Zde se nacházíte: 25fps » TV » Na zámku a v podzámčí

Na zámku a v podzámčí

SERIÁL – TIP: Panství Downton – JIŘÍ VLADIMÍR MATÝSEK –

Rozsáhlý útvar tzv. rodinné ságy byl pro autory vždycky prostorem, v němž se dal zachytit širší úsek dějin. To se vždy dělo na příkladu jedné rodiny, resp. rodu, který byl nucen vyrovnávat se s razantními společensko-politickými změnami. Děje se tak u Galsworthyho Forsythů i Buddenbrooků Thomase Manna. Romány tohoto typu představují vhodný základ pro televizní adaptaci. Poněkud jiným způsobem se vydal scenárista Julian Fellowes, který opustil tradiční látky a sám si napsal podobně založený příběh, prostě nazvaný Panství Downton (orig. Downton Abbey).
Už samotný název však vykazuje jednu podstatnou odlišnost. Tituly rodinných ság obvykle jasně odkazuji k rodině/rodu, který stojí ve středu vyprávění. Názvem, jenž obsahuje slovo „panství“, je už na začátku rozšířeno vyprávěcí pole. Vyprávění tak není soustředěno jen na vyšší třídu, byť tato v příběhu vytváří jakýsi svorník všech dějů. Shodný prostor s rodinou Crawleyů tak dostává také služebnictvo, vrstva, která žije (doslova) v podzemí Downtonu, ale má své vlastní příběhy, radosti, strasti, hrdiny i padouchy. Oba světy žijí vedle sebe, ale zároveň jsou na sobě závislé.

Prozatím sedmnáctidílný seriál, vysílaný ve dvou sériích, začíná v dubnu 1912, kdy došlo vkpotopení Titanicu. Rodina Crowleyových ztrácí ve vodách Atlantiku přímého dědice a je tak postavena před závažný problém. Dalším důležitým zlomem, kterým v podstatě končí „dlouhé devatenácté století“, je vypuknutí první světové války, jež tvoří historické pozadí druhé série. Čtyři roky ve válečném pekle změní nejen přímé účastníky (Matthew Crawley, sice vzdálený příbuzný, ale stále dědic), ale i rodinu v bezpečném zázemí. Hodnoty se rázem proměňují, to, co by bylo před lety naprosto nepřípustné, se stává realitou, tradiční rozvrstvení anglické společnosti se otřásá v základech.

Postavy Panství Downton rozhodně nelze označit za neměnné typy nesoucí nějakou konkrétní vlastnost či životní zkušenost, aby tak byla zastoupena sociální vrstva nebo pohled na život. Řada postav je nucena v průběhu času ustupovat od svých požadavků, měnit své postoje a vyrovnávat se s nově vznikající zkušeností. Rozdělení postav do dvou vrstev (metaforicky podpořené i prostorovým rozlišením sídlo x podzemí) umožňuje vytvoření promyšlené sítě hrdinů/antihrdinů. Většina z postav nachází svůj odraz ve druhé vrstvě, tento zrcadlový princip dává možnost zobrazit dvě odlišné reakce na jedinou životní situaci. A pokud se nejedná o přímé zrcadlové odrazy, nacházíme v postavách alespoň odrazy životních postojů, případně povahových rysů. Robert Crawley, hrabě z Grathamu (Hugh Bonneville), a jeho žena Cora (Elizabeth McGovern) tak do jisté míry nacházejí odraz v majordomovi panu Carsonovi (Jim Carter) a vrchní služebné, paní Hughesové (Phyllis Logan) – obě dvojice vytvářejí stabilní základnu pro svoji vrstvu. Nebo další příklad – těžce vydobývaný vztah spojuje Crawleyho dceru Mary (Michelle Dockery) a Matthewa (Dan Stevens), stejně jako pana Batese (Brendan Coyle) a služebnou Annu Smithovou (Joanne Froggatt).

Podobného postupu, tohoto řazení vzájemných odrazů vedle sebe, je využíváno i ve stavbě jednotlivých dílů. Vrcholný moment je zdvojen. Základní emoce zůstává stejná, mění se prostředí a postavy přímo zapojené do události. Divákovy prožitky tak nejsou děleny mezi dvě rozdílné události, divák není vytrhován, zůstává naladěn takříkajíc „na jedné vlně“.

