Když cvokař potřebuje cvokaře

Český seriál Terapie vycházející z amerického remaku izraelského seriálu Be ´Tipul (v USA byl remake uvedený na obrazovkách HBO jako In Treatment/V odborné péči) si kolem sebe stačil za poměrně krátkou dobu své existence utvořit stabilní mýtus o nejlepším, v TV kontextu převratném a mezinárodní konkurence schopném seriálu. Kvalitativně se Terapie sice bez nejmenších pochyb tyčí nad většinou (ne-li veškerou) české televizní seriálové produkce, nicméně ony superlativy o jejím výjimečném postavení by přinejmenším lehkou polemiku, když už ne zřetelný nesouhlas, snesly. Začněme ale popořádku.

První epizoda nás zavádí do soukromé ordinace Marka Pošty (Karel Roden), psychologa upřednostňujícího individuální a osobní vztah ke svým pacientům. Přesvědčení, že psycholog musí mít svého pacienta rád, aby mu mohl vůbec pomoci, hájí Marek v Terapii nesčetněkrát, současně je to ovšem základní kámen úrazu Markovi osobnosti a psychologické praxe. Intenzivní investice do soukromí svých klientů a pozvolné odlučování se od svého vlastního soukromého života vyústí v krizi, která nepoznaménává jen Marka a jeho rodinu, manželku Alici (Klára Melíšková) a dospívající děti Jana (Jan Cina) a Kláru (Berenika Kohoutová), ale také osazenstvo Markovy ordinace. Vztah mezi důvěřivým pacientem a psychologem domněle působícím jako vševědoucí rádce je v Terapii systematicky narušován a sám Marek se tak každý pátek ocitá v roli pacienta své známé a kolegyně Dity (Kamila Magálová). Diváci a divačky tak sledují, slovy jednoho z pacientů, nejlepšího psychologa v Praze, kterak sám přechází od iluzivní profesionality k ryze neprofesionálnímu přístupu a zaslepen vlastním přesvědčením o správnosti svých terapeutických postupů pomalu strhává do propasti i své klienty.

Ostatně, klienti jsou nejdůležitějším charakterizačním prvkem postavy Marka Pošty, umístěné v centru seriálového narativu a schované za vrstvami osobností lidí, se kterými denodenně přichází do kontaktu. Každé pondělí se potkáváme se Sandrou (Tatiana Pauhofová), mladou, krásnou zdravotní sestrou neschopnou navázat a udržet si intimní milostný vztah, přesto přesvědčenou, že našla svou životní lásku právě v Markovi. Úterý patří Markovu novému klientovi, Igorovi (Lukáš Hejlík), vojáku z povolání, který trpí pocitem viny ze zabití nevinných civilistů při bojové akci v Afgánistánu. Středa je vyhrazena dalšímu nováčkovi v Markově psychologické praxi, šestnáctileté gymnastce Lindě (Michaela Doubravová), která přichází do ordinace, aby získala potvrzení o tom, že se nepokusila o sebevraždu. Čtvrteční podvečery pak náleží manželskému páru Michala (Martin Hofman) a Jany (Aňa Geislerová), kteří se pokoušejí rozhodnout, zda jít či nejít na potrat. A jak už bylo zmíněno výše, pátky patří Markovým návštěvám kolegyně a bývalé kamarádky ze studentských let, Dity, se kterou Marka pojí přátelství s Ditiným zesnulým manželem a rozděluje nejen odlišný pohled na psychologii, ale také na život obecně. Všechny tyto postavy doplňují Markův charakter a z jistého úhlu pohledu jeho osobnost zrcadlí. Nedělíme je klasicky na kladné a záporné statické charaktery, jako tomu často bývá u původních českých seriálů a sérií, ale zaměřujeme se spíše na objevování jejich skutečných charakterů, které jsou na terapii pomalu odkrývány. Spolu s pozvolným objevováním pravé povahy problémů pacientů se divákům „zjevuje“ i Marek, opět ne příliš typická postava české seriálové tvorby. Pravděpodobně nejméně sympatická postava celého seriálu, kterou ne vždy chápeme a rozhodně s ní ne vždy souhlasíme, přesto ho potřebujeme, aby spolu s námi prošel přes pomíjivý povrch až k podstatě problému. Stejně jako pacienti, a pravděpodobně i stejně jako Marek, tak jako diváci a divačky čekáme na katarzi v podobě uspokojivého vyřešení všech nastolených krizí, z nichž ta Markova osobní a pracovní je nakonec patrně nejnaléhavější. Katarze se ovšem nedostavuje a na její místo nastupuje vlekoucí se nijaký pocit nedořešení problému, který může kdykoli komukoli spadnout takříkajíc na hlavu.

Aby nedošlo k mýlce, je třeba poznamenat, že Terapie je v kontextu české fikční televize inovativní a doufejme také, že inspirativní vlaštovkou, která představuje pouze start v českém televizním seriálu. Netypické je jak využívání filmové techniky během televizního natáčení, tak stavba narativu (opět v českém kontextu), tematická struktura a konstrukce postav. Terapie naštěstí nestojí a nepadá s akcí. Její výsadou je hloubková studie postavy, která zaujímá svou komplikovaností. Nemusíte se přitom ztotožnit s Igorem nebo s Lindou, abyste se k jejich příběhu chtěli vrátit. Zaujme vás spíše intenzita emocí, často prezentovaná střídmou neafektovanou formou, než dějová linie. Postavy jsou uvězněné v malém prostoru, stejně jako se cítí uvězněné v životě, který momentálně prožívají. Nemají mnoho možností k pohybu a proto jsou nuceny prezentovat veškeré své prožitky skrze gesta, mimiku, grimasy. Herci a herečky jsou tak odkázáni na detail a nutnost ukázat vnitřní prožitek co nejúspornější, leč nejintenzivnější formou. A jak Terapie dokázala, české herectví má talentované osobnosti, které jsou toho více než schopny. Ať už je to Lukáš Hejlík, Tatiana Pauhofová nebo Michaela Doubravová. Osvěžující je i tematická rovina, kde se setkáváme s problémy vybalancování kariéry a mateřství, vztahu dvou protikladných osobností nebo dětských tajemství, která vás v dospělosti mílovou rychlostí dohánějí. Jinými slovy, témata, kterým se česká televize příliš nevěnuje. Současně stojí za vyzdvihnutí i stavba narativu, kde domněle uzavřené epizody vytvářejí ucelený tematický a myšlenkový blok. Sice se může zdát, že diváci a divačky nepřijdu o zhola nic, pokud přeskočí jeden dva díly nebo se budou věnovat pouze jedné či druhé postavě, nicméně opak je pravdou. Všechny epizody spolu dějově úzce souvisejí a vzájemně dokreslují nejen postavy klientů, ač se mnohdy nikdy nesetkali, ale především dokreslují postavu Marka Pošty, který je jejich odrazem, sloučením jejich charakterů a příhod a teprve malým procentem také sám sebou. Zdánlivě pomalé tempo Terapie je pečlivě vystavěno tak, aby se každým týdnem zintenzivňovalo napětí a aby se každým týdnem obohatila informovanost diváků a divaček. Když pak přichází vrchol celé první sérien a my čekáme na závěrečnou katarzi, nechávají tvůrci následky volně plynout a naštěstí se nepokoušejí o umělé uzavírání narativů. Jedinou výtkou je snad předvídatelnost děje a nastolovaných témat, ač děj a témata nejsou tím hlavním, co je v Terapii středem pozornosti. Tou je lidský prožitek v momentě krize. Uvolnění napětí a neschopnost navrátit se do původního stavu.

Přestože tak Terapie bez pochyby nabízí počátek tzv. kvalitní televize (quality TV) v Čechách a je jen otázkou, zda se tu udrží nebo zanikne pro nedostatek pochopení zábavou utlumeným mainstreamovým publikem, její výjimečné postavení v mezinárodním TV kontextu je už na delší diskuze. To, co Terapie v produkci české HBO prezentuje, je totiž standardem v kvalitním TV vysílání. Nikoli unikátem, nikoli něčím převratným, už vůbec ne televizním milníkem ani v narativní struktuře, ani v tematické rovině, či v hereckých výkonech (byť neočekávaně více než zdařilých), dokonce ani využíváním filmové techniky v TV (konvergence filmu a TV je v současné zahraniční TV tvorbě standardem). Zkrátka, Terapie je v zahraničním kontextu dalším zdařilým TV seriálem, který  svou originalitou patrně zrovna dvakrát neoslní. Ostatně, o jeho kvalitách i slabých místech, pokud nějaká najdete, se můžete sami přesvědčit shlédnutím čerstvě vydané kolekce devíti DVD s první řadou seriálu. Škoda jen, že HBO poskytlo krom 45 půlhodinových epizod jen jeden dokument ze zákulisí natáčení Terapie.

 ghjtfg

Terapie

Režie: Petr Zelenka, Marek Najbrt, Jaroslav Fuit
Scénář: Ben Tuček, Robert Geisler, Iva Klestilová, Petr Zelenka, Marek Najbrt, Jaroslav Fruit
Dramaturgie: Petr Zelenka
Výtvarný architekt: Ondřej Nekvasil
Kamera: Alexander Šurkala
Hrají: Karel Roden (Marek Pošta), Tatiana Pauhofová (Sandra), Lukáš Hejlík (Igor), Michaela Doubravová (Linda), Aňa Geislerová (Jana), Martin Hofman (Michal), Kamila Magálová (Dita), Klára Melíšková (Alice), Berenika Kohoutová (Klára), Jan Cina (Jan), Kristýna Frejová (matka Lindy), Jiří Štěpnička (otec Igora), Tomáš Matonoha (otec Lindy)
Česká republika, 2011, HBO, 1 série, 45 epizod/29 min.
Zvukové formáty: česky DD 5.1
Titulky: česky pro neslyšící, anglicky
Obrazové formáty: 16:9
V ČR na DVD od: 3. 10. 2012
DVD kolekci 1. série si můžete objednat zde