝ (bad)“, ne oni. Tato energie je předána v barevné sekvenci (klip je černobílý), která doprovází zpívanou/taneční pasáž, která je oproti albové verzi rozšířena o závěr zpívaný „a capella.“ Taneční choreografie je opět skupinová, Scorsese ji dynamizuje pomocí svižných jízd kamery a rychlým střihem. Pohybově nevybočuje z Jacksonova standardu, nelze si však nevšimnout inspirace muzikálem West Side Story (nejpatrnější asi v celém zasazením choreografie do městského prostředí).

The Way You Make Me Feel

Druhý klip k albu Bad do jisté míry využívá tematiky Scorseseho videa. Příběh se opět odehrává v černošské čtvrti, Jackson je na začátku opět vyvržen společností „drsných hochů.“ Ale po motivačním proslovu staříka sedícího na schodech se v něm přeci jen objeví sebevědomí a on se pokusí svým „zpěvem a tancem“ zaujmout okolo procházející krasavici. A světe div se, celá čtvrť je s ním. Místo očekávané závisti přichází pochopení a solidarita.  Většina devítiminutového videa je postavena na Jacksonově sólovém výstupu. Zde je opět patrný vliv West Side Story – kamera lehce proplouvá mezi tančící dvojící a stává se tak jedním z hrdinů. Závěr obstarává vytoužený polibek na pozadí vodního gejzíru z poškozeného hydrantu. Video, režírované Michaelem Nesmithem, bylo v roce 1987 nominováno (společně s předchozím videoklipem) na cenu televize MTV v kategorii choreografie.

Man In the Mirror

První video, které se obešlo bez zpěvákovy přítomnosti a zároveň první s jasným poselstvím míru ve světě, přátelství a odmítání rasismu. Celý klip se skládá z dokumentárních záběrů. Vyhladovělé děti v Africe se střídají s úryvky z koncertů Live Aid a Live Farm, demonstrací za práva černochů, jaderných výbuchů nebo války ve Vietnamu. Dostatek prostoru dostávají i osobnosti. Zastoupeny jsou obě strany barikády – ti, kteří zlo do světa vnášeli (Hitler, Kaddáfí), i ti, kteří měli snahu něco změnit (Kennedy, Lech Walesa, Bob Geldof, John Lennon…).  Bohužel, ač přes silné poselství a mnohdy zraňující záběry, klip zanechá znatelně mělčí stopu, než vrcholná Jacksonova fikční, nekompilovaná videa.

Dirty Diana

Po kompilačním videu ke klipu k písni Man In the Mirror přišel Jackson společně s režisérem Joem Pytkou s další novou  formou (v rámci zpěvákovy kariéry). Poprvé se zpěvák představil v živém, koncertním videu. Pětiminutový klip plný vlajících látkových objektů je tak ojedinělým zachycením živé performance, tak jak se odehrávala během turné k albu, které probíhalo na konci osmdesátých let.

Smooth Criminal

Krátký film vzniklý na základě této písně je, v prodloužené verzi, v níž se objevuje i herec Joe Pesci,  jednou ze stěžejních částí filmu Moonwalker[5] z roku 1988. V klasické verzi klipu objeví tři „děti ulice“ mafiánský bar, kde je zaujme Jacksonův tanečník. Ten během propracované choreografie (nápaditě propojující jak sólové výstupy, tak širokou skupinu tanečníků) vyřeší místní problémy a vyslouží si tak nehynoucí obdiv celého osazenstva. Začínal jako podezřelá osoba v bílém obleku a končí jako hrdina, jemuž sama majitelka baru pomůže utéct před policií. Ta má, ač se jedná o záležitost z období prohibice, moderní uniformy, včetně přileb. Klip byl všeobecně dobře přijímán. Kostým a některé prvky choreografie se staly v popkultuře všeobecně známými a napodobovanými.

Another Part of Me

Další živé video, které se spíše soustředí na fanoušky a na davové šílenství než na samotný zpěvákův výkon. Opět důležitý záznam enormních rozměrů Jacksonových živých vystoupení, ale jinak snadno zapomenutelná záležitost. Bohužel.

Speed Demon

Obskurní klip v nevýrazné písni režíroval Will Vinton. Jackson se zde, pronásledován otravnými fanoušky, mění v postavu králíka Spikea. Po divoké honičce, notně inspirované klasickými animovanými groteskami, se Jackson opět objevuje v lidské podobě a vedle něj opět králík Spike, který jej vyzve na taneční duel.  Klip se stal jednou ze součástí filmu Moonwalker. Zvláštní, neobvyklé řešení, které je zpočátku zajímavé, bohužel koncept nedokáže zaujmout na celou délku klipu.

