(Ne)jubilejní 10. PAF začal

Publikováno: Marek Holan Publikováno dne: 09. prosince 2011 Rubrika: Aktuality, Festivaly a přehlídky | Komentář : 0

Ve čtvrtek 8. 12. v pozdně odpoledních hodinách byla v Olomouci zahájena každoroční Přehlídka Animovaného Filmu. Úvodní přednášky a projekce našly společné těžiště v budově bývalého jezuitského konviktu (dnes Umělecké centrum Univerzity Palackého), kam je také soustředěna většina festivalové nabídky. Podle slov organizátorů je tento ročník jubilejní a zároveň nejubilejní – posoudit relevanci této přesmyčky je ale na každém účastníkovi, jelikož se zakládá spíše na sebevědomí pořadatelů. „Jubilejní ročníky jsou totiž něčím výjimečné, přináší nějaký špek. Ale náš program každoročně praská ve švech – tedy jako by byl každý ročník jubilejní,“ takto hodnotil situaci jeden z moderátorů zahajovacího ceremoniálu. Vůbec, zahájení letošního PAFu bylo událostí, která si sama o sobě zaslouží bližší pohled.

Účastníky přivítali zástupci vedení festivalu v netradičním prostoru. Tedy – netradičním z hlediska běžného chodu filmových festivalů. V rámci festivalů, které jsou pořádány na Konviktu (kromě PAFu se jedná ještě o Academia Film Olomouc, výroční přehlídku populárně-vědeckých filmů), se ale s tímto postupem můžeme setkat zcela běžně. Jedním z hrdinů večera byla kaple Božího těla – výjimečný prostor v rámci celého univerzitního komplexu, skvělé zázemí, které poskytuje velmi silný náboj genia loci. Zde byl kromě účastníků přivítán rovněž zástupce sponzorů (Petr Vágner za Višegrádský fond) a „duchovní otec“ Přehlídky, Petr Bilík. Po krátkém úvodu byly oznámeny technické potíže, které znemožnily představit jedno ze specifik letošního PAFu – interaktivní instalaci/hračku spojenou s hudebním nástrojem – Archifon I – kterou její tvůrci, Dan Gregor a Tomáš Dvořák po drobných organizačních rošádách a technické ambulanci představili v přímém přenose. A bylo to představení vskutku velkolepé – v naprosté tmě byl pomocí světelných paprsků frontální prostor kaple rozehrán do zvláštních souzvuků, i vtipných kakofonií. Ze soch odpadávaly světelné kusy, zpívala malba nad oltářem, barokní andílci hráli na okenní vitráže. Instalaci je možno vidět a otestovat na vlastní kůži v průběhu festivalu.

Zpět však k programu – Přehlídka byla zahájena ještě před zmiňovaným zhudebněním sakrálního prostoru. Prvním bodem byla příznačně přednáška Jiřího Neděly, která přítomné uvedla do problematiky rotoskopie, která tvoří jeden z klíčových bodů letošního PAFu (sekce PAF Rewind). Nejen proto, že je této animační technice věnována značná část projekčního času. Jedním z důvodů, proč je tato sekce letos tak významná, je fakt, že hostem PAFu bude Bob Sabiston, programátor a animátor, který zde v rámci prezentace představí vlastní výzkum v oblasti rotoskopie, i jeho výsledky.

Dalším bodem programu je sekce Světlo a tma v živé animaci, které si klade za cíl kromě představení konkrétních instalací, také obecnější pohled na samotný fakt prezentace audiovizuálních projektů, či připomenutí archetypální filmové dichotomie světla a tmy. Tato sekce nabízí z hlediska spektakularity pravděpodobně nejvýživnější výsledky, jelikož je možno zhlédnout světelné instalace větších rozměrů. Výjimka ovšem potvrzuje pravidlo, a tak jsme mohli být první den přehlídky svědky unikátního počinu komornějšího rázu, nazvaného Kouzelná skříňka, který představil přímo jeho autor Jan Kulka. Účastníci byli svědky subjektivního audiovizuálního díla na pomezí experimentu a halucinace, inspirovaného výzkumy Jana Evangelisty Purkyně. Kouzelná skříňka otevře své tajemství ještě v pátek v 19:00.

Od historie animace a animace experimentální a žité vedou pořadatelé programové schéma ještě třetím směrem – jedná se o sociologickou sondu do světa animovaného filmu v rámci sekce Holci a kluky v animaci. Zde je gró položeno na přednáškách odborníků, kteří nabídnou jiný pohled na vnímání tradičních genderových úloh. Již včera jsme mohli ochutnat něco i z této sekce, jelikož ve filmovém sále Konviktu proběhla projekce vybraných krátkých filmů, které spojovala jedna tematická linie – otázka „kde se v našem vztahu stala chyba?“ Program zaštítil přednáškou sociolog Martin Fafejta.

První den festivalu uzavřel jeden z jeho jasných taháků – prezentace Noro Držiaka a Jaromíra Švejdíka o úskalích tvorby filmové adaptace komiksu Alois Nebel, která se stala událostí (sice rozporuplnou, ale přesto událostí) české kinematografie za rok 2011. Přes rétorické rozpaky obou zmiňovaných potvrdila prezentace svou atraktivitu, jelikož kromě zajímavých informací ze zákulisí filmařské dílny ji doplnila bohatá dokumentace – ať už se jednalo o původní „živé“ scény, návrhy jednotlivých postav, podklady pro práci animátorů, či inspirační zdroje. Byl to zároveň tematický úvod k následující projekci, kterou (vedle hudebního vystoupení v Café Tungsram Transit) vyvrcholil první festivalový den.