Zde se nacházíte: 25fps » Experimentální film » Alpy im vranním sluníčky

Alpy im vranním sluníčky

Alpy im vranním sluníčky
EXPERIMENTÁLNÍ FILM – Mark Ther – Alpy im vranním sluníčky – MARIE MEIXNEROVÁ

Alpy im vranním sluníčky je autorský pořad Marka Thera, který připravuje pro internetovou televizi Artyčok.TV od roku 2008 je věta, kterou začíná tento článek. Tato věta zároveň obsahuje vše podstatné, na co jsme vás chtěli upozornit. Přesto dlužíme našim čtenářům drobné vysvětlení a řadu upřesnění, zvláště pokud budeme předpokládat, že většina z nich není s fenoménem Artyčok.TV, případně se jménem (potažmo osobou a hlavně tvorbou) Marka Thera obeznámena. Matoucí také může být spojení televize (ještě ke všemu internetové) s rubrikou „Experimentální film“. A zcela matoucí pak pro mnohé čtenáře může být název pořadu – o čem asi může být?

Na tyto otázky se pokusíme naznačit odpověď v následujícím článku – věnovaném tomu, o čem, ale hlavně jaký Alpy im vranním sluníčky je. Vše podstatné bylo řečeno již v první větě – nyní se tuto větu pokusíme naplnit smyslem a spoustou hezkých zážitků.

 

Artyčok.TV 

Je „Nezávislá platforma sledující výjimečné autory, výstavy a videoart.“ Dělá to tak již od roku 2005, a to formou reportáží z různých kulturních akcí (většinou doplněných rozhovorem s autorem či kurátorem apod.), portrétů autorů (vytváří tak kolekci jejich audiovizuálních medailonků), záznamů přednášek (Federico Diaz, manželé Vasulkovi, Slavoj Žižek, Lev Manovich…) a v neposlední řadě schraňováním audiovizuálních děl samotných – Artyčok je v současnosti největším archivem videoartu vzniklého na území České republiky.1

Velmi podstatné také je, že celý Artyčok.TV je bilingvní – s anglickými verzemi operují nejen texty, ale především veškeré reportáže a záznamy jsou přeloženy a opatřeny titulky (které si můžete pod příspěvkem přečíst i samostatně). Tyto titulky lze podle potřeby a nálady zapnout či vypnout (takže vás v obraze neruší, pokud o ně nemáte zájem). Celý projekt, jehož „[k]líčovou myšlenkou je vytvořit prostor k publikaci projektů, kterým se nedostával žádný mediální prostor, přestože je jejich pozice na živé scéně důležitá“2, zaštiťuje Akademie výtvarných umění v Praze (AVU), kde Artyčok sídlí.

Ostatně více informací, a mnohem fundovaněji zpracovaných, si můžete přečíst přímo na webu Artyčoku nebo si poslechnout záznam rozhlasového pořadu Čajovna ČRo 3 stanice Vltava o internetových portálech Artyčok.TV a jlbjlt.net z 3. 1. 2012.

Pro nás je v tuto chvíli podstatné, že jedním z lidí, kteří se podílejí na chodu Artyčok.TV, a to v pozici režiséra, je také významný český videoumělec Mark Ther.

Od roku 2008 pro Artyčok připravuje svůj vlastní pořad, který naleznete v sekci „Jahůdky“. A Alpy im vranním sluníčky skutečně takovou jahůdkou je.

 

Kolínka, jahůdky, bodří chlapci ve žlutých košilích, postmoderna a spousta umění ?

Alpy se od dalších materiálů produkovaných Artyčokem liší jednak svým zaměřením a jednak stylem.

V prvé řadě jde stále o kulturní zpravodajství, o reportáže z různých akcí, výstav či míst. V Therově hledáčku se však ocitají i místa, na která by ostatní reportéry Artyčoku snad ani nenapadlo se vydat – galerie spojená s kavárnou, secesní vila, hřbitov, botanická zahrada. Výstava kostýmů z Arabely nebo keramických kachlů. Bleší trh ve Vídni, expozice Vladimíra Menšíka v Ivančicích, nákupní centrum, párty pro zvané. Ther nás ve svém pořadu dokonce nejednou provede stránkami obrázkového magazínu či katalogu s módou.

Výběr témat je úzce spojen se stylem reportáží, jejichž zpracování je pojato ryze autorsky a postmoderně. Podívejme se teď na zpracování Alp blíže.

 

Sem by možná slabší povahy umístily podnadpis

Pro první díly3 Alpy im vranním sluníčky je typická úvodní znělka 4  (záběr na skupinu mladých perspektivních lidí převážně ve žlutých košilích,5 sedících před pohlednicovým pozadím Alp a svorně hledících kamsi do dáli, vstříc…? jako by vypadl z nějakého propagandistického plakátu. Strnulé tváře bez výrazu se pomalu otáčí na kameru a zvukovou stopou zazní německý akcent: „Alpy! Im…vranním sluníčky.“ Show může začít.), od níž však Ther se svým týmem v novějších dílech upouští, stejně jako od postavy tichého průvodce v kostýmu evokujícím doby dávno minulé (viz obr. 1 a 2).

Našimi průvodci pořadem jsou muži ve žlutých košilích či černobílém (dámském?) dobovém úboru. Tiše s námi navštěvují rozličná místa, aniž by promluvili na kameru nebo kohokoli v záběru. Jako by byli neviditelní, a přesto jsou téměř neustále v hledáčku. Stírají se rozdíly mezi tím, co je hlavním objektem zájmu kamery – chvíli jí je průvodce a zdá se, že výstavu na pozadí můžeme zahlédnout jen proto, že se ji průvodce rozhodl navštívit, chvíli jí je zajímavý artefakt a průvodce se jen „nevhodně připletl“ do záběru. Ruční, nenasytná kamera se popásá na voyeurismu. Sleduje z zpovzdálí i z nebezpečné blízkosti. Zaznamenává zpovídané osoby dlouho předtím, než začnou tušit, že už jsou nahrávány, a stejně dlouho nechává záběry odeznít, těží z jejich rozpaků a škodolibě sleduje, jak ovzduší pozvolna nasakuje trapností.

Typickým prvkem pro snímání výstavního prostoru je otáčení kamery o 360°, díky čemuž získáme dobrou představu o prostorovém uspořádání výstavy, v hrubých obrysech o vystavovaných dílech a prohlédneme si i návštěvníky a kustodky.6 Rychlost otáčení je pak předmětem experimentu – může se zrychlovat, dokud z obrazů nezbudou jen barevné pruhy, můžeme v záběru sledovat průvodce, jak obíhá expozici po obvodu. Kamera však exponáty studuje i z bezprostřední blízkosti, přičemž si nikdy nemůžeme být jisti, co její zvídavé oko zaujme – tuhle se zaměří na povrch obrazu nebo zkoumá, jak se mění textura lustru při opakovaném rozsvěcování a zhášení světla, jindy setrvá na nějakém detailu znepokojivě dlouho, čímž nás nutí všímat si – a oceňovat – drobnosti.

Při návštěvě Galerie Scarabeus na Letné, propojené s cukrárnou Alchymista (viz 2. díl), věnuje exponátům ve vitrínce cukrárny stejně, ne-li více pozornosti, jako exponátům galerijním, a vede nás k úvahám o Sachru za 50,- Kč jako o uměleckém dílu. Jedinečný dortík, krásně nazdobený a umístěný za skleněnou vitrínu v těsném sousedství galerijního prostoru, opatřený vkusnou cedulkou, byl sice původně vystaven patrně za zcela jiným účelem než je kontemplace nad jeho estetickou a uměleckou hodnotou. Tím, že jej zde autor pořadu objeví, umístí do středu zájmu kamery a do daného kontextu (pořad o umění, záběry dalších uměleckých děl), si však s naším vnímáním dortíku pohrává.

Nadsázka, ironický odstup, humor, plánovité operování s prvkem trapnosti, estetizace všednosti, odhalování kulturního potenciálu tuhle a jeho demystifikace onde. Kamera tiše, objektivně a neúprosně přihlíží tomu, jak se lidé ztrapňují tím, že se berou příliš vážně; stejně nezaujatě pozoruje i („)umělecká(“) díla a přírodu. V tomto nekompromisním pohledu pak vynikají rozdíly mezi těmi, kdo uměním žijí a těmi, kdo si na to jen hrají, mezi uměním a „uměním“, mezi přírodou a mezi tím, co si z ní pamatujeme. Ne každý to ustojí, čímž mezi řádky Alp kondenzuje jakési postmoderní „poselství“, vzniklé jaksi mimochodem, o které paradoxně jako by se nikdo nestaral, nebo naopak věnoval hodně pozornosti tomu, aby to tak vyznělo. Umělecká hodnota. Je ostatně jedno, jestli jde o autorský záměr, nebo byl daný prvek vnesen do díla nevědomky – ať už jeho tvůrcem, či čtenářem.

Ther svým pořadem zkoumá struktury – nejen ty na obraze či na lustru, ale také struktury společnosti, umění, média i žánru. Alpy im vranním sluníčky je plný interview, hovoří však jen zpovídaní. Interviewer-Ther nikdy není vidět, kdo naopak vidět je, je průvodce, tiše sedící opodál a strnule hledící do kamery. Ther se příležitostně prožene někde na pozadí mezi náhrobky. Přítomnost kameramana či celého „týmu“ stojícího někde mimo záběr však neustále implicitně tušíme – vždyť už v prvním díle mikrofon, důsledně komponovaný do každého záběru, upozorňuje na přítomnost kamery, která „dokumentárně“ snímá realitu. Zároveň implicitně naznačuje, že tenhle pořad si nehraje na objektivní a nestranný záznam reality, který je stěží možný, ale naopak si uvědomuje, nakolik výsledek, třeba nevědomě, ovlivňuje ten, kdo realitu „objektivně“ zaznamenává.

Proces záznamu objektivní reality je tak v Alpy im vranním sluníčky snad ještě důležitější než realita samotná. Jde o zkoumání toho, kdy lze ještě realitu považovat za objektivní, a kdy už nám v tom do této reality Therem vnesené externí prvky (průvodce, předěly, v posledních dílech dokonce afterefekty) jako příliš rušivé zabrání.

S tím souvisí také postprodukční zapojení textu do obrazu – ten má nejen informativní charakter (název pořadu, popis kulturní akce, lokalizace reportáže v místě a čase), ale také komentuje dění (např. formou otazníku, viz obrázek), případně jde o úryvek intimní (patrně chatové) konverzace týkající se realizace pořadu.7  V dosud posledním díle (Alpy im vranním sluníčky č. 18, 1. prosince 2011) nám pak celý pořad dělá společnost malý sněhuláček, nakreslený v pravém dolním rohu.

A pak je tu samozřejmě práce se zvukem, kterou Alpy obzvláště vynikají (pracuje se s jeho úplnou absencí a tedy naprostým tichem, které přechází do řevu cirkulárky nebo obzvláště oblíbeného cvrlikání ptáčků, s posouváním diegetického zvuku, kdy v obraze mlčící snímaná osoba ve zvukové stopě ještě/už hovoří apod.).

Pro Alpy je také typická hra s jazykem a lidskou řečí (nejen zmiňovaná inkorporace textu ve formě nejrůznějších popisek, zapojení textu v postprodukci, posun zvukové stopy, ale také jazykový projev jednotlivých zúčastněných a jeho případná záměna, zapojení plejády jazyků od češtiny a němčiny přes polštinu až po angličtinu).

 

Sprechen Sie Deutsch?

Téma německosti, respektive sudetoněmeckosti, které se prolíná Therovou videoartovou tvorbou, zasahuje i jeho pořad na Artyčoku. Ostatně samotný název a úvodní znělka jsou dostatečně výmluvné, stejně jako líbivé úbory Therových průvodců, evokujících zašlé doby hitlerjugend.

Ve starších dílech se kromě úvodní znělky objevují také předěly, krátké vložky vkládané mezi reportáže, jejichž hrdinou je korpulentní muž (jeden z průvodců) s ulízanou patkou, ve žluté košili, šortkách a s podkolenkami. Lízání patky přilepené na zpocené čelo, případně odřené koleno, patří mezi hlavní vizuální motivy rozvíjené v jinak statických, nekonečně dlouhých a poněkud zneklidňujících záběrech na nehybně stojícího chlapíka před pohlednicovými výjevy z Alp, jehož počínání ve zvukové stopě nezřídka doprovází štěbetání ptáčků.

 

Tento článek by neměl skončit, stejně jako by neměl skončit výjimečný pořad Marka Thera. Propadněme se tedy prostě raději do ticha, jak s oblibou dělá zvuková stopa v Alpách, a pokojně vyčkejme dalšího dílu pořadu. Nebo alespoň jeho dalšího videofilmu.

 

Alpy im vranním sluníčky

Artyčok.TV, 2009–?

18. dílů, 5.11–10.57 min

Mark Ther, David Landa, Erik Sikora, Max Fischer, Jan Vidlička, Jan Habrman, Jan Mucska a další

 

Na Alpy im vranním sluníčky se můžete podívat zde


Odkazy:

 

MARK THER

Profil Marka Thera – Cena Jinřicha Chalupeckého http://www.cjch.cz/index.php/cs/laureati/roniky/395-2011-marek-ther

Therův profil na artyčku: http://artycok.tv/lang/en-us/8051/ther-mark (r. Petr Hátle)

http://www.pinkproductions.cz/nonflash/pink-directors/mark-ther?flv=1

YouTube kanál http://www.youtube.com/user/MARECEKTHER

vimeo http://vimeo.com/28805659


                          

NEPŘEHLÉDNĚTE:

K českému videoartu – kontext: MAZANEC, Martin. „Výzkumný projekt: český videoart“. A2, č. 49/08. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2008/49/vyzkumny-projekt-cesky-videoart čerpáno 25. 1. 2012.

K on-line databázím českého audiovizuálního umění (mj. Artyčok.TV): JANČÍK, Alexandr. „On-line databáze českého audiovizuálního umění.“ In. PTÁČEK, Luboš (ed.) Současný český a slovenský film – pluralita estetických, kulturních a ideových konceptů. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2010.  str. 127–139. 

Sborník Současný český a slovenský film – pluralita estetických, kulturních a ideových konceptů ke stažení zde.

 Ther a Brody o pornografii v (jejich) umění, mj. o snímku Miss Krimi: LINDAUROVÁ, Lenka. „Pornografie a umění.“ Dvojrozhovor s Ondřejem Brodym a Markem Therem. A2, č. 22/08. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2008/22/pornografie-a-umeni čerpáno 25. 1. 2012.

Reportáž z Therovy výstavy „Naši Němci“. galerie 207 (20.-25. duben 2010). 8. květen 2010, 3.17. Dostupné z http://artycok.tv/lang/cs-cz/4238/our-germans#player_anchor čerpáno 25. 1. 2012.  

Video: finalisté se představují svou praci: ČECHLOVSKÁ, Magdalena, vlb „Než porota vyhlásí laureáta Chalupeckého ceny, podívejte se na letošní finalisty“. (video) IHNED.cz, 17. 11. 2011. Dostupné z: http://art.ihned.cz/umeni-a-design/c1-53669350-nez-porota-vyhlasi-laureata-chalupeckeho-ceny-podivejte-se-na-letosni-finalisty. čerpáno 25. 1. 2012.

Rozhovor s Markem Therem o jeho vítězství a filmu Das wandernde Sternlein„Sudetoněmecká kultura je mrtvá“. Artalk.cz, 14. prosince 2011. Dostupné z http://www.artalk.cz/2011/12/14/sudetonemecka-kultura-je-mrtva/, čerpáno 21. ledna 2012.

Mark Ther v pořadu ČT24 Před půlnocí hovoří o vítězném videu Putující hvězdička. 30. 11. 2011. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095690193-pred-pulnoci/211411058371130/video/    


 

LITERATURA:

 „Letošní laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého“. Tisková zpráva. 25. 11. 2011. DOX, Centrum současného umění. Dostupné z: http://www.dox.cz/cs/press?tiskove-zpravy/70. čerpáno 25. 1. 2012

ČTK. „Nominace na Cenu J. Chalupeckého. Snem videoartisty Marka Thera je natočit celovečerní film“. Týden.cz. 15. 8. 2011. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/umeni/snem-videoartisty-marka-thera-je-natocit-celovecerni-film_209528.html. čerpáno 25. 1. 2012.

DOBEŠ, Roman. „mark ther: v sudetech nikdy žádní němci nežili. byli to češi a my jsme o hodně přisli.“ YougAndFreshAir. young-fresh.eu březen 2011. Dostupné z: http://www.young-fresh.eu/index.php/cs/rozhovory/309-mark-ther-v-sudetech-nikdy-adni-nmci-neili-byli-to-ei-a-my-jsme-o-hodn-pili.

CHROBÁK, Ondřej. „Manuál pro milovníky současného umění: Lekce 35. – Telemost PRAHA – BRNO“. In. Art & Antiques, prosinec 2011 / leden 2012. str. 103.

jab. „Marek Ther překonal tabu – a získal Chalupeckého cenu“. ČT 24 – Kultura. www.ceskatelevize.cz 25. 11. 2011. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/154630-marek-ther-prekonal-tabu-a-ziskal-chalupeckeho-cenu/ čerpáno 24. ledna 2012

JEPPESEN, Travis. „Four Films by Mark Ther“. disorentations.com. 27. 3. 2008. Dostupné z: http://disorientations.com/2008/03/27/four-films-by-mark-ther/ čerpáno 25. 1. 2012

JEPPESEN, Travis. „Mark Ther, Czech Video Artist. The World According to Mark.“ Yahoo! voices. 25. října 2009. Dostupné z: http://voices.yahoo.com/mark-ther-czech-video-artist-4650087.html. čerpáno 24. ledna 2012

JEPPESEN, Travis. „Queer Art in Central Europe: Travis Jeppesen on Mark Ther“. disorentations.com. 30. 4. 2009. Dostupné z: http://disorientations.com/2009/04/30/queer-art-in-central-europe-travis-jeppesen-on-mark-ther/. čerpáno 25. 1. 2012

PETRÁKOVÁ, Sylivie. „Sudetoněmecká kultura je mrtvá“. artalk.cz, 14. 12. 2011. Dostupné z: http://www.artalk.cz/2011/12/14/sudetonemecka-kultura-je-mrtva/. čerpáno 26. 1. 2012.

STUCHLÁ LIBERTOVÁ, Klára. „Netočím pornografii. Důležitý je příběh a sdělení.“ aktuálně.cz, 28. 11. 2011. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=723051. čerpáno 25. 1. 2012.

ŠICHANOVÁ, Bára. „Když Therovy „videohrátky“ pobuřují…“. Radio Wave: Wave culture. 6. prosince 2011. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiowave/waveculture/_zprava/kdyz-therovy-videohratky-poburuji–985796. čerpáno 25. 1. 2012

VELÍŠEK, Martin. „Cena Jindřicha Chalupeckého – záznam přímého přenosu“ (Přímý přenos slavnostního vyhlášení laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2011 v Centru současného umění DOX, uvádí Johana Švarcová. ČRo3 – Vltava: Páteční večer. 25. listopadu. 2011. http://www.rozhlas.cz/vltava/dokument/_zprava/cena-jindricha-chalupeckeho-zaznam-primeho-prenosu–980855. čerpáno 25. 1. 2012

VESELKOVÁ, Iva. „Rozhovor s Markem Therem, vítězem Ceny Jindřicha Chalupeckého.“ Radio Wave: Odpolední session. 28. listopadu 2011. http://media.rozhlas.cz/_audio/02495238.mp3. čerpáno 25. 1. 2012

VLKOVÁ, Veronika. „Není televize jako televize“. Deník Referendum umění. denikreferendum.cz, 29. 12. 2009. Dostupné z http://denikreferendum.cz/clanek/764-neni-televize-jako-televize. čerpáno 24. 1. 2012.

ZIKMUND-LENDER, Ladislav. „Mark Thér „naši Němci“ („Němci z Česka“ „Deutschen aus Tschechien“, čeští Němci „tschechische Deutsche“ oder „Tschechien-Deutschen“) Galerie 207, VŠUP. 20.-25.4.2010.“ Galerie 207. 22. dubna 2010. http://galerie207.blogspot.com/2010/04/mark-ther.html. čerpáno 25. 1. 2012

LINDAUROVÁ, Lenka. „Pornografie a umění.“ Dvojrozhovor s Ondřejem Brodym a Markem Therem. A2, č. 22/08. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2008/22/pornografie-a-umeni čerpáno 25. 1. 2012.

ČECHLOVSKÁ, Magdalena, vlb „Než porota vyhlásí laureáta Chalupeckého ceny, podívejte se na letošní finalisty“. (video) IHNED.cz, 17. 11. 2011. Dostupné z: http://art.ihned.cz/umeni-a-design/c1-53669350-nez-porota-vyhlasi-laureata-chalupeckeho-ceny-podivejte-se-na-letosni-finalisty. čerpáno 25. 1. 2012.

ČECHLOVSKÁ, Magdalena. „Mark Ther vypráví o zmizelých sudetských dětech, které mu pomohly k Chalupeckého ceně.“ IHNED.cz, 28. 11. 2012. Dostupné z: http://art.ihned.cz/umeni-a-design/c1-53863620-mark-ther-chalupeckeho-cena. čerpáno 25. 1. 2012.  

MAZANEC, Martin. „Výzkumný projekt: český videoart“. A2, č. 49/08. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2008/49/vyzkumny-projekt-cesky-videoart čerpáno 25. 1. 2012.  

„MAREK THER“ divus.cz . nové tváře / Umělec 4/2001. Dostupné z: https://www.divus.cz/umelec/article_page.php?item=805. čerpáno 25. 1. 2012.

 „Mark Ther: Nové video práce“. pragueout.cz. 5. 12. 2007. http://www.pragueout.cz/articles/mark-ther-videofilmy. čerpáno 25. ledna 2012.

„Mark Ther (9.1. – 17.2.2008)“ ART servis. internetový časopis o výtvarném umění. Dostupné z: http://www.artservis.info/index.php?Itemid=5&id=328&option=com_content&task=view. čerpáno 24. 1. 2012

JAKŠ, Filip. „Mark Ther“. Galerie 207. 22. dubna 2010. http://galerie207.blogspot.com/2010/04/mark-ther.html. čerpáno 25. 1. 2012

galerie 207 (20.-25. duben 2010). 8. květen 2010, 3.17. Dostupné z http://artycok.tv/lang/cs-cz/4238/our-germans#player_anchor čerpáno 25. 1. 2012.  

ČERNÁ, Kateřina. „Přes éter“. In. Art & Antiques, prosinec 2011 / leden 2012. str. 7

Kultura.cz. 4. 12. 2011. www.ceskatelevize.cz. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1183619616-kultura-cz/211562228000039/obsah/181051-cena-jindricha-chalupeckeho-jiri-thyn-dominik-lang-a-marek-ther/, čerpáno 24. 1. 2012

Sudetoněmecká kultura je mrtvá“. Artalk.cz, 14. prosince 2011. Dostupné z http://www.artalk.cz/2011/12/14/sudetonemecka-kultura-je-mrtva/, čerpáno 21. ledna 2012.

STUCHLÝ, Aleš. „Mark Ther.“ A2, č. 5/07. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2007/5/mark-ther čerpáno 25. 1. 2012.

BOHÁČKOVÁ, Kamila. „Film jako inspirace i materiál“. A2, č. 4/10. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2010/4/film-jako-inspirace-i-material. čerpáno 25. 1. 2012.

jab. „On-line z AVU: Finalisté Chalupeckého ceny 2011.“ 9. 11. 2011. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/142272-on-line-z-avu-finaliste-chalupeckeho-ceny-2011/. čerpáno 24. ledna 2012.

Print Friendly, PDF & Email
  1. Nepočítáme-li fyzické archivy vysokých škol, které jsou jistě hůře a méně pohodlně/rychle dostupné než on-line přístupná díla, která má ve své databázi Artyčok. []
  2. JANČÍK, Alexandr. „On-line databáze českého audiovizuálního umění.“ In. PTÁČEK, Luboš (ed.) Současný český a slovenský film – pluralita estetických, kulturních a ideových konceptů. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2010.  str. 132 []
  3. do 10. dílu []
  4. na rozdíl od závěrečných titulků, jejichž podoba variuje []
  5. mezi nimi, v kravatě, Mark Ther []
  6. „Vy nevíte, kdo je kustodka? To je taková tichá paní, která docela nenápadně někde posedává nebo postává v galerii či v muzeu. Hlídá. Jakmile zahlédne nějakou neplechu, pustí jehlice s pletením nebo vánočku a vyrazí! Dopadne každého, kdo okukuje obrazy příliš zblízka, ďoube prstem do vystaveného sousoší nebo fotografuje tam, kde nemá.“ MATUŠKOVÁ, Lenka. „Strašidlo v muzeu.“ Žena.cz, 5. 12. 2008. http://zena.centrum.cz/deti/clanek.phtml?old_url=deti/pohadky/2008/12/5/clanky/strasidlo-v-muzeu/ . čerpáno 27. 1. 2012 []
  7. M.T.: „Mám pro tebe připravený dress. Žlutá košile, černé trenýrky a bílé podkolenky. Že si jej na chvilinku oblečeš? Nevadí, doufám? Hihi.“

    M.K.“ „Neee! Jsem potomek řeckých komo-partazánů. Když, tak rudou uniformu. Nezlob, Marku.“ viz 2. díl []

Autor

oo̍̍̍o̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍o̍oo̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗o digital graffity by Glitchr, multiplied̊ ̊̊ ̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊ ̊̊ ̊ oo̍̍̍o̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍o̍oo̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗o ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ digital graffity by Glitchr, multiplied ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ digital graffity by Glitchr, mash-up ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ guerilla curating by (c) merry ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ it took me two and half fucking hours to curate Glitchr onto wordpress on my computer

Počet článků : 135

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru