Řada (ne)šťastných příhod v historickém balení

Poměrně pozitivní zprávou může být, že se v posledních letech výrazně změnilo zobrazování historického období zvaného středověk ve filmu a v televizi. Od romantizovaných vizí světa hradů, galantních rytířů a vznešených králů se teď čím dál tím častěji setkáváme s příběhy, které “temný středověk” vyličují podstatně realističtěji než kdy dříve, resp. se snaží o vytvoření co nejuvěřitelnější iluze dávno mrtvé reality. V tomto duchu se nese i historická minisérie televizní stanice Starz Pilíře země. V adaptaci objemného románu autora Kena Folleta (většinu jeho tvorby zabírají špionážní thrillery ze současnosti) se proplétají války o nástupnictví s životy obyčejných lidí.

Hlavní dějová linie, pokrývající několik desítek let, se týká rodiny stavitele Toma, přicházejícího po smrti své manželky do opatství ve fiktivním Kingsbridge. Hledá práci a místní rozpadající se katedrála nutně potřebuje opravit. Opat Phillip ale odmítá, opatství nemá dostatečné finanční prostředky na nákladnou opravu, která navíc ještě není vyloženě urgentní. Boží zásah ve správnou chvíli však způsobí, že katedrála lehne popelem a Tom je pověřen stavbou nové. Osudy stavitele Toma a jeho dětí Alfreda a Marthy se tak propletou nejen s osudy opatství, ale přeneseně i s „velkými dějinami“.  V tomto případě se jedná o spor o trůn mezi králem Stephenem a princeznou Maud. Jednou z obětí tohoto konfliktu je i hrabě Bartholomew ze Shiringu, jehož panství přechází na rodinu Williama Hamleigha, vydatně podporovanou kardinálem (pozdějším biskupem) Waleranem. Ten je už po léta šedou eminencí na královském dvoře a, jak by se dalo čekat, jde mu jen o jeho vlastní prospěch. O návrat titulu hraběte ze Shiringu jeho právoplatnému dědici vydatně usiluje Bartholomewova dcera Aliena, která je ochotna pro slib daný otci podstoupit mnohé strázně. Posledními hráči v epickém příběhu jsou Ellen, kdysi obviněná z čarodějnictví a zároveň skrývající důležité tajemství z minulosti, a její syn Jack, talentovaný sochař. Tato dvojice přichází do Kingsbridge společně s rodinou stavitele Toma.

Z výše napsaného odstavce je jasné, že dějový a vztahový propletenec, kterým se divák musí v osmi, téměř hodinových, epizodách prokousat, nabyl v tomto případě gigantických rozměrů. Intriky, politika, vztahy mezi lidmi, Boží zásahy, boj o moc, obyčejná lidská závist, hledání pravdy. To vše se spojuje v mišmaš, který je zpočátku poměrně chaotický, byť po jisté době se divák konečně zorientuje a je schopen jednotlivé osudy sledovat a z mnoha malých střípků si složit celkový obraz. Leitmotivem, který tímto zamotaným klubkem prochází, je stavba kingsbridgeské katedrály. Katedrála sama je středem nejen opatství, kde se většina děje odehrává, ale i klíčovým místem mocenských sporů, protože má-li město katedrálu, má i právo na výroční trhy a tím pádem zajištěný příjem do pokladny. To je samozřejmě trnem v oku zejména Hamleighovým. A ti, mocně podpořeni Walrenanovou mocí (světskou i duchovní), několikrát stavbu s větším či menším úspěchem sabotují.

Minisérie vznikla pod producentským dohledem bratrů Tonyho a Ridleyho Scottových. Zvláště druhý jmenovaný má s historickou podívanou letité zkušenosti – natočil oscarového Gladiátora a také poněkud vlažněji (oprávněně) přijatého Robina Hooda – takže si historickou věrnost, resp. spíše propracovanou iluzi historie, pohlídal. Jak už je v poslední době u televizní dramatické tvorby dobrým zvykem, výprava seriálu je srovnatelná s mnohými hollywoodskými projekty. Stavby působí, jako by už na místě pár let stály, ne jako čerstvě postavené kulisy, dvorky domů jsou plné nemizejícího bahna, naopak budovaná katedrála září bělostí čerstvě opracovaných kamenů. Atmosféru temného středověku podporuje i vydatné, byť skryté, užívání počítačových efektů. Bez zajímavosti určitě není, že se na jejich výrobě podílelo pražské trikové studio UPP.

Bohužel nejsem poznamenán četbou Folettovy knihy, takže nemohu příliš srovnávat věrnost minisérie k předloze. Vzhledem k objemnosti předlohy je ale jasné, že ke změnám nutně muselo docházet. Na dramatičnosti se to ale nepodepsalo. Podle některých1 názorů byly vynechány jen méně zásadní situace, nepodstatné pro hlavní dějovou linku. Též by mělo docházet k přesunům některých situací na jiná místa v ději. Zajímavé je i přidání, ve filmu poměrně nosného, byť ne zrovna originálního, motivu prstenu jako poznávacího znamení, vedoucího k rozuzlení příběhu.

Obsazení série pro českého diváka nehýří známými jmény a tvářemi – nejznámější jsou Donald Sutherland (který se ale na obrazovce příliš neohřeje) a Rufus Sewell, známý z nejnovější adaptace Tristana a Isoldy. V tomto případě je to spíše plus, protože si herce automaticky nespojujeme s jejich předchozími rolemi a postavy tak ožívají přímo před našima očima a historický svět zabydlují. Z herců, v zahraničí už zavedených, domácí publikum asi nejvíce zaujme Ian McShane v roli démonického Walerana. V jeho postavě se ztělesňuje na pohled mírná tvář kněze s touhou po moci, jež odporuje víře.

Pilíře země jsou bohužel nakonec titulem, který zabaví na dobu osmi dílů, ale nepřináší žádnou další přidanou hodnotu. Na historii si spíše jen hraje a s odstupem času působí spíše jen jako řada (ne)šťastných příhod několika lidí v rádoby temném středověku, přičemž mnohé z těchto událostí působí značně vykonstruovaně a jejich vzájemné pospojování stojí spíše na náhodě a snaze zaujmout diváka, než na alespoň elementární logice života.

The Pillars of the Earth

Režie: Sergio Mimica-Gezzan

Scénář: Ken Folett, John Pielmeier

Knižní předloha: Ken Folett

Hudba: Trevor Morris

Kamera: Attila Szalay

Hrají: Ian McShane (Waleran), Matthew Macfayden (Filip), Eddie Redmayne (Jack Jackson), Hayley Atwell (Aliena), Sarah Parish (Regan Hamleigh), Natalia Wörner (Ellen), David Oakes (William Hamleigh), Tony Curran (Král Stephen), Rufus Sewell (Stavitel Tom)

USA, Starz, 1 sezona/ 8 dílů, 60 min.