Přehlídka netradičního filmu opět v Mladé Boleslavi
Pokud cudně odvracíte zrak, když to na plátně milostně zaplane, nebo po odhalení prsou hlavní hrdinky nadáváte na zkaženou mládež, tento festival není nic pro vás. Naopak se zavděčí lidem, kteří jsou otevření novým impulzům a srozumění s krásou i syrovostí nahého těla.
Přehlídka netradičního filmu se koná už podruhé. V roce 2009 proběhl její nultý ročník, jehož cílem bylo zmapovat zájem a reakce publika na trochu odlišnou formu filmové a divadelní zábavy. Hned následujícího roku byl na základě pozitivních ohlasů uspořádán první ročník. Letos bude snímků téměř dvojnásobek, festival se přesunul z Kinokavárny Svět do Domu kultury, záměru však zůstává věrný.
Přehlídka netradičního filmu 2011 (PNF 2011; 1. až 4. září) nabízí pestrou škálu kontroverzních filmů, zařazených do osmi programových bloků (plus dva filmy zvlášť jako „Zvláštní uvedení“), nepočítaje rozmanitý doprovodný program. Tyto bloky nesou názvy Vladimír Páral, Christina Lindberg, Suicidegirls.com, Sexuální revoluce v Dánsku, Sex a politika, Tělo ve filmu, Nostalgické okénko a Škola sexu. Zvlášť uvedené jsou filmy Láska v hrobě a Tantra. Podívejme se na jednotlivé bloky blíže.
V roce 2010 obdržel Cenu Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře, na začátku 90. let měl problémy s cenzurou kvůli otevřené sexualitě v knihách, v 70. letech byl oficiálně propagován díky „bílé pentalogii“, v letech 60. kritizoval společnost v „pentalogii černé“. Řeč je o Vladimíru Páralovi, který má na letošní PNF nejen vlastní programový blok, ale díky osobní účasti také diskuzi ve čtvrtek večer. V programu jsou uvedeny čtyři filmy, které toho – kromě autora předlohy – nemají mnoho společného; Radost až do rána (1978), Katapult (1983), Muka obraznosti (1989) a konečně Soukromá vichřice (1967). Pro PNF byl Vladimír Páral vybrán z očividného důvodu – jeho knihy se zabývají sexualitou postav coby prostředkem k dosažení cílů, kompenzujících mizernou pracovní realitu.
Nevinná tvářička a nepopiratelný půvab Christiny Lindberg je tématikou druhého programového bloku. Švédka, která pózovala pro Playboy i Penthouse, dělá čest svému označení sexploatační královny. I když byla na vrcholu své slávy na přelomu 60. a 70. let, zájem o její osobu neutuchá, naopak se stala motivací slavným režisérům současnosti, mezi nimiž je například Quentin Tarantino. Christininy křivky můžeme obdivovat ve filmech Švédská panna (1971), Neřestně (1971), Anita, z deníku nymfomanky (1973), Cesta do Japonska (1973) a Thriller – film plný krutosti (1974).
SuicideGirls.com je internetová stránka fungující od roku 2001. Jejím prvotním záměrem bylo nabídnout alternativní pornografii, prezentovat své modelky jako samostatné, emancipované ženy, tedy zahrnout feministický aspekt. Feminismus v Suicidegirls.com byl sice několikrát zpochybňován v médiích a soudních sporech, avšak stránce nelze upřít originálního ducha a specifické dívky. Suicide Girl se vyznačuje tetováním, piercingem a výstředně zbarvenými vlasy, jasně se řadí mezi styl punk-rock či gothic. Pojem „Suicide“ nenaznačuje sebevražedné sklony, jak by se mohlo nabízet, ale znamená to „zabít v sobě ten díl, který je mainstream“. Jestli se to podařilo, můžete rozhodnout po zhlédnutí filmů z tohoto bloku, tedy; SuicideGirls musí zemřít! (2009), SuicideGirls: Rady do života (2009) a SuicideGirls: První návštěva (2005).
Dánsko bylo první zemí na světě, která v roce 1969 legalizovala pornografii. Proto má kinematografie této země na PNF jasné čestné místo. V bloku Sexuální revoluce v Dánsku se podíváme do 70. let, konkrétně se zaměříme na Bedside-films a Zodiac-films. Bedside-films je série osmi celovečerních filmů, kterou režíroval John Hilbard. Těchto osm filmů se vyznačuje slovem „bedside“ (dánsky „sengekant“) v názvu. Happy Film, konkurenční dánská firma, natočila podobnou sérii filmů, tzv. Zodiac-films. Těchto šest filmů mělo společné znamení zvěrokruhu v názvu. Přestože v nich byla spousta pornografických scén, byly uvedeny v mainstreamových kinech a jejich recenze byly zveřejněny v národních novinách. Zodiac-films a Bedside-films byly také propojeny hercem Ole Søltoftem, který se objevil v každém z nich. Na PNF můžete najít Ve znamení štíra (1977), Ve znamení býka (1976), Ve znamení blíženců (1975), Ve znamení střelce (1978), Ve znamení lva (1976) a Ve znamení panny (1973).
Mít s někým sex znamená také někoho se zmocnit. Sex tak může sloužit jako nástroj ponížení, ztracení svého já, odevzdanosti. A jak dalece si vážíte sami sebe, když jde o vlastní svobodu? Těmito otázkami se zabývá programová sekce Sex a politika: Estetika Třetí říše. Ve světě, kterému vládne politická ideologie, se sex stává nástrojem nezdravého uspokojení, získání moci či svobody. Snímky z období Třetí říše, kde se milování znevažuje na úroveň prostředku, jsou Pasqualino sedmikráska (1975), Poslední orgie Třetí říše (1977), Noční vrátný (1974) a Blitzkrieg: Útěk ze stalagu 69 (2008).
Tělo. Pro někoho představuje jen schránku vyplněnou duší, pro někoho hmotu s inteligencí. Jak daleko však představivost a vynalézavost může zajít, když jsou ve hře sexualita, tělesnost a posunutelná hranice lidské normality? A jak se tento pojem mění v závislosti na prostředí, historickém pozadí, na subjektivním prožitku či deviaci? V sekci Tělo ve filmu budete konfrontováni s životem rodiny po atomové válce ve filmu Final Flesh (2009), s jedním z nejdiskutovanějších a nejcenzurovanějších filmů Srbský film (2010) a tématem snuff filmů v Životě a smrti porno gangu (2009).
V programovém uskupení Nostalgické okénko se objeví kultovní klasiky žánru, které se dočkaly nesčetných napodobenin a remakeů, nemluvě o odkazech v mainstreamových filmech. Za zelenými dveřmi (1972) byl označen jako „artfilm“ a pornoherečky, které se v něm objevily, se staly téměř přes noc celebritami. Hluboké hrdlo (1972) snad není třeba ani blíže představovat, jedná se o jeden z nejúspěšnějších snímků všech dob (vydělal 600 milionů dolarů, přičemž náklady byly 22 tisíc dolarů). Film o slečně se zvláštní genetickou vadou se proslavil nejen pornografickými scénami, ale i smyslem pro humor a odlehčenou atmosférou. Dalšími filmy v této kategorii jsou Debbie dělá Dallas (1978) a Premiéra Misty Beethoven (1976).
Puberťáci chichotající se v lavicích, učitelka se před tabulí marně snaží navléct kondom na banán. Tak takhle nějak se prezentuje předmět sexuální výchovy v amerických filmech. PNF v programové sekci Škola sexu nabízí tuzemské i zahraniční vzdělávací snímky, zabývající se sexualitou. Isabela Rossellini se nám představí ve dvou seriálech, Green Porno (2008) a Seduce Me (2010), které nám přibližují sexuální život několika představitelů živočišné říše. Rossellini se v těchto seriálech převléká do několika zvířecích kostýmů a názorně zobrazuje jejich techniky svádění a rozmnožování. Třetí perlou tohoto bloku jsou Vzdělávací filmy o sexu (1945-1980), které nám představují to nejvtipnější z žánru.
Jak jsem se zmínila na začátku článku, dva filmy jsou uvedené samy o sobě. Láska v hrobě (2011) je českým časosběrným dokumentem, zajímavým počinem, který sleduje lásku bezdomovců, žijících na hřbitově. Druhým filmem je Tantra ze série dokumentů HBO a přináší sondu do indické cesty k sexualitě.
Kromě filmových bloků nabízí PNF také zajímavý doprovodný program. V pátek večer se uskuteční diskuze na téma postavení a funkce pornografie v současné společnosti, otázky budou probírat Alex Doležalová Hrouzková, Jan Jandourek a Kristýna Čechovská, moderovat je bude Filip Tvrdý. V prostorách Kavárny literární budou vystavena díla mladé umělkyně Lucie Michnové, která je sjednotila pod názvem Obsession. Hudební nadšenci si také přijdou na své, během festivalu se budou konat čtyři koncerty. Ve čtvrtek zahájí festivalový večer ostravská kapela Schwarzprior, v pátek se můžou diváci těšit na Mariuse Konvoje, po němž následují Sadoguy DJs. V sobotu má vystoupení polsko-česká kapela I Love 69 Popgeju.
Když se podívám na letošní program Přehlídky netradičního filmu, nezbývá než říci, že nabízí plnohodnotnou variantu ke klasickým festivalům. Pokud si chcete rozšířit obzory a neberete sexualitu jen jako nástroj masové podbízivosti, neměli byste si tento ročník nechat ujít.
Více na stránkách PNF.