Leave Me Alone

Klip režírovaný Jimem Blashfieldem přinesl Jacksonovi cenu Grammy za nejlepší krátký videoklip. Video se zabývá stinnou stránkou Jacksonova života. Je plný bulvárních titulků, všímá si zpěvákových dobových afér, dokonce dojde i na úryvky z filmů se zpěvákovou oblíbenou herečkou Elizabeth Taylor. Klip je animovaný ploškovou animací (vzdáleně může připomínat práci Terryho Gilliama pro Monty Pythonův Létající cirkus). Na metaforické rovině je Jackson ukázán jako součást zábavního parku, je do něj pevně vrostlý, ale na konci klipu se dovede ze svazujícího prostředí osvobodit. Kdyby v té době věděl, jak malicherné byly skandály kolem jeho osoby v době vzniku klipu…

Liberian Girl

Posledním videem natočeným k albu Bad se stal klip v singlu Liberian Girl. Je vystavěný kolem jednoduchého nápadu. Filmové studio plné hvězd (režíruje Steven Spielberg, mezi herci jsou John Travolta, Whoopi Goldberg, Dan Aykroyd nebo Olivia Newton-John, objeví se i levitující David Copperfield) napjatě očekává příchod hlavní hvězdy, Jacksona. Vidí jej za každou maskovanou a tajemnou postavou, ale on stále nikde. Nakonec se snese ze stropu na kamerovém jeřábu, očividně celou dobu sledující dění skrz hledáček kamery. Hudba je v tomto klipu až na druhém místě, už tak nevýrazná píseň je ještě navíc překryta dialogy mezi čekajícími. Režíroval Jim Yukich.

Následující album Dangerous bývá považováno za Jacksonovo umělecky nejvyzrálejší. Z úhlu pohledu tohoto textu je zajímavé, že své videoklipové podoby se dočkaly všechny singly vydané k albu a později byly kompletně vydány na VHS (v roce 2008 i na DVD) jako Dangerous: The Videos.

Black or White

Jacksonovo poselství boje proti rasismu a nesnášenlivosti dosahuje v tomto veleslavném klipu vrcholu. Původní, více než desetiminutová verze se, možná nechtěně, štěpí do tří až příliš samostatně stojících částí. V první vyšle nezbedný synek (Macaulay Culkin), „zkažený“ populární hudbou, svého netolerantního otce na oběžnou dráhu jediným silným kytarovým akordem. Otec se na zem vrací uprostřed pouště, kde se objevuje Jackson společně se skupinou domorodých válečníků/tanečníků. Jak píseň pokračuje, tanečníci a prostředí se mění – od Afriky přes Moskvu, od thajských tanečnic k severoamerickým indiánům.  Závěr prostřední části je prvním využitím morphingu ve sféře hudebního klipu a objevuje se v něm řada lidí nejrůznějších ras, která se neustále proměňuje a vytváří tak jediný význam – všichni jsme lidé a nezáleží na tom, jak vypadáme, či odkud jsme. Třetí část je Jacksonovým sólovým, tanečně-destrukčním výstupem vyjadřujícím jeho rozčilení nad problémy, proti kterým svým klipem bojuje. Premiéra klipu proběhla v listopadu 1991 a závěrečná část pobouřila některé z diváků, přičemž nevadilo ani tak Jacksonovo násilné chování jako spíše sexuální narážky. Finále klipu muselo být proto cenzurováno, z vysílání komerčních stanic zmizely poslední čtyři minuty klipu.

Remember the Time

Ryze současná píseň je vložena do příběhu odehrávajícího se v notně stylizovaném starověkém Egyptě. Znuděná královna požádá faraona (Eddie Murphy), aby ji pobavil. Polykači ohně a žonglérovi se to nepodaří, jediný tajemný kouzelník ve zlatém obleku (Jackson) ji dovede zaujmout. A to patrně tím, že jí připomene jejich společnou minulost. Faraon je samozřejmě popuzen a dá rozkaz ke kouzelníkově zatčení, ten ale uniká až do konce klipu, přičemž dojde na další, téměř trademarkovou taneční choreografii. V klipu režírovaném Johnem Singletonem je užita i řada na svou dobu ne tak častých počítačových efektů, za všechny jmenujme hojně užívaný rozpad postav a objektů na částice.

In the Closet

Erotickým jiskřením nabitý klip se stal zajímavou, tanečně-hereckou příležitostí pro modelku Naomi Campbell. Sépiově tónované video je sexuálně nejprovokativnějším, které kdy Jackson natočil, a z tohoto důvodu bylo zakázáno v Jižní Africe. Režie se ujal Herb Rittes.

Jam

Po delší době návrat na špinavé předměstí. Dvě části – taneční (Jackson) a basketbalová (Michael Jordan) jsou zpočátku propojeny jen nepřímo občasným přehozením míče. Na konci se obě propojí do basketbalového zápasu, do něhož se zapojí i děti z ulice. Jacksonova touha po „uzdravení světa,“ která dojde plné síly v následujícím klipu, je demonstrována krátkým záběrem na černošské dítě, které z kaluže vyloví míč, na němž je obraz země. V rozšířené podobě ještě následuje scéna, v níž se Jackson snaží hoře svalů Jordanovi vysvětlit, jak provádět fyzicky náročný taneční prvek, tzv. moonwalk.

Heal the World

Klip s jasným a záslužným poselstvím na začátku konfrontuje dětský svět s krutou, válečnou realitou – fotbal pod hlavněmi tanků, radost i v nemocnici připomínající spíše skladiště – je nahrazen silně apelační rovinou. V té jsou děti všech ras a národností postaveny do role spasitelů, léčitelů světa, který už se stal natolik zmateným, že jsou to právě ony, které nás dovedou nasměrovat správným směrem. Finále obstarávají spektakulární záběry tisíců dětí se svíčkami. Problémy, na které chce Jackson svým klipem upozornit, byly a jsou zřejmé a je rozhodně plusem se k nim vyjádřit takovýmto způsobem. Bohužel, emoce videem předávané jsou až příliš povrchní a je jich tolik, že jsou v konečném důsledku spíše oslabeny[6].

Give In To Me

Video je prostým živým provedením písně na halovém koncertu. Společně s Jacksonem v něm vystupují i členové kapely Guns n‘ Roses – kytaristé Slash a Gilby Clarke, doprovodný klávesista Teddy Andreadis. Po stránce choreografie a zpěvu nepřináší klip režiséra Andyho Moranhama nic nového. Video vzniklo během dvouhodinového natáčení v srpnu 1992 a pro celkové vyznění velmi důležité pyrotechnické efekty a elektrické výboje byly dodány až v postprodukci.

Who It Is

Krátký film režírovaný slavným Davidem Fincherem nám představuje Jacksona jako bohatého muže, kterého opustila přítelkyně Alex. Jeho život se rozpadl, nevidí jinou možnost, než odjet z města. Netuší však, že Alex (vystupující i pod jmény Eve nebo Diana) je jen nastrčenou figurkou, která má pro zločineckou organizaci získat peníze. V posledním případě je odmítnuta a svými šéfy potrestána. Video je natočeno v temnějších barvách, v kontrastu stojí do modra zbarvené scény zločinců a do zlaté barvy koncipované Jacksonovy scény. Ten zde opět vystupuje v roli „pana čistého“. V posledním záběru vidíme Jacksona stát na břehu moře, obklopuje jej jeho bohatství, ale stejně zůstává sám – úděl globální popové hvězdy.

Will You Be There

Živý záznam ze spektakulárního vystoupení (desítky tanečníků, sbor, velkolepé kulisy) je prostříháván záběry na fanoušky, které láska ke zpěvákovi spojila do jedné, nerozdělitelné skupiny. Apel tímto klipem předávaný je podobný, jako byl v klipu ke skladbě Heal the World. Účinek je v tomto případě mnohem větší, klip tolik nepřekypuje kýčovitostí a myšlenky nejsou tak snadno přístupné a okatě předávané.

Gone Too Soon

Éru alba Dangerous uzavírá klip, který vznikl jako vzpomínka na chlapce, který „odešel příliš brzy“ – Ryana Whitea. Ten se stal symbolem boje proti AIDS v Americe, když byl kvůli své nemoci vyhozen ze školy. Ač mu lékaři dávali jen šest měsíců života, Ryan žil celých pět let a zemřel v roce 1990. Jackson se, společně s dalšími celebritami[7], angažoval v jeho případu a s Ryanem jej pojilo blízké přátelství. Video je kompilací Whiteových fotografií a snových sekvencí ukazujících, o co všechno Ryana zákeřná choroba připravila. Závěrečné poselství videa se poněkud zobecňuje – White byl pouze jedním z mnoha, kteří odešli příliš brzy, každý máme někoho, kdo nám schází, ale už jej nelze vrátit zpět.

 

S Dangerous končí nejslavnější a hudebně nejvíce inovativní období v kariéře Michaela Jacksona. V druhé části článku se podíváme na zbývající zpěvákovy klipy, přičemž jen málokterý dovedl dosáhnout na stabilně vysokou úroveň videí, prezentovaných výše v tomto článku.