Panství Downton překvapí svou, až sociologickou přesností. Zpočátku nepřekročitelné bariéry mezi pány a služebnictvem – a to je hrabě Crawley člověk na svou dobu velice progresivní – jsou snižovány a postupně nabourávány a překonávány. Asi nejsilněji je tento proces prezentován v dějové linii vztahu nejmladší Crawleyho dcery Sibyl (Jessica Brown Findlay) a jejich řidiče Toma Bransona (Allen Leech), irského původu a ještě ke všemu politicky angažovaného). Žádná z vrstev není prosazována na úkor druhé. Podobná přesnost je jasně patrná i co se týče výpravy a kostýmů, ale to už lze v dnešní době, kdy jsou historické seriály televizemi štědře dotovány a považovány za většinou výdělečné projekty, považovat za samozřejmost a nutnost. Detailní je i ztvárnění nejrůznějších pravidel a společenských rituálů, které je služebnictvo nuceno dodržovat.

I přes velké množství postav nedochází k žádnému výraznějšímu zmatení, hrdinové jsou rozlišitelní, jak vizuálně, tak svými postoji. Vizuálně se seriál nepouští do nějakých kamerových exhibicí, prostory velkolepého sídla jsou využívány pro dlouhé jízdy, které dávají dostatečný prostor k tomu, aby vynikly bohatě zdobené interiéry.

Střet starého/tradičního (reprezentovaného precizně zahranou babičkou Violet (Maggie Smith)) a nového/progresivního (již zmíněná dcera Sibyl), to je téma, které se seriálem nese celou dobu. Výše uvedená jména však nejsou jedinými reprezentanty těchto postojů. Svým způsobem je tento konflikt obsažen v každé z postav. Svět se na přelomu století radikálně měnil a postavy jsou nuceny se s ním, ať chtějí nebo ne, nějak vyrovnat. V tomto zobrazení životního a jen těžko vyřešitelného dilematu tkví největší síla seriálu Panství Downton. Jak se s tímto vyrovnat? Jaký způsob, jaká cesta se ukáže z dlouhodobého hlediska jako ta nejlepší? Bude to lpění na tradicích, nebo naopak jejich odhození a uvolnění svazujících řetězů, které byly utahovány po staletí? Stát na křižovatce dějin není jednoduché pro nikoho a nezáleží na tom, jestli jste šlechtického původu, nebo jen sloužíte. Každý člověk v každé době má své problémy, přidají-li se k problémům osobním i problémy dějinné, začíná to být na jednoho člověka hodně.

Málokteré televizní či filmové dílo dovedlo s takovou pečlivostí a uvěřitelností vytvořit realistickou iluzi zlomového období. Panství Downton, oceňované ze všech stran (Zlatý Glóbus, BAFTA, Emmy atd.), je špičkou v současné televizní produkci historických dramat. Britská televizní společnost ITV se skutečně vytáhla. Uvidíme, jestli se podaří vysoko nastavenou laťku udržet i v připravované třetí sérii.

hgjkm

Downton Abbey

Režie: Brian Percival, Brian Kelly, Ben Bolt, Andy Goddard, Ashsley Pearce, James Strong
Scénář: Julian Fellowes
Kamera: Gavin Struthers, David Katznelson, David Marsh
Produkce: Rebecca Eaton, Julian Fellowes, Gareth Neame,
Hudba: John Lunn

Hrají: Hugh Bonneville (Robert Crawley, hrabě z Granthamu), Laura Carmichael (Lady Edith), Jim Carter (pan Carson), Michelle Dockery (Lady Mary), Joane Froggatt (Anna Smith), Rob James-Collier (Thomas Barrow), Phyllis Logan (Paní Hughesová), Elizabeth McGovern (Cora Crawleyhová, hraběnka z Granthamu), Sophie McShera (Daisy), Lesley Nicol (paní Patmoreová), Maggie Smith (Violet Crawleyová), Dan Stevens (Matthew Crawley), Brendan Coyle (John Bates), Jessica Brown Findlay (Lady Sibyl), Thomas Howes (William Mason), Allen Leech (Tom Branson) ad.

Velká Británie, ITV, 2010-současnost, 2 sezony/16 dílů, 48 min.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 63

